ladyfromskye
komentáře u knih

První díl nové série o milovnici koní Adélce, která je shodou okolností velice dobrá v řešení záhad. Detektivní zápletka je dobře propracovaná, pátrání má logiku a na konci do sebe vše zapadne. Velké plus za to, že se autorka snaží dbát na to, aby popsala svět koní a jezdeckého kroužku realisticky. Bez nesmyslů typu cválání druhý den výcviku, se kterými se bohužel často v dětských knížkách setkávám. Velký problém jsem měla s ilustracemi, u některých jsem jen marně hádala, co na nich asi tak může být. Na druhou stranu já jsem rozmazlená starými gardami a dnešní dětský svět je tak diametrálně odlišný od toho mého, že bych se nedivila, kdyby tento styl ilustrací byl dětem blízký.


Druhý díl povedené série příběhů o holčičce Adélce. S detektivní zápletkou a se spoustou koní. Oceňuji, že se čtenáři také něco dozví o tom, jak to s koňmi doopravdy je, že jezdectví není zase tak úplně jednoduchý sport, jak si spousta lidí představuje, nebo že je to jeden z finančně nejnáročnějších koníčků; oceňuji, že byly přidány ilustrace, na kterých jsou popsané jednotlivé části sedla a uzdečky. Pokud máte doma malou milovnici koní, s touto knížkou chybu neuděláte.


Spokojenost. Rady v knížce jsou jasné a stručné. Dělané přesně na míru těm, kteří nemají moc času a moc vůle. Jsem přesvědčená o tom, že může spoustě lidem, ale zejména ženám, pomoci.


Podle toho, jak ta knížka vypadá, odhaduji, že jako malá jsem ji měla moc ráda. Jako dospělá jsem ale byla nesmírně zklamaná. Ty básničky kolikrát ani nedávají smysl, často staví na tom, že se opakuje jedno a totéž slovo, a to nemluvím o fakt divných věcech jako jsou "zuby z perníku". Kladně tak hodnotím vlastně jen ty ilustrace.


Kniha Nejlepší maminka na světě je postavená hlavně na naprosto úžasných ilustracích, nejkrásnějších, jaké jsem za posledních několik let viděla. To hlavně kvůli nim se ke knížce i několik měsíců po přečtení stále vracím. Jako bych pořád nedokázala uvěřit tomu, že někdo dokáže tak překrásně malovat. Kdyby to šlo, tak bych jednou dětský pokojíček vyzdobila právě těmito ilustracemi.
Co se textu týče, tam už mám trošku problém. Je tam vidět obrovská snaha, nicméně originál prostě nebyl úplně nejlepší. Hned na začátku je poněkud krkolomný úvod. Dále v textu hodně kolísá úroveň informací, někdy jsou pro opravdu malé dětičky, ale jindy už pro ty větší. Někdy jsou dokonce řečeny věci naprosto zřejmé, případně jsou některé informace, které se ovšem v reálu týkají dalších x zvířat, uvedené jako "zajímavost" jen u jednoho konkrétního zvířete.
I přesto považuji Nejlepší maminku na světě za opravdu mimořádný počin na poli dětské literatury a jsem moc ráda, že se k českým čtenářům dostal. Doufám, že bude ozdobou mnoha dětských knihovniček a že se k němu budou maminky se svými dětmi opakovaně vracet.


Tedy, mohlo mě to napadnout, nicméně ke knize jsem přistupovala s tím, že je to jen samostatný román a ejhle: on je to první díl série. No ale je to naprosto luxusně započatá série! Vážně nerozumím tomu, proč je hodnocení tak moc nízké. Za mě je v knížce vše, co mladý čtenář hledá. Napětí, tajemství, vztahy, akce... Prostě fakt všechno. Navíc je to opravdu velice dobře napsaný příběh. Opravdu moc, moc doufám, že u nás vyjdou i další díly, prostě MUSÍM vědět, jak to bylo dál!


Ke čtení knihy mě nalákala jak na Metaforu opravdu povedená obálka, tak příslib toho, že se dozvím něco o tajemných zaříkávačkách z Apenin. Rovněž jsem se těšila na popisy divoké, tajuplné krajiny. Jenže o zaříkávačkách tam nebylo prakticky nic. A příroda tam sice byla poměrně hezky vykreslená, ale být autorkou, využila bych jejího potenciálu ještě mnohem, mnohem víc.
Z příběhu s obrovským potenciálem zbyl jen ne zrovna moc povedený thriller s divnými postavami, které si prostě nešlo oblíbit ani omylem. Pár hororových prvků vyšumělo do ztracena a jejich přítomnost v příběhu je zpětně vlastně nepochopitelná. A o tom, že opravdu není možné, aby se mezi těmi několika málo desítkami lidí utajil takový zločin, radši nemluvím.
Zaříkávačky tak pro mě jsou jedním z největších zklamání poslední doby. Škoda.


Vždycky mi ten příběh přišel hodně zvláštní a jako dítě jsem si k němu cestu nenašla. Knížku jsem tak otevírala hlavně kvůli těm nádherným ilustracím. Ani teď po letech, když už jsem dospělá, nedokázala jsem si k Petru Panovi najít tu správnou cestičku. Některé věci mi pořád připadají prostě divné. Ale ono to bude nejspíš taky tím, že ten text nebyl pokrácen úplně nejlépe a že by potřeboval několik hodin redaktorské práce, aby se hezky učesal. Na tohle já jsem citlivá teď a byla jsem na to citlivá i jako malá. Za mě tedy příběh tak za 3*, ale protože ilustrace jsou za jasných 5*, tak z toho máme poctivé 4*.


Poetické, kouzelné čtení a milé pohlazení po duši - taková je Mapa z listí.
Yarrow Townsendová vás vezme do úžasně vykresleného světa postiženého děsivou nákazou, na kterou, zdá se, není lék a která za sebou nechává spálenou zemi a prázdné domy. Ale co když se lék ukrývá nedaleko? Co když klíč k celé záhadě svírá v rukou dívenka, jež dokáže mluvit s rostlinami, které umí léčit stejně jako zabíjet? A uvěří jí vůbec někdo?
Mapa z listí je jednou z mála dětských knih majících opravdu velkou šanci přesáhnout přítomnost a ovlivnit budoucí generace čtenářů. Je knihou, na niž budou ti, kteří se jednou ocitnou v jejím světě, dlouhá léta vzpomínat. A je také knihou, již ocení nejen děti, ale i dospělí.
Ponořte se i vy do světa, kde rostliny mluví na ty, kteří dokážou poslouchat!


Hodně mě zarazilo hodnocení knihy v modrých číslech (ke dni 7. 4. 2023).
No a pak mi to došlo. Nic bláznivého nebo přímo šíleného, nic superakčního, dokonce ani drastičnosti nebo potoky krve... Jen milý a jemný příběh o dětech užívajících si spoustu všedních radostí a dobrodružství v prostředí, které je pro ty dnešní dětičky minimálně škodlivé, v horším případě rovnou životu nebezpečné. Jo a ještě ke všemu krapet historie. Out, out, out...
Jenže tohle je přesně TA kniha, kterou já dám číst svým dětem. Aby si nemyslely, že svět se dá přežít pouze tehdy, budou-li zažívat nereálné šílenosti, hrát si na rytíře a superhrdiny, kteří umí jenom vraždit, a budou-li se vyhýbat přírodě, protože ta je docela určitě zabije. O historii, která nám přece vůbec k ničemu není, radši nemluvím, její bezvýznamnost teď vidíme v přímém přenosu na Ukrajině.
Tajné jezero mi svou poklidnou atmosférou a obdivem k přírodě a tradičním hodnotám i samotným zpracováním a prací s jazykem hodně připomnělo perfektní knihy Frances Hodgson Burnettové. A to je za mě to nejlepší doporučení.
Ještě doplním, že loni vyšel v zahraničí druhý díl: Return to the Secret Lake. A přestože Tajné jezero by mi stačilo i jen jako samostatná kniha, jak bylo také původně koncipováno, doufám, že u nás vyjde i díl druhý a že se budu moci do tohoto světa vrátit. Jsem moc zvědavá, co děti zažijí tentokrát.


Jasný plný počet.
Knížka, která mě přinutila přemýšlet nad tím, jestli bych tuhle zemi nechtěla jednou navštívit. Ideálně s Lenkou Hrabalovou v zádech.
Není to typický cestopis. Jasně, najdete tu tipy, co vidět nebo co ochutnat, ale také se toho hodně dozvíte - o historii, o islámu, o lidech. Je to perfektní směsice toho nejlepšího, co vám někdo, kdo ví, o čem mluví, může nabídnout.
Takových knížek by mělo být mnohem, mnohem víc.


Už pošesté naprostá pecka. Tuhle sérii miluju a vytvořila jsem si na ní dokonalou závislost. Už aby byl na světě další díl!


Nádherná knížka pro všechny rodiče a jejich děti. Něžná, laskavá, dojemná a moudrá. Dát méně než 5 hvězd je hřích.


Nádherná obálka, retelling oblíbené pohádky, která nabízí spoustu možností převyprávění - to byly dva důvody, proč jsem po téhle knížce sáhla, aniž bych nad tím příliš přemýšlela. V tomhle případě jsem ale sáhla hodně vedle. Základní příběh by celkem šel, ale byla na něm spousta prapodivného balastu. Postavy... dvě tři ušly, zbytek byl průšvih. Nejhůř přitom dopadla postava hlavní - tu jsem prostě nemohla vystát. Svět Algidu byl dalším kamenem úrazu, prostě neměl žádné pevné základy. O bizarnosti ústavu ve světě lidí darmo mluvit. Bohužel nemohu doporučit. A jsem ráda, že další díly série u nás nevyšly, protože bych určitě hodně váhala nad tím, jestli přece jen nemám pokračovat. Takhle je problém vyřešen.


Tahle pohádka byla prostě... Divná. Vůbec mi nesedla. Většinu času jsem nad ní jen kroutila hlavou. Tak aspoň že ilustrace jsou vcelku pěkné.


Opět půjdu zcela proti proudu. Tohle byl šílený nesmysl. A vtipného na tom nebylo vůbec nic. Jedna hvězdička za nápad a to jsem štědrá. Prala jsem se s tou drobnou, útlou knížkou snad celé věky a jsem k smrti ráda, že už je to za mnou. Doporučit opravdu nemohu.


Některé básničky tak trochu dřely nebo mi nešly přes pusu, ale jinak moc povedená knížka, s krásnými ilustracemi. Určitě ji ocení jak děti, tak dospělí.


Jak jen mi mohla do téhle chvíle unikat tahle naprosto úžasná a nádherná knížka o kočkách, když jednu takovou šelmičku mám doma? Jestli jste příznivci mňoukajících stvoření, tak směle do ní. Ano, je určená dětem, ale je tak krásná, že ji oceníme i my, dospělí.


Nebylo to vůbec špatně, vybrané bajky byly pěkně převyprávěné a někdy na sebe jednotlivé příběhy moc hezky navazovaly. Také ilustrace mají ode mě velkou pochvalu. Ale občas obrázky neodpovídaly – místo množného čísla bylo číslo jednotné. Také jsem tam našla nějaké zanechané překlepy. To pro mě bylo celkem velké zklamání, protože v knížce není textu nějak moc. Navíc u dětských knížek opravdu hodně trvám na to, aby byly v pořádku. Ale i tak doporučuji k přečtení. Hezkých knížek tohoto typu (obrázkové čtení) zase tolik nemáme a tahle rozhodně patří k těm nejlepším.
