L.Helena komentáře u knih
Podle názvu a obálky jsem se obávala, že půjde o nějaké lehce humorné, možná až naivní dílko. Jenže ve výsledku se jedná o docela příjemné čtení příběhu "ze života".
Akorát jsem dost naštvaná na člověka, který ke knize napsal anotaci. Vyzradit děj knihy, který přijde až téměř v samém závěru, to může jen opravdový hlupák a měl by se živit něčím úplně jiným, ale rozhodně ne psaním upoutávek na knihy!!!
Úplný začátek dost slibný. Pak ovšem přijdou celkem nudné kapitoly z minulosti. Prostě celý rok 2001, který se táhne asi půlkou knihy, bych zkrátila tak na čtvrtinu. Charakter opravdového psychothrilleru má kniha až tak posledních sto stran, a to je na knihu čítající přes 350 stran hodně málo.
Hodně dobré čtení. Skoro by si každý příběh zasloužil rozpracovat do samostatné knihy.
Dobrý příběh, promyšlený, plný zvratů... Těším se na další knihy z této série.
Zatím jsem ještě nečetla Erotikon, ale z těch ostatních se mi tato asi líbila nejvíc. Místy hodně zábavné, až "ujeté" situace, mnohdy jsem se fakt smála nahlas. Oproti tomu místa natolik vážná, až z toho naskakuje husí kůže.
Moc se mi kniha líbila.
Začátek se dost vlekl. Celou dobu bylo jasné, že dojde k odhalení nějakého tajemství a snad se i dalo tušit, čeho se to bude týkat. Pak, když to přišlo, tak jsem si říkala, no, budiž, ale bylo to až tak zásadní? Pak ovšem matka přišla s další jobovkou, a věci nabraly patřičný spád. Takže ve výsledku docela dobré čtení, které mi zpříjemnilo pošmourný víkend.
Autorka si přes dvě stě stran jen chystá půdu k tomu, aby na posledních asi padesáti stranách konečně rozvinula příběh, o kterém celá kniha vlastně je. Napětí jsem při čtení necítila skoro vůbec, spíš zdlouhavý frustrující pocit z toho, že nevím, o co jde, a tím pádem se do knihy nemůžu pořádně začíst.
Sice dávám tři *, ale spíš jen proto, že se jedná o prvotinu.
Zpočátku to vůbec nevypadalo na plný počet *. Říkala jsem si, zápletka dobrá, ale nějak se to táhne. Četla jsem dál a vlastně ani nevím, jak se to přehouplo do naprosto skvěle podaného příběhu.
"Vždycky nás ten druhý dokáže překvapit. Stačí navodit jiné okolnosti, a na povrch vyplave stránka osobnosti, o níž jsme dosud nic netušili." (citace ze str. 379)
Po minulém zklamání s "To mi zaplatíš", jsem váhala, jestli vůbec do další knihy od Lisy Jackson mám jít. A čekalo mě docela příjemné překvapení. Knížka se mi fakt líbila, dobře se četla, sice občas trochu zdlouhavá a naopak závěrečné scény z Bostonu mi přišly uspěchané, líbily by se mi víc rozepsané...
(Podle tiráže uvnitř knihy bylo první vydání originálu v r. 2010)
Nejsem muž ani lékař, ale myslím, že se autorce povedlo moc dobře vykreslit postavu chirurga se všemi jeho chybami a pochybnostmi o svém "zpackaném" životě. Opravdu mně mnohdy bylo líto Markéty a mrzelo mě, že v knize chybí víc z jejího vnitřního světa a prožívání. Docela ráda bych si přečetla třeba druhý díl s názvem Manželka chirurga :-)
"Ano, tohle byla doposud tvá rodina, lidé, kteří tě milují a které celý svůj život miluješ ty, domov, kde se cítíš bezpečně..., ale ZAPOMEŇ!!. Ode dneška jsou tihle neznámí lidé tvá nová rodina, ti tě milují a ty musíš milovat je!" ... Tak tohle by neustál nikdo z nás dospělých, natož desetileté nemocné dítě. A každému rodiči, soudci či sociální pracovnici, kteří mají jen špetku selského rozumu, musí být jasné, že pokud se má dítě přesunout z jedné rodiny do druhé, tak to není zlom, ale proces. A i ten se musí realizovat v prvé řadě s ohledem na potřeby dítěte. To mi v této knize přijde hodně nereálné a příliš účelové, uměle vytvořená situace pro zvýšení dramatičnosti děje.
Jinak nelze upřít čtivost a zajímavý příběh. Ovšem i přes situaci, že se náhodou seznámí a zamilují do sebe biologická matka uneseného dítěte a jeho adoptivní otec, mi první díl přišel realističtější.
Ze začátku mě to hodně zaujalo, zajímavá zápletka, dobře se to četlo. Postupně však jako by kniha pozbývala to "něco", co mě přímo vtáhne do příběhu. Pořád to bylo zajímavé, ale jako bych celý příběh jen sledovala zpovzdálí.
Pěkný příběh, kniha se četla dost dobře. Akorát každé odhalené tajemství se dalo předvídat již dost dlouho dopředu, takže pak když to přišlo, tak už to nebylo překvapení. Ale i tak se mi kniha líbila.
V první řadě se mi vůbec nelíbila forma, jakou je kniha psaná. Příběh (dá-li se vůbec o nějakém příběhu mluvit, spíš jsou to neustále dokola opakující se stejné situace), tedy příběh - není vůbec nijak strukturován do kapitol nebo jiných ucelených statí...
Nevím, kdo je v knize větší hlupák, jestli Libor, kterého Tereza nakonec na základě zhlédnutého televizního dokumentu diagnostikovala jako psychopata (a co čtenářům bylo jasné již po několika stránkách), nebo je hloupější Tereza, která v jedné chvíli říká, že Libora už nikdy nechce vidět, ale i přes veškeré špatné zkušenosti se k němu zas a znovu stěhuje, chodí s ním do restaurací, pouští si ho domů... Navíc miluje a v představách si plánuje svatbu s Hanzem, kterého zná jen po internetu, důvěřuje ve finančních záležitostech lidem, které zná jen povrchně... A to její zázračné prozření na konci... Nevěřím, spíš bych to viděla tak, že ten ON, který se jí na konci zjevil u dveří, jí připraví jen další životní anabázi. No, možná se dočkáme pokračování...
Příběh s tajemstvím z minulosti. No, celkem dobrý, ale čekala jsem, že mě to víc vtáhne, nebo se budu víc bát... Takový slušný průměr.
Dobrá kniha, čtivá, detektivní příběh zajímavý, další nahlédnutí do soukromí Eriky a taky Petersona (o něm to mohlo být i trochu podrobnější). Konec opravdu překvapivý, ale... nemůžu napsat víc, aniž bych spoilerovala. Prostě když si představím, jak se to stalo, tak mi to nesedí.
Asi jediné dobré na knížce je, že se jedná o krátké samostatné příběhy a prostý styl vyprávění, takže jako e-kniha mi ukrátila čas při cestování MHD. Čekala jsem, že se aspoň občas zasměju, ale bohužel, asi mi vyhovuje jiný styl humoru. Božka nebyla jen nemehlo, ale hlavně skvělá manipulátorka, která dokázala pro sebe vytěžit maximum na úkor lidí, pro které pracovala. Jestli se opravdu jedná o skutečné příběhy a autor strpěl tuto "pomocnici" ve své domácnosti, aniž by ji dokázal vyhodit hned po pár incidentech, tak jsem ztratila motivaci přečíst si jakoukoli jeho odbornou publikaci zaměřenou na osobní rozvoj.
Tady opravdu nelze jinak, než dát plný počet *. Úžasný příběh na pozadí skutečných událostí, dokonalé zpracování...
Je to v krátké době několikátá kniha, kterou jsem četla, na téma sociální práce s dětmi. Přestože jsou naprosto rozdílné v žánru, místě i čase, přesto mají mnoho společného. Sociální pracovníci k výkonu své funkce dostanou určité pravomoce v rozhodování a návody, jak postupovat, ale tím jako by se u nich vytratila jejich lidskost, zdravý úsudek, logika, jsou přesvědčeni o své neomylnosti... Když pak náhodou do takového "zajetého" úřednického systému přijde někdo nový s jiným názorem, nezatíženým pohledem a snaží se upozornit, že něco lze dělat i jinak a lépe, tak jen bojuje s větrnými mlýny.
Přestože jde o příběh z prostředí expertů na IT, je kniha srozumitelná i pro běžné uživatele. Dobře se čte, nepostrádá napětí a čím víc se blíží k závěru, tím víc je znepokojivá...