lampernaqui komentáře u knih
Další skvělý díl. Každý si tu najde něco. Honor tentokráte loví vesmírné piráty, které Mantichoře způsobují veliké ztráty. Máme tu zatím jeden z nejdrsnějších konců, pohled mezi normální členy posádky (který do teď chyběl), k tomu se ukazuje, že u Liďáků nejsou všichni jenom zlí, což je přístup, který sérii rozhodně vylepší. Žádná černá bílá. Jak to jen autor dělá, že kvalita drží?
Série pokračuje, laťka kvality se neustále drží - ba co víc, lehce stoupá. Není skoro co vytknout.
Dočteno, ale že by to ve mně zanechalo nějaký znatelný pocit, to se říct nedá. Ze života mladého Maxima a jeho práce v pekárně pod dohledem drsného šéfa Semjonova se spoustou dělnických řečí a básní.
Krátký příběh o muži, kterému přisoudili závažnou nemoc, byl nucen přestat pracovat, jeho manželka musela začít brát několikero dalších prací, aby vyžili, byl mu odebrán příspěvek, jelikož dle jiných na tom nebyl tak špatně, aby pracoval... atd. atd.... A k lepšímu životu si našel chráněnce, titulované mladíka od sousedů, se kterým trávil volné chvíle.
Celkem příjemné krátké příběhy, které se dají přečíst za den. Znovu mezi obyčejnými lidmi různého vyznání a znovu náboženství způsobuje trable. Jak jinak....
Pro mě zatím nejlepší díl ze všech dosud přečtených. A to i přesto, že chybí velké vesmírné bitvy. Tentokrát se souboje odehrávají v soudních síních, barech a mezi politiky. Kvalita série narůstá. A to jsem se série tolik bál, aby mě nezklamala.
Třetí pokračování série o neohrožené Honor a já se neustále bavím a přijde mi, že série rozhodně nemá sestupnou tendenci. Drží si laťku na stejné výši. Tady Honor jde trochu do pozadí, což vůbec nevadí. O bitvu se nepřijde a dozvíme se mnoho dalšího z Honorverse.
Zůstávám u hodnocení jako u předchozích dvou dílů. Závěr proběhl v překombinovanosti, ani jedna postava mi k srdci nepřirostla, takže jsem se rozloučil celkem rychle a vrhl se na další knihu. Celkově slabší severska série.
Ani lepší, ani horší. Prostě druhý díl, který pokračuje s hlavním motivem a připravuje půdu pro závěr. Asi jsem hrozná persona, ale nějak drastická a nechutná mi tahle série stále nepřipadá, četl jsem horší věci. Ale alespoň jsem už trochu poznal hlavní postavy a neztrácel jsem se mezi charaktery, takže se tento díl četl lépe. Uvidíme jak závěr.
Pro mě zatím zklamání. Čekal jsem něco jiného, lepšího. Závěr téhle knihy byl pro mě překvapující nikoli příběhově (to vše se dalo uhodnout někde v půlce románu), ale tím, že je to opravdu trilogie, jejíž příběh pokračuje v další knize. Nějak jsem si navykl, že co díl série, to jeden případ. Možná to nižší hodnocení je dáno také tím, že mi vždycky trvalo, než jsem se zorientoval ve velkém množství jmen, abych věděl, kdo s kým a kdy a kolikrát...
Výborné pokračování bez hluchých míst. Honor znovu na těžké misi, která se téměř nedá uhrát. Zajímavé postavy, planety, souboje, politikaření... všechno namícháno a pečlivě dávkováno čtenáři.
Do páté hvězdy chybí ždibíček. Zatím nemám ve scifi moc načteno, ale tohle bylo skvělé - čtivé, propracované, zábavné, smysldávající. Co by chtěl člověk víc? O sérii jsem slyšel samou chválu a přistupoval jsem k ní opatrně, abych nebyl zklamaný... jenže to se nestalo a já se hned vrhám do dalšího dílu s neohroženou Honor.
Nižší hodnocení je možná dáno tím, že jsem se i na takovém malém počtu stránek dokázal hodněkrát ztratit v textu. Zatím jsem neměl příležitost přečíst si něco od spisovatelů z tohoto kraje, takže v záplavě cizích výrazů pro cokoliv jsem plaval. Spousta různých hodností, společenských postavení.. bylo tohle příjmení nebo něco jiného? Kam že to šli? To šli k někomu, kdo se tak jmenuje, nebo se tak jmenovalo to místo? Netuším. A díky tomuhle jsem sice pochytil hlavní příběh, ale ne všechny ty kličky kolem. Listováním dozadu na slovníček jsem to moc nevylepšil.
Dobré povídky, zajímavé výpisky ze života. Klasická komunistická předmluva. Další výběr ze světové četby mi přinesl něco nového od Londona, od kterého - přiznám se - jsem snad do dnes nic nečetl. Ani v povinné četbě.
U mě zatím nejlepší kniha s novými hrdiny. Do teď mi byli vyloženě nesympatičtí, jak jsou dokonalí, vše jim vychází a podobně. (A ano, vím, že to tak je i u jiných sérií pana Cusslera, ale tady jsme si holt nesedli). Hon za poklady se vydařil, příjemně odsýpalo cestování po světě, kopání hrobek a další reinkarnace pana spisovatele nemohla chybět.
Další skvělá kniha ze série, je sice pravda, že závěr (opera Karanténa) mi přišel hodně natahovaný a - pro mě jako obvykle - i nepřehledný, ale stejně to vyvažoval zbytek románu, který si zase bral to nejlepší od politikaření nebo vesmírných bitev.
Příběh o tom, jak se vesničané snaží získat trošku své vlastní půdy a jak se jim to všem vymstí. Možná moje první kniha od Ukrajinského spisovatele, dala se přečíst za jeden večer a Světová četba pokračuje.
Druhý díl Starfire je pořád výborné čtivo. Tentokrát se vracíme zpět do historie, styl psaní však zůstává stejný, tudíž všechny klady i zápory prvního dílu. Dobře promyšleno, politikaření mě baví více než souboje křižníků, kde se stále i po prvním díle ztrácím.
Moje první kniha od Webera a bál jsem se zbytečně, že mi to nebude nic říkat. Perfektně napsané, vtáhne do politických intrik, do válečné vřavy... ta však působí občas nepřehledně, ale to bude asi mojí maličkostí, které není zorientovaná v záplavě různých technických údajů a typů plavidel. Těším se na další díly.
Na to, jak jsem se zprvu bál, když jsem zjistil, že jdu číst Voltaira, jsem se výborně bavil. Žádné zbytečné řeči kolem, prostě jen pouhý příběh o putování hlavního hrdiny se svými společníky po světě křížem krážem. Trochu mi to stylem vyprávění připomínalo tvorbu Arto Paasilinna. Nečekal jsem, že se budu tolik usmívat nad některými úvahami a výroky. Tohle bylo velké překvapení Světové četby.