LaCucaracha Online LaCucaracha komentáře u knih

☰ menu

Sacculina Sacculina Philip Fracassi

(SPOILER) Budu spoilovat, protože sama bych to u recenzí uvítala, aspoň by mě uchránily před koupí. Takže máme tu titěrnou knížečku, která má minimum prostoru na to, aby vybudovala pocit hororového děsu a napětí, a přesto autor věnuje asi polovinu papíru na to, aby popisoval postavy – jak vypadají, jakou barvu mají kalhoty, že svetr je s límečkem (asi spíš s rolákem) –, jakou mají minulost, jak těžké bylo umírání matky a jak se z toho otec nevzpamatoval... Jako jo, do románu ano, ale sem? Proč proboha? Stejně se mu postavy vystavět nepodařilo. A ještě to střídá s aktuálním dějem, aby přerušoval i tu trochu napětí, které se mu horko těžko daří budovat. A do toho si střihne ještě na několik stránek vyprávění "děsivého" snu. Na závěr trocha filozofování. Divný konec. Od všeho trochu, aby na nic nezapomněl. Jak kdyby to psal podle nějaké příručky pro začínající spisovatele, ale vůbec neměl cit, co v tomhle vyprávění má místo a co ne.
Takže z toho prý úžasného hororu zbyla rychlovka: korýši se najednou objevili, najednou jich bylo plno a postavy v rychlém sledu podléhají. Nechápu, jak tohle může někdo označit za dobře vybudovaný hororový příběh. Možná kdyby se osekaly ty rodinné peripetie a zůstala by jen krátká povídka týkající se tématu... ale ani tak prostě ne. Jediné co snad, že na chvíli to líčení vilejšů vyvolá pocit odporu. To je ale na horor trochu málo. Autor by se asi měl držet psaní hollywoodských scénářů, protože jestli takhle vypadají i ostatní jeho dílka, tak prostě psát neumí. I ostatní z rodiny se vyjádřili, že je to s****a.
Jedna hvězdička za hezkou podobu českého vydání. Na s. 95 je chyba ve jméně.

12.05.2024 1 z 5


Spasitel Spasitel Andy Weir

(SPOILER) Kniha o jednom (ne)hrdinovi, který má v rukou osud lidstva a na celou knihu si vystačí skoro sám. Čtivé a napínavé. Pěkný příběh o přátelství. A co víc, má to poměrně dobrý konec. Co bych naopak vytkla, že to byl až moc velký borec: byl to skvělý fyzik, biolog, chemik, inženýr, prostě všechno, co bylo potřeba. Až poněkud nerealisticky, když ho uvedli jako středoškolského učitele, byť velmi nadaného. A pak mu přibyl ještě super kolega konstruktér, který levou zadní (přední, boční...) vysekl cokoli. "Potřebuju testovací komoru, která bude taková a bude se tam automaticky dělat tohle." – "Dobře, máš to mít." Takže cokoli se podělalo, všechno bryskně vymysleli a vyřešili. A další věc, je tam plno vědy, výpočtů atd., a i když myslím nejsem úplně blbá, tak na fyziku celkem jo, takže rozhodně nemůžu říct, že bych všemu rozuměla.
Ale bez ohledu na to dobrá kniha. Jen bych si na místě autora odpustila poslední stránku, to už bylo moc, i tak tam ten apel na důležitost dětí a vzdělávání byl dost velký, a zrovna třídou natěšených žáčků bych tak skvělou sci-fi prostě nezakončovala. Navíc se kvůli tomu z hrdiny stal zčistajasna ještě i skvělý muzikant. Ale když jsem po půlnoci vyšla ven, abych si provětrala učtené oči, byly na obloze vidět efekty polární záře a ty se k atmosféře právě přečteného hodily perfektně.
Chyb bylo v knížce minimálně, i když jedna byla zrovna v číselném údaji. Jenom... moc prosím, nepoužívejte ve spisovné češtině slovo "přeci", je to paskvil.

11.05.2024 4 z 5


Pomalu hořící oheň Pomalu hořící oheň Paula Hawkins

Knížku jsem dostala zdarma k nákupu, a protože mám detektivky ráda, tak jsem byla ráda. Ale spíš než klasická detektivka je to takový... co? Asi thriller? Psychologický román? Prostě bestseller. Z pohledu vyšetřování policie tam není nic, vše se týká jen osob, které mají se zločinem něco společného, a samozřejmě je tam víc vrstev než jen ta jedna vražda. Já tenhle typ knížek moc nečtu, ale zase se tomu nedá upřít, že je to čtivé. Takže jsem to dala za jeden celočtecí den, což u mě není zvykem, tak to byla docela příjemná změna, že chci číst a číst, dokud nebudu na konci. I když tu literární techniku nemám ráda - krátké kapitoly, kde se střídají linie/postavy, skončí to vždy v napínavé části, a tím vás to nutí pokračovat. Pro mě je to hodně manipulující, až jakoby znásilňující čtenáře, no ale funguje to. Řekla bych, že ve své kategorii to bude dobrá knížka, ale nad tři hvězdy to určitě není.
P.S. Mimochodem, opravdu hodně špatně zvolený je název - nevystihující,
neprodávající a nezapamatovatelný. A obálka se taky nepovedla. Zato skvělá redakce, je příjemné nenarážet co chvíli na chyby.

29.04.2024 3 z 5


Kyselé bonbony Kyselé bonbony Kealan Patrick Burke

(SPOILER) Ta hodnocení tady mě tak navnadila, a přitom to za moc nestojí. Ano, dobře a rychle se to čte. Ano, jste napnutí, co jako bude. A to je vše. Možná nechápu žánr, ale mně tam krutě chybí vysvětlení, co to všechno mělo znamenat. Aspoň trošku. Proč se to dělo, co byly zač ty osoby, co to bylo za "svět". Jasně, jsou horory typu, že někdo vleze někam, třeba do domu, a tam začne řádit nějaká síla, co všechny zmasakruje a oni se jen snaží zachránit, a taky nikdo nevysvětluje, kdo to dělá a proč. Ale tady byl evidentní záměr. Ty bytosti měly jasný cíl, proč dělají, co dělají, evidentně v tom byla logika, postupovaly podle plánu. Takže když se nakonec nic z toho nedozvíte a zůstane jen u toho, že "něco záhadného" ohýbá realitu a ničí postupně "nějak" vybrané lidi, a nic dalšího, je to dost frustrující. A vám nezbude než to prostě přijmout a vystačit si s tím. Ale mně to rozhodně nestačilo.
A taky by knížce prospěla lepší jazyková korektura.

28.04.2024 2 z 5


Dobrodružný život milovníka starých tisků Dobrodružný život milovníka starých tisků Dorothy L. Sayers

Sice takové trochu zastaralé, což se není co divit, ale docela zábavné. Většina povídek je s Peterem Wimseym a ty jsou podle určitě lepší, protože on je celkem sympaťák. V pár posledních vystupuje obchodní cestující Monty Egg, a i když je povahově a vzhledově vlastně koncipován stejně, tak to není ono. Všechny povídky se věnují nějakému záhadnému nebo detektivnímu případu, který hrdina bryskně rozřeší díky dedukci. Nic komplikovaného, a také ani neprobíhá žádné vyšetřování. Peter/Monty to prostě po vyslechnutí případu rovnou rozluští a vysvětlí, nebo začne konat a výsledkem je odhalení pachatele – a vše samozřejmě vysvětlí. Prostě takový Sherlock. Dobrý je jeho sluha, mohl by mít klidně větší prostor. Docela příjemná oddechovka, pokud se vám nepříčí literární výtvory 100 let staré a nevyžadujete akci a potoky krve.

28.04.2024 4 z 5


Hořící říše Hořící říše Juraj Červenák

Na můj vkus byl tenhle díl takový plošší, jednotvárnější, asi že je vlastně celý věnovaný válečnému běsnění, a mě válčení a boje a zabíjení zrovna moc neoslovují. První dva díly byly pro mou náturu určitě lepší. Ale i tak, je to prostě dobře napsané.

02.04.2024 4 z 5


3x 87. revír 3x 87. revír Ed McBain

Tentokrát mě příběhy bavily trochu méně, možná jsem nebyla ve správném rozpoložení. Závěrečná Skládačka byla pro mě trochu zmatená, bylo tam hodně jmen, ve kterých jsem trochu plavala, přehledná rekapitulace lidí a jejich vztahů přišla až skoro na konci. Ale nejvíc mi asi vadil prostřední příběh, protože byl založen na tom, že policajti nevěděli, jak vypadá zavražděný. Měli tělo, věděli totožnost, ale obličej byl rozmašírovaný – no to ale nikde nesehnali fotku? Třeba z řidičáku? Kdo tomu má věřit? A kdyby i ano, tak to tam mělo být zmíněno. Takhle vyšetřovali vraždu někoho, o kom vlastně nevěděli, jak vypadá. A kdyby to věděli, tak by jim všechno docvaklo mnohem, mnohem dřív, ale pak by zase nebyl příběh, že jo. Nehledě k tomu, že ani policajti, ani doktor při pitvě nepoznali, že tetování není pravé, ale jen namalované... Uf. No a paralelní případ se pak na konci vyřeší sám jen tak mimochodem. Takže "Brokovnice" za mě byla fakt odfláknutá. Každopádně v celé knížce jsem si zase ze všeho nejvíc užívala rozhovory, ty jsou vážně brilantní.

28.01.2024 4 z 5


Iluminace Iluminace Alan Moore

Já jsem asi na toto dílo málo intelektuálně založená, nebo nevím. Přišlo mi to sice velice ambiciózní, ale velice neuspokojivé. Jakože se autor vážně moc snažil, ale prostě na to nemá. Ještě nejlíp mi z toho vyšla Hypotetická ještěrka, ta vypadala opravdu slibně, ale pak nic. O té dívce, o které se zdálo, že to má být, to nakonec vlastně nebylo, bylo to o někom jiném, ta linka mě nebavila a pořád jsem marně čekala, že se vrátí k Som-som. A taky to bylo od jisté chvíle velmi předvídatelné. Pak následovaly už samé pro mě nudné věci, mezi kterými hrálo prim Co vlastně víme o Thundermanovi. Navíc tak strašně dlouhé! Vlastně by to snad ani nemělo v povídkové knize být, jenže upřímně, vyjít to jako samostatná novela, to by neobstálo, na to je to dost slabé, ve sbírce se to aspoň tak nějak ztratí. No a Americké světlo už byla z mého pohledu totální slátanina, nehledě k otravným poznámkám pod čarou. Asi jsem fakt hrozně přízemní, ale pro mě toto nebyl vůbec žádný literární skvost, jak je knížka prezentována. Jediné, co mi neustále tanulo na mysli, bylo: samoúčelná slovní onanie.

28.01.2024 1 z 5


Vánoce Hercula Poirota Vánoce Hercula Poirota Agatha Christie

Hercula Poirota miluju, takže pod čtyři snad ani jít nemůžu. Jen to teda bylo celé komplikované až běda, přece jen jsou lepší trochu uvěřitelnější případy. Ale i tak dobré. Akorát teda gramatických chyb bylo ve vydání opravdu, ale opravdu hodně.

27.12.2023 4 z 5


Proč nepožádali Evanse? Proč nepožádali Evanse? Agatha Christie

Slabší kousek od A. Ch. Navíc ti dva hlavní protagonisté dvakrát sympatičtí nebyli. Na rozdíl od seriálového zpracování, do kterého na sílu naroubovali slečnu Marpleovou, tohle sice mělo hlavu a patu, i když i tak to bylo poněkud překombinované. A nemůžu si pomoct, ale celé je to vlastně vystavěné na té klíčové větě, která dala knížce i název, a mně prostě ta věta přijde jako čirý nesmysl. Neumím si představit umírajícího, že by mu z těch všech podezření a odhalení zrovna tohle utkvělo tak, aby to byla jeho poslední slova. Že by ho zrovna tohle tak trápilo. Prostě ne. A tím pádem celá ta koncepce vyznívá tak nějak plonkově.

17.12.2023 3 z 5


Smrt číhá na jarmarku Smrt číhá na jarmarku Anders de la Motte

(SPOILER) Tři hvězdy jen proto, že se to četlo samo a během chřipky přišlo nenáročné čtení vhod. Ale vyšetřovatelka je arogantní kráva, a i když se nás autor snaží průběžnými poznámkami přesvědčit, že je skvělá kriminalistka, tak ne, fakt není. Dělá takové boty a bez jakékoli sebereflexe, že by měla letět. Vinston je taky tentokrát nějak mimo. Závěrečné teatrální rozuzlení téměř před zraky TV kamer bylo úplně zbytečné, leda snad proto, že chtěli vraha nachytat, protože na něj nic neměli. Což přivádí k myšlence, jak na něj vlastně přišli? Žádný důkaz, nic, jen takové to vágní "potřeboval peníze" (kdo ne) - a i to jim bylo třetí stranou přes mobil potvrzeno, až když už ho veřejně obvinili. Ale když vypnete mozek, tak jako vymyšlený příběh ke zrelaxování to funguje, je to takové poněkud primitivní čtení, ale řemeslně dobře napsané. Čili tohle se bude lidem líbit.

12.12.2023 3 z 5


Zakletý klášter Zakletý klášter Juraj Červenák

Je to čtivé, jak je u Červenáka zvykem, ale tím pro mě plusy skončily. Resp. ze začátku jsem byla docela nadšená prostředím Ameriky, že to bude v duchu westernu, jenže ta scéna byla vlastně dost plonková, protože hrdina se záhy přeplaví přes oceán zpátky domů a jede se známá linie ala Stein a Barbarič. Ale pro mě slabší odvar. Navíc mi tam lezla na nervy jedna z hlavních postav, to úžasné dechberoucí ďouče s očima jak zrcadla. Že by Červenák cílil na ženské čtenářky? Nemám prostě důvod sahat po dalších dílech. Zato by mě vážně zajímalo, kdy Argo hodlá začít pokračovat s reedicí řady Stein a Barbarič s brožovanými obálkami. To už je snad rok, co vyšel první díl, a od té doby nic? To jako vážně?

29.11.2023 2 z 5


Krev pro divoženku Krev pro divoženku Kristýna Sněgoňová

Dvojka se mi líbila méně. Hrdinka mi byla nesympatická, ale což o to, Stolbenko v prvním díle mi taky lezl na nervy, tím to nebylo. Jenže knížka pro mě měla dost jinou atmosféru, a právě ta se mi v případě Rusalky líbila – syrová, chlapská, noir. U Divoženky jsem měla neodbytný pocit, že čtu román pro ženy. Sice tam byla krev, nechutnosti a zima a mráz a často šero... ale i tak to na mě celou dobu působilo jako román pro ženy. Což je žánr, který mě vůbec nebaví. Ale to je můj problém. Čtivé to jinak je, nikoho neodrazuji. :-)

29.11.2023 3 z 5


Praví bastardi Praví bastardi Jonathan French

Po skvělé jedničce velké zklamání. Ukecané a zdlouhavé – tenhle díl nabobtnal o 100 nebo 150 stran úplně zbytečně, neměly tam být. Dvě strany trvá, než vylezou oknem do pokoje; popisování, jak si s dětmi hrají ve vodě, zabere několik stran! Šílený. Zmizel humor a odlehčení, všude jen jednotvárná neutěšenost a hlad. Nady mi v jedničce ani moc nevadila, ale teď z ní autor úspěšně vytvořil arogantní, nesympatickou krávu. Vše je zbytečně komplikované a je toho zbytečně moc, takže se ztrácí přehlednost. Kdybych měla říct, o čem je první díl, uměla bych to a dávalo by to smysl. U druhého dílu vlastně těžko shrnout smysluplně děj, prostě se tam furt někdo s někým řezal. Postavy v prvním díle byly všechny své a jedinečné, tady splývají do nudné šedi. U některých vysvětlování, hlavně v závěru, jsem se přiznám docela ztrácela, jak to bylo zmatené, asi jako Cimrmanovo "nejsem tvůj otec, jsem tvůj syn". Vulgarismů a erotických narážek je taky přespříliš, co v jedničce pobavilo a okořenilo, tady už byla jen nezbytnost většiny promluv, která se omrzela. Sexuální scéna samozřejmě taky nemohla chybět, tak co tak k ní přidat, aby to bylo ještě "víc"? Tak třeba Nadyin první mokrý orgasmus.
Prostě klasický nešvar autorů, kteří vystřihnou parádní úvod série a u pokračování zpanikaří a v touze, aby to bylo taky tak dobrý, tam nasekají všechno, co jim slina na jazyk přinese, aniž by to měli dobře promyšlené. No a český text oproti jedničce taky dost drhne, asi že se změnil překladatel.
Suma sumárum, i když do závěru série zbývá už jen jeden díl, tak ne, nechci ho číst. Zvlášť když si čtenáři na goodreads stěžují, že je zdlouhavý a potřeboval by pokrátit. To už pak vážně musí být něco.

14.11.2023 2 z 5


Čarodějův učeň Čarodějův učeň Otfried Preussler

Nakonec se mi to líbilo víc, než jsem čekala. Přiznám se, že film jsem sice viděla, ale jako malá, takže ve výsledku, jako bych ho neviděla. Mám matný pocit, jestli některé věci, které se Krabatovi ve filmu děly, nebyly v knize jen jako sen. Ale fakt nevím. Každopádně v knížce to celé nepůsobilo ani moc strašidelně, jen to bylo takové zlověstné. Ale děj se spíš soustřeďoval na běžný život ve mlýně, jak tam žili, co dělali, šli na trh... Kouzlení bylo tak na okraj. A nakonec šlo tedy hlavně o to, aby se Krabat vyvázal ze služby, což se povedlo. A to bylo svým způsobem docela vtipné, protože kdyby to psal někdo dnes, tak by z toho udělal přepálené dobrodružné kulervoucí finále, a v knize – holka prostě přijde, ukáže na toho pravého a je to, konec. Nejdřív jsem nevěřícně koukala na další stranu, jestli je to fakt už jen doslov, ale pak mi to přišlo vlastně docela osvěžující. Spisovatel měl evidentně priority co se týče příběhu někde úplně jinde než současní akcechtiví tvůrci i konzumenti literatury.

28.10.2023 5 z 5


Spalovač mrtvol Spalovač mrtvol Ladislav Fuks

Konečně uplynulo tolik let, kdy jsem viděla film, že už si ho v podstatě vůbec nepamatuju. Takže nastal čas na knihu, protože nemám ráda, když čtu něco, do čeho se mi plete zfilmovaná verze. Dokonce se mi dařilo po většinu času i vytěsňovat podobu R. Hrušínského. A... prostě je to Ladislav Fuks, to je asi to nejvýstižnější, co lze napsat. Nejlepší je nechat plynout čtení, jak je, nic moc nerozpitvávat a nerozumovat, podvolit se. Fuksovy knížky (aspoň ty nejpovedenější) jsou prostě výjimečné, a buď vás uchvátí, nebo z nich budete rozpačití. Já patřím k první družině.

28.10.2023 5 z 5


Krev pro rusalku Krev pro rusalku Kristýna Sněgoňová

Vůbec to nebylo špatné, jen místy trochu zdlouhavé a hrdina poněkud nesympatický. Zato se mi líbila noirová atmosféra, ta knížce hodně pomohla. Celkově dost příjemné překvapení.

06.10.2023 4 z 5


Mnoho strak věští vraždu Mnoho strak věští vraždu Anthony Horowitz

(SPOILER) Možná bych měla dát spíš tři hvězdy, ale mě ten koncept 2v1 tak rozhodil, že momentálně to na víc nevidím. Nejspíš to někomu může přijít dobré, především zjevně autorovi, ale já nějak nevím, proč plést dvě víceméně samostatné knihy dohromady. To si tak čtete docela povedenou detektivku (která teda na Poirotovi parazituje dost očividně, ale budiž, je to přiznané), naladíte se na dobu, prostředí a postavy, jste v příběhu, a pak najednou střih - a vy se dozvíte, že to dosud byl jen rukopis, který četla redaktorka nakladatelství, ale chybí poslední kapitola. A odteď je to úplně jiný příběh, kdy ona hledá tu kapitolu a zaobírá se spisovatelem té detektivky a odhalí zločin a nakonec tu kapitolu teda najde. V průběhu budete mj. nuceni číst úryvky z jiných knih, které ten fiktivní spisovatel napsal. Jakmile mi došlo, o co jde, celou tuhle půlku knihy jsem úplně přeskočila, jen jsem prolistovala. A vůbec z toho nemám blbý pocit. Štvalo mě to, nebavilo a ani v budoucnu nemám v plánu to číst. Přečetla jsem si zase až konec, abych zjistila, jak dopadl původní detektivní příběh. Ale už to nebylo ono. Možná se autor místo onoho ozvláštnění "kniha v knize" měl raději věnovat jen jedné linii, zato naplno, aby byla co nejlepší. Třeba by si pak odpustil banality, jako když pachatel se slzami v očích říká: Udělal jsem to pro tebe, miláčku... No, jak to dobře začalo (fakt je to čtivé), tak po dočtení zůstala velká pachuť. Další kniha z řady má prý stejnou strukturu, takže prvním dílem bohužel končím.

12.07.2023 2 z 5


Dračí carevna Dračí carevna Juraj Červenák

Pěkné pokračování prvního dílu, tentokrát možná víc pohádkovější. Teda, ona za to může asi baba Jaga, jinak to s pohádkou moc společného nemá, a ta Jaga rozhodně není taková, jak si člověk ovlivněný Mrazíkem představí. Nechybí ani boje, nechybí snad nic. A vůbec nejzajímavější je asi Koščej, ten je fakt temný a nevyzpytatelný a jsem zvědavá, jak to s ním bude dál. Skvělá fantasy, těším se na další díl.

28.06.2023 5 z 5


K majáku K majáku Virginia Woolf

Styl psaní je hodně specifický, proud myšlenek, slov, nejdřív to působí jakoby zmateně, ale jakmile se vyzbrojíte trpělivostí a naladíte se na ten správný rytmus, tak vás to unáší úplně přirozeně dál a dál. Ale na rozdíl od paní Dallowayové, která byla ucelená, prožili jste s ní jeden den, tady to bohužel nefungovalo. Aspoň na mě. Resp. první část ano, to mi přišlo hodně podobné, nejen způsobem psaní, ale i zde poznáváte jednu rodinu a ústřední postavou je postarší žena, matka, ale stále okouzlující. Ve druhé části to bylo hodně neuchopitelné, plno vět bylo v podstatě o ničem, a jen občas problesklo něco konkrétního. A třetí část skočí v čase a mělo by to být zase jako na začátku... ale není. Už to není ono. Navíc jsem očekávala, že se na konci něco stane, ale nestalo, a kniha tak podivně vyšuměla. Anebo mi něco uniklo? I to je možné.

16.05.2023 3 z 5