Leído komentáře u knih
Když jsem na databázi přišla poprvé, nechápala jsem smysl čtenářské výzvy. Proč bych měla číst knížky podle něčího vzorce? Loni jsem si to oťukla a letos si řekla, že to dám. A tohle je už několikátá úžasná kniha, na kterou jsem tímto způsobem natrefila. Bylo to WOW! Hltala jsem každé slovo, trpěla s hlavními hrdiny, mrzla, bála se a neskutečně jim fandila. Nevím, kdy naposledy jsem cítila u knihy tolik emocí. A to jsem si myslela, že to bude trochu nuda.
Dvě hodiny po dočtení jsem si pustila film. Vše jsem měla čerstvé, tak jsem mohla srovnávat snad každou pronesenou větu. Myslím, že film nevyužil potenciálu předlohy a proto nedosahuje ani stejného hodnocení. Scénárista všechny logické a promyšlené věci, které mu Charles Martin naservíroval, obrátil v prach a nahradil je záběry typu: jak Ashley se zlomenou nohou skáče jako srnka, jak provizorní dlaha tohle všechno ustojí, jak nepotřebují jídlo, protože celou cestu neloví, ani nemají čím, jak v půlce cesty Ben vytáhne mobil se zázračnou baterií, jak si užívají sex v chatě, aniž by je cokoli bolelo. Co mě ale nejvíc na filmu mrzelo, byly charaktery postav. Ben byl najednou zbabělec, který chtěl jen čekat na pomoc, Ashley byla za hrdinku (feministky jásají). Hádali se, obviňovali, vytratil se veškerý vtip. Závěr americké klišé. Ale to hodně odbočuji. Kdo nečte, vůbec nemůže pochopit, o kolik víc toho kniha oproti filmu nabídne. A tahle je jednoduše skvělá. Doporučuji!
Knížka se skvěle četla, užila jsem si každou stránku. Pozitiva netřeba rozepisovat. Autorku a její styl psaní už známe z její předchozí série. Na pět hvězdiček to ale za mě není, občas mě tam nějaké drobnosti štvaly.
SPOILER: Je zcela normální a pochopitelné, že muž středního věku, který už má dvě odrostlé děti, nechce další. Tahle situace byla vyřešena dost naivně. Autorka přiřkla Bree zajímavé vzdělání a povolání, ale věnovala se mu i v Londýně? Nebo pro ni její kariéra nebyla důležitá? Stejně tak jsme se nedozvěděli nic o práci soudce. Škoda, že Julian ve svých kapitolách řešil pořád jen sex, já bych se o jeho práci ráda dozvěděla něco víc, klidně i na úkor množství sexuálních scén. Bree mi někdy přišla až moc pubertální, nespíš kvůli častému hihňání se, což ten age gap prohlubovalo, někdy až nepříjemně. To už mi někdy přišla dospělejší Willow. Opravdu potřebuje 16 letá dívka chůvu? Tráví všechen čas s o polovinu mladším bratrem, domácím mazlíčkem, chodí na pokyn spát a když nemá hlídání, musí k babičce? A pak samozřejmě typická klišé jako obří penis, několikahodinová sexuální výdrž, nikdy neutichající apetit, nepřetržitá erekce a pak ty břišáky! Jak se k nim dostal, nebo jak si je udržuje ve svém věku někdo se sedavým zaměstnáním, kdo nejenže vrcholově nesportuje ale ani nechodí do fitka? Nic ve zlém, nikdo nechceme číst o pupkáči, jen teda nechápu, proč ty břišáky nemám taky?
Přišel čas vrátit se po čase zas k nějaké historické romanci, které jsem dříve tak milovala. A zároveň přišel čas na to vyzkoušet novou autorku. A jsem opravdu ráda, že jsem nešáhla vedle. Příběh je psán velmi věrohodně. Kniha nabízí to, co většina podobných knih: krutost středověku, vraždy, hrdiny, zrádce, silné ženy, romantiku a všechna s tím spojená klišé. Oceňuji, že příběh se odehrává na Slovensku, které může být pro čtenáře stejně tak přitažlivé jako Anglie, Skotsko či Francie, kam bývají historické romance zasazeny častěji. Knížka se mi líbila, přes nevelká očekávání jsem ji smlsla jako malinu a určitě se v budoucnu po nějaké další knížce od autorky ještě poohlédnu.
Milá romantika, která mi sedla do nálady. Po všech těch drsnějších příbězích a drsnějších hrdinech jsem potřebovala něco klidnějšího. Hlavní postavy mi sedly a bylo zde i spoustu zajímavých a zábavných vedlejších postav. Čtení jsem si užila.
Kniha mě nijak zvlášť neoslovila, vše mi přišlo na sílu. Minulost překombinovaná a přítomnost o ničem. Pořád se to točí v kruhu. Buď žárlí ona nebo on. Jediné, s čím autorka pracuje dobře, je postupné odkrývání tajemství. Jako celek mě to ale nepřesvědčilo a už mě to začíná trochu nudit.
Moje druhá knížka od autorky a opět velmi příjemná záležitost. Její humor mě neskutečně baví. I když se ke konci knížka přehoupla k vážnějšímu tématu, četlo se to skvěle.
Začalo to nadějně, pak jsem se ale začala trochu nudit. Děj plynul bez větších zvratů, byl zaměřen na rodící se vztah ústřední dvojice. Vlkouš je zamilovaný pejsek, který pro svou vyvolenou udělá první poslední. Nemám takové typy moc ráda, ale o dost víc mi vadila Jessica a její rychle se měnící postoje.
Lehký spojler: Nejdřív nechávala chudáka Kiernana na suchu jako patnáctka střežící své panenství. Pak se během jednoho okamžiku rozhodla, že ho už vlastně chce. Pro mě se mezi tím, kdy jí vadily jeho polibky a tím, jak se na něj vášnivě vrhá nic zásadního nezměnilo. Naopak jsem cítila, jak nežádoucí byly pro Jess doteky a polibky Kiernana a tak jsem pak úplně nedokázala přepnout na ten obrat. To stejné s plánováním těhotenství. Obraty a změny názorů lusknutím prstu.
Od tématu vlkodlaků jsem očekávala trochu drsnější příběh, tohle byla spíš romantická pohádka. Což samo o sobě není špatně. Já nelituji, že jsem si knihu přečetla.
Velmi zajímavá kniha, která mě mile překvapila. Je to sice autobiografie, ale Golden teda zažil věcí, co by vyšlo hned na několik románů. Některé autorky by se jeho příběhem nebo prostředím, ve kterém se pohyboval, mohly inspirovat. Goldenův život je hodně neuvěřitelný, hodně zajímavý, hodně vzrušující, přesto vlastně trochu prázdný. Kniha je příjemně čtivá, jiskřivá a zároveň nutí k zamyšlení, protože Golden je docela sympatický chlápek. Musím přiznat, že jsem měla doteď o významu slova gigolo trochu zkreslené představy. Představovala jsem si pod tím slovem někoho jako prostituta. Ale víc než zaměstnání je to spíš životní styl. S výhodami i nevýhodami. Opravdu to takhle ve vyšších kruzích funguje? Romantické lince v knize jsem fandila, ale v závěru mi přišla nepravděpodobná. Jestli si to chlapec trochu nepřikrášlil, aby měl odpovídající happyend.
Naprosto se ztotožňuji s komentáři evineckY a Jita160. To bylo boží počteníčko! Rozhodně to není moje první kniha nebo série, kde se romantika pojí s takovou brutalitou, ale často mi na takových knížkách něco vadí, není to dokonalé. Narozdíl od téhle série, kterou si naprosto užívám. Knížky nejsou jen brutální, ale jsou hlavně velmi dobře napsané, v mnoha ohledech odvážné, originální, neuvěřitelně žhavé a nemají hluchá místa. K tomu inspirace pohádkou a v tomto díle dokonce protkání poezií. Famózní.
Jsem velký milovník dark romancí, ale ženské postavy jsou často jako přes kopírák. Nevinné, naivní, chudé, prostořeké, eticky smýšlející... Evelina je můj splněný knižní sen. Ta si uměla všechny postavit do latě. Včetně Nicka, který byl ovšem neméně úžasný. Tohle jsem rozhodně nečetla naposledy.
Jak už jsme u autorky zvyklí, na začátku knihy se setkáváme s párem, který je tak moc rozdílný a nekompatibilní, že si říkáte, že tihle dva se prostě nemůžou dát dohromady. A když jo, tak to bude divný. No, samozřejmě to divný nebylo. Bylo to naprosto dokonalý! Opět skvěle vykreslené postavy, komplikované charaktery, postupná a uvěřitelná proměna a brilantní příběh, který má všechno, co miluju.
Knížku jsem si půjčila v knihovně kvůli čtenářské výzvě. Čekala jsem příběh přeživšího žida, podobný mnoha jiným, které už jsem mnohokrát četla ať už formou memoárů nebo románu inspirovaného skutečnými událostmi. Břetislav ale nebyl žid. Byl to člověk, který mohl válku přežít relativně v klidu, kterého by všechno zlé míjelo, kdyby byl poslušný. On ale obětoval úplně všechno, riskoval svůj život a bohužel i život své maminky za boj proti nepříteli. Byl vedoucím organizace, která prováděla sabotážní a partyzánskou činnost. Díky zrádcům si jednoho dne pro něj přišlo gestapo a tady začíná jeho příběh. Musím říct, že to bylo dost silné kafe a když si uvědomím, že mu bylo 23 let, v podstatě sotva odrostlé dítě, běhá mi mráz po zádech.
Když čtu v dark romancích nebo vidím ve filmech, že z někoho mučením získávají informace a ten superhrdina samozřejmě odolá, je to pro mě pohádka. To, že takoví lidé opravdu existovali a neprozradili své spolupracovníky, kteří tak mohli dál pokračovat v odboji, je pro mě něco naprosto nepředstavitelného a obrovská úcta takovým lidem. Těm co přežili i těm, kteří to štěstí neměli.
Autorka má svůj specifický svižný styl, který mě u Kazišuka bavil, tady jsem si chvílemi nebyla jistá, jestli se mi líbí nebo ne. Některé zápletky mohly být více rozvinuté, některé momenty pro mě ze začátku nebyly úplně přesvědčivé. Jako třeba právě vztah Maxe a Vicky. To, jak rychle se dostali k lásce až za hrob. Ani Max jako mafián mi moc neseděl. Mluvilo se o něm jako o hrůzostrašném tyranovi, ale v knize se choval mile, zásadově, k rodině pokorně. Osobně v knihách upřednostňuji drsnější mafiány.
Nicméně i přesto, že se v posledních letech s mafiánskými knihami roztrhl pytel, takhle kniha je originální. Je originální tím, že mafie je arabského původu a s tím souvisejícím střetem kultur. Je originální stylem psaní, který nemá hluchá místa, pořád se něco děje. Autorka umí vytvářet zvraty. Klišoidní téma (jak se chudá holka zamilovala do mafiána) dokáže napsat nepředvídatelně. I bez zbytečných omáček a popisů z vás dokáže vytáhnout emoce. Myslím, že knížka uspokojí relativně širokou skupinu čtenářek, protože je jak drsná, tak velmi romantická.
Líbí se mi, že Kazišuk i Inferno jsou dost odlišné knížky, přesto je znatelné, že to psala stejná autorka. Originalita v žánru přetékajícím stovkami zaměnitelných knih je obrovské plus a doufám, že si autorka tuhle vysokou laťku udrží. Hodnotím 4,5*
Tento příběh řadím k těm slabším ze série. A nebo se mi možná jen netrefil do nálady. A nebo se to už všechno moc opakuje. Každopádně opět oceňuji, že v závěru nedošlo ke zbytečnému dramatu a že se i přes komické aspekty knížky zachovali hlavní hrdinové dospěle. Také jsem ráda, že se do každého dílu vrací William a babička.
Kniha se mi nečetla tak snadno jako Hlava plná lásky nebo Hypotéza lásky a pár věcí mě na ní štvalo. Jako třeba chování hlavní hrdinky nebo to, jak je strašně chudá a musí se o někoho starat. To se v knihách objevuje tak často (ať už je to dítě, sourozenec, rodič nebo babička) že už mi to celkem vadí. Ještě že v knižním světě existuje pro tyto hrdinky dost milionářů.
Jenže na druhou stranu knížka oplývá tolika jinými věcmi, které mě nadchly a které z ní dělají pro mě výjimečný počin. Body přidávám za to, že ten hlavní klišoidní model je otočený. Nechci prozrazovat víc, kdo už četl, ví. Myslím, že to chtělo odvahu a povedlo se to dokonale. Nolanovu kouzlu to neuškodilo, právě naopak. No a Mallory, ano, často mě štvala, ale nemusí být všichni dokonalí a já mám nedokonalé hrdinky, které dělají chyby, ráda. Navíc to byla mladá žába. Líbily se mi vztahy s rodinou a kamarádkou. Jejich role v příběhu je důležitá.
A samozřejmě nemůžu nezmínit úžasně zpracované šachové prostředí. Někde níže v komentářích jsem se dočetla kritiku odborníka. Já to chápu, že když něčemu rozumíte, že vás nesrovnalosti štvou. Ale tohle je beletrie a ne naučná literatura. To by se každý lékař musel rozčilovat nad románem z lékařského prostředí, každý právník nad románem z právního prostředí a tak dále. Odbornost často musí ustoupit příběhu. A autorka to i v závěru zmiňuje. To, že je Ali Hazelwood velmi inteligentní osoba, je nezpochybnitelný fakt a nemyslím, že by se pustila do příběhu nepřipravená. Pro mě jako laika to působilo velmi věrohodně, přirozeně a myslím, že se podařilo dobře vykreslit i charaktery a životy osob hrající šachy profesionálně.
Kniha mě v knihovně zaujala svým názvem, protože přesně vystihuje můj vztah k Bolívii. Byla to jedna z prvních latinskoamerických zemí, které jsem navštívila a vždycky říkám, že tam navždy zůstal kus mého srdce. Protože je to naprosto neskutečná země. Kromě toho, že mi kniha připomněla všechna ta úchvatná místa, kulturu a náturu místních, dozvěděla jsem se i spoustu dalších zajímavých věcí, protože prostě Bolívie, to nevymyslíš :) Španělština byla pro mě tak akorát, abych si obsah bez problémů užila, ale zároveň jsem si i trochu rozšířila slovní zásobu. Za knížku autorce moc děkuji, udělala mi neskutečnou radost. I jsem si občas skoro pobrečela, protože i taková je bohužel Bolívie. Všem studentům a milovníkům španělštiny doporučuji!
Knihy Alessandry Torre nejsou jak přes kopírák. Autorka umí překvapovat a to oceňuji. Stejně jako témata, která si vybírá. Originální, neotřelá a tohle navíc velmi aktuální. Knížka nám přibližuje svět influencerů, reality show, bussinesu a bezohlednosti s tím spojených. Máme tu postavy, které vlastně vůbec nic neumí, v ničem nevynikají, neoplývájí žádným talentem a stejně to umí skvěle prodat. Kolem nich se pohybuje další banda příživníků a celý tento koncept úspěchu mi vlastně přijde dost smutný. Romantická linka je až překvapivě jednoduchá a naivní a celý tento virální svět polidšťuje. Já bych nebyla tak optimistická. Myslím, že skutečné štěstí pro tyto lidi tak snadno dosažitelné není. Stejně jako odpoutání se od internetové reality.
Tohle nebude autorka pro mě. Já se nudila. A to pracuji ve stavebnictví a na toto téma se těšila. Kromě toho, že to v té Americe pojímají trochu jinak, tak samotný příběh neměl grády, dynamiku, zvraty... vlastně nic, co by si udrželo mou pozornost.
Svět, který vytváří L.J. Shen je trochu ujetý, plný záporných hrdinů. Název Mizera se dá použít takřka pro každou její knihu a to je to ještě velmi mírně řečeno. Někdy zachází tak daleko, že mi přijde naprosto nereálné toho chlapa polidštit. Často je jeho chování tak drsné, že už si říkám, že se autorka pohybuje hodně na hranici toho, aby měl ten člověk ještě sympatie čtenářky. Přesto v další knížce zajde ještě dál. Mizera toho je příkladem. A já to žeru.
Navíc tady byla bezcitnost Cilliana až humorná a ty kontrasty charakterů a jednání postav z knížky vytvořily příjemně čtivou záležitost. Cillian možná emoce necítil, za to já jich během čtení cítila spoustu.
Zase jednou knížka, kterou jsem nějaký čas odkládala a do ruky vzala hlavně kvůli čtenářské výzvě. A zase jednou taková knížka, která mi vzala dech. Nemám absolutně co vytknout, příběh plynul pomalu, citlivě, reálně a já se vůbec nedokázala odtrhnout. Obě hlavní postavy byly úžasné, krásně vykreslené, tak nějak skutečné se všemi svými strachy a touhami. Strašně jsem jim to přála. Oceňuji, když knížka není jen o pocitech a vztazích, ale když vykresluje věrohodně i prostředí. Tady to byla odbornost fyzioterapie, která byla to "něco navíc" co nám kniha dala a díky čemu byla originální a uvěřitelná. Také oceňuji, že hlavní tajemství nebylo černobílé. Že Abbin táta nebyl úplný záporák nebo naopak, že se na konci nezměnil mávnutím kouzelného proutku a že i její máma měla nějaký vývoj. Nejsem úplně fanoušek německých autorek, ale tohle byla skvělá práce. Těším se na příběh Jane a doufám, že přibydou další knížky autorky.
Máme tu další sérii o bratrech. Tak třeba ta o Milesovic bratrech nastavila laťku hodně vysoko a je opravdu těžké být v tomto typu literatury originální. Zatím to vypadá, že to autorka vzala za dobrý konec, knížka je čtivá od začátku do konce. Jen závěrečné drama mi přišlo trochu na sílu. To, jak se Ethan po zjištění pravdy zachoval, nekorespondovalo s jeho předchozím chováním. Jako celek příjemná oddechovka.