Leído komentáře u knih
Po knížce jsem šáhla, když jsem byla nemocná, cítila se pod psa a potřebovala jsem zvednout náladu. A přesně to se stalo. Mám takové oddechovky jednou za čas ráda a tahle byla hodně povedená. Bavila jsem se od začátku do konce.
Už po první knížce Collen jsem věděla, že si musím postupně přečíst všechny její knihy. Takže když jsem měla náladu na (mou čtvrtou) Colleen, šáhla jsem po kterékoli a až těsně před čtením jsem zaváhala, jestli je to pro mě to pravé. Protože sama mám jen syny. Jenže jsem zapomněla na dvě věci:
1. kromě toho, že jsem matka, tak jsem taky bývala pubertální dcera
2. Coleen svým psaním dokáže, abych se vcítila i do tkaniček od bot.
Takže další úžasná kniha, která mě vtáhla od první kapitoly. Morgan i Clara mě bavily stejně. Chápala jsem je, obdivovala je, fandila jim. Jonaha i Millera jsem si zamilovala. Líbí se mi, že Colleen z nikoho nedělá vyloženě zápornou postavu. Pořád jsem přemýšlela, jak to měli nastavené Chris a Jenny. Doufala jsem, že to odhalí dopisy. Jenže ne všechny otázky bývají v životě zodpovězené.
Příběh o Bearovi mi přijde malinko slabší, nebo už možná jsem z Kinga na leccos zvyklá, brutalitou otrkaná. Také mi přišlo, že některé motivy, vzorce chování se opakují. Jenže tato serie se mi líbí tak moc, že to je pořád v rámci pěti hvězdiček. Zatím se mi nejvíc líbil Tyran, který první díl úžasně vygradoval. Doufám, že to bude podobné i s Vyvrhelem, který by měl vyjít začátkem prosince. Tak doufám, že to neposunou a že do Vánoc budu mít alespoň co se týká Chopa klidnější spaní.
Už se můžu nadechnout? Protože mám pocit, že jsem to přečetla bez dechu a se staženým hrdlem. Myslela jsem, že první díl byl drsný, ale tohle zašlo ještě o stupeň dál. Ke druhým dílům obecně přistupuji opatrně, často jsem zklamaná. Ale v tomto případě se mi líbil druhý díl ještě více než první. Autorka prostě umí překvapovat. Ty nejšílenější věci se děly nečekaně. Vývoj byl nepředvídatelný. Všechny postavy mě bavily, včetně Preppyho, který mě v druhém díle bavil více než v prvním. Ale nejlepší byl King, o tom žádná. Škoda, že nebylo přeložených více knih autorky.
Tohle bylo boží. U knížky jsem se opravdu zasmála. Ty hlášky! Ta přirovnání! Bylo to osvěžující, zábavné, originálně pojaté, čtivé, překvapující, strhující...
Ve všech komentářích se zmiňuje "WTF konec". To je autorsky vynikající tah, protože díky tomu se snad knížka nemůže ocitnout v nedočtených. Přiznám se, že jsem celou dobu přemýšlela nad různými možnostmi zakončení, které vzbudilo tento rozruch, ale ani při mé bujné fantazii jsem se netrefila. Další bod pro autora.
Moc se mi líbí obálka knížky. Je zároveň něžná a zároveň drsná, stejně jako kniha.
Kdybych měla něco vytknout (ale to se vlastně ani netýká samotné knížky), tak to zařazení do kategorie "pro děti a mládež". Knížka není pro děti. Česká televize by ji z mnoha důvodů označila jako 15+. Pro mládež vhodná určitě je, ale NEJEN pro ni! Myslím, že takové zařazení mnohdy odradí dospělé/starší čtenáře a v tomto případě úplně zbytečně. Je to dobře napsaná parodie na život, která si na paškál vzala zhýčkané mladé dvacátníky.
Doporučuji všem věkovým kategoriím (neháklivým na vulgarismy). Doufám, že se brzy dočkáme pokračování.
S hodnocením jsem trochu váhala, ale nakonec myslím, že si knížka pět hvězd dle mých měřítek zaslouží. Na začátku mě uchvátila, pak mé nadšení mírně opadlo. Některé zvraty mi přišly trochu na sílu, některé jednání mi úplně nedávalo smysl, některé scény jsem si reálně neuměla moc představit. Jako třeba sex v autě s dvoumetrovým osvaleným chlapem, kdy ona je ta co sedí a on ten, co předvádí gymnastiku. Další zvraty mě ale strhly zpátky do děje. Když autorka nechala Isaaca udělat to, co udělal, pochopila jsem, že autorka se toho opravdu nebojí a když slibuje drsný příběh, tak ho taky dostaneme. Tady se po špičkách nenašlapuje. Vulgarismy mi nevadí. Vlastně je naopak vítám. K tomuto typu literatury prostě patří a příběhu svědčí.
Krásné počtení! První díl jsem četla už před časem a pamatuju si, že se mi líbil. Tento díl se mi líbil ještě o chlup víc a to hlavně díky hate to love lince, která není v anotaci zmíněná a mě moc potěšila. Původ a vyústění toho hatu mi připomíná knížku Drahý nepřítel.
Po přečtení druhé knížky autorky můžu říct, že mi její styl psaní sedí. I přesto, že konec na mě byl dost sladký a dokonalý, byla knížka vyvážená, lehce humorná a velmi čtivá. Oceňuji, že při výběru "povolání" pro hlavní hrdiny je autorka originální.
Tohle je moje třetí knížka autorky a všechny mají tolik společného. Vrcholový sport; nedokonalá hlavní hrdinka nebo se tak přinejmenším vnímá ona sama; slow burn, že pomaleji už to fakt nejde. Do 9/10 knížky to vůbec nevypadá, že by mezi těmi dvěma mohlo něco vzniknout. Nekoná se žádné umělé drama. Ani žádná velká zápletka, prostě děj jen tak plyne. A stejně si užívám každou stránku.
U kterékoli jiné autorky bych kritizovala neoriginalitu psaní. Tady jsem ale vděčná za to, že když mám chuť na "Zapatovku", vím, co dostanu. Postavám Mariany Zapaty jako jedněm z mála věřím jejich "šťastně až do smrti".
U této knihy jsem se nechala nalákat vysokým hodnocením od velkého počtu čtenářů. A udělala jsem dobře. Kniha je opravdu krásná. I přesto, že máte pocit, že v anotaci je prozrazeno prakticky všechno, kniha je plná překvapení a velmi čtivá. Obě časové roviny mě bavili stejně, což se mi u těchto typů knih stává jen výjimečně.
Do první poloviny bych knihu hodnotila jako příjemnou četbu, obě hlavní hrdinky byly citlivé a křehké, což je příjemná změna oproti všem emancipovaným knižním hrdinkám nebo dokonce dark romancím, které čtu poslední dobou častěji. V druhé polovině mě už ale zasáhla emocionální smršť. Kniha mě donutila se vcítit do příběhu tak silně, že se mi vracel neustále do mysli a dokonce i do snů. Ani nevím, jestli se mi to někdy s knihou stalo.
Kniha nemá žádná hluchá místa a i když je smutná, udělala mi dobře na duši. Určitě doporučuji.
Občas mám s druhými díly problém. A za ten může vysoké očekávání.
Co se týče hlavního hrdiny, jsem v týmu Habibi. Candy byl vypočítavý manipulátor, brzdil chemii mezi ním a Giou kvůli nějakému plánu a proto jsem mu nějak nevěřila, že se do ní později opravdu zamiloval. Chyběl mi tam nějaký zvrat, situace, která by jeho postoj změnila. A ta jakože postupná změna v lásku mi nepřišla přesvědčivá. Knihu jsem četla na své poměry dlouho, protože se tam nedělo nic, co by mě nutilo ji vzít do ruky v každý možný okamžik, dychtivá po pokračování. Naopak celou tu dobu na mě kniha působila velmi předvídatelně. I prostředí LocalX už mě začínalo nudit.
A právě proto mě konec hodně překvapil. Na jednu stranu mile, protože co je nečekané, to je dobré. Na druhou stranu mě Candy dost naštval a já to dočetla s pocitem, že Gia by si zasloužila někoho lepšího a že chudák Harry si tohle taky nezasloužil. I když to očividně vnímám jinak než většina. Třetí díl si přečtu, jak jinak.
Tento typ knih mám ráda a má očekávání byla určitě splněna. Vlastně jsem to už podle komentářů tušila, že tohle bude moje krevní skupina. V polovině knihy jsem měla pocit, že už vše proběhlo, že už by mělo přijít závěrečné drama a následně zkrocení zlého muže. Jenže Habibi byl nezkrotitelný a autorka si s námi pohrávala dál stále ve stejně čtivém tempu. S Viktorií jsem to tak trochu tušila, přesto jsem byla na vážkách a užila si každou stránku. Knížku doporučuji a co se týká druhého dílu, já určitě na české vydání čekat nebudu a jdu hned na to, protože ještě nemám dost.
Kniha je originální. Není to typická beletrie zaměřená na masu čtenářů. Určitě to není knížka pro každého. Ale mně se líbila. Autorka mě jako čtenáře donutila vcítit se do hrdinky vypravěčky, se kterou nemám absolutně nic společného. Mě takové manipulace s mým podvědomím hrozně baví. Přese všechno jsem hrdince fandila. Autorce a Jeremymu tleskám za odvahu.
Další úžasná kniha, která se čte sama. Postavy jsou skvěle vykresleny. L.J.Shen umí zlé hochy napravovat, aniž by to působilo křečovitě. Sparrow je popsána jako tuctová holka, ale asi právě proto mi přišla nejmíň tuctová ze všech hrdinek, které jsem poslední dobou četla. Hodnotím 4,5* protože jsem necítila wow efekt jako u jiných knih této autorky, ale možná to je tím, že letošní rok (alespoň u mě) byl na tento typ knih bohatý. A některé z nich, jako např. Konflikt nebo Sladká nevědomost patří mezi topky. Konkurence roste a to je moc dobře.
(SPOILER) U těch mafiánů tomu buď věřím a nebo ne. A tady jsem tomu bohužel nevěřila. I když je kniha dobře napsaná a čtivá, tak to nebylo to pravé ořechové. Postavy se chovaly rozporuplně, nevěděla jsem, co si o nich myslet. Spoustu věcí mi nedávalo smysl. Pro mě bohužel první díl zůstává s velkým náskokem nedostižen.
SPOILER:
Nechápu Grace. I kdyby měla špatné svědomí vůči bratrovi. Která matka chce pro své dítě o tolik staršího muže? Která matka pošle svoje jediné dítě do života mafiánovi? I když o něm byla přesvědčená, že má dobré srdce, tohle prostředí přece pro své dítě nikdo chtít nemůže. A ta přehnaná manipulace, jako že se od sebe nesmí vůbec vzdálit, to jde nějak vymoct? Kdo to kontroloval? Právník? Jak a hlavně proč by to dělal? Tohle bylo překombinované, nehledě, že matku vůbec netrápila nedostudovaná škola.
ON nebyl ani trochu temný. Vzhledem možná, ale jinak to byl měkkouš. Ze začátku ji odmítal, ale pak už to byl pohodový strejda. Narozeninovou oslavu šéfa podsvětí s nafukovacími balonky si mohla autorka odpustit.
ONA byla ze začátku velmi akční a odvážná. To bylo taky těžce neuvěřitelné. Nicméně pak se totálně sesypala, když se jí na škole někdo vysmíval. To mi trochu připomnělo střední školu. Prožívala to nepřiměřeně a pateticky. Chovala se jako děcko. Což by mi nevadilo, protože jím byla. Ale co na ní viděl téměř čtyřicetiletý chlap? Když jí ten spolužák pomluvil, běžel jí zachraňovat, jako kdyby ji snad někdo unesl a mučil. Bylo to úsměvné a nepřesvědčivé. Stejně dětinsky se chovala, když zjistila, že je zodpovědný za smrt jejich rodičů. Neznala je, nevěděla, jestli to byli dobří nebo zlí lidi, neměla k nim citové pouto. O něm věděla, že je to boss podsvětí a že pravděpodobně zabíjí lidi. Tady v tomto okamžiku měly přijít otázky, možná uraženost...
Těhotenské nevolnosti tady byly popisovány jako závažná nemoc. Všichni mafiáni ji litovali. To bylo roztomilé. Nicméně v další kapitole už ale toužila po rychlé jízdě autem, protože přece těhotenství není nemoc.
Nero byl Nero! (Konflikt) Jeho ego, vtipné dialogy...Tohle už se autorce bohužel nepodařilo zopakovat.
Krátce po této knize jsem četla Sparrow od L.J.Shen, kde je podobná situace a v té mafiánské přesvědčivosti, dialozích a vývoji vztahu je to opravdu nebe a dudy.
Romanťárna plná klišé, ale četla se dobře. U každé fáze jsem měla pocit, že tohle už jsem někde četla. Doufala jsem, že tajemství, které jsme u Huntera postupně odhalovali, bude originální, že nastane něco, co mě posadí na zadek. I když se to nestalo, kniha se mi líbila, postavy byly fajn a nemám žádné větší výtky.
Knížka má úplně vše. Skvělou chemii, sympatické postavy, originální hlášky,
opravdovou lásku, snad ještě opravdovější přátelství, drama, vážné téma, emoce, emoce a zase emoce. A k tomu všemu i humor. Skvěle namíchaný koktejl.
Knížku jsem si koupila před časem, asi na základě komentáře některé z uživatelek, které sleduji pro podobný apetit. Ale v knihovničce zůstávala netknutá, protože ani obálka, ani anotace mě nepřipravila na to, co přijde. Byla to přesně moje krevní skupina. Temná romance, která byla opravdu temná. Obě postavy byly vykresleny přesvědčivě, jejich jednání mi dávalo smysl. I když jsem jim na ostrově přála happyend, věděla jsem, že to tak jednoduché být nemůže. Líbilo se mi, že příběh se uskutečnil v dlouhé časové rovině, protože byl tak komplikovaný, že potřeboval uzrát. Obě postavy se během času hodně změnily. Na konci byly úplně jinými lidmi než na začátku, ale to nejdůležitější přetrvalo. Drama na závěr mi nepřišlo zbytečné. Damian dostal příležitost podívat se svému starému já do očí a definitivně si uvědomit svoje chyby a jejich následky. Nebyl ani z daleka dokonalý a o to jsem ho měla radši. Sky byla na svůj věk překvapivě moudrá, i přes zamilovanost se rozhodovala správně. Pro mě měl příběh všechno, co by měl mít. Všechny části knihy jsem si užila. Tato kniha mi rozhodně nesplyne s jinými.
Knížku jsem si koupila, protože stála pár korun. Neměla jsem vzhledem k hodnocení absolutně žádná očekávání, protože na erotickou literaturu mám řekla bych vysoké nároky. Ale pustila jsem se do ní s tím, že těch několik desítek stránek přelousknu tak jako tak. Prvně je důležité si uvědomit, že toto není erotická literatura. Není to žádná literatura. Je to soubor krátkých odvážných erotických fantazií, se kterými se můžete nebo nemusíte ztotožnit. Každopádně když víte, co čtete a proč to čtete, tak je to čtení docela v pohodě. A já si klidně někdy dám i pokračování.
Pro mě nebyl Luke nej knižní hrdina. Na můj vkus byl moc dokonalý, moc hodný a tím pádem trochu nudný. To Leo bude jiné kafe!
I přes nepopiratelnou čtivost celé série, první polovina knížky nebyla skoro o ničem, jen o rozkvétající lásce. Navíc motiv nuceného soužití páru se opakoval z druhého dílu, takže jsem cítila mírné zklamání, které se po přehoupnutí do druhé poloviny knihy rozplynulo. Děj nabral na obrátkách, zapojily se ostatní postavy, seznámili jsme se s Cass. Jak už jsem psala u některého z předchozích dílů, velké plus u série dávám na dějovou propletenost všech dílů a za (ne!)obyčejné chlapy v montérkách. Naopak ženy v této sérii mi přijdou přespříliš dokonalé. Novinářka, právnička, designérka... doufám, že alespoň Emmet se ve finále dočká nějaké dračice.
Tato knížka je pro mě srdcová záležitost. Není to klasický romantický příběh zakázané lásky, která překoná všechny překážky navzdory osudu, šťastně až do smrti. Je realistický v tom, jak moc jsme v -nácti ochotni riskovat kvůli zamilovanosti, jak těžké je v tomto věku vycházet s rodiči a taky o tom, jak je v tomto věku láska pomíjivá i jak moc může být bolavá. I když je to young-adult příběh, i nám starším je blízký, protože ačkoli u nás vyšla kniha teprve teď, originál je už z roku 1992, takže se vracíme do doby walkmanů a pevných linek. Tím nechci odradit mladé čtenáře, tento příběh je nadčasový a ne náhodou získal takový věhlas. Příběh vypráví vypravěč, který jako kdyby sledoval film a popisoval, co vidí, včetně zdánlivě nepodstatných postřehů. Ze začátku to může čtenáře mást, protože se trochu ztratíte v postavách, které ještě neznáte, v prolínání přítomnosti a drobných flashbacků odhalující vzájemné vztahy jednotlivých postav. Jakmile jsem se ale začetla, tak mě tento styl psaní hodně bavil. Za mě určitě stojí za to si knížku přečíst, protože pro mladé holky "Step je opravdu extra třída" a nám mámám to určitě pomůže vrátit se v čase a zavzpomínat na naše první lásky a zároveň se vcítit do našich pubertálních dětí, které to fakt nemají jednoduché :)
V anotaci se zmiňuje seriál, ten neznám, ale viděla jsem stejnojmenný španělský film z roku 2010. Mnohokrát jsem viděla film natočený podle své oblíbené knížky a většinou jsem byla zklamaná. Ale tohle je poprvé, co jsem dodatečně četla předlohu k mému oblíbenému filmu. Nechci tím říct, že by mě knížka zklamala, ale film se mi líbil víc. Prosím až někdo budete číst knihu, pusťte si následně i ten film (je i na youtube) a pak sem napište, jaký máte pocit vy, když čtete první knihu a pak vidíte film. Protože za mě se ten film hodně povedl. Je hodně nabitý emocemi, mnohem víc než knížka. Není náhodou, že ve Španělsku je film fenoménem, který se dočkal dalších dvou filmových pokračování. Určitě to bude i volbou protagonisty hlavního hrdiny, do kterého se na plátně nelze nezamilovat. Pusťte si před čtením trailer k filmu, ať víte, jak vlastně ten opěvovaný Step vypadá. Ve filmu se jmenuje Hache (Ače).