Lady S. komentáře u knih
Kniha je psaná formou denních záznamů, v níž nám autor přibližuje svou práci chirurga na misi s Lékaři bez hranic. Byť je to kniha plná lékařských pojmů, tak mi to jako člověku mimo obor tolik nevadilo.
První stránky knihy se mi četly velmi těžko, neboť toto téma, resp. důsledky rychlé módy, jsou hrůzostrašné, a proto pro mě bylo velmi překvapující, že naopak poslední stránky knihy jsem četla s radostí a nadějí v lepší zítřky (dokonce, a to fakt nekecám, jsem měla zimomriavky/husí kůži).
Díky autorce vím, že se najdou lidi, kterým současný stav pojící se s trendem rychlé módy není lhostejný a kteří nejen o věcech mluví, ale i konají.
Styl psaní se mi absolutně nezamlouval. Dlouhé, tahané věty. Ztrácela jsem se v tom a na to, že to je útlá knížka, jsem se do jejího čtení musela nutit. Děj je zajímavý, ale tak nějak ta forma to kazí.
Je to příběh, který píše život sám, ale kniha byla opravdu moc pěkně a čtivě napsaná. Nepřišlo mi to nijak depresivní, jen popis jednoho boje za druhým při boji s rakovinou. Navíc obálka knihy je úžasná (potřebovala jsem to vyzdvihnout, protože kdybych si v tomto případě vybírala jen podle obálky, asi bych byla velmi spokojená)!
Pohodová kniha, jejíž obsah odpovídá krátkým příspěvkům od dob autorčina studia na medicíně po její praxi. Bylo to čtivé, vtipné a příjemné čtení. Jednoduše kniha splnila mé očekávání.
Nechala jsem se zlákat obálkou a titulem knihy, protože jsem milovník Itálie. Každopádně kniha byla taková nemasná, neslaná. Tím, že to byla má první kniha od autora, se bojím, abych si od něj ještě něco přečetla.
Popravdě jsem od knihy čekala víc. Určitě ale nelituji toho, že jsem knihu přečetla, protože jsme se dozvěděla spoustu pro mě dosud nepředstavitelných skutečností o tehdejším životě žen v Číně.
Pohodové a vtipné vyprávění o životě obyčejných lidí, které vzájemné pojí, ať už přímo či nepřímo, vztah k fotbalu. Mezi mnohými vtipnými pasážemi mě nejvíce pobavila promluva pana Načeradce Emanovi o manželství (a jeho následná změna názoru po příchodu jeho ženy).
Čtivé vyprávění radostí a strastí mladého Komenského, které zahřálo u srdce. Někdy zapomínám na to, že i taková osobnost, jakou Jan Amos Komenský bezpochyby byl, jednou byla dítětem, a tato kniha mi jeho dětství krásně a barvitě, a občas lítostivě s ohledem na jeho těžkosti a zkoušky, přiblížila.
Skvěle zpracovaný příběh ženy, která se nebála jít si za svým (nereálným) snem i přes mrtvoly (téměř doslova). Při čtení jsem s každou další stránkou byla ohromena nad vším tím (ne)fungováním a tím, že trvalo několik let, než se to všechno provalilo. Pořád mi hlava nebere, že něco takového se opravdu stalo, a nejedná se o výplod autorovy fantazie.
Jak píší ostatní, přestože děj je velmi předvídatelný, tak je to příjemná oddychovka.
Na to, jaký boom kniha v době jejího vydání zažívala, vůbec nenaplnila mé očekávání. Až na zajímavé propojení všech postav, je kniha slabý podprůměr.
Zajímavé. Je pravda, že jsem byla "nucena" číst dál a dál, abych se dozvěděla, jak to dopadne, avšak ten pomyslný konec příběhu nenastal, respektive nenastal tak, jak bych si představovala. Pojetí příběhu bylo určitě zajímavé, leč za mě nedokončené.
Skvělá kniha! Těžko se mi hledají slova, jak ji popsat. Kniha je napsaná prostě úžasně. Některé pasáže mě donutily se nahlas zasmát a jiné zase potlačit slzu. Každopádně kniha otvírá (nám) naivům oči, jak to (ne)funguje v takových organizacích. Až je mi z toho smutno.
Kniha má sice zajímavý příběh, ale vůbec se mi nelíbil styl, jakým byla napsaná. Každopádně jsem se alespoň z knihy naučila něco o Masajích a jejich kultuře.
Kniha mě dostala. Nebo spíše charakteristika jejich postav. Snad nejsem jediná, která zatoužila mít stejného otce jako je Atikus. Kniha v mnohém ukazuje i na dnešní problémy, které stále ještě nevymizeli. Problémy zabývající se lidmi, morálkou a společnosti jsou převyprávěny dítětem s jeho dětskou nevinností, což prostě nutí se nad tím vším zamyslet.
Musím říct, že jsem od této knížky očekávala zřejmě více, jelikož jsem slyšela jen chválu. Každopádně to byla má první kniha od Austenové, a tudíž, jsem neměla podléhat úsudkům ostatních. Ale jako romantická duše mě kniha ke konci samozřejmě potěšila.
Období knihy šlo úplně mimo mě, proto jsem byla zpočátku skeptická ohledně tohoto výběru, ale kniha mě natolik dostala, že jsem musela všeho nechat a knihu dočíst. Doslova jsem hltala větu po větě. Rozhodně si přečtu i další knihy ze série, jen se bojím, že už nebudou tak skvělé.
Netušila jsem jak mě tato kniha ohromí. Nejdřív jsem se bála, že mě kniha bude nudit, ale není divu, že patří mezi nejlepší knihy. Zhltla jsem jí během několika dní a pořád jí mám v hlavě. Dokonale napsaná, sled událostí je úžasný a nepředvídatelný, prostě bomba.
Kniha mě nijak více nezaujala, neříkám, že byla špatná, to bych snad o žádné autorově knize neřekla, ale snad jsem očekávala víc.