lenikhor
komentáře u knih

Krásně napsaná kniha, kdy se nakonec prolnou obě dějové linky. Díky této knize jsem se dozvěděla něco ze života Tomáše Bati a jeho rodiny a jeho životní a pracovní filozofii. Určitě někdy v budoucnu při návštěvě Zlína zavítám i do muzea. A dobrý konec mě potěšil, těch špatných konců je v reálném životě až dost.


Kniha se čte opravdu jedním dechem. Je dobře, že autorka měla odvahu zpracovat tak ožehavé téma. Třeba to pomůže, abychom byli všímavější. Neváhejte jestli knihu číst nebo ne, literární zpracování je skvostné.


Autorka se ujala nelehlého tématu doby 50. let, politických procesů a života politických vězňů opravdu skvěle. Jsou to příběhy, kterým se těžko věří, že se staly, že ta doba byla tak zlá. Proto je to třeba občas připomenout. Příběhy jsou vyprávěny na základě reálných podkladů, což oceňuji. Určitě to ale není odpočinková kniha s lehkým dějem. Líbilo se mi propojení se současností a motiv viny - trestu - odpuštění.


Knihu jsem dočetla, i když mě zarazilo množství čtenářů, kteří to nedali :-). Oceňuji autorčinu práci, kterou vynaložila při zkoumání historických zápisů v archivech apod. U čtení některých pasáží mě překvapila brutalita, se kterou minulý režim pronásledoval věřící lidi. I přesto mně nakonec kniha vyzněla celkem pozitivně.


Čtivě napsaná kniha o nelehkém životním údělu hlavní hrdinky. Možná se to někomu zdá přitažené za vlasy, ale poválečná doba a začátek 50. let byly z dnešního pohledu drsná doba, zvlášť v pohraničních vesnicích a městečkách. Navíc přistěhovalci často neměli skoro žádné vzdělání ani peníze. Aspoň si po přečtení této knihy můžeme vážit dnešního "blahobytu".


Fascinující kniha. Dlouho jsem knihu odkládala a letos se mi hodila do čtenářské výzvy. Je vidět, že si autorka dala dost práce s hledáním materiálů v archivech. Ale naštěstí je to čtivý příběh, a to pečlivě promyšlený, ne jen různá fakta z etnografie. Doporučuji přečíst si i nějaké další informace k této tematice, např. příběh syna Irmy Gabrhelové - https://www.memoryofnations.eu/cs/gabrhel-jozef-20210930 nebo knihu "Žítkovské čarování" od Jiřího Jilíka.


Souhlasím s většinou komentujících, že je to napínavá kniha od začátku do konce, kterou nemůžete jen tak odložit nedočtenou. Největší a překvapující spád má kniha tak 20 stránek do konce.


Přečetla jsem si knihu po shlédnutí rozhovoru Niny Špitálníkové v pořadu Hyde Park Civilizace (https://www.ceskatelevize.cz/porady/10441294653-hyde-park-civilizace/224411058090309/). V knize je více podrobností z rozhovorů, které autorka vedla s uprchlíky, a které v pořadu jen naznačila. Jsou to pro nás nepředstavitelné osudy. Podle mě dobře vybrala různé typy uprchlíků, aby si čtenář mohl udělat co nejucelenější obrázek o historii a současnosti Severní Koreje.


Četli jsme se synem jako "povinnou" četbu pro 6. ročník ZŠ. Zjistili jsme, že první vydání vyšlo už v roce 1942. Shodli jsme se, že se nám kniha (a samozřejmě i filmové zpracování) oběma líbí a je vtipná dokonce i pro jedenáctileté dítě.


Opět pohodové, lehce napínavé čtení. Už je to 8. díl ze série s detektivem Bergmanem, ale pořád je to psáno uvěřitelně. Když jsem se dočetla, že se děj bude odehrávat v jihomoravských mokřadech a bude o ptačí rezervaci, tak se mi prostředí zdálo pro mě nezajímavé. Nakonec jsem se ale dozvěděla zajímavosti z ptačí i rostlinné říše a nebyla jsem z výběru prostředí zklamaná, ba naopak.


Nádherná kniha přibližující život na americkém jihu ve 30. letech. Plno myšlenek je hlubokých a stále platných.


Pěkná detektivka, tentokrát z Norska. Nevadí mi, že se neodehrává v českém prostředí, aspoň jsem se něco dozvěděla o Sámech a jiné zajímavosti. Akorát mi trošku vadilo, že vyšetřovatel Bergman umí perfektně anglicky, aby se mohl v Norsku při svém soukromém vyšetřování se všemi domluvit a v knize "Ostrov šedých mnichů" zase umí perfektně německy... Ale chápu, že to asi nešlo udělat jinak, pokud autorka chtěla děj zasadit jinam než do Čech. Vraha jsem si zase netipla, takže za mě to bylo napínavé až do konce.


Hodně silné téma knihy - Rumunsko roku 1989. Překvapilo mě, že se měli obyčejní Rumuni za totalitní vlády diktátora Ceausesca tak zle. Jako dítě pamatuji socialismus i revoluci v roce 1989, ale nikdy jsme neměli hlad nebo zimu nebo takový strach před tajnou policií... Takže oceňuji to, jak si autorka dobu a reálie nastudovala a my se můžeme něco o této nepěkné době dozvědět.


Překvapivě pohodová detektivka. Vyšetřovatel Josef Bergman tentokrát tráví svou dovolenou na jednom holandském ostrově, kde pomáhá své dávné přítelkyni vyšetřit vraždu jejího manžela. Líbilo se mi propojení tajemství z minulosti se současností. Vraha jsem si jako obvykle netipla správně, zato jsem tušila, že český vyšetřovatel případ vyřeší za své holandské kolegy :-)


Čtivá kniha to je, prostředí Luhačovic a jejich okolí je určitě čtenářsky lákavé. Vlastně kvůli této lokalitě jsem po knize sáhla. Tajemná atmosféra knize také nechybí. Jen kdyby si autorka víc pohrála se závěrečnou částí.


Čtivé, místy vtipné a místy naopak snaha o hlubší životní nadhled. Hlavní postavy jsou přibližně stejně staré jako já, takže pro mě byl popis jejich běžného života s trochou hodnotícího filozování blízký. Ani ve 45 není pozdě na zásadní životní změny!


Nejdřív jsem se nemohla úplně ponořit do příběhu, ale když jsem překonala tak 100 stránek, začínala být kniha čtivá. Autor se víc věnoval historii vzniku vily, trochu méně už pak pozdějším osudům. Ale i tak to je zajímavé pojetí, kdy na existenci jednoho domu lze přiblížit čtenářům různé dějinné epochy našeho národa.


Překvapilo mě, že kniha je dost napínavá. Oproti foglarovkám je znát posun doby, děj je přizpůsobený dnešnímu čtenáři. Líbí se mi i atmosféra Prašiny, kde se "zastavil život" v 19. století, jelikož čtu ráda knihy o Praze 19. století...


Čtivé a napínavé to bylo, ale určitě to není taková bomba, kterou jsem čekala. Líbí se mi, jak všechno do sebe na konci zapadne.
