lena.o.knihach komentáře u knih
Nadšené ohlasy a pozitivní recenze jsem na Skříň plnou Diora viděla všude. A bylo toho už tolik, že jsem to nevydržela a musela si ji přečíst, abych zjistila, co na ní všichni vidí.
Tu obálku určitě ne, protože ta nepatří zrovna k nejpovedenějším.
Více se mi líbila linka odehrávající se v minulosti, kdy jsme sledovali pilotky v Královském letectvu během 2. světové války. Přiznám se, že ta současnost mě tolik nebavila, a proto pro mě byly šaty od Diora na vedlejší koleji. Občas jsem si říkala, že i název mohl být jiný, když ten originální je The Paris Secret.
Nicméně se mi kniha četla velmi dobře na to, že se jedná o celkem rozsáhlý historický román. Určitě byste ho měli také zkusit.
Ani na chvíli jsem nepochybovala o tom, že by se mi třetí díl od Lisy Reganové nelíbil. Už na první straně jsem se začetla, pak přišly známé postavy a až do konce jsem si užívala vyšetřování s Josie Quinnovou.
Tentokrát autorka zabrousila i do minulosti hlavní hrdinky a nebála se odkrýt i hrůzné detaily, se kterými se Josie v dětství potýkala a na které nikdy nezapomene. Bavila mě současná linka se zapeklitým případem i ta minulá s malou JoJo a jak to pak všechno do sebe krásně zapadalo.
Nemůžu říct, jestli v sérii s detektivem Josie Quinnovou je nějaký nejlepší a nejhorší případ. Všechny tři knihy mají něco do sebe. Jsou napínavé, mají krátké kapitoly a jsou neskutečně čtivé. A protože v zahraničí vyšlo již 12 dílů, budu doufat, že se u nás v příštím roce dočkáme čtvrté knihy.
Pro fanoušky Sarah J. Maasové. Doposud jsem nečetla knihu, u které bych na 100 % mohla souhlasit, že je pro fanoušky Skleněného trůnu, Dvorů a Půlměsíčního města. To se ale dnes změnilo. Z krve a popela tohle označení může hrdě nosit.
Poppy je Vyvolená a je budoucností celého království. Jenže jako velmi důležitá osoba se bez stráží nesmí nikam hnout, má rozkazy s kým (ne)může mluvit, kam a kdy (ne)chodit, co (ne)nosit a dokonce i co (ne)číst. Dodržování pravidel jí ale nikdy moc nešlo.
Hawke je prostě a jednoduše neodolatelný. Umí se ohánět nejenom mečem a lukem. Jeho vzhled je (jak u ž to tak bývá) bez jediné chybičky a já myslím, že jsem našla fantasy hrdinu, který se může dělit o první místo s Rhysandem.
Obě dvě hlavní postavy jsou silné a chytré a spolu jim to náramně ladí. Doplňují se, dohadují se, srší vtipnými poznámkami, přitahují se a jiskry létají do všech stran.
Pro mě byl konec překvapivý. Já vůbec neměla čas myslet a předvídat, co se stane dál, protože jsem hltala každý odstavec, větu, slovo… rozumíme si. Než jsem vůbec měla čas něco vymyslet, už jsem otáčela poslední stránky.
Hrátky v posteli (i když se zrovna v posteli moc často neodehrávaly), násilí, týrání, smrt - to vše popsala Jennifer L. Armentrout do každičkého detailu. První díl série Z krve a popela doporučuji každému dospělému čtenáři, který v příběhu očekává explicitní scény a (překvapivě) je fanoušek SJM.
Už hodně dlouho jsem Audrey Rose a Thomase Cresswella chtěla poznat, protože zahraniční booktubeři a bookstagrameři na celou sérii pějí ódy a neměla jsem daleko k tomu, abych se do knih pustila v angličtině.
Když jsem zjistila, že u nás Po stopách Jacka Rozparovače vyjde, skákala jsem radostí. A skáču i teď po dočtení, protože mě první díl moc bavil a hlavní postavy se mi vryly do paměti jako už dlouho žádné.
I když jsem vraha dopadla ještě před polovinou a na konci jsem tak překvapená nebyla, moc jsem si užívala tu mrazivou atmosféru, kterou autorka vytvořila dokonale.
Temné uličky viktoriánského Londýna, Audrey Rose s Thomasem na stopě jednomu s nejznámějších sériových vrahů, no neláká vás to hned k přečtení?
Vydání druhého dílu je u Dobrovského potvrzeno a já se na něj neskutečně moc těším. Prý je ještě lepší než ten první.
Nejdřív fotbal, pak hudební kapela a teď krasobruslení - prostředí, na které jsem se těšila ze všech nejvíc.
I když se každá kniha odehrává někde jinde, ten romantický příběh je stále stejný. I postavy v ničem zásadním nevybočují a jsou si hodně podobné. A je to případ i Ivana Lukova a Jasmine Santosové. Místo kopaček jim ale autorka nasadila brusle a fotbalový stadion vyměnila za zimní.
Humor Mariany Zapaty mám ale ráda a její nejnovější knihu jsem přečetla extrémně rychle, a to je to téměř pětisetstránková bichle!
Je S láskou, Lukov lepší než Rytmus, já & Malychin? Rozhodně!
A je lepší než Kulti? Není. Ale ani není o nic horší.
Svědectví o životě v KLDR mě nejednou šokovalo.
Bylo to neskutečně čtivé. Ani jsem se nenadála a už jsem měla přečteno. Musím ale knihu hodnotit průměrně, protože mi vůbec nesedly hlavní postavy.
Allie občas šla, ale někdy to s ní bylo k nevydržení.
A Kaden byl hrozný od začátku do konce. Obvykle je právě tohle můj typ knižních hrdinů, ale já jsem tady prostě Kadenovi nevěřila ani nos mezi očima. Něco vypouštěl z pusy, ale přitom se choval úplně jinak.
Od Abby Jimenez od nás už jedna romantická trilogie vyšla a Součást tvého světa je první díl nové série, která je zároveň o dost populárnější, protože ji velmi často vidím v doporučení od zahraničních čtenářů.
Od vtipného prvního setkání, po postupné seznamování (i s roztomilým kůzletem!) jsme se dostali k velmi závažným tématům a zprvu obyčejný romantický příběh dostal úplně jiné grády.
Hlavní hrdinové jsou naprosté opaky. Alexis je doktorka a jednoho dne převezme vedení úspěšné kliniky, patří mezi smetánku a o deset let mladší Daniel je truhlář, který ze zámožné rodiny rozhodně nepochází.
Nejen věkovému rozdílu, ale i psychickému týrání, domácímu násilí a ponižování od rodiny i přítele se autorka v knize věnuje, a přesto se mi to četlo velmi dobře a rychle. Už teď se moc těším na další díl.
Děkuji nakladatelství @mystery.press za knihu. #spoluprace
Lekce chemie má na svém kontě několik ocenění a na Goodreads vyhrála v kategorii nejlepší debut. Proto jsem byla na knihu dost zvědavá a vůbec jsem nevěděla, co na mě uvnitř čeká.
Elizabeth Zottová je vědkyně, která to v oboru chemie na začátku 60. let nemá lehké. Zastaví ji to? Ani v nejmenším. O pár let později se jako svobodná matka a panička psa jménem Šest třicet stává i moderátorskou hvězdou pořadu o vaření.
Já vlastně doteď nevím, co si mám o té knížce myslet. Na jednu stranu se mi odhodlaná hlavní hrdinka líbila, pár scén tam bylo vtipných, ale poté přišly chvíle, kdy působila jako robot totálně bez citů a chovala se jako neřízená střela.
Audiokniha neměla chybu a v podání Dagmar Čárové jsem si poslech užila, ale příběh samotný mě tolik neuchvátil.
Děkuji @audioteka_czsk za audioknihu. #spoluprace
Za reading copy v rámci #spoluprace mockrát děkuji @albatrosmedia
Po Dvorech a Skleněném trůnu jsem si říkala, jestli někdy přijde nějaká série, která by se knihám od SJM vyrovnala. Ze které budu mimo, budu chtít sbírat spešl vydání a merch. No a už je tady.
Violet jsem po dočtení zařadila k mým top ženským postavám a nebojím se jí postavit hned vedle Aelin. Mladší dcera kruté generálky Sorrengailové je skvělá hlavní hrdinka. Už od první strany jsem měla pocit, jako bych ji dávno znala a fandila jí.
Víte, kdo se vyrovná hot vílákům? Sexy jezdec na drakovi. Doteď jste si mysleli, že stačí křídla na zádech a magie, že? Omyl! Když se k týpkovi přidá ještě nebezpečný drak, je to úplně jiná liga. Těšte se na nového bad boye, kterého si zamilujete!
Samozřejmě nesmím zapomenout na dominantu celého příběhu a tou jsou draci. Velmi nebezpeční tvorové, kteří si neberou s nikým servítky a někteří z nich dokonce oplývají i smyslem pro humor.
Je to čtivé? Ano! Je to předvídatelné? Určitě. Ale já se do té knihy totálně zamilovala. A to až tak moc, že už plánuji rereading v angličtině a poté se vrhnu na druhý díl.
Měla jsem velká očekávání, která se nenaplnila. Kdybych se k Ranhojičce dostala před lety, přišla by mi skvělá.
Čtivá, postavy vypadají také zajímavě, romantická linka fajn, ale mám toho nejspíš načteno až příliš v tomto žánru, a tak pro mě je tento příběh jen průměrný.
Přesně jsem věděla, co se na další straně stane a kdo skrývá jaké tajemství.
Myslím, že pro nenáročného čtenáře ya fantasy je Ranhojička dobrou volbou.
Hra o dědictví mě šokovala. Celou dobu jsem si totiž myslela, že se jedná o fantasy. Očekávala jsem úplně něco jiného, než jsem dostala a víte co? Nemohlo to být lepší!
Zamilovala jsem se do obálky, postav, zápletky, prostředí a nechápu, jak jsem mohla tak dlouho knize odolávat a jen tak ji nechat ležet v knihovně.
Průměrné středočkolačce Avery Grambsové se život obrátí vzhůru nohama, když ji zemřelý miliardář, o kterém nikdy neslyšela, odkáže všechen svůj majetek. Na peníze, domy, pozemky a další ale čekali jeho čtyři vnuci.
Kniha je plná hádanek, hlavolamů a nepředvídatelností. Oblíbila jsem si hlavní hrdinku Avery, která se najednou ocitá ve světě plném bohatství a intrik a musí se sama naučit, jak tuhle hru hrát, když proti ní stojí lidé, jež jsou v takovém světě od narození.
Nash, Grayson, Jameson a Xander. Nebojte se, že by se vám sourozenci Hawthornovi pletli. Každý se jinak chová a vyjadřuje a má svoje vlastní tajemství. Milostný trojúhelník mi v tomto případě vůbec nevadil, protože nebyl nijak nucený, ale plynulo to tak přirozeně, že bych si to bez této romantické linky ani nedokázala představit. Mimochodem, jsem tým Grayson.
Miluju to! Vydržela jsem číst Hru o dědictví až do brzkého rána a už se šíleně moc těším na další díl!
Na pokračování Rebelek z Oxfordu jsem se moc těšila, protože postavy, které v tomto díle hrají hlavní roli, mě zaujaly už v Jak svrhnout vévodu a musím přiznat, že tohle byla naprosto skvělá záležitost.
Lucie je vůdkyně hnutí za volební právo žen a usiluje o koupi nakladatelství. Polovinu firmy ale vlastní lord Ballentine, který se otočí za každou sukní a Lucie ho už od dětství, kdy ji prováděl všelijaké naschvály, nenávidí.
Romantická linka byla úžasná. Moc se mi líbilo jejich dohadování, jak se ten vztah postupně měnil a ta chemie mezi nimi! Ta byla neskutečná.
Nedokázala jsem přestat číst, a i když má kniha přes 450 stran, hned druhý den jsem se ocitla na poslední straně. Jak zkrotit svůdníka se mi líbilo mnohem víc než začátek série a jsem zvědavá na Hattie, o které bude následující díl.
V předchozích dílech se autorka hodně zaměřovala na osobní život hlavní hrdinky a kdo jste je četli, víte, že to Josie v životě neměla jednoduché a neskutečně moc si toho prožila.
Upřímně jsem si vůbec nedokázala představit, co dalšího by měla vytrpět, aby se nezhroutila a neskončila někde v blázinci.
V Nečekaném přiznání se Lisa Reganová zaměřuje hlavně na Gretchen. Ale ani Josiinu kolegyni autorka vůbec nešetřila.
Opět se od čtení nedalo odtrhnout, kapitoly odsýpaly, zápletka propracovaná a nic jiného od série s Josie Quinnovou nečekám.
Snad se brzy dočkáme 5. knihy, když v originále jich je už 14!
Tohle mě tak moc bavilo!
Cecilie byla skvělá, i když jsem na ni v hlavě stále křičela, ať už mu to tajemství prozradí.
Nastoupit na loď přes Atlantik, i když nevíte, co přesně čeká na druhé straně, chce odvahu a kuráž. Cecilie se s ničím nemaže, je pohotová, chytrá a já jsem si ji moc oblíbila.
Ani kapitán Edward Rokesby ale nezůstává pozadu. Čestný muž, který si po probuzení v nemocnici nepamatuje pár měsíců, a tak snadno uvěří, že se oženil se sestrou nejlepšího kamaráda.
Mezi Edwardem a Cecilií to prostě a jednoduše fungovalo od začátku až do konce. Zatím tuhle sérii mohu s klidem doporučit a těším se na zbylé dva díly.
Konečně jsem se po letech znovu podívala do Prythianu na Noční dvůr. A byla to strašně krátká chvíle, i když má kniha 728 stran, mně to nestačilo. Příliš rychle to uteklo a na konci jsem se rozbrečela, že se s těmi postavami musím zase na tak dlouho loučit.
Nemá cenu psát o tom, jak čtivé to bylo. Pokud se někdo chystá na 4. díl Dvorů, tak se mu předchozí knihy líbily a ani teď nebude žádný čtenář Maasové zklamaný.
Přestože už nejsou hlavními hrdiny Feyre s Rhysandem, mají tu stále dost prostoru a jako fanoušek Feysand jsem byla spokojená. Cassian a Nesta jsou též skvělá dvojice a ostatní postavy… Bože! Jak já to miluju!
Jo a další díl chci s Azrielem a Gwyn.
Jak má tahle kniha nádhernou obálku i název, tak má i krásný příběh uvnitř. A já mám k němu jednu jedinou výtku - přidala bych mu minimálně 100 stran.
Co byste dělali, kdyby se vám na prahu objevila devítiletá holčina, která by tvrdila, že pochází ze vzdálené galaxie? A že se domů může vrátit, až se stane svědkem pěti zázraků?
Kde se les dotýká hvězd vás pohltí od první strany. Převládá tam hlavně přímá řeč, takže se to čte velmi rychle, bez hluchých míst, až bych řekla, že to naopak někdy bylo spíš na škodu. Tempo bych klidně zvolnila, přidala více myšlenek, popisů přírody a kniha by mi dělala radost mnohem déle než jen pár hodin.
Když hlavní hrdinka Clara úspěšně dokončila studium na Oxfordu, myslela jsem, že v té hlavě bude něco mít. Jenže ona si něco jiného myslela a něco jiného dělala. V jednom odstavci s princem spát chtěla, ve druhém ne, v dalším zase jo a pak zase ne…
Sice se to jmenuje Královská sága, ale po celou tu dobu bylo úplně jedno, že Alexander je princ. Mohl by to být kdokoli bohatý, jakákoli celebrita a nepoznali byste rozdíl. Královské povinnosti tady následník trůnu neměl vůbec žádné.
Je to erotický román, ale neříkejte mi, že se tam proto musí stále dokola opakovat slova pták a číča a š*kat. Nebyla jsem ještě ani v polovině a už jsem na ta slova začínala být alergická. Někdy by šla vynechat úplně, někdy to stačilo nahradit synonymem. Ale né! Nacpeme to pomalu do každé věty.
Obálka knihy se mi moc líbí. Zaujala mě hned na první pohled, ale k tomu příběhu se vůbec nehodí.
Můžu si odškrtnout jednu z nejhorších knih pro letošní rok.
Že vám jméno Georgiana Bridgertonová nic neříká? Je zvědavá, zajímá se o medicínu a její všetečné dotazy dokáží nejednoho vytočit. A to nejdůležitější - je to teta námi známých sourozenců Anthony, Benedicta a Colina. Zatím jen těchto tří, protože víc jich ve Skandálu na spadnutí neexistovalo.
Na romantickou linku, jak se z dlouholetých přátel stane pár, moc nejsem, ale tady se mi líbila. Správně to mezi nimi jiskřilo a nechyběla mi ani vtipná výměna názorů. Dokonce jsem se i nahlas rozesmála (konkrétně u kapitoly 13 aneb jízda v kočáře s kocourem).
Bridgertonovi nemusíte číst popořadě, takže i do Skandálu na spadnutí se můžete pustit, aniž byste znali díly Vévoda a já, Vikomt, který mě miloval nebo Nevhodný návrh. Ale věřím, že jen u jedné knihy od Julie Quinnové nezůstanete. Já jsem na nich závislá.
Předpokládám, že většina z vás autora Roberta Bryndzu zná. Jeho nejnovější knihou ale není detektivka, je to román pro ženy Ne tak úplně soukromé e-maily Coco Pinchardové.
Jak má ženská po čtyřicítce začít znovu? Těžko, ale hlavní hrdinka je odhodlaná vše zvládnout. Místy mi Coco připomínala puberťačku, které hormony ovládají mozek, ale nevadilo mi to. Naopak jsem se s ní dost nasmála a o nudě nemůže být řeč.
Byla příjemná změna číst pro jednou knihu psanou jen formou e-mailů. (Na normální souvislý text se ale už teď těším.) Příběh mi rychle utekl, odpočinula jsem si u něj a díky suprové vazbě bych si přesně takový paperback vzala někam na cesty nebo k vodě.