lazarus komentáře u knih
Ve Smyčce se pan autor vykašlal na Sadako a rozjel anabázi viru hodně nečekaným směrem. A hodně zajímavým směrem. Příběh Kruhu a Spirály se ve Smyčce spojí do jednoho celku a vygraduje do veskrze epického finále. Hned jsem vzpomněl na Keatse z Hyperionu. Víc už radši spoilerovat nebudu, sám to nemám rád, a nechám na vašem uvážení jestli přečíst. Kdo má rád sci-fi tak váhat nemusí. Tam je volba jasná. Snad jen, už nejde o horor jako v Kruhu. Takže ať nejste zklamaní.
Pro mě trilogie příjemným překvapením a rozhodně lepším než třeba Problém tří těles.
Hezká obálka, potažmo ilustrace v knížečce. OBROVSKÝ nepřehledný font - zvykal jsem si snad 20stran a to mám na čtení brýle. Povídka sama nebyla vůbec špatná. Martin ji napsal v roku kdy jsem poprvé uviděl světlo světa. Nemá to na nic vliv, jen mě to zaujalo. Hm...
Sídlo Červa by bylo výborným románem v rukou pana D.Simmonse. On s podobným tématem umí zázraky. Martin nemá špatné nápady, ale Simmons je na rozdíl od něj zároveň velice šikovným vypravěčem s obrovskou představivostí a tady prostě k dokonalosti něco chybí. A ano, závěr je jednoduše bravurní finále příběhu.
Nádherně, ostatně jako vždy u Dybbuku, zpracované vydání severských bájí založených na Eddě. Paní Kadečková vám příběh Odina, Thora, Frey a dalších, všem dnešním mláďatům známých postav, předvede v mnohem stravitelnější formě než můj oblíbený Gaiman v jeho Severské mytologii. Tam, kde to N.G. nezvládl a vygeneroval popisný, nezáživný, generický příběh, tam paní autorka české lite verze Eddy dokázala odvyprávět čitelnou a zábavnou formou pohádku, kterou děcka znají z bedny. Tedy skoro. Marvelovky jsou ještě více okleštěným a psychedelickým - rozuměj moderním a barevnějším - instantním "výcucem" severských bájí.
Dybbuk se postaral o nádhernou knížečku a okořenil ji obrázky Jana Grumla, jež hezky korespondují s cílovou skupinou publikace.
Původně jsem chtěl do knihovny starší vydání od Aurory, ale nakonec jsem rád za to co mám. Nejsem žádný bibliofil a ty mrsklé nabídky v bazarech mě za to vážně nestojí.
Můj dojem po dočtení 1793 dokonale vystihuje kolega čtenář trudoš a nemám co k tomu víc doplnit. Na druhý díl se rozhodně nechystám, ani si jej už nekoupím. Ovšem pokud hledáte knihy s podobným žánrem, ovšem s méně prvoplánovým hnusem tak poradím Kvítek karmínový a bílý a Páté srdce. Tam najdete lépe vystavěný příběh a sympatičtější postavy.
Mimochodem redaktorská práce na knížce je tak na kopanec do řiti pro dotyčnou osobu. Ze začátku nějak hapruje sazba slov a občas chybí mezery mezi nima. A nesmyslné vysvětlivky na konci knížky tomu dávají pověstnou korunu.
Oproti tomu obálka je hodně povedená.
Bezchybné syrové vyprávění jež naštěstí bylo hodně odlišné od jednoho z mála dobrých českých filmů natočených po roku 89. Až dodatečně jsem pochopil, že ten byl natočen podle jiného příběhu. Nic složitého ani dějem, ani stylem vyprávění. Jen povídkovým stylem presentovaná freska života lidí dané doby která vás jednoduše dostane. O chlup lepší než do jisté míry vykonstruované Žítkovské bohyně jež mám hodně rád. Pokud bych měl knížky porovnat pak Želary 99,99% a Bohyně 79%.
Jednoduše dokonalé. Zamotané, po čertech vtipné a výborně vygradované finále k tomu.
Hole je proti tomuto příběhu jen slabý čajíček.
Víc takových příběhů pane Nesbo!
Filmová verze je povedená, škoda jen, že to nenatočil Tarantino. Ten by dal snímku pořádné koule.
Je pravda, že jsem se několikrát "zasmál", tedy skoro, ale ten humor je prostě a jednoduše dětinský a ani omylem se výtvor nedá srovnávat se Saturninem, jak se tady někteří jedinci pokouší demonstrovat. Celkem slušně mě iritovaly ty závorkové vysvětlivky v začátku vyprávění. Pro koho tam jsou? Pro idioty? Každý člověk to určitě chápal koho autor konkrétně myslí. Mimochodem varování pro potenciálního kupce knížky - tohle je část příběhu. I když má pár stránek, je fikaně rozseknuta na několik publikací a neexistující děj tudíž pokračuje v další investici. To vážně? Jsem zvědav co v nedalekém Milotickém zámku vyprodukují za zázrak. Lehce sofistikovanější Kameňák? Saturnin totiž ani omylem. Tudíž dvě hvězdy za snahu i když ta druhá je s odřenýma ušima.
Velmi výstižný komentář tady vyprodukoval kolega Dudek
Drsnější, temnější, zábavnější a citelně zamotanější příběh než dva předchozí. Hole v Pentagramu docela slušně chlastá. Respektive víc než kdy dřív. Tudíž jdeme k dalšímu dílu. Zábava má zatím vzestupnou tendenci, to u většiny pokračování nebývá pravidlem.
Vcelku zábavná záležitost. Až na několik logických kopanců neurazí a potěší srdce fanouška sci-fi. Ovšem nedosahuje originality Marťana a tam kde on díky příběhu neměl problém s popisným jednoduchým vyprávěním jenž opravdu fungovalo, tam Artemis ztrácí dech a nemá ani myšlenkou ani dějem na to, aby zůstala v paměti delší dobu a zaujala podobně. Držím panu spisovateli palec. Doufám, že další jeho dílko bude více vybroušené a promyšlené. Očividně na to má.
I když nešlo o žádné oduševnělé čtení bez hromady logických kiksů a nemalé dávky dětinskosti, stejně jsem se hodně slušně bavil a knížku přečetl na dvě posezení. Přes skutečnost, že nemůžu dát plný počet hvězd, protože je napsáno hodně lepších knížek, ji stejně doporučuji k přečtení, milovníkům videoher dvojnásob :)
PS: film se povedl, každopádně kdo neviděl ten by si rozhodně měl prvně přečíst předlohu
Originální a velmi slušně napsané sci-fi. I přes skutečnost, že jsem se dobře bavil, musím přece jen jednu hvězdu ubrat. Více jak dvě třetiny příběhu se nesou v duchu pozvolného stupňování napětí a uvěřitelného popisu fyzikálních zákonitostí a nejnovějších poznatků. Jenže s koncem první části trilogie přichází naprosto neuvěřitelný fantasmagorický kiks a pan autor sráží radost z dobrého hard sci-fi na úroveň McGyvera. Nechci a nebudu spoilerovat, řekl bych, že to musí každého trochu uvažujícího čtenáře praštit do očí. A to nepotřebuje prakticky žádné znalosti z fyziky, astronomie či čehokoliv jiného. Stačí selský rozum. Takže ano, jde o hodně slušný start trilogie a jsem zvědav jak se v druhé části s rozjetým příběhem pan mistr popere. Doporučuji každému kdo má rád Asimova, Clarka, Lema. Protože těmto obrazoborcům se Problém tří těles skoro vyrovná. Skoro...
Výborně napsaný příběh "konce světa". Bavil jsem se, občas zamyslel a nakonec těm lidem trošku záviděl.
Zábavné, nápadité sci-fi s výbornou pointou.
Snad jen ty paluby byly vzhledem k jejich množství trošku prázdné.
Dovedu si myšlenku knížky představit přetvořenou perem S.Kinga, jako druhé Svědectví.
Ten by hluchá místa bravurně zaplnil.
Pokud jste neviděli film Pandorum, je v něm závěr trošku víc šokující a dramatický, než v Nonstopu.
Inspirace tvůrců Aldissovým dílkem je více než zřejmá.
I když se Evangelia snaží být za každou cenu šíleně pompézní a megalomanská, myslím v Pekle, pořád tomu něco chybí. Zaprvé, v Harrym pořád vidím Holeho, zadruhé, v Pekle zase vidím Kopřivu a jeho po čertech zábavný Asfalt.
Jasně, je to pompézní a megalomanské, ale je to místy taky dost otravné a nesmyslné. Takto si fakt peklo nepředstavuju. Ty stroje bez jakéhokoliv rozpitvání co se funkčnosti a smyslu týče, nevím, ale pořád jsem tak nějak viděl Morrowind a ta dwemerská kolečka.
Ve finále na mě vystartoval Matrix a jeho slepá vševědoucnost. Vlastně i ta Vědma tam celou doby byla.
Každopádně jsou Šarlatová Evangelia zábavnou fantasy s lehce škobrtajícím dějem a uspokojujícím zakončením.
Ohodnotil bych tu eskapádu na cca 70%, protože co v první polovině nezačalo vůbec špatně, že Constantine, se ve finále překlopilo do Asfaltu, který jsem už četl.
A Pinheadova příběhová linka a její zakončení mě taky lehce zklamala. Vlastně si ani nepamatuji jak dopadl. A to jsem dočetl včera.
Šarlatová evangelia jsou zábavná, divoká, kurevsky sprostá a občas kapku hnusná, prostě Barker jak ho máme rádi, ale na Show a Everville naštěstí nemají. Ta jsou pro mě jeho vrcholem.
Hellraiser!!! Taky to ve vás evokuje Motorhead a jejich parádní klípek s Pinheadem? Potažmo dokonalou kultovku zrežírovanou samotným autorem povídky The Hellbound Heart?
Barker, autor Velké a tajné show a Everville, nejlepšího co kdy napsal, tady předestře a zlehka načrtne rysy pekelně ujetého universa cenobitů a "krajiny za zrcadlem".
Krásně paranoidní drama říznuté ufouny. By to bylo. Být to v režii R.Heinleina, P.K.Dicka, případně S.Kinga, což bohužel nebylo. Takže nebylo. Nebylo to parádní paranoidní drama. Což o to, zhruba do poloviny Invaze vůbec špatná nebyla a bavil jsem se královsky. Jenže pak hlavní postavy začaly být docela akční a rozjely neskutečně pitomou řadu dokonale nereálných a veskrze blbých rozhodnutí a nesmyslného chování nádavkem k tomu. Přesně takto se chovají postavičky v mizerných hororech a céčkových sci-fi filmech. Prostě dementi bez mozku. Ne, autora vážně neomlouvá rok sepsání dílka. Je mraky starších sci-fi počinů kde jsou hrdinové normální a reagují na situace vesměs reálně a logicky. Tady ale opravdu ne. Z čehož plyne, že za mě je Invaze zlodějů těl hodně mizerný příběh s tragickým chováním protagonistů a vlastně chápu proč doteď knížku nikdo neměl chuť přeložit do češtiny a vydat. Takže doporučuji jakoukoliv zfilmovanou verzi a budete se bavit. U předlohy si pravděpodobně ukroutíte hlavu, protože tupější hrdiny aby jeden pohledal.
Zlatí Vládci loutek. Beztak je Finney okopíroval v domnění, že to dokáže líp. No, ani omylem!
Povedené zakončení životního příběhu Gwendy. Je fajn, že se do něj pustil opět S.K. a důstojně to dopsal. Bavilo
Povedené zpracování Lovecraftovi nejlepší a zároveň mé nejoblíbenější povídky. Zpracování knížky celkově je hezké a stylové, manga styl pak podtrhuje výjimečnost dílka. Pro mě ale právě to je kámen úrazu a jediná chybka narušující celkový dojem. Ani po dočtení druhé knížky jsem si na mangu nezvykl a bránilo mě "vcucnutí" do příběhu.
Každopádně, kresba komixu dokonale koresponduje s dojmy jež má děj a prostředí příběhu vyvolat. Dvoustránkové scenérie pak stáří, zmar a šílenost lokalit podtrhují.
Bavilo a stalo se hezkým kouskem v mé knihovně v sekci Lovecraft
Hodně zvláštní povídky, které nastiňují jednu z možných budoucností lidstva. Podobnou záležitost vygeneroval třeba Robert Heinlein v Budoucnosti napříč minulostí, nebo Bruce Sterling ve Schismatrixu. Ovšem u Cordwainera Smithe je vyprávění říznuto Rayem Bradburym a zároveň Gregem Eganem s příměsí Neala Stephensona. Vím, kombinace zní divně, ale přišlo mě to tak. Romantismus okořeněný ujetými i když relativně reálnými nápady.
Svazek numero uno je potom konzistentním vyprávěním napříč věky, a to setsakramentsky vzdálenými věky a svazek následující pak střípky co se tak nějak nedali zařadit, nebo byli už hodně "mimo mísu". A popravdě, pokud se na něj vykašlete, o nic nepřijdete. Pro celkový obraz je zajímavé a čitelné jen Znovuobjevení člověka 1. Dvojka potom pro ty co neměli dost a nakonec zjistí, že vážně stačilo.
Tudíž, u mě jednička za plný knedlík a dvojka pak bídná trojka
Dokonale vystavěná detektivní zápletka ve stylu I.Asimova a jeho Elijáše Baleyho. Páni autoři dokázali až do posledních stránek udržet napětí a pocit nejistoty z příběhu a jeho rozuzlení. Třešničkou na dortu je pak Hafan a jeho druh vůbec.
Více v komentáři u Maxim Kammerer - komplet vydání z roku 2019