ladyfromskye komentáře u knih
Nádherná knížka pro všechny rodiče a jejich děti. Něžná, laskavá, dojemná a moudrá. Dát méně než 5 hvězd je hřích.
Nádherná obálka, retelling oblíbené pohádky, která nabízí spoustu možností převyprávění - to byly dva důvody, proč jsem po téhle knížce sáhla, aniž bych nad tím příliš přemýšlela. V tomhle případě jsem ale sáhla hodně vedle. Základní příběh by celkem šel, ale byla na něm spousta prapodivného balastu. Postavy... dvě tři ušly, zbytek byl průšvih. Nejhůř přitom dopadla postava hlavní - tu jsem prostě nemohla vystát. Svět Algidu byl dalším kamenem úrazu, prostě neměl žádné pevné základy. O bizarnosti ústavu ve světě lidí darmo mluvit. Bohužel nemohu doporučit. A jsem ráda, že další díly série u nás nevyšly, protože bych určitě hodně váhala nad tím, jestli přece jen nemám pokračovat. Takhle je problém vyřešen.
Tahle pohádka byla prostě... Divná. Vůbec mi nesedla. Většinu času jsem nad ní jen kroutila hlavou. Tak aspoň že ilustrace jsou vcelku pěkné.
Opět půjdu zcela proti proudu. Tohle byl šílený nesmysl. A vtipného na tom nebylo vůbec nic. Jedna hvězdička za nápad a to jsem štědrá. Prala jsem se s tou drobnou, útlou knížkou snad celé věky a jsem k smrti ráda, že už je to za mnou. Doporučit opravdu nemohu.
Některé básničky tak trochu dřely nebo mi nešly přes pusu, ale jinak moc povedená knížka, s krásnými ilustracemi. Určitě ji ocení jak děti, tak dospělí.
Jak jen mi mohla do téhle chvíle unikat tahle naprosto úžasná a nádherná knížka o kočkách, když jednu takovou šelmičku mám doma? Jestli jste příznivci mňoukajících stvoření, tak směle do ní. Ano, je určená dětem, ale je tak krásná, že ji oceníme i my, dospělí.
Nebylo to vůbec špatně, vybrané bajky byly pěkně převyprávěné a někdy na sebe jednotlivé příběhy moc hezky navazovaly. Také ilustrace mají ode mě velkou pochvalu. Ale občas obrázky neodpovídaly – místo množného čísla bylo číslo jednotné. Také jsem tam našla nějaké zanechané překlepy. To pro mě bylo celkem velké zklamání, protože v knížce není textu nějak moc. Navíc u dětských knížek opravdu hodně trvám na to, aby byly v pořádku. Ale i tak doporučuji k přečtení. Hezkých knížek tohoto typu (obrázkové čtení) zase tolik nemáme a tahle rozhodně patří k těm nejlepším.
Promarněná šance. Tohle knížku Slůně Riang vystihuje asi nejlépe. První, co vás upoutá, jsou nádherné ilustrace, včetně zdobených rámečků na okrajích stránek. Všechno to ale přišlo vniveč. Protože tu máme slabý příběh (je-li to vůbec příběh), pro malé čtenáře příliš smutný a místy i náročný na pochopení a pro velké již nezajímavý, krátký, příběh, který by si zasloužil větší redaktorskou péči, protože aby se v dětské knížce co větu nebo dvě střídal čas, to je na ránu. A bohužel sazba je také špatně zvolená – ví sazeč, že mezi sázením poezie a beletrie je rozdíl a ví, jaký je mezi poezií a beletrií rozdíl? Nevypadá to tak.
Skvělá knížka hlavně pro kluky, ale nejen pro ně. Jestli mají rádi zábavu, dobrodružství a fotbal, musí si tuhle knížku užít. Příběh je doplněný povedenými černobílými ilustracemi a třešničkou na dortu jsou zdobné iniciály na začátku každé kapitoly. Nejde jinak než doporučit všemi deseti!
Princeta a kapitán je knížka, na kterou se nezapomíná. Když jsem ji četla na základce (to už bude dobrých 17 let), hodně mě zasáhla. Už nějakou dobu jsem přemýšlela nad tím, že bych si ji znovu přečetla, a když jsem zjistila, že se mi hodí do letošní výzvy, nezaváhala jsem.
A pořád je to úžasná knížka. O dospívání, o touze po svobodě, o povinnosti, o rodině, o přátelství, o lásce, o obětavosti... Prostě o životě.
Tohle je přesně ta knížka, kterou chcete dát číst své dospívající dceři. Tohle je přesně ta knížka, ke které se budete po celý život opakovaně vracet. A to i přesto, že jako dospělí uvidíte to šílené množství chyb pramenící z naprosté nepřítomnosti korektury. Normálně bych za tohle strhla jednu *, ale ono to prostě nejde. Tahle knížka si ukradla kus mého srdce. Už podruhé...
Musím tě zradit.
Ale koho vlastně? Svou zemi? Svůj národ? Ženu, kterou miluješ? Svou rodinu – matku, otce, sestru, děda? SÁM SEBE?
Nesmírně silný příběh, který se dotkne všech, dospívajících i dospělých, má mistrně vystavěnou atmosféru a sakra přesně se drží faktů. Příběh rumunského chlapce Cristiana vás polapí hned na začátku a na konci vás vyplivne roztrhané na kousíčky.
P. S. Jestli se někdy dostanete do Rumunska a do Bukurešti a jestli budete mít to štěstí jako já před osmi lety, chopte se příležitosti a projděte si Palác lidu. Já kvůli téhle zkušenosti sbírám ty kousky sebe samé ještě teď.
Na tuhle knížku mě nalákalo jisté tušení, že by se mohlo jednat o stejně inteligentní romány, jaké píše Julie Caplin. A taky pěkná obálka dýchající pohodou. Skutečně jsem se nemýlila, jedná se o pěkný romantický příběh, jaký si čas od času potřebuji vychutnat, když už v reálném světě padám únavou, nicméně "Kavárničce na pobřeží" do dokonalosti série "Romantické útěky" ještě leccos chybí. Ale já věřím, že se to dá docela snadno napravit, takže už se těším na další díl. A určitě si přečtu i jiné knihy autorky, doma už na mě čeká třeba Pojízdný krámek snů.
K Robertu Burnsovi jsem se dostala skrze báseň "Mé srdce je v horách". Dodnes si pamatuji, jak v jednom dokumentu o Skotsku, na který jsem se před lety dívala, zazněl refrén této básně. Byla to láska na první dobrou. Sotva jsem zjistila, že u nás vyšel tento výbor Burnsových básní, běžela jsem pro něj a čerta mi záleželo na tom, že ten konkrétní výtisk nese skvrny od polití.
Roky jsem knížku otevírala jen příležitostně, přečetla si vždy pár básní (a hlavně tu jednu!) a pak ji zase odložila do knihovny. Letos se knížka báječně hodila do výzvy a já si řekla: Děvče, směle do toho!
No a tady je výsledek. Básně jsou to prostě krásné! A Robert Burns byl opravdu mimořádný spisovatel! Úplně cítíte jeho lásku ke Skotsku a vnímáte, kolik pro něj znamenal cit k ženě. Svým uměním rozezpíval celé Skotsko a jeho lid.
Nicméně se musím přiznat, že mi občas přišlo, že na básníka nestačil náš pan Josef Václav Sládek, a proto jsem z hodnocení hvězdu ubrala. Nu což... o důvod víc vzít si k ruce "Collected poems of Robert Burns" a porovnat. Bude-li na to ovšem moje angličtina stačit :-)
Na konci mi ten text v uších trochu haproval, jako by ho snad psal někdo jiný (nebo snad redaktor už neměl čas zasáhnout?), ale celkově je to další povedená knižní adaptace filmu vhodná na čtení před spaním.
Už jako malá jsem na téhle knížce (nebo spíše sešitku) oceňovala ilustrace. Vlastně jsem si ty příběhy jako malá sama nikdy nepřečetla. Napravila jsem to letos a bohužel musím říct, že je to takové nevyrovnané. Některé příběhy jsou příliš krátké, jiným chybí pointa... Dohromady vlastně nic moc extra. Ale kvůli těm nezapomenutelným ilustracím jsem v hodnocení laskavější.
Film Bambi 2 mám mnohem raději než "jedničku". Je roztomilý, krásně barevný, hravý a veselý. Takže jsem dlouho postrádala přítomnost knižní verze ve své knihovně. Až jsem v Albertu narazila na tuto. Jak vidno, neodešla jsem bez ní. Kéž by však na ni nikdy nepadl můj zrak!
Zpracování knihy je jedním slovem úžasné. Zlatá obálka, skvěle vybrané ilustrace z filmu, tady si není na co stěžovat. Jenže ten text! To je něco tak otřesného! Toho, kdo tu "krásu" napsal, by měli pověsit za uši do průvanu. Lépe by převyprávělo ten příběh i dítě!
Moje 3* jsou tak více než štědré :-(
Tohle je pokus. Moje první manga. Kamarádka je má moc ráda, tak jsem to chtěla zkusit. I když nejsem zrovna člověk, který holduje knihám, kde víc říkají obrázky než slova (tedy kromě dětských knih samozřejmě). Moje hodnocení tak raději berte s rezervou a snad mě tu za můj názor neukamenujete :-)
Předně musím říct, že ta jinakost mě nakonec docela bavila. Chvíli to sice trvalo, než jsem se na ni naladila, ale pak už to docela šlo a věřím, že s praxí to bude jen a jen lepší. Příběh mě zaujal už z popisu (podle toho jsem také svůj pokusný "objekt" vybírala), takže samozřejmě z tohoto hlediska také spokojenost. Ilustrace jsou pro mě také do jisté míry hodně cizí, ale rozhodně nebyly špatné.
Nicméně, je tu dost věcí, které mi skutečně nesedly. Tak zaprvé: teprve na konci knihy mi došlo, že tento první díl začal v "současnosti", aby se rychle propadl do "minulosti", ze které vyleze až na samotném konci. Knížka věnovaná (a teď mi, prosím prosím, neurvěte hlavu) něčemu, co v běžných knihách zvládne autor v předmluvě, nebo v první kapitole a co film zvládne v prvních pěti minutách následovaných temnou obrazovkou?! Uf! Zadruhé, střihy byly místy tak násilné a zároveň nezřetelné, že jsem se několikrát ztratila. A to tak, že totálně. Vlastně jsem se v knize ještě nikdy tak neztrácela jako v tomhle případě. Asi mi spousta z vás namítne, že to je moje chyba, že na to nejsem zvyklá... jenže vzhledem k tomu, že jsem vyznavačem toho, že kulturní dědictví je tak nějak srozumitelné napříč celou planetou a všemi kulturami, protože koneckonců jsme všichni homo sapiens, bylo toto za mě velké špatné. Zatřetí, ačkoliv se snaží jít příběh pomocí obrázků hodně dopodrobna, pořád jsem bojovala s tím, že mi v něm tak nějak chybí bližší charakteristika postav a odůvodnění jejich chování.
I když to tak teď nejspíš nevypadá, celkově musím přiznat, že můj pokus dopadl nad očekávání dobře a že se už těším, až si přečtu další díly. Jsem zvědavá, jak se bude příběh dál vyvíjet :-)
Knížka Planeta Praha vyšla u příležitosti natočení stejnojmenného filmu, který navázal na úspěch předchozího dokumentu Planeta Česko.
Na rovinu je třeba si přiznat, že pokud patříte mezi ty, kteří hodiny biologie neměli moc v lásce a raději jste hned, jak to šlo, zapomněli na všechno, co vám v ní učitelé říkali, tahle knížka pro vás nebude. Podívejte se na film, ten je fakt úžasný a je dělaný pro širokou diváckou obec. Ale knížka, to je něco jiného. Tady už jsou nějaké znalosti potřeba.
Teď to možná bude znít trochu vychloubačně, i když to vážně není účel, nicméně faktem je, že já ty znalosti navíc mám. A protože mám i po letech o toto téma zájem, můžu svědomitě říct, že knížka je plná úžasných znalostí pánů autorů. Některé byly pro mě nové (nebo se mi jen vykouřily po letech, kdy se věnuji docela jinému oboru, z hlavy?), některé mě překvapily, některé pobavily a jiné mě donutily se zamyslet... a vzhledem k tomu, že se teď na Prahu dívám hodně jinýma očima, zcela zřejmě kniha splnila svůj účel.
Nicméně pravdou je, že by to chtělo trochu více redaktorské práce. On se ten písemný projev jednotlivých autorů opravdu hodně liší. Přijde mi to jako velká škoda. Co se týče grafiky, za sebe jsem s ní problém neměla absolutně žádný, přišel mi naprosto adekvátní tématu a jeho pojetí, ale chápu, že učebnicový vzhled může odrazovat a vadit.
Summa summarum... Za mě velmi povedená kniha, a když tak nad tím přemýšlím, je to kniha, která na trhu opravdu chyběla. O to víc jsem ráda, že ji ve své knihovně mám.
(SPOILER) Addie, i půl roku po dočtení na tebe stále myslím. A obávám se, že z paměti se mi už nedostaneš. Ale tos přece chtěla, že? A jestlipak víš, že to, jak tvůj příběh skončil (nebo snad začal?) bylo to největší a nejlepší knižní překvapení letošního roku? Buď ráda za takový konec, je tě mnohem více hoden, než ten, který sis nejspíš představovala. Věřím, že tě ještě mnohé čeká, Addie, a jen mě mrzí, že u toho už nebudu. Ale věř, že až se mi zasteskne, otevřu tuhle nádherně zpracovanou knihu, za kterou má nakladatelství Slovart o to větší pochvalu, že ji oproti originálu ještě vyšperkovalo, a znovu si tvůj příběh (nebo snad jeho začátek?) přečtu. Tak brzy na viděnou, Addie!
Příběhy malé hejkalky byly takovým milým pohlazením po duši. Hlavní hrdinka je trochu jiná, moc nikam nezapadá, ale nakonec všichni, i ona, zjistí, že na světě má své pevné místo, své poslání a hlavně přátele. Je tu samozřejmě i špetka toho poučení, některé dospělé to může trochu otravovat, ale pro prcky, myslím, je to moc fajn. Knížku provázejí moc hezké ilustrace, které mají atmosféru a příběh vhodně doplňují (vydání Bambook, 2021). Za mě jednoznačně palec nahoru.