Ládja komentáře u knih

Obsahově zajímavé, vlastně až na posledních pár stránek jen průběh přípravy na invazi Posleenů. Ale co udělal Wales, nebo překladatel a pak nějaký korektor, z toho se mi chce plakat. Těšil jsem se na svižnou jízdu, také byla, ale vše neskutečně rušilo množství překlepů, nesmyslných vět, chybějících uvozovek a hlavně nějaké oddělení od jednotlivých příběhů v různých kapitolách(kde se stalo, že z jednoho řádku na druhý skočí příběh úplně někam jinam). Docela těžké se v tom vyznat. Za obsah dávám 4 za knihu po formální stránce stěží 2, takže za 3...

30.06.2012

Military sci-fi jak se patří. Dokonce bych řekl, že člověk u toho nemusí zas tolik přemýšlet, jinak řečeno kniha na oddych. Ale nejvíce mi vadí časová různorodost příběhy, kdy se někdy autor vrací i několik měsíců zpět, ale dá se to vzít. Sotva nejsem velký zastánce Američanů a jejich zažraného vlastenectví, ale zde se to dá překousnout.

26.06.2012

Nejdříve film a potom kniha a pak opět film. Parfém je symfonie vůní a písmen. Nádhera. Příběh plyne a bylo by docela zajímavé cítit vše, co cítil Grenouille, občas by stačilo bohatě i jen půlka. Lidem by to o druhých mohlo říci mnohem více než zrak. Nejvíce bych ale vytknul Grenouilleho útěk do jeho vonné fantazie. Nakonec řečeno: Krásná kniha, která si zaslouží místo v knihovně.

3 20.06.2012

Dlouho jsem ji hledal a když jsem ji našel, tak jsem si připadal, že čtu o naší krásné zemičce. Nějaké příběhy jsou trochu těžkopádné, ale jiné jsou skvělé. Myslím, že kniha ne zas tak moc jen pro děti...

3 20.06.2012

Jistě, posledních pár stránek je hodně zvláštních, ale zas se dá zamyslet nad tím, co vše se dá dokázat, když člověk skutečně něco chce. Jinak krásná prohlídka života Vlada Napichovače a jeho doby. Nevím tedy jestli to bych to řadil přímo do hororů, ale pravdou je, že spíše než strach tak ze stránek na člověka dýchá hnus a zároveň i krása jedné krásné země...

16.06.2012

Já nějak nevím, spád perfektní, nápad také, čte se jako nějaká pohádka, ale občas mě odrazovala ta předvídatelnost, co se stane. Vím, že King tohle moc neřeší a spíše se "šťourá" v lidských duších než v příběhu jako takovém, ale nějak mi to tam pořád připadá takové zvláštní. 3,5 ale vlastně i na tu 4 by to šlo..

11.06.2012

Krásně lehce se čte, občas děj předvídatelný, ale i přes to skvělá kniha...ale trochu tomu chyběl ten strach

3 01.06.2012

Když člověk ví do čeho jde, dá se to číst. Je to těžké čtení plné technických konstrukcí a objevů. Stejně jako většina knih od Ashera. Chvilku trvá než si člověk zvykne na jeho styl a na jeho svět. Výborný budoucí svět, který by se mohl někdy stát naší budoucností. Stačí jen hledat a podívat se, že UI už teď nám skoro vládnou.

25.05.2012

Ach, ten prokletý Charles. Ze začátku jsem se bál, jak moc čtivý může tento životopis jednoho z největších básníků být po pár stránkách jsem se bát přestal. O Baudelaira se zajímám docela dost, ale až s touto knihou jsem získal informace, které jsem nikdy a nikde předtím nečetl. Kdo má v úctě tohoto básníka tak má nutnost přečíst si jeho život, který byl jen bojem o dokonalost. O nic jiného mu nešlo. Jen dokonast. A povedlo se? Povedlo! Inspirativní životopis inspirativního a inspirovaného člověka...

1 12.05.2012

Před několika lety jsem četl Stahovače a tak jsem trochu tušil do čeho jdu. Asher nepíše jednoduché sci-fi, je třeba se na to soustředit a vždy mi chvilku trvalo, než se mi povedlo do příběhu nějak zažrat(zapadnout), prostě najít tu správnou chuť a vlastně i najít příběh. Ale musím uznat, že je to zajímavě stvořený vesmír, naše budoucnost. Autorovi se nedá upřít mnoho a mnoho fantazie. 70%

1 03.05.2012

Blaine je svízel. Pustiny jsou další částí a další cestou k Temné věži. Pomalu se odkývají tajemství světa, který se hnul a možná v tom vidím trochu problém. Od Pistolníka knihy pomalu ztrácí takovou jiskru. Jistě je pravda, že se to nedá udržet po celé sáze, která má snad přes 2000 stránek, ale je to škoda. Určitě se klaním před popisem světa, který je najednu stranu hrozně podobný tomu našemu(je to budoucnost našeho světa, nebo je to jiný svět?) a zároveň tak rozdílný. V určitých pasáží mi vadí "ukecanost" jak bylo psáno už níže, ale když se to dá dohromady, tak to jen podtrhuje a tvoří správnou náladu. Jestli Tři vyvolení jsou pro mě 4,5, tak Pustiny jsou 4...

2 25.04.2012

Další díl Temné Věže, po šesti letech. Tři vyvolení připomínají skutečně Kinga a jeho styl, bohužel je to styl, který moc nemusím, i když si od něj občas něco přečtu. Celá série Temné Věže je zajímavá také hlavně v tom, že to není klasický King, ale stále se v jeho stylu táhne "jiný" Pistolník. Tři vyvolení jsou čtivější než Pistolník, mají větší spád, něco se tam děje, člověk se dozvídá další zajímavé věci o světě, který se "hnul", ale zároveň v tom něco chybí. První díl, Pistolník, byl postaven na filozofování a nechávám člověku s fantazií dělat si obrázek o novém světě a teď, když se přibližuje, tak trochu ztrácí svůj svět a místo něj nastupuje svět Kinga. Kdyby šlo, dal bych 4,5 , takhle se přikloním k číslu většímu a dávám za 5. Stále je to kus naprosto výjimečné ságy...

11.04.2012

Po šesti letech jsem se rozhodl vrátit se k Temné věži. Když jsem celou ságu četl poprvé, Pistolník mi přišel jako nejlepší kniha z všech zbývajících. Teď, po takové době a po takovém množství jiných knih, musím uznat, že to byla pravda. Při pohledu na zbylé knihy ze série je to pro mě určitě ta první a nejlepší. Je to svět sám o sebe, cesta k Temné věži sama o sobě. Mohla by to být klidně i jen tato jediná kniha a bylo by to úžasné. I když je to jen začátek cesty, tak to vždy může být i konec.

3 05.04.2012

Tento Spartakus byl pro mě mnohem přijatelnější než z filmové verze od pana Kubrica. Nejdříve jsem měl trochu strach, co z toho bude, když mi to známá tak trochu vnucovala, ale nakonec jsem byl mile překvapen a divím se, že jsem nezačal číst tuto knihu mnohem a mnohem dříve. Podle mě jedinečný vypravěčský styl, který celému dílu dodává tu správnou notu. Určitě s touto knihou u paní Loukotkové nekončím.

2 07.03.2012

Tato kniha není lejno u mých noh, ani její slova mi neznějí jako mouchy v uchu. Zajímavý, leč občas zdlouhavý příběh jednoho člověka, který nikdy nikam nepatřil a vždy byl vlastně sám. Chvilku mi trvalo, než jsem se vžil do stylu psaní, ale potom bylo každé nové dobrodružství jednoho Egypťana jen pohodou a krásou v mých očí. V knize existují místa, kde Sinuhetovi nevěřím jeho smutek a nevědomost, ale zas existuje i mnoho dalších míst, kde právě tomu všemu věřím a zasahuje to až do samotné podstaty člověka. Egypťan Sinuhet je výprava po Egyptu a okolí, výprava do jedné společnosti lidí, kdy člověk tak trochu zjistí, že všechny společnosti jsou vlastně stejné a veškeré vlády jakbysmet. Že vládne král či faraón? Nikdy! To kněží...

1 29.02.2012

Trochu jsem se bál, jak je tak trochu zvykem u klasiky, že se nedá číst a že je docela složitá. Když pominu popisovací pasáže, které mají svůj smysl pro milovníky staré Paříže, tak mohu říci, že jsem byl mile překvapen. Děj ubíhá, a když se člověk dokáže prokousat popisy Paříže a různých filozofických otázek, tak je radost číst.

1 15.01.2012

Konečně kniha, kde není hlavní hrdina dokonalý člověk, který dokáže vše, ale je to jen obyčejný člověk z lidu, který dokáže přemýšlet a pozorně se dívat kolem sebe. Mrazivá kniha o společnosti, která možná není tak daleko. Od strachu až po lásku. Od moci až po ponížení. Kniha otevírá jednu z mnoha otázek: K čemu je moc? Přece k moci! Škoda, že v dnešní době nevychází více podobně dobrých knih, většina z těch nejlepších knih celkově pochází z prostřední doby 20. století. Není to jeden z důkazů, že 2+2=5 ? :) A ještě jen dodám, dějiny a minulost vždy píší vítězové...

9 02.01.2012

Nějak jsem nečekal, že by mě mohl Simmons ještě nějak překvapit. Mám toho od něj už načteno docela dost, ale jak je vidět, stále dokáže být originální. I když je to starší kniha, jen nové vydání, dokazuje v ní Simmons svoji sílu držet napětí a čtenáře. Trošku těžkopádný začátek, který ale po pár stránkách už není ani znát a kniha utíká a utíká a najednou je konec. 85/100

28.12.2011

I když čtu už několikátou knihu od Kinga, stále jsem si nějak nezvykl na jeho výkyvy, kde se něco děje a na dalších několika stranách se děj jen pomalu vláčí. Jistě, patří to do psychologie postav, a tak dobře vykreslené postavy jako má King, jsem u mnoha autorů nenašel. Ale pořád mi v tom vadí ta rozbředlost. Strhující konec v podání Zápisků z mrtvé zóny mi hrozně připomněl Zelenou míly, ale i tak jsem měl trochu na krajíčku. Proplétání dopisů a normální děje...zajímavý zážitek.

23.12.2011

Až při čtení této sbírky, tohoto výboru, jsem si uvědomil, jak byl Rimbaud jiný. Jak byl skutečně "Někdo jiný". Pár slovy, básněmi, dopisy, dokáže i po tolika letech přimět člověka k zamyšlení jestli by skutečně nechtěl nějakou dobu žít co nejzhýraleji a pokusit všechny možnosti světa a najít všechny ty skryté, ale i jasně viditelné inspirace pro další a další básníky. Jeden z největších prokletých...

2 19.12.2011