Ladinek
komentáře u knih
Vraždy bez trestu
Ken Bruen
Skutečně je to drobítek slabší než první kniha, ale pořád je to ve srovnání s většinou ostatních detektivek (nebo spíš románů o zločinu - detektivka v pravém slova smyslu to není) jako domácí dršťkovka proti polívce z pytlíku.
Přechod
Justin Cronin
Tahle kniha je zajímavá hlavně tím, jak se autorovi podařilo dnes již celkem neoriginální nápad roztáhnout na obrovskou plochu. Ovšem ne ve prospěch příběhu. Raději jsem si měl znovu vytáhnout Den Trifidů.
Vedra
Lee Child
Trochu mně Lee Child překvapil. Na rozdíl od předchozích knih, kde drží čtenáře téměř stále v napětí, se tento příběh rozvíjí celkem pozvolna. Hodně to připomíná knihy Rosse Macdonalda. Atmosférou a také tím, že aktuální zločin má kořeny v minulosti. Skoro bych řekl, že v tom byl autorův záměr.
Netopýří muž
Jo Nesbø
Přiznám, že pojem severská detektivka ve mně nevzbuzuje představu třeskuté zábavy. Nicméně zmasírován reklamou a příznivými recenzemi jsem podlehl přirozené zvědavosti a s jistým natěšením jsem se pustil do téhle knihy. Ovšem slovy klasika : "Motiv očekávání byl vystřídán motivem zklamání". Tedy ne že by to bylo špatné. Je to prostě normální, slušně provedená detektivka. A také mi trochu uniká v čem měla spočívat ta nekonvenčnost hlavního hrdiny. Dá se to číst, ale pravděpodobně se k této knize nebudu mít potřebu vrátit.
Královský gambit
John Maddox Roberts
Nevím, jak to popsat. Jediné co mne napadá je : Kam se hrabe Lindsey Davisová. Metellus je podle mně mnohem zábavnější než Falco.
Dívej se, jak umírají
Ed McBain
Nebýt ta kniha v sérii 87. revír, řeknu že je povedená. Jenže nám tady trochu probublal Evan Hunter a místo nekomplikované McBainovské zábavy jsem se dočkal psychologické sondy do života hispánské menšiny.
Sekera
Ed McBain
Po mnoha letech jsem se vrátil k McBainovi. A Sekera je vynikající oddechovka v duchu ranných příběhů z 87. revíru. Žádné Evan Hunterovské moralizování, žádné psychologické sondy, žádná morální dilemata. Prosté vyšetřování prostého zločinu s rozumným počtem rozumně krátkých slepých uliček - skvělá nekomplikovaná zábava.
Sešli se v Bagdádu
Agatha Christie
Není to le Carré. Některé postavy (Victoria či dr. Pauncefoot Jones) vypadají jako vypůjčené od P.G.Wodehouse. Příběh a atmosféra by odpovídaly víc 30. než 50. letům. A jsou zde i Agátini oblíbení archeologové. Lehké, zábavné čtení s příjemnou atmosférou.
Není to určitě špionážní román. Je to víc taková holčičí dobrodružná četba jako Dobrodružka Máša od Růženy Utěšilové. Ale rozhodně to pobaví. Dost to pobaví.
Jerúldelger
Ian Manook (p)
O Mongolsku nic nevím, zato jsem přečetl mraky detektivek. Takže reálie neposoudím, ale jako detektivka vysoko nad průměr. Skvěle jsem si to užil.
Šepot podzemí
Ben Aaronovitch
Musím přiznat, že této sérii začínám opravdu přicházet na chuť (a to i navzdory mírné infatilnosti základního tématu). Ten humor je dokonalý. Příběh není špatný i když si autor pomáhá tím, že čtenáři neprozradí vždy vše včas. Oceňuji práci překladatele, pana Žáčka, který si s tím poradil zcela bezchybně. A jako třešnička - ta obálka je moc povedená.
Odpočívej v pokoji
Lee Child
Trochu zklamání. Mám pocit, že autor prostě musel něco napsat, tak vytvořil jakýsi kompilát z předešlých knih na půdoryse oblíbeného klišé, že středozápadní městečka jsou útočištěm úchylů a vrahů. Což ostatně není v případě Reachera také poprvé. Být to kniha neznámého autora viděl bych to na tři, možná i na čtyři hvězdy, ale na Childa mám větší nárok.
Zpovědník
Daniel Silva
Musím říct, že se mi Gabriel Allon začíná líbit čím dál víc. Trochu připomíná Flynnova Mitche Rappa, ale je jako postava drobátko plastičtější a lidštější.
Anglický zabiják
Daniel Silva
Gabriel Allon se mi jako hrdina začíná dost líbit. Konec knihy byl sice trochu přeslazený, ale dobře se to čte, má to atmosféru a zajímavé postavy.
Digitální pevnost
Dan Brown
Celkem slušná kniha, ovšem pokud jste četli ostatní Brownovy knihy, strašlivě předvídatelná.
... a pokud mohu říci jako někdo, kdo se pohybuje dost dlouho v oblasti informačních technologií, plná nesmyslů.
... šťastný František
Dalibor Janek
Úžasná kniha o úžasném sportovci a člověku. Vzpomínky motocyklového závodníka Františka Šťastného. Člověka, který nikdy neztrácel optimismus a dobrou náladu, závodníka, který se nevzdával ani když mu osud občas nepřál.
Hvězdolet Vltava
Tomáš Lipner
Nevím zda to byl úmysl, ale celou knihu jsem měl pocit, že čtu něco od J. M. Trosky. Jako by se Troska pokusil začlenit do proudu socialistické literatury, podobně jak to učinil detektivkář Eduard Fiker. Stejná spousta popisů neexistujících jevů a principů, ovšem prvorepublikový šarm je zde nahrazen soudruhováním. Byl-li to pokus o jakési československé socialistické retro, tak celkem vyšel.
Šibumi
Trevanian (p)
Slabší špionážní thriller, ve kterém je všechno trochu trochu přehnané. Příběh i charaktery. V kombinaci s použitým sarkastickým humorem to působí trochu jako parodie. Kvůli návratům do minulosti neustále ztrácí tempo.
Verše pro mrtvé
Lincoln Child
(SPOILER) Konečně zase jednou víceméně normální zločin, ve kterém nemá prsty Pendergastovic famílie. Pro mě jedna z nejlepších knih v sérii. Když chtějí, dokážou pánové napsat výbornou detektivku s překvapivým rozuzlením aniž by to působilo jako křečovitý špektákl. A hlavně (spoiler) oceňuji, že odolali pokušeni nechat nakráčet doktorku do vrahova doupěte a tím nesklouzli do očekávaného stereotypu.
Modrý labyrint
Lincoln Child
Navzdory obecnému přijetí (či nepřijetí) tohoto pokračování nepovažuji tuhle knihu za ztrátu času. Díky užití Salton City jako kulisy příběhu jsem se dověděl o této zajímavosti - jakési kalifornské Pripjati. Mimochodem ten strom na obálce se tam skutečně nachází .
Spiknutí oběšenců
Vlastimil Vondruška
(SPOILER) Nechci moc prozrazovat, ale celou dobu jsem byl opravdu zvědavý na rozuzlení takto komplikovaného pletence zločinů a nakonec to bylo jen takové #MeToo - trochu zklamání
