Leído komentáře u knih
Leo je tvrdý oříšek! A díky tomu se pro mě spolu s Isiaihem stává nejoblíbenější postavou série. Kniha přináší vše, na co jsme si už zvykli v předchozích dílech: čtivost, romantiku, motorky, nebezpečí, napětí, prostředí maloměsta a bezva partu z autodílny. A vzhledem k tomu, že už je to pátý díl, tak i kupu malých dětí. Příběh řadím k těm lepším ze série.
Alessandra Torre je Paní spisovatelka. Kniha je originální, skvěle zpracovaná, udržuje zvědavost čtenáře, dává tušit tak akorát a konec je šokem. Líbí se mi, že se autorka dělí o poznatky ze své spisovatelské praxe a že se nebojí komplikovaných charakterů. Mě doměle dokonalé hlavní hrdinky nudí.
Nicméně první část knihy mě moc nebavila. Byla jsem sice zvědavá, ale chtěla jsem to tajemství znát co nejdříve. Přiznávám se ale, že to možná bylo jen tím, že jsem po knížce sáhla ve špatnou dobu, na dovolené. A toto opravdu není odpočinková četba.
Už po první knížce Collen jsem věděla, že si musím postupně přečíst všechny její knihy. Takže když jsem měla náladu na (mou čtvrtou) Colleen, šáhla jsem po kterékoli a až těsně před čtením jsem zaváhala, jestli je to pro mě to pravé. Protože sama mám jen syny. Jenže jsem zapomněla na dvě věci:
1. kromě toho, že jsem matka, tak jsem taky bývala pubertální dcera
2. Coleen svým psaním dokáže, abych se vcítila i do tkaniček od bot.
Takže další úžasná kniha, která mě vtáhla od první kapitoly. Morgan i Clara mě bavily stejně. Chápala jsem je, obdivovala je, fandila jim. Jonaha i Millera jsem si zamilovala. Líbí se mi, že Colleen z nikoho nedělá vyloženě zápornou postavu. Pořád jsem přemýšlela, jak to měli nastavené Chris a Jenny. Doufala jsem, že to odhalí dopisy. Jenže ne všechny otázky bývají v životě zodpovězené.
Už se můžu nadechnout? Protože mám pocit, že jsem to přečetla bez dechu a se staženým hrdlem. Myslela jsem, že první díl byl drsný, ale tohle zašlo ještě o stupeň dál. Ke druhým dílům obecně přistupuji opatrně, často jsem zklamaná. Ale v tomto případě se mi líbil druhý díl ještě více než první. Autorka prostě umí překvapovat. Ty nejšílenější věci se děly nečekaně. Vývoj byl nepředvídatelný. Všechny postavy mě bavily, včetně Preppyho, který mě v druhém díle bavil více než v prvním. Ale nejlepší byl King, o tom žádná. Škoda, že nebylo přeložených více knih autorky.
Když mě nějaká knížka odstřelí na Mars (a to byl případ Konfliktu), mám tendenci u dalších knih autorce při hodnocení trochu "nadržovat". Ale abych byla upřímná, víc jak na tři hvězdičky to necítím. Co se mi líbilo, byla originalita pojetí. Příběh se začínal odvíjet nějakým směrem a najednou všechno bylo jinak. A těch překvapení bylo víc. Díky tomu byla knížka čtivá, živila moji zvědavost a já ji zhltla za neděli. Jenže mě úplně nepřesvědčila. Bylo tam několik zásadních věcí, které jsem postavám nevěřila. A netýkalo se to jen hlavních postav.
SPOILER: třeba o Spencerovi jsem nevěděla, co si mám myslet, jak si ho zařadit. Láska Spencera a Gail byla rychlokvaška, svatbu jsem nepochopila a následnou oslavu taky ne. Vůbec mi nepasovala do toho, jak to na zámku fungovalo s utajením. Stejně tak jsem úplně nepochopila Medúzu, její vznik, fungování a rozsah. To dokázaly dvě cácorky z ulice? A jak nebezpečné mise představovala? Protože nebezpečí obecně, i při návštěvě Itálie bylo podceňováno, zlehčováno. Tam kde mohla autorka vytvořit napětí, vytvořila jen prostor pro interakce páru, které za mě bohužel nedosahovaly úrovně ani chemie prvního dílu. Jsem zvědavá na další díl.
Námět je dobrý, ale nečetlo se mi to tak hladce jako první díl. Chyběla mi větší chemie mezi hlavními hrdiny. V předchozím díle byl Bridger představen jako sukničkář a já se těšila na jeho postupnou přeměnu. O tu jsme ale byli ochuzeni, protože v této knize už od začátku Bridger vystupuje jako úplně někdo jiný, zodpovědný a dospělý.
Trochu mi vadí, že má autorka potřebu spojovat kluky, kteří mají bohatou sexuální minulost (Bridger se zmínil, že to dělal už nejmíň stokrát, ale nikdy s nikým nechodil ani se neukázal podruhé se stejnou holkou) s pannami. Na jednu stranu autorka (nutno říct, že nejen tato) představuje univerzitu, kde většina studentek je silně promiskuitní, ochotné k sexu na jednu noc a na druhou stranu postaví příběh na zcela nezkušené dívce. Jasně, že protiklady se přitahují, někdy je to ale dost na sílu. Tady se ten model zopakoval podruhé. Stejně tak se zopakoval model toho, že kniha z hokejového prostředí je o hokejistech, kteří vlastně hokej už nehrají. Ať už trvale nebo dočasně. Tak třeba v dalších dílech bude toho hokeje víc.
I přesto, že spoustu věcí tady bylo ve prospěch příběhu zjednodušeno, kniha se mi líbila a jsem ráda, že jsem si ji přečetla.
Knížka byla čtivá, příběh hezky zpracovaný, prostředí úžasné. U prvního dílu jsem měla nějaké výhrady, tento díl se mi líbil o dost víc. Oceňuji, že herecká hvězda měla druhořadou roli, přesto příběh příjemně zpestřila. Vykreslení Colea mě bavilo. A samotná milostná linka taky.
Tohle je hodně povedená série. Knížky mají všechno, co mají mít, chemii mezi hlavními hrdiny, tajemství, romantiku, hodně sexu a originální vtip. Škoda, že těch bratrů není více!
Knihu jsem si koupila kvůli skvělým recenzím, ale nepustila jsem se do ní hned. Nelákala mě obálka. Očekávala jsem prostředí vysokoškolského fotbalového týmu a tedy knížku, která byla napsaná na různé způsoby mockrát. Nicméně bylo to úplně jinak. Byl to nádherný originální příběh bez toho, aniž by hlavní roli hrál sex, což bylo příjemně osvěžující, protože i bez toho jde očividně napsat strhující milostný příběh, který vás vtrhne do prostředí fotbalu, i když si myslíte, že to není nic pro vás. Prostě tam bylo všechno, o čem jsem si dopředu myslela, že to není nic pro mě a stejně mě to dostalo do kolen. Knížka a tím i autorka se záhy řadí mezi mé nejoblíbenější.
Tato spisovatelka nepatří mezi moje nejoblíbenější, ale tahle série se jí opravdu povedla. Stejně jako první díl, i tento hodnotím velmi vysoko. Moc fajn počtení. Trojku už mám v knihovničce a těším se na ni.
Kniha mě nijak zvlášť neoslovila, vše mi přišlo na sílu. Minulost překombinovaná a přítomnost o ničem. Pořád se to točí v kruhu. Buď žárlí ona nebo on. Jediné, s čím autorka pracuje dobře, je postupné odkrývání tajemství. Jako celek mě to ale nepřesvědčilo a už mě to začíná trochu nudit.
Moje druhá knížka od autorky a opět velmi příjemná záležitost. Její humor mě neskutečně baví. I když se ke konci knížka přehoupla k vážnějšímu tématu, četlo se to skvěle.
Já jsem od knížky dostala, co jsem očekávala. Nejsem zklamaná. Námi to končí byla knížka, která mě hodně zasáhla a rezonovala ve mně i dlouho po přečtení, takže jsem v druhém díle naskočila do rozjetého vlaku. Postavy jsem důvěrně znala. Kniha byla opět velmi realistická v tom, že rozvodem peklo nemusí vůbec končit. V prvním díle jsem soucítila s Rylem, přišel mi jako postava opravdovější. Narozdíl od až příliš dokonalého Atlase. Takových Rylů je na světě spoustu, i když doufám, že většina to ukočíruje bez násilí. Trochu mě mrzelo, že v tomto díle už z Ryla udělala autorka čistě zápornou postavu. Překážku ve štěstí druhých, jako by na něm nebylo vůbec nic dobrého. Ve skutečnosti měl pravdu. On byl vždycky druhý. Lili se vzpomínek na Atlase nikdy nevzdala a Ryle byl jen náhradník. Nikdo nechce být pro svého partnera v srdci ten druhý. Čímž samozřejmě nijak neomlouvám jeho chování.
Nemůžu se nepozastavit nad tím, že v dark romancích hrdinům jako je Ryle fandíme. Jsou to ale pohádky a i když je na začátku hrdina násilnický k ženě, nakonec jí se stejnou vášní miluje a naopak chrání. Ve skutečném životě násilnický člověk násilnickým zůstane. A ani moc nevěřím tomu, že by je někdo donutil chodit na terapie.
První třetina byla relativně nudná, odvíjela se podle anotace a já naprosto přesně "věděla" o čem to bude. Jenže pak se celý tento koncept obrátil v prach a knížka gradovala až do poslední stránky. Nešlo ji odložit. V hlavě se mi odvíjely všemožné konspirační teorie a přemýšlela jsem o každé scéně. Ale místo odpovědí přicházely jen další otázky. A tak to asi má být.
Já bych tohle nenazvala romantickou komedií a ani bych ji tak nehodnotila. Tohle je spíš bláznivá komedie/parodie ve stylu Bláznivé střely. Naprosto žádná postava není normální.
Záleží na momentálním rozpoložení. Někdy u takového filmu převracím oči nad trapností a jindy se řehtám jak kobyla. Takže vytvořte si správnou atmosféru, vemte do ruky sklenku vína, vypněte mozek a užijte si zábavnou jízdu. Hlavně to neberte příliš vážně. Protože tohle je Penelope Bloom.
(SPOILER) Mně se druhý díl i přes stejnou čtivost líbil míň a to hlavně kvůli Eden, která mě dost štvala: 1. její žárlivé scény, na které neměla nárok vzhledem k tomu, že ona byla ta zadaná, 2. to, jak se nechala přinutit od Tiffani, aby ublížila Tylerovi. Mohla se mu svěřit a společně to pak sehrát, 3. Dean. Její postoj k němu byl tragický a on si to nezasloužil. Ani od jednoho z nich.
Na druhou stranu právě ta třetí věc, která mě tak štvala, je zároveň ta, za kterou autorka zaslouží pochvalu. Protože to bylo (bohužel) reálné, že se lidi podvádějí, opouštějí pro někoho jiného a ubližují si navzájem. V knížkách nechceme, aby naši oblíbenci byli ti špatní, tak spoustu autorek nechá hlavního hrdinu/hlavní hrdinku ukončit předchozí vztah před první pusou. To mě vždycky pobaví. Ve skutečnosti je opustit partnera tak těžké rozhodnutí, že i když se zamiluje, nějakou dobu žije "dva" životy a sbírá odvahu. Takže ano, nečte se to příjemně, ale je to život. A zvlášť v tomhle věku.
Další velké plus: popis NY, autorka tohle fakt umí dobře, aniž by začala nudit
Další velké mínus: to s tím nevlastním sourozenectvím bylo přehnaně dramatické. Chápu, že to bylo nutné, protože o tom ta kniha byla, ale jediná máma Eden zareagovala rozumně, protože ono opravdu o nic nejde. Naopak, pokud se tzv. nevlastní sourozenci seznámí až v tomto věku a nevyrůstali spolu, je to dost pravděpodobný vývoj.
Autorku mám ráda. Má originální, čtivý rukopis, ale při této pro mě čtvrté její knížce už musím přiznat, že je to všechno až moc podobné. Scénář, charaktery postav, humor. Jen prostředí a jména se mění.
Spoiler: Gaby na mě působila rozporuplně. Na jednu stranu to byla správňačka, holka do nepohody, skvělá kamarádka, která nebyla z cukru. Tohle všechno bylo sympatické. Na druhou stranu se ale chovala jak hysterická puberťačka. Kvůli nízkému sebevědomí si nebyla schopná připustit Sašovu náklonnost, urážela se, uzavírala do sebe, žárlila, trucovala a na jeho dotazy "co ti je?" odpovídala typické dívčí "nic, jsem v pohodě", i když bylo zřejmé, že není. Byla průhledná jak sklo. Myslím, že každá holka dokáže poznat, jestli má kluk zájem nebo ne bez toho, aby se ztrapnila. Vypouštět nenápadné háčky a čekat na reakce. A ona měla těch příležitostí si ho proklepnout stovky.
Ale asi nejvíc mi na knížce vadilo, jak autorka udělala z jejího bývalého záporáka jen proto, že se s ní rozešel. Všichni ho za to nenáviděli, opovrhovali jím, mstili se mu, povinně se s ním přestali kamarádit. Jak si dovoluje přijet na koncert, kde je Gaby? Vrchol jeho hříchu spočíval v tom, že následující holku poznal už v době, kdy chodil s Gaby. Tohle všechno mi přijde naprosto normální. Mladí lidé se rozcházejí, poznávají nové lidi a opouštějí se, tohle je všechno přirozený proces. Někdy trvá, než potkáme toho pravého/tu pravou. Je normální, že ten opuštěný někdy cítí zlost, ale něco takového jako automatický vzorec: opouštějící = parchant, opuštěný = chudák, podle mě neexistuje a ani se to tak nedá brát.
I přesto všechno se mi kniha moc líbila a její čtení jsem si užila. Miluju pevné vztahy, které z knížek Mariany Zapaty vzejdou.
Dostala jsem přesně to, po čem moje čtenářské srdce toužilo. Nemám co vytknout a plynule přecházím na další díl. Pro mě jsou Alessandra Torre spolu s L.J. Shen šestihvězdičkové autorky, které mě nemůžou zklamat, ani kdyby chtěly.
To byla jízda! Přečteno na jeden zátah.
A já se někdy stydím, že čtu erotické romány :D Co dělají ostatní?
Někdy by mě zajímalo, jaká tajemství mají lidé kolem mě, v době technologií, kdy na všechno existují aplikace a je relativně snadné "cokoli" utajit. Když pak čtu, jak snadné je se propadnout do pekla, jsem ráda za ty naše bezpečné knižní vody. Příběh je thriller, takže je samozřejmě přitažený za vlasy, ale je pravda, že někdy rozhoduje souhra náhod. Stereotyp ve vztahu, strach ze změn, potíže v práci, chyba z minulosti jako bumerang ... vždyť to jsou relativně všední záležitosti. Myslela jsem, že ohroženou skupinou jsou hlavně osamělé ženy toužící po lásce. Tento příběh se ale zaměřil na suverénního chlapa v nejlepším věku, který má milující přítelkyni, milenku, dobrého kamaráda, pracovní úspěchy...
Kniha je strhující, čtivá, originální, nepředvídatelná, zajímavá, předkládá zajímavá fakta a nutí nás se zamyslet.
Nevím, proč se tomu říká pomalá romance. Víte jak rychle jsem ji přečetla? :)
To, že čtu romantickou knížku, kde je zcela jasný konec, žádný zvrat ani velké drama a jen na téměř 500 stránkách popsán rodící se vztah navíc jen z jejího pohledu a ještě ji ohodnotím pěti hvězdičkami jako téměř většina tady, jednoznačně znamená, že tato autorka má výjimečný dar.
Byla to po Kultim moje druhá knížka a maličko mě zklamalo, že to bylo hodně podobné. A nemám na mysli prostředí profesionálního sportu, ale spíš hlavní postavy. Ona je opět hodná, přátelská, cílevědomá, vzhledově průměrná. On je opět krásný, sexy, bohatý, úspěšný, s tisíci fanoušků, bez valného zájmu o ženy, s chováním na facku. Ale proč se nevrátit k ověřenému modelu, který se líbí. Uvidím, jak to bude u dalších knížek.
Stejně jako u Kultiho, ani tady se mi moc nelíbí knižní obálka. Chtělo by to najmout Vanessu!