Lajtwing komentáře u knih
Již u předchozích dílů jsem zmiňoval, že nejsem objektivní. Do světa Ardy jsem zamilovaný. Návrat krále je završení dlouhé cesty a třetího věku.
Čím více se příběh zužoval k finále - tedy hodit ten zatracený prsten do té zatracené lávy - tím více to fungovalo. I přes rozsah díla, kde existují jazyky, mytologie, tisíce let rodokmenů, a když čtenář už byl mnohokrát zasypán kupou jmen a pojmů, se v knize šest (vyjma konečných tří kapitol) najednou vše zužuje na dvě postavy a jejich boj o to prostě jít dál. Tolkien se dokonale dostal do mysli hobitů uprostřed Mordoru bez šance na pomoc. Zoufalé pasáže, kde už pro Sama nezbylo nic, ani strach ze smrti, jenom odhodlání pokusit se zachránit Kraj. Frodo v moci prstenu, bojující o to vůbec zůstat při smyslech. Dokonalé.
Chválím ale i zbytek díla, tedy hlavně velice zajímavou postavu Denethora (oproti filmu, kde ho rád nemám) a jeho neoblomnost i tak trochu "cool" pýchu. Faramir je od Dvou věží můj oblíbenec. Beregond byl velice zajímavý a jeho syn Beregil příběhu v Minas Tirith dodal zajímavý dětský náhled. Halbarad Dúnadan a třicet hraničářů, kteří šli po boku Aragorna do Černohor a následně i k Černé bráně, to jsem hltal. Imrahil, princ Dol Amrothu, věrný spojenec Gondoru, před kterým se uklonil Legolas... tolik postav a tolik úžasných pasáží. Bitva na Pelenoru byla "menší" než jsem čekal, ale nemohu to autorovi vyčítat.
To, že apendix je tak rozsáhlý, je dar sám o sobě. Dozvěděl jsem se z něj víc, než jsem čekal. Tolkien chystal pokračování s názvem "Nový stín", který nakonec zavrhnul, takže nastínění 4. věku bylo uspokojivé.
V roce 2023 jsem si předsevzal přečíst sérii LOTR v angličtině a vyšel jsem přesně na konec roku. Nebylo kam pospíchat, vychutnával jsem každou stránku a každou větu, všehovšudy pět měsíců. Tyto tři knihy, jedno dílo z mnoha o zemích Ardy, pokládám nejvýš na knihovně po boku Silmarillionu. Navždy obdivuji tvořivost a um pana Tolkiena. Stvořil dílo, které mě ovlivňovalo od malička a utvářelo mou lásku k žánru fantasy. 10/10! [dočteno v ang. orig. 30.12.23]
Chvála prvního dílu lze aplikovat i zde. Dvě věže, tedy kniha tři a čtyři, navazuje na rozdělené Společenstvo, ukazuje Rohan, Fangorn a později severní okolí Mordoru a Ithilien. Opět spousta postav navíc, radost číst i sebemenší výměny, jako například hobiti a ("mladík") ent Bregalad. Nebo pasáž v Železném pase a uvězněný Saruman, to je další příklad mistrovství pana Tolkiena.
Ale v čem je kniha perfektní, to je rozvíjení světa, který je ve Společenstvu nádherně "nakousnut". Je to přirozené pokračování, přitom to není sequel. Je zřejmé, že autor to opravdu psal jako jednu dlouhou knihu. Je to možná klišé, možná to říká každý, ale je to pravda a já to zopakuji; Tolkien nám všem na další staletí nastavil laťku budování světa neskutečně, ale opravdu neskutečně vysoko.
A na závěr zmíním ještě jednu věc. Kniha mě donutila zjistit si, jak jo možné, že časová linie cestování postav je tak hluboce popsána - vzdálenosti, denní doba a trvání jednotlivých úseků. Je to iluze, nebo pan autor opravdu počítal podrobně podle měřítka světa? A odpověď je ta, že pan Tolkien vzal v potaz i rozměry hobitů a délku jejich kroku tak moc měl ve všem jasno. Nelze jinak než 10/10! [dočteno v ang. orig. 30.11.23]
Tohle není objektivní recenze, ale blábolení nadšeného fandy. Čekal jsem dlouhé a dlouhé roky, než jsem si konečně pořídil trilogii v angličtině a pustil se do ní. Jako někdo, kdo miluje filmy pana Jacksona od dětství a kdo dvakrát přečetl Silmarillion (znalost předchozích dvou věků tedy mám), jsem si vychutnal každou stránku. V knize jsem se válel několik měsíců vlastní volbou! Pan Tolkien je pro mne vzor a jeho dílo má v mém životě speciální místo. První díl nabízí Toma Bombadila a spustu cestovstelské atmosféry, kterou bych dokázal vychutnávat klidně dalších tisíc stran.
Divočina severu po boku ještě neznámého Aragorna, bloudivé tápání v Morii, návštěva Lothlórienu a cestování lodí k Emyn Muil... Mohl bych pokračovat, ale asi nemusím. Byl to kus cesty a jelikož anglické vydání z roku 2022 obsahuje perfektně zpracované mapy (globální i výřezy oblastí), můj čtenářský zážitek jako fanouška byl... kompletní.
Zřejmě bych dokázal hodiny popisovat, proč je LotR tak dobrý, ale to není třeba. 10/10 a jdu se pustit do dvou věží! [dočteno v ang. orig. 26.10.23]
Cítil jsem se jako Paul, chtěl jsem z té zatracené místnosti a co nejdál od Annie. Ale nešlo to. Vzala mu svobodu a důstojnost, vyždímala z něj jako z autora to nejlepší za příliš vysokou cenu. King si prostě tvoří alternativní vesmíry, kde se tyhle "VYSOCE nepravděpodobné" scénáře dějí a já jsem za to rád. Propojení s jinou jeho slavnou linií mi vyhovuje.
Annie Wilkes mohu zařadit mezi nejzrůdnější Kingovi záporáky. Bez magie a nadpřirozena. Byla mi dokonale odporná! 5/5* bez debat. Přečteno v pdf v anglickém originále.
"Neexistuje žádná skupinová terapie nebo psychiatrická nebo obecná sociální služba pro dítě, které musí každou noc bojovat s tou neznámou věcí pod postelí nebo na stropě... [...] Noc za nocí musí svádět stejnou osamělou bitvu a jedinou léčbou je konečné zkostnatění představivosti, kterému se říká dospělost."
Druhá Kingova publikace má prostě koule. Po třiceti jeho dílech jsem byl brzkou tvorbou opět překvapen, a to příjemně, protože jsem většinu událostí nedokázal odhadnout.
Salem's Lot je charakter sám, je to ospalé místo s bohatou historií na zvláštní události, což ví sám spisovatel Ben. Jeho motivace navštívit městečko je víc než dobrá! V Lotu se pohybuje spousta postav, opět výborně rozepsaných. A nikdo není v bezpečí, opravdu nikdo. Některé postavy získávají věci příliš snadno pouze pro budoucí dění (Ben a Susan například), nebo uvěří až příliš snadno, to je asi jediné, co mohu vytknout.
Několik strašidelných výjevů z knihy nevymažu z hlavy ani jako dospělý chlap - za všechny Mark a jeho první setkání s "kamarádem" u okna. Městem se plíží temnota. Autorovi postavy to cítí a vy se bojíte, co se stane. A ono se něco stane... Navíc zde má premiéru jedna z nejdůležitějších postav Kingova multiverza, ale to je spíš pro opravdové nadšence, jméno neprozradím. Prostě dokonalá knížka na podzim, kdy se kempnete někde pod deku, občas kouknete z okna, o které se opírá déšť. A uleví se vám, že to je další noc, kdy jsou Kingovi děsy pouze na stránkách knihy. Ale kdo ví?
Úžasně výjimečná kniha, kterou jsem při prvním pokusu ve svých šestnácti letech neměl šanci dočíst nebo docenit. Určitě ji budu číst znovu a mohu Silmarillion s čistým svědomím označit za absolutní vrchol žánru, i kdyby jen z pohledu budování světa. Jistě, dělat si poznámky na několik stránek není pro každého, ale pro mě ano. Je to náročné počtem názvů a postav, ale odměna je v souvislosti s komplexností díla neskutečná. To, jak se vše potká u třetího věku s pánem prstenů, to je neuvěřitelné.
Považuji za důležité zmínit a popřít častou kritiku "nedějovosti". Děje tu je dostatek! Copak osud Númeronu není důsledkem činů, které započali ještě s Noldor ve Valinoru? Neměl Finwëho a Fëanorův rod vliv na celou Středozemi? Tak bych mohl pokračovat dlouho, ale nechci spoilerovat.
Jo, a skrytě největší frajer je Manwë! Já být na jeho místě, tolik trpělivosti bych (Ilúvatare, odpusť), neměl...
Johny Smith, jehož velkou část života s ním prožijete, prošel fascinujícím příběhem. Cítil jsem vše, co autor chtěl, s knihou se mi vůbec nechtělo spěchat. Izolace od společnosti, tíha vědění a nenaplněná očekávání. Nutnost konat ve prospěch nevysvětlitelného, vyššího dobra. Od začátku do konce skutečně zajímavé paranormálno. Mrtvou zónu budu rozhodně mít na vrcholu seznamu Kingových děl, pokud někomu budu chtít něco od něj doporučit.
Post-apo nážez jako nic, co jsem kdy četl či viděl. Dlouhá léta jsem se knize vyhýbal, protože jsem nevěřil, že by to dostálo hypu. Kniha vás testuje, schováváte se do falešných nadějí a chcete věřit, že tihle dva to nějak zvládnout. Přijdou na něco, na co nikdo jiný nepřišel. Takže pokračujete a přitom se ptáte, proč? Zážitek! [dočteno v ang.orig. 28.12.20]
"Dopřejeme vám nadýchati se čistého, nočního vzduchu Dartského močálu! Nebyl jste tam ještě nikdy? Nu, myslí, že nezapomenete na tamní první svou návštěvu!"
Mé první setkání s knižním Sherlockem. Očekával jsem budování tajemna s jakýmsi náhlým vysvětlením na konci, ale dostalo se mi překvapivě střízlivé a vyvážené detektivky. Odhalení je při kratším rozsahu díla ažaž nejen u konce. Byl jsem fascinován původním českým překladem, to byla nádhera! Možná jsem si vlastním očekáváním pokazil tento legendární román, no rozhodně to bylo i tak skvělé! Silné čtyři hvězdičky!
Snad jedinou překážkou pro současného čtenáře by mohl být dialog postav, který je místy opravdu zdlouhavý a dle mého názoru místy repetitivní… přeplněný slušností. Jinak se jedná o mistrovské dílo překypující atmosférou. Postavy mají velký úkol - zbavit svět nepochopitelného zla. Začátek v Transilvánii byl ohromující!
Četl jsem s vědomím ostré kritiky konce, možná právě proto jsem vlastně příjemně překvapen. Už směřování Nespavosti mi nevadilo (tam jsem také v menšině). Dostalo se mi dost odpovědí na to, abych si vytvořil jasnou představu, o co autorovi šlo. Tato kniha je rozhodně o cestě, ne o cíli. Je o perspektivě, jak by vám nejlépe vysvětlil Velký Jim a hlavně Julia Shumway, ta ví své! Perspektiva se během těch téměř tisíce stránek dosti... vyvíjí. Některé linky pouze vypadají důležitě, zanikají často s konáním postav, nebo naopak vyplouvají zpět na povrch, když jsem to nečekal. Těch pár předvídatelných pasáží mi zážitek nijak nekazilo.
Za rozsah, počet postav, propletenost osudů a fakt, že to prostě funguje, nemůžu dát méně než pět hvězd. Výživná kniha!
Kdysi jsem Bílou nemoc četl na střední škole, když mi bylo asi sedmnáct let. Bylo zajímavé si dílo přečíst znovu. Přehlednost a jednoduchost textu v podobě hry slouží silné pointě, vystihuje neoblomnou dualitu: mír-život-šance / válka-bolest-zánik. Konečný zmar udeří jako atomová bomba, je dokonáno. Nadčasové varování.
Jak moc máte rádi literaturu? Protože evidentně i taková záliba může být nebezpečná! Líbil se mi námět i to, jak vše navazuje na Mercedesového vraha. Pan Morris Bellamy je absolutní magor, jehož vášni ale porozumíte. Jeho trýznivé, dlouhé čekání na splnění snu bylo ohromující. Část mne chtěla, aby si ty romány sakra přečetl! :D Je to dostatečně přirozeně vyprávěné a uvěřitelné s výjimkou konce. Další díl si brzy přečtu, zvrat je tam sice zajímavý, nicméně mi nepřijde "organický".
Ukápla slzička, možná dvě. Je to krásné, hlavně poznat Oveho a jeho životní postoj. Rovnej a šikovnej chlap, kterej miloval svoji ženu a Saaba. Poselství vidím hlavně to, že za sebou máme všichni svůj příběh a navzdory minulosti se musíme pokoušet naplnit život světlem pro sebe i ostatní. Lidi totiž nejsou "úplně k ničemu".
Není to dokonalé, někdy se text zbytečně "pitvoří" a autor použil několik ohraných klišé, jako sousedka cizinka, kluk od vedle je gay atd. I tak, zahřálo u srdíčka!
"No prosim." A tak to bylo! :D
Knihu jsem si vybral kvůli letošní výzvě a proto, že jako mladý jsem pár verneovek přečetl. Nakonec jsem hltal každou stránku, on Jules byl vážně frajer a uměl. Finále příliš negraduje, jednotlivé příhody z Afriky ale stačí. Mám hrůzu z pouští!
Přečteno v anglickém originále. Dokážu si představit, jak mohla v době vydání Kingova kniha působit. Po dekádách psaní je jeho styl známý, ale v Carrie to hlavní už bylo! Wau, i přes znalost filmů jsem to nemohl dát z ruky.
"Zabijácké aplikace" Západu, kontext minulosti i přítomnosti a každá kapitola představující svůj vlastní okruh se zajímavými spojitostmi. Především osud Hererů a dalších kmenů masakrovaných Němci ve jménu civilizace je krutou připomínkou, za jakou cenu jsme to "dotáhli" až sem. Instituce, konkurence, oblečení, etika práce, role náboženství... je to úžasně srozumitelné. Ale známých jmen se tu mihne opravdu hodně. Kniha mi také dala náměty na další četbu, je skvěle ozdrojovaná! A to je možná její nevýhoda - příkladů, dat a citací tu je opravdu vyčerpávající množství. Jinak je vše bezva a pomáhá pochopit celý ten složitý spletenec, kterému říkáme Západ a který se nám dnes tak trochu rozpadá.
Velké překvapení. Nedokážu posoudit, zda prostě nemám načteno dost autorových knih, ale zde vše fungovalo výborně. Dalo by se vytknout ztracení tempa před úplným koncem, ale vše více než zachraňuje vysvětlování principů důležitých pro příběh. Poslání záporáků je ambivalentní a nechává vás v napětí. Neskutečně jsem se u toho bavil a už teď se těším na další Kingovku!
MUST-READ !
Pokud by si moderní člověk měl přečíst pět knih pro zlepšení života, tato by měla být první. My totiž nespíme dobře. Nemohu dostatečně zdůraznit, jak moc užitečná tato kniha je, jak moc otevře oči. Fakta a studie zde prezentované mi pomohli začít přemýšlet nad spánkem jako nad cennou komoditou a nad způsobem, jak žít kvalitnější život. Jen po prvních dvou částech již nikdy nebudete nad spánkem přemýšlet stejně, to vám mohu slíbit ! [dočteno v ang.orig. 25.3.21]
Tak tato povídka mne překvapila! Čekal jsem slabší povídku, ale King se tu chtěl dotknout něčeho většího, než povědět příběh, jak sám uvádí v doslovu. Chtěl se dotknout samotné podstaty záhady. A to se mu povedlo na 100%. Někdy je lepší odpovědi vůbec nenabízet. Stojí za přečtení, časově nenáročné.