laurs komentáře u knih

Málo kontroverzní: neobsahuje předmluvu Václava Klause xd

04.01.2024

Nejlepší je, jak si Kunderovy postavy (nebo i Kundera sám jako vypravěč) umí skvěle filozoficky obhájit erotiku, která by se neměla dít, protože je z nějakého důvodu nemorální. Místy jsou jeho představy o lidech úsměvné a kniha tak velice zábavná ke čtení.

1 19.08.2023

Mám pocit, že i klasické romantické žánrovky by se měly psát líp. Postavy jsou hodně černobílé a mění se vlastně jen na základě strašně jednoduchých věcí jako je sex. Popisy jídla a prostředí jsou sice hodně příjemné a navozují klidnou atmosféru, ale děj je za mě až příliš jednoduchý.

1 09.08.2023

Je to holy bible!

15.06.2023

Asi nejlepší věc na téhle knize je to, že vůbec vznikla. Jsem si jistá, že spoustě lidem přinese nové informace a pobavení. A vlastně i já jsem se dozvěděla některé nové věci.
Největší problém vidím v chaotickém grafickém zpracování textu a zároveň v jazyce, který je občas podobně chaotický.
Další kniha určitě bude dokonalejší v těchto slabších místech. Mám ale ještě jeden návrh! Bylo by super vpisovat do textu nějaké odkazy na odbornější literaturu, ze kterých autorka čerpala. Občas jsou totiž informace a zajímavosti z osobního života autorů skutečně peprné, a tak by bylo fajn přečíst si o tom něco i z jiného zdroje. Dát na konec krátký seznam použité literatury mi přijde málo.

2 27.04.2023

(SPOILER) Možná, že pro některé knihy už v dnešní době není prostor. Absolutně jsem zapomněla, co mi na tom hnusu, který Kundera plodí, kdysi přišlo geniální. Je to strašně levné a úchylné psaní a my máme pocit, že je v pohodě nad tím takhle přemýšlet a schvalovat to, protože on je génius, my to nechápeme a vůbec.. smrt autora a nezatahujme ho do toho, co píše. Absolutně tahle kniha není o lásce. No, nicméně je o nesnesitelné lehkosti bytí. Akorát, že každý, pro koho se lehké bytí stane nesnesitelné, je v knize potrestán smrtí. Přežít se dá jen kurvením a utíkáním.
Pokud si chování mužů s nechutně ošoupanýma pérama interpretujeme tak, že si z nich Kundera utahuje, protože jsou to pseudointelektuální hlupáci, pak jsme schopni to dneska dočíst.

Těžko říct, jak ohodnotit knihu pro děti. Za mě to byl překrásný vánoční příběh z dokonale propracované a kouzelné Země Ztracených. Ohromně se mi líbil konec, ač byl poměrně očekávatelný.
Každopádně si nejsem úplně jistá, jestli by kniha byla tak propagována, kdyby jí nenapsala Rowlingová.

6 16.12.2021

(SPOILER) První polovina knihy je absolutně geniální. Skvěle popsané motivace postav, originální, hluboké a dojemné téma a fantastický jazyk.

Mám ale pěknou řádku výtek k druhé polovině:
1) Samej sex. S lidma, se kterejma by sex bejt zkrátka neměl.
Postavy dělají z hlavního hrdiny „hodného kluka“, který „tyhle věci nedělá“, ke kterému „tyhle věci nesedí“. V životě máme vždycky na výběr. A vždycky si můžeme vybrat, s kým se nevyspíme. A pravda je taková, že v některých situacích a s některými lidmi je sex zcela amorální a zlá věc. Takže ne, on není hodnej kluk, tyhle věci dělá a přesně to se k němu sedí.
Autorova posedlost nechat hlavního hrdinu vyspat se úplně s každým by mě sama o sobě neznechucovala. Ovšem fakt, že mu to má čtenář prominout nebo si říct, že se „to občas stává“, je pokřivený. Protože je to přece hodnej kluk.

2) Autor nedá skutečný příběh ani konec žádné ženské postavě.
Jakmile se postava vyskytne v situaci, kdy zcela očividně dělá zlé věci a podvádí svou přítelkyni, místo toho, aby se Murakami pokusil o nějaké smysluplnější rozuzlení, nechá onu přítelkyni spáchat sebevraždu. (Za chlapa prostě musí vždycky všechno vyřešit ženská. I třeba tím, že se zabije.)

Jestliže se autor rozhodl takhle, fajn. Však Kunderovy postavy jsou taky na přes držku. Stále ještě ale mohl pracovat dál, líp a knihu trochu rozvést. Malinko více rozebrat svědomí hlavního hrdiny nebo se pokusit o širší a hlubší vývoj Nagasawa. Aby špatná rozhodnutí těchto dvou mužů dávala smysl.

6 09.12.2021

Španělská občanská válka je velice složitým konfliktem a trvalo mi hodně dlouho, než jsem se v něm začala alespoň trochu orientovat. Velice se mi líbilo, jakým způsobem líčil Orwell své vlastní zranění, nepokoje v Barceloně, a i odchod ze Španělska. První část knihy, kde autor popisuje svůj život na frontě, se trochu vlekla.
Dneska se Orwellem ohání kde, kdo a občas je to možná na škodu. Tahle kniha zcela jistě nepatří k takovým uměleckým kouskům jako například Farma zvířat. Skvěle ale mapuje konflikt, který byl ovlivněn propagandou a který nebyl konfliktem pouze dvou znepřátelených stran. Nejzajímavější je, že ho mapuje bez jakéhokoliv časového odstupu.
Doporučuji nevynechat dodatky.

4 06.12.2021

Poměrně časté chyby v překladu a překlepy knize ubírají na kvalitě. Jinak se jedná o jeden z těch odborných textů, který je vlastně zábava číst. Líbilo se mi, jakým způsobem byla válka popsána a vysvětlena široké veřejnosti. Zároveň oceňuji široký rozpis jednotlivých politických uskupení, které v tehdejším Španělsku působily na zadní straně knihy. Pro orientaci během čtení to bylo hodně užitečné.

Ať už ve škole nebo i různě po internetu jsem zaznamenala určitou kritiku této knihy. Rozumím argumentům (krátké, občas hloupé dialogy neodpovídající věku postav, hodně jednoduchý děj) a vlastně souhlasím. Ne vždy ovšem musí být kniha komplikovaná a mít hlubší přesah. Ráda bych se jí trochu zastala. Absolutně krásné jsou části knihy o bratrovi Petra. Za mě přesně, ale nenuceně, vykreslují ten pojem ztracená generace. Zároveň je strašné příjemné přečíst si knihu o lásce, ve které nefiguruje pohledný šéf, bičíky a všemožné podivnosti, které se v dnešní době píší, a které ženy v dnešní době tak přitahují.

Nejsem moc odborně vzdělaná na to, abych tuhle knihu mohla hodnotit. Ale! Užila jsem si popisy frýdlantské enklávy, protože jsem rodačka z Jičína a je skvělé se dozvědět tolika zajímavých informací o místě, ze kterého člověk pochází. Zároveň je i úžasné pozorovat, jak během čtení přestane člověk Valdštejna soudit a dívá se na celý jeho život a konání s nadhledem. V epilogu je zároveň část vyprávějící i o jeho zdravotním stavu a jak mohl ovlivnit jeho jednání. To také dodá nějaké důležité podněty k zhodnocení celé situace.

V příběhu neočekávejte klasické schéma typu expozice – zápletka – vyvrcholení – katarze. Autor umístil poněkud nezajímavou a všední postavu do prostoru berlínského metra a tam ji nechal odžít nějaké vtipné situace či vyslechnout historky od místních. Obvykle takové knihy nečtu, ale tohle mě zaujalo a bavilo hodně. Jazykově je ta kniha za mě hodně dobře napsaná, protože dodává příběhům na autentičnosti. Určitě doporučuji všem.

7 17.08.2021

Kniha je ve zkratce o tom, jak stařec loví a zápasí s obrovskou rybou, která by mu mohla po neúspěšných čtyřiaosmdesáti dnech bez úlovku přinést uznání ostatních rybářů a uznání své.
Když jsem tuto knihu četla jako mladší, nedokázala jsem se ztotožnit se starcem a jeho motivacemi jet na moře riskovat život kvůli rybě (nebo uznání).
Dneska už celý příběh a myšlenku vnímám také trochu jinak. Nicméně mi podle mě stále chybí ta zkušenost člověka, který už nestačí mladším, ale nechce si to přiznat.
Knihu nechci vykládat skrze Hemingwaye a jeho život, ale domnívám se, že on sám po několika svých zraněních a vzhledem ke svému věku na sklonku život věděl o tom, že některé věci už dělat nemůže a tenhle příběh se jeví jako vhodný způsob, jak se s tímto faktem vyrovnat.
Metoda ledovce je za mě v téhle knize ideální. Rybář přemýšlí nad rybou a baseballem a zdá se mu o lvech. Víc vědět nepotřebujeme, abychom si k rybáři vybudovali vztah. Víc tam totiž za mě není.

7 20.07.2021

Využila jsem tuto knihu jako takový odrazový můstek při psaní seminárky, a nemohu si stěžovat. Kniha obsahuje spoustu zajímavých postřehů a fakt, která velmi rozvíjí zájem si o tomto tématu zjistit více informací.
Nejspíše není v našich silách přijít na to, co se v noci z 9. na 10. března roku 1948 stalo. Důležité je ale na Masaryka pamatovat a jeho podivnou smrt si připomínat a mluvit o ní.

Já chápu, že jsem si koupila pornografickou knihu z období dekadence a neměla bych být překvapená, o čem se tam píše. Hrozně mě ale mrzí, že na to, jak je kniha skvěle psaná jazykově, nemohl vzniknout lepší příběh s alespoň nějakým smyslem. I knihy čistě o sexu se podle mě dají psát lépe. Takhle napsané mi to bohužel nic moc neříká ani jako čtenářce, ani jako ženě.

5 03.03.2021

V životě jsem nepoznala špinavější místo, než je údolí Ukulore. Nemyslím, že je to čtení na třetí hodinu odpolední, když svítí slunce a vy máte zrovna trochu času. Spíš je potřeba se před tím trochu opít, zapřemýšlet nad něčím, co vás právě tíží a co vás dělá nešťastným. Pak se teprve pusťte do čtení. Budete chtít brečet, budete znechucení, možná to s váma sekne :D

To asi trochu přeháním, ale skutečně mám dojem, že se dočkáte scén nebo frází, které se vás hodně dotknou (jako třeba ještě nikdy žádná kniha) a v puse vám zůstane taková ta hořká chuť.

12 01.03.2021

Neskutečně zajímavá alegorická povídka či novela. George Orwell nijak napřímo neříká, že režim, který zvířata nastolila, je špatný. Tyto obecné, dá se říct poměrně objektivní popisy farmy a různých propagandistických prostředků dodávají povídce na směšnosti a ironii. Nejvíce děsivé jsou postavy ovcí (v povídce, i v reálném životě).

17 05.01.2021

Jedná se o sbírku povídek z toho nejkrásnějšího a svým způsobem nejsmutnějšího prostředí na světě. Poválečná dekadentní Paříž, kde pije ztracená generace. Texty jsou vtipné v momentech, kdy největší americký spisovatel ukazuje druhému své přirození. Jsou nechutné, jsou smutné, jsou prostě geniální.
Za mě je dobré na tuto knihu stále pohlížet jako na fikci. Hemingway je osoba jako každá jiná a své zážitky hodnotil jen a jen subjektivně. Zcela jistě totiž nebyl každý umělec pouze takový, jakého ho vylíčil on.

Vždycky, když jsem dopsal nějakou povídku, cítil jsem prázdnotu, smutek a štěstí zároveň jako po milování.
A nebojte, pane Hemingway, mám to stejně, když dočtu nějakou knihu z vaší doby.

9 31.12.2020

Tuto knihu mám například já konkrétně v povinné četbě a mám za to, že je to tak dobře. Každému, komu taková ta těžká klasika zkrátka nejde, bych mohla tento kousek jedině doporučit.
Kdo už trochu Hercula Poirota zná (třeba i ze seriálu nebo z filmů), ví moc dobře, jak vyšetřuje a také si dokáže s poměrně velkou přesností tipnout, kdo za celým zločinem stojí. To se podařilo i mně, ale nevadí mi to. Užívala jsem si celou plavbu společně se všemi postavami.
Velkým tématem této knihy je toxická láska a jak moc nebezpečná může být. Je to neuvěřitelně geniálně uchopeno. Agatha Christie nemusí po lopatě vysvětlovat v čem ta toxicita tkví, a přesto… to všichni pochopíme. Možná se pousmějeme, nebo nám bude špatně od žaludku, nebo nám bude některých postav hodně líto.

12 29.12.2020