lapagerie
komentáře u knih

Předchozí díly jsem zatím v knihovně neulovila, tuto jsem poslouchala jako audio. Hezky načteno. Co se příběhu týká, zpočátku mi přišel takový o ničem. Když se do všeho přimotala potvora Julie, začalo to být zajímavější. Závěr hodně překvapil, to se povedlo. A zůstává po něm pachuť.
Pro mě má detektivka velký bonus v tom, že se odehrává v Příbrami. Vím, kde je Atollo, Březáky nebo křižák. Jen nesouhlasím s názorem postav (autorky?), že Příbram ošklivá. Není. Miluju jí. :)
Mimochodem skvěle zvolený název knihy v návaznosti na Kytici. Sice trvá, než se všchno propojí, ale sedí to jak pr...l na hrnec.
“Kletbu zůstavuji tobě, matko má,
kletbu zůstavuji tobě, bys nenašla místa v hrobě,
žes mi zvůli dávala!"


Já nevím, čím to je, ale je to tak neuvěřitelně ruské! Prostě z toho čiší mentalita staré ruské šlechty, při čtení se vám vybaví třeba filozofování Levina z Anny Kareniny. Hrabě Rostov proplouvá životem s takovou lehkostí! A ačkoliv je roky v "domácím" vězení v hotelu Metropol, dokáže je prožívat bez zahořklosti. A život mu přináší lahůdky v podobě Niny nebo Sofie, i jiných přátel. Prostě nádhera.


To je tak milá kniha! Nechápu, že jsem na ni nenarazila dřív. Už se těším na další díly, je to takové úsměvné pohlazení na duši, ačkoliv život farmářů a našeho veterináře byl tvrdý. Ale je to psané vtipně, lehce. Zasmějete se a když se kouknet z okna, skoro vidíte yorkshirské pastviny.


Mnoho povyku pro nic. Nevím, proč má tahle kniha nálepku Bestseller. Řekla bych, že je to běžná detektivka, odlišná jen tím, že hlavní hrdinka je alkoholička...


Nádherná kniha, četla jsem ji jedním dechem, trpěla a doufala s Pelagií, Antoniem i Carlem. Až najdu sílu, přečtu ji s chutí znova. Mmch. audiokniha je úžasně načtena Ladislavem Mrkvičkou - doporučuji poslechnout! Film jsem viděla až po přečtení a znovu ho opravdu vidět nechci. Děs.


Znásilnění, vražda a loupež? Ano. A nebo ne? Poměrně jasná zápletka se moc pěkně komplikuje a její rozuzlení je naprostá pecka. A zas ten politický humus, i když teď v jiném podání. Musím říct, že jsem s autorem hodně spokojená.


Hodně zajímavá knížka. Viděla jsem i film, ale myslím, že nedokázal pojmout všechno. Hepnarová byla zajisté psychicky nemocná a zároveň oběť. Nedostalo se jí pomoci, všechny kroky rodiny i okolí vedly spíše k tomu, že se její stav zhoršil. Přitom podle toho, jak uvažovala, byla inteligentní. Žádná tupá blbka. Těžko říct, jak by se její život vyvíjel, kdyby se narodila do milující rodiny a dostalo se jí správné péče.
Tím nechci nijak zlehčovat její čin, to byla chladně vykalkulovaná vražda.
Knížka se dobře čte, je přehledná, není nudná. Ale je to depka.


Tohle byla paráda. Kyin příběh, vůně moře, křik racků, ticho bažiny, bzučící hmyz. Všechno to lechtá a pokouší smysly a těžko se od knížky odtrhnete. Hvězdičku ubírám za část, která následuje po vynesení rozsudku. Za konec. Za mě byl zbytečný.


Povedená detektivka. Mrazivá jak dějem, tak i ročním obdobím. Chvilku mi trvalo se zorientovat v dějích, ale brzo jsem si zvykla. Závěr hodně překvapivý. Jo a nenašla jsem jedinou sympatickou postavu...


Zas po delší době jsem sebrala sílu a pustila se po několikáté do poslechu audioknihy, fantasticky načtené Ladislavem Mrkvičkou. A zas mě příběh plný lásky, utrpení, bolesti a touhy rozsekal. Jako pokaždé...


Tohle byla zase správná detektivka, jako ty první v sérii. Žádná zbytečná omáčka kolem. Jo, Carl má zjevně zaděláno na problém a autor má hezký odrazový můstek pro další díl. Ale vůbec to neruší ve sledování zápletky.


Krásné počtení, plné šumavské duše. Příběh se čte moc dobře, pěkně ubíhá. Přísloví o pýše, která předchází pád, je opravdu základním kamenem děje. Lidé, kteří se ženou za snadným výdělkem, nemyslí na budoucnost. S rostoucím snadno získaným blahobytem se uvolňují mravy a společnost upadá. Tak nějak mi to připomíná devadesátá léta minulého století.


Hotýlek se četl skvěle. Zaujal mě už "konec na začátku" a těšila jsem se, jak to skutečně všechno ke konci vedlo. Je to vlastně příběh o životě, jaký prožívá spousta z nás, i když v jiné době. Proto nesoudím postavy, jejich činy ani motivace. Každý žije, jak umí.


Moje osvědčená jistota, když se chci zasmát. A protože jsem léta brigádničila jako průvodkyně na Orlíku, narážky na tento zámek mě baví úplně maximálně. Stejně jako mě baví celá knížka a vím, že až budu mít splíny, Marie mě spolehlivě rozesměje.


Povedená detektivka. Na konci mi spadla čelist a nejen proto, že byl odhalen vrah, který mě opravdu nenapadl. Ale i pro ty promyšlené vazby mezi postavami. Pořád jsem čekala, kdy se objeví návaznost na první kapitolu a pak jsem jen zírala.


Autorka má pravdu v tom, že většinu školní docházky se člověk babrá s pravěkem, Římem, středověkem a i 2. světovou válkou. Pak nastoupí na střední školu a začne znovu pravěkem. Období po druhé světové válce se tak nějak do osnov asi nevtěsná. Nebo aspoň za mých studijních let to tak bylo (a to jsem studia neabsolvovala za komunismu). Proto jsem si ráda půjčila tuhle knížku. I když mi z velké většiny popisované události nejsou neznámé, občas se naskytla nějaká perlička, která zaujala. Celkově jsem se ale nic zásadního nedozvěděla a myslím, že se leccos dalo detailněji rozebrat.
Co mě ale vůbec nesedělo, byly některé slovní obraty a výrazy (jako například: "soudruzi se mydlili mezi sebou"). Autorka možná chtěla text odlehčit, nevím. Každopádně sama o sobě píše, že není historička, ale spíše glosátorka. Tomu styl knihy asi odpovídá. Možná by se spíš ujala u mladších čtenářů, kteří o komunistickém režimu u nás ví jen něco málo z doslechu.


Oproti Vlně zločinnosti se opět vrátila ta stará Marie. Výlet do Nizozemska se povedl a těším se, jak to bude dál s aristokratkou a láskou


Iluminaci jsem přečetla za dvě odpoledne. Natolik mě pohltila, že jsem se nemohla odtrhnout. O svaté Hildegardě vím jen málo, a to v souvislosti s bylinkářstvím. A tak mě kniha vysloveně potěšila. O reklúzách jsem četla poprvé a jde mi mráz po zádech, když si to jen představím. Hildegarda tak žila přes 30 let! A vlastně nedobrovolně. Musela být duševně neuvěřitelně silná. Dokázala toho tolik v době, kdy byla žena něčím méněcenným.


O Černobylu se všeobecně ví, tak nějak ho bereme jako součást i naší minulosti. Dnes už o něm asi aktuálně nepřemýšlíme. Ale pro lidi, kteří žijí nebo žili v zóně, je to přítomnost a budoucnost.
Rozhodně doporučuji si přečíst. Jak zpovědi těch, které zasáhl přímo výbuch (pozůstalí po hasičích, likvidátorech), tak těch, které vysídlili nebo těch, kteří zůstali.
Je děsivé, jakým způsobem se Sovětský svaz zachoval. Záměrné utajování informací, zlehčování situace. Nikdo ty lidi nevaroval, nikdo jim nic nevysvětlil. Mnohdy byli poslání na smrt s vidinou odměny ve formě pár rublů navíc. Strašné.
Na druhou stranu se hodně projeví mentalita obyvatel tehdejšího SSSR. Hluboko zakořeněná víra ve vládnoucí moc, touha být hrdinou.


Další kniha se dvěma časovými liniemi. Jako obvykle mě současná moc nebavila. Děj, odehrávjící se za války užý byl zajímavější. I když jsem čekala více úryvků ze života Hazel v programu Lebensborn, chápu, že ona není hlavní hrdinkou. Celkově ale mi přišlo téma života Elsie, plné potenciálu, jaksi nedotažené...
