Ládja komentáře u knih

První kniha ze série. Asi takhle: Nápad zajímavý, stvořený vesmír taktéž zajímavé, intriky politiků za oponou, moc královny také dobré a zajímavé. Ale styl, kterým je to spaný? V tomto úvodu to není moc vidět, ale v dalších dílech? Tolikrát opakované věty jsem v žádné knize neviděl a to vždy naprosto stejně. Jako kdyby si autor vzal ctrl+c a ctrl+v a psal s tím. Ale i jen za další nový stvořený vesmír aspoň 3/5 ostatní knihy série 2/5(občas jen tak tak...) úprava: nějak mi to nedá a musím někde snížit hodnocení ještě o jednu hvězdičku. Srovnání s jiným sci-fi si tuto úpravu knihy, dle mého, zaslouží.

16.12.2011

Krásný příklad zkaženosti církevních mocnostech, kteří místo, aby pomáhali ostatním spíše škodí a to jen z důvodu že nikdy nemají dost. Celkově mi kniha přišla na čtení těžší než Poslední pokušení, ale možná je to v tom, že jsem od ní očekával něco jiného. Kniha podává zajímavý pohled na jedno období jedné řecké vesnice a nečekané návštěvy nových věřících.

12.12.2011

Je zajímavé sledovat, co Ježíš mohl udělat a jak se mohl zachovat. Při čtení mi až pomalu docházelo, že Ježíš mohl být skutečným člověkem, který se musí rozhodnout mezi láskou a vírou bez lásky. V Posledním pokušení je Ježíš vyobrazen skutečně jen jako jeden z mnoha dalších lidí, kterým se nelíbí svět okolo a kteří s tím chtějí něco udělat. V hlubším kontextu by se skoro dalo i říci, že kniha není o Ježíši, ale spíše o jeho následovnících a přátelích. Jako jedna z nejsilnějších postav se jeví Jidáš. Odhodlávám se říci, že Poslední pokušení je vyjímečná kniha, která některým věřícím lidem určitě aspoň trochu zvedne tlak.

6 12.12.2011

SPOILER: Noční klub jako celek už vyniká zvláštní úvodem, kde autor skoro dopodrobna představí hlavní hrdiny, aby je za pár stránek skoro všechny pozabíjel. Zatím jsem nečetl žádnou knihu, která by nějak takto či aspoň podobně začínala. Noční klub považuji za nejlepší dílo Jiřího Kulhánka a myslím, že už to tak i navždy zůstane. Přečteno snad sedmkrát a vždy se u toho člověk dokáže zasmát a objeví v tom něco nového. A až teď, po absolvování autogramiády s panem Mistrem, jsem dokázal pořádně docenit konec právě druhého dílu. Myslím, že pojmenování brak se k panu Kulhánkovi nehodí, minimálně teda k Nočnímu klubu.

7 11.12.2011

Co k nim dodat? Co o Květech vůbec prás více? Hledání krásy ve zvrácenosti a v hnusných věcech. Pan Baudelaire předstihl svou dobu, dokázal něco, co jen málokdo. Mnoho lidí jistě odradí, ale je v nich třeba hledat a vracet se k nim vícekrát. Ne dvakrát či třikrát, ale třeba desetkrát. Vždy mezi básněmi dokážu najít aspoň jednu, která se hodí k zrovna prožité situaci. Poklona patří mistrům a já se před tímto dílem klaním...

6 01.12.2011

Podle ohlasů jsem se bál do čtení pouštět, ale nakonec jsem se odhodlal a nelitoval jsem. Stále je to Simmons, ale trochu jiný. Budoucnost do které zasadil svoji knihu se mi zdá docela pravděpodobná, i když místy vyhnaná do extrému, ale je sci-fi, tak v tom má docela volnou ruku. A celková situace, která je v knize vykreslena je v dnešní době tak blízko, že bych tomu i věřil. Celkově je děj místy vláčný, ale tento problém jsem objevil až po nějakých 300 stránkách, do té doby jsem četl jedním dechem. Konec trochu zklamal, trochu jsem doufal, že Simmons nechá otevřená dvířka, aby si každý mohl domyslet, co je pravda a co je Flashback. Celkově 75%. Hyperion je Hyperion...

2 30.11.2011

Je to Kulhánek, ale popravdě chvilku trvalo, než jsem ho našel. Trochu se mi zdá, že už dochází ten klasický, český černý humor, už nemá takový náboj, jako v Nočním klubu. Na můj vkus Kulhánkovce až moc flasbhacků, které ale nakonec přece jen dávají smysl, takže to není zas ta velký problém. Ale prim stále zůstává u Nočního klubu, ale i tak 4/5. Tak rychlé cesty autobusem při čtení snad umí zařídit jedině pan Kulhánek.

3 09.11.2011

Temná, místy mrazivá scenérie spisovatelského života, který je celý život vlastně pod drogou. A opium není tou největší drogou. V určitých pasážích jsem přistihl své tělo, že mu skutečně po zádech běhá husí kůže. Během čtení mě přepadla myšlenka, že vyzkoušet opium by nemuselo být tak zlé. Za tu dávku inspirace.
Ale tímto chci hlavně vzdát hold panu Simmonsovi za jeho nové a nové fantazie, u kterých se někdy až děsím, kde vůbec mohou končit...

1 14.06.2011

Bohužel jsem nejdříve viděl film, ale i tak mohu říci, že jsem si knihu náležitě užil. Přečteno jedním dechem. Zajímavý nápad, zajímavý styl psaní a vlastně zajímavé vše...

1 08.02.2011

Jedno z nejlepších sci-fi, které kdy bylo napsáno. Přesahuje svoji myšlenku a dokáže vtáhnout a nutí člověka přemýšlet i dlouho potom, co jsem knihu odložil...a schopnost propojit Johna Keatse a moderní sci-fi je něco neskutečně krásného...

3 04.01.2011

Okamžiky, kde se popisuje krčení v zákopech a dělostřelecká palba mě vždy dostane a nenecházím z toho dalších slov. Po přečtení se vždy cítím tak zvláštně, nedokážu to přesně popsat, ale je to pocit mezi štěstím a depresí..

10 04.01.2011