Lenka.Vílka komentáře u knih

Ano, leč se to zdá neuvěřitelné, i Gertruda má své idoly. A že to byla zábava. Krůta. Krutá. Gwag je krutá krůta. Zasloužila si, co dostala. A Gertruda? Našla něco mnohem lepšího. Svojí vlastní fanynku! Zábava může začít! :D

No, zábava...Gertruda zjistí něco co obrátí její dosavadní život. Bude se chtít stát hodnou holčičkou.

Jupí!!!

Jupí?!?!

Jestli to nebude takhle ještě horší...protože zachraňování jí moc nejde.

Ale někdo by jí mohl pomoct. Když Gertruda projde labyrintem. Nikdo nenapíše tak rozsáhlý a táhlý vtip o koulých jako Scottie :D a s koncem, jaký tomu celému labyrintění napsal. No, a vlastně celému komiksu.

Opět jsem se skvěle bavila a na konci otevřela pusu.

PS: ta snová pasáž? Já myslela, že odpadnu :D

PS2: komiks vyvrací kliše, že je lízátko bonbón na tyčce pro retardy, protože tady je lízátko na úrovni zbraně hromadného ničení :D

17 08.04.2021

Hmm, tak po přečtení anotace mi nezbývalo nic jiného, než být nadšená. Věděla jsem, že mě to bude bavit. No, a bavilo :)

Ze začátku je to totiž dobrá akční naháněčka. Protože když se bojíte, tak utíkáte. Ale když v sobě máte magický vir, tak je šance že strhnete běžeckou apku nejenom sobě, ale i svým pronásledovatelům. Což jsou vlastně hodní a milý lidé. Teda, když se jich na moc věcí neptáte. Ti, co jenom pronásledují, ještě je zde partička, která k běhu přidá kulky. Ale to není naše hodná parta, to jsou ty zlý...

A zkomplikuje se to ještě víc... :/ jelikož to ale byl kopec pořádný porce akční zábavy, bylo to skvělý :)

Zde mi totálně sedl humor. Je to takové nevtíravé, většinu času na jemné pousmátí, ale o to víc to uhodí. Žádný trapnohumor. To bylo fajn :)

15 06.04.2021

Se sérií jsem měla chvilku pauzu, takže jsem se rozhodla po tom skočit vážně bezhlavě. A ve velkém stylu. Tj mám doma zbývající díly ;)

Dějově jsem spokojená. Případ čarodějky, který se pořádně rozjede sice až někde v polovině, ale do té doby autor solidně dobře dává stejnou měrou informace, ujetosti a humor. Jenom úplně stejné pocity jako u knihy Kruté stroje ohledně celkového dojmu z knihy. Příspěvky pana Nečase v sérii zatím vážně nejsou můj top... :(

16 05.04.2021

Myslím, že ohledně cesty k Válce říši jinými komiksy jsem se vyjádřila už dostatečně. U jednotlivých kousků. Tady jenom napíšu, že naprosto souhlasím s Fvalkem. Nevím totiž, jak moc mohou vydavatelé zasahovat do materiálu. Od jiných vydavatelů víme, že pokud najdou vážně velkou logickou díru třeba v kresbě, udělat to mohou. Ale zajímalo by mě, jak je to s vetšíma úpravama. Třeba, zda nemohl komiks Na pokraji Války říší vyjít částí v třetím díle a částí v díle pátém Avengers. A jeden díl série prostě přeskočit. Nebo si s tím nějak pohrát a druhou část Na pokraji Války říší vydat s tímhle v pevné vazbě. Já bych si za to taky klidně připlatila. Bohužel u nás forma sešitů nefrčí, takže vážně velkej nekomfort pro českého čtenáře. Škoda, no.

Přesto! Kniha je poměrně tlustá, takže za tu částku tak jako tak "dostanete svoje". Ale nenechte se zblbnout úplně, poslední čtvrtina je jenom koukací.

A teď hezky od začátku. Obálka knihy. Stále si nejsem jistá, zda se mi líbí. Zda k tak velkému a budovanému eventu tohle není prostě málo. Prostě jenom postavy v heroických pózách. A navíc s jinou kresbou než je to vevnitř. To jak je uhlazená mi potom nesedělo ke zbytku.
(Já furt remcám, co? A stejně těch pět hvězd dám.) Nevím, šlo by to lépe. Ale co by se pohledově prodávalo líp, posoudit přeci jen nemohu :/

A teď už k tomu, co mě bavilo. Což bude zbytek komentáře.

Mapka světů na začátku, zahřála a shrnutí, jak jsme se dostali tak, kde jsme taky. Ale vážně. Kdo by to četl samostatně, leč je Válka říši napsaná tak, že to teoreticky lze? Jenom blázen. (Nebo alespoň tu Thorovu část, která je velmi povedená.)

Bavilo mě rozložení oken. Tady vážně není sterilní nuda 3×4 na stránku. Je to stejně šílený jako to, co se vám odehrává před očima. Dost často se v různých variantách obměňuje kresba přes celou stránku a na tom položené třeba čtyři menší. Různě naklopené nebo vyříznuté. V tom, co je právě na řadě jsem se během knihy ztratila jenom tak 2x. Takže i v rámci mého nulového orientačního smyslu, musím pochválit přehlednost.

("Zabijte všechno, co není bůh nebo smrtelník! Ať nebesa roní krev a rozezvoní se ocelí!)

Vypravěč. Kapitola sama o sobě. Díky způsobu jeho přednesu je to ještě víc epičtější. Úplně jsem před očima měla troubení na roh apokalypsy. A byla jsem tam.

Daredevil. Ach! Hláškoval, jako kdyby to mělo být naposled, ale potom to byl zase správnej Muž bez strachu, jak ho známe. (Něco od tebe potřebuju a nevšímej si, jak křičim.) Ten vtípek s Heimdallem byl přesně podle mého gusta. (I ten druhý na jeho očička od nepřítele.) Tím chci říct, že se mi líbil, moc líbil, prostor, který tady dostal a jeho role. Mňam!

Přestože je tady málo prostoru ohledně rozebírání děje, když víte, jak se kniha jmenuje a jak to skončí. Přesto nechci nic vykecat. Protože je zde spousta momentů, kdy jsem překvapeně koukala, spokojeně se usmívala i culila jako debílek. A vlastně, ať bych sem napsala cokoliv, značně bych spoilerovala....

Na jednu věc ale prostor je. Na to, zda je všechno to válčení přehledné. Je. Každá z postav, i z těch vedlejších, dostane svůj prostor, dostane svoji typickou klasiku a hlaškama se nešetří stejně jako ranama. Celý je to zábavný, leč jde o tak vážnou věc.

Protože poslední sešit je epický ještě víc. Tam už jsem vyloženě chrochtala blahem. A nechtěla jsem, aby to nikdy skončilo.

Kresba byla na "ach" i "wow", co je znamení nejlepší. Hodně v tom samozřejmě hrály svou roli barvičky. Tady je na co se koukat. A přestože jsem se nejdřív bála, že dnes koukání bude lepší než čtení, jsem s oběma složkama spokojená. Hezky si to spolu sedlo. A hlavně ku spokojenosti čtenáře ;) tedy mě. Jestli to nesedlo jiným, není můj problém. Nehodlám lhát, že ve čtení jsem sobec a mám to tak ráda :)

18 01.04.2021

Další moje čtená sbírka, kterou částečně přeložil, ale hlavně uspořádal Tomáš Korbař. A musím opět povzdechnout: "A medailonky autorů si mám vyškrábát kde?" Asi tam co minule.

Co ale vážně zamrzí, je laciná obálka. Jsou to fakt staré povídky. Jedna z nich je dokonce úplně první, kde se vyskytuje předpodoba upíra. Tohle mi k tomu fakt nesedí. Kdyby šlo o něco současného. Ale tady je upír většinou přízrak, něco temného a tajemného. Něco v dáli, skoro nehmatatelného. Nebo žena-pokušitel v v jakékoliv podobě. Ne plešoun s vytahanejma ušima po ročním nošení roušky. To je hodně špatně :( tohle klišé pozdějších filmů se sem nehodí. A v kombinaci s názvem knihy, je to ještě větší průšvih. Evokuje to knihu současnějších autorů. Takže pokud si to dopředu neprostudujete nebo autory neznáte (prolistování nestačí, viz chybějící medailonky, tak mi netvrďte, že to je blbost nebo přežitek), tak čekáte kůl, česnek a svěcenou vodu, což tady nedostanete. A škoda, že ani v obsahu není v závorce napsaný rok, kdy daná povídka vyšla ;)

Ale hodnotím jako dobrou sbírku s (asi) dost zásadními kousky. Hlavně si jsou v základě povídky stylově podobné, takže správně vybrané.

No, takže jako vždycky. Mojich pár keců vždy u konkrétní povídky. A tam je i moje hodnocení.

Nejvíc mě ale překvapila situace kolem autora J. Sheridan Le Fanu, který zde má povídku Carmilla. Podle všech informací nejzásadnější povídka žánru, která inspirovala neskutečné množství autorů.

V téhle sbírce, jako jedna z mála, původní verze povídky, která u nás vyšla! Kromě rodokapsu, kde je povídka sama. Ostatní verze jsou "převyprávěny, aby to víc sedělo lidem". A zjistila jsem smutný fakt, že podstatná část autorovi tvorby u nás vyšlé (a zde i tak vedené), je převyprávění. Asi by to dřív jinak nešlo nebo co já vím. Ale je škoda, že si pujčíte knihu v domnění, že čtěte klasiku nebo nedej koupíte, a potom zjistíte, že to je od nějakýho týpka převyprávěný a co jako teď...a i prodejci chybně Carmillu jako samostatnou knihu vedou špatně. Na obálce něco, vevnitř něco jiného. Něco je hodně špatného ve světě prodeje knih :(

Vypsala jsem hodně věcí, které sbírce škodí, i když je tak kultovní, ale já četla vydání, které je tak trochu venkem nefér k tomu uvnitř. Ale většina povídek se mi libila na pět hvězd, takže jsem se sbírkou spokojená.

PS: mám si teď dát do přečtených i tenhle rodokaps?
https://www.databazeknih.cz/povidky-z-knihy/upiri-hody-171154
Podle přečtených povídek jo :D všechny čtyři z něj jsou tam taky :O
To byl vtip ;)

17 31.03.2021

Totálně boží!!!

Vždycky když vyjde nový díl Pochmurného kraje, tak si řeknu, že toho je už strašně moc, abych začala od začátku. A potom vyjde další díl...
No, prostě, když utrácíte postupně, nepůsobí to jako až tak velký utrácení.

Tahle kniha a tihle autoři jsou tedy jasná facka do mého čtenářského obličeje. Anotace super, kresba naprosto skvělá. Už po ukázce jsem se totálně natěšila.

No, prostě, hned jak jsem tu knihu otevřela, měla jsem jasno. Tohle mě bude bavit. A bavilo. Takže čaroděj musí zvolit svého nástupce. Takže když se na jejich prahu zjeví někdo, kdo potřebuje pomoc, nevyvolá to všeobecné nadšení. Hlavně když se někdo z možných nástupců bojí, že mu to někdo vyfoukne. Ale neměli by se víc bát toho, co s sebou přinesla Ari?

Napětí je dávkováno ve správném poměru hned od začátku a vážně mě celou dobu lehce mrazilo. Z příběhu, z kresby. Jak to všechno fungovalo dohromady. A samozřejmě jak to skončilo. Jenom škoda, že na druhý díl si člověk počká vážně, vážně, dlouho. A to bude vážně, vážně, dlouhý...protože!

Ten cliffhanger na konci je hnusnej jako sviňa!

19 28.03.2021

Nebudu to rozebírat nijak hluboce, ale musím jít s pravdou ven. Můj vztah s Hellboyem je lehce komplikovaný. Takže jsem za tuhle knihu byla strašně ráda. A jak dopadlo naše dostaveníčko? No, velice dobře ;)

Hellboy se dostal do zapeklité situace. Je držen na lodi za účelem následného prodeje do cirkusu. Přeci jen, je to velkej červenej..."cosi"..., a za to lidi zaplatí rádi, že? Ale na lodi je ještě něco horšího než Hellboy. Madam. Ta má svoje temné úmysly. A jak se ukáže, na téhle lodi je ještě mnohem víc temných věcí, než se může na první pohled zdát. Stejně jako ve vodách kolem...

Vstříc mrtvým vodám je krátká jednohubka, proto jsem měla přečteno hodně rychle. A jelikož je to klasická povídka, je tedy jasné, že pointu se dozvíte na konci. A mě dostala absolutně, protože byla přesně podle mého gusta.

A to mám právě na povídkách nejraději a ráda je čtu i v beletrii. Ve Vstříc mrtvým vodám bylo napětí dávkováno přesně jak mělo být. A proto byl výsledek velice uspokojující.

Kresba Garyho Giannina se mi líbila a hezky zapadla do předchozích dílů. Koukalo se na to dobře celou dobu, ale stejně byl nejkrásnější pohled na kresbu madam, když poprvé nastoupí na scénu.

Přestože je to jen takový krátký střípek, určitě ho musí mít doma každý správný fanoušek. A možná nejenom ten skalní. Za sebe doporučuji :)

23 23.03.2021

Začátek?
Úvodní pokračování bitvy v Itálii bylo skvělé. A vážně jsem se pobavila. Teda, až na ztráty...no... :(

Jak to bylo dál?
Já mám Keie celkem ráda. Když tam nebyl stýskalo se mi. Správně nadrženej debil. No, já málem smíchy spadla ze židle, když potkal sám sebe. " To fakticky dovedu bejt takovej vůl...?!" Ještě větší kámo, ještě větší. Ale řeknu to takhle: nikdo ještě nevynalezl příjemnější vyřešení milostnýho trojúhelníku, než právě Hiroja Oku! :D
Vlastně poslední dva díly jsou skvělá vztahová telenovela a je to super! :D

Konec?
Rozhodně žádný švýcarský hodinky. Koukala jsem na to s otevřenou pusou a lapala po dechu. Takhle se to, k%@^a, dělá! (Smajlík blaženosti.)

14 21.03.2021

Začátek?
Kresba na stránce s názvem první kapitoly v knize "Vřelé vzpomínky" je brutální. Začala jsem se smát. Smála a smála. A smála. Na úvod se to hodilo.

Jak to bylo dál?
Vlastně strašně dobrý. Některé poslední díly mě skoro až nudily, ale tohle bylo vlastně strašně fajn. V některých momentech neskutečně hluboké (a tím nemyslím výstřihy na obálkách kapitol) a konečně nějaké podstatné info o Gantzu. To mi udělalo radost.

Konec?
Jako vždy zakončeno epickou řežbou, která bude pokračovat v dalším díle. Což je ok, ale tenhle scénář se opakuje s přesností švýcarských hodinek :(

Ale byť to tentokrát šlo, na pět to není. Doba, kdy jsem sérii hodnotila takhle je pryč. Ale dvacátýšestý díl mi dal naději, že ne nenávratně ;)

14 20.03.2021

Nedávno jsem od autorky četla povídku, která se mi moc líbila. Dostal mě styl a jenom jsem si potvrdila, že jsem udělala dobře, že si Dům na kopci chci přečíst. A ještě jedna věc do intra komentáře. Neviděla jsem ještě žádnou verzi z adaptací téhle knihy. Takže jsem nezasažena spoilery. A jak jsem psala u Darcy Coates. Já moc na strašidelné domy nejsem. Ale začínám propadat kouzlu a stylu, který mají autoři a hlavně autorky téhle doby.

Knihu jsem si zamilovala od první věty. A to doslova, ale tady první dvě:
"Žádný živý tvor si nezachová příčetnou mysl, je-li vystaven absolutní skutečnosti. Dokonce i skřivan nebo luční kobylka musí někdy snít."

Autorka (za pomoci skvělého překladu) používá krásná slova a obraty. Její vyprávění je tedy uchvacující a vážně se mi libily vnitřní monology Eleanor. V téhle době jsem stále nováček, ale moc se mi líbilo, jak jsou v situacích zakomponované hluboké myšlenky a názory autorky. Malá holčička v restauraci. Rozhovor se sestrou, která má vždy pravdu, protože je vdaná. A zrovna tohle začne dávat větší smysl, až vám dojde, o co tam šlo. Nebo když na začátku druhé kapitoly popisuje House Hill, to bylo jako popis muže. Kdo nečetl, nic moc hezkého, ale sedělo to do puntíku! Navíc i vzhledem k tomu, kdy autorka knihu začala psát, že...a SPOILER V rámci této myšlenky dávala poslední stránka absolutní smysl. A opravdu mě mrzí absence knih autorky na českém trhu. Její prototyp hrdinek je jako dělaný pro mě :)

Navíc ona hororově plíživá atmosféra, je vážně hodně plíživá. A to by někomu mohlo vadit. 65% hodnocení v době mého čtení a komentáře u knihy to potvrzují. (Vážně škoda, že jsou čtenáři, kteří se neumí odpoutat od současnosti a představit si, že jsou zpátky v té době. Což je asi i chyba, že u nás poprvé vyšlo až roce 2015, ale lepší než nikdy.) Mě se ale líbilo právě to, jak autorka buduje atmosféru. Dost jiným postupem než současní autoři a trochu mi to připomnělo způsob stavby povídek. Přeci jen, při pohledu na tvorbu autorky (ne smutný přehled toho, co vyšlo u nás) je jasně vidět, na co se soustředila tvorbou víc a v knize (za mě délkou novela) je použit vzorec povídky...

Ale je třeba trocha času, poznat postavy a místo, kde se děj odehrává. Chápu, dnes se horory píšou a točí jinak, ale všechny si berou inspiraprávě od těhle autorů. Takže bez nich by to vypadalo jak? Hmm...

Tohle všechno dohromady s dějem tvoří skvělý mix. A leč se jedná o horor, za mě víc okultní psychologický román pohledem současných očí, protože dnes by se tohohle bál už málokdo. Ale! Bylo to děsivé. Právě tím způsobem těhle autorek.

Na konci je doslov a něco o knihách autorky a i o ní samotné. A rozbor Eleanor. Doporučuji přečíst, pokud "nebude mít tušení, co tím chtěl básník říct" a potom si knihu přečíst znovu ;)

Kniha navíc obsahuje krásné ilustrace, ve stejném duchu jako je obálka. Povedené, moc hezké a strašně znepokojivé :)

32 18.03.2021

"Waking Dream - Natalie Walker"

Po přečtení anotace jsem si knihu zařadila do kategorie knih hned vedle Rachel Abbott. A doporučujícího Harlana Cobena na obálce. Že autor jisto jistě cílí též na tuhle základnu čtenářek. Coben je za mě lepší než Abbott a po dočtení mohu říct, že jsem z knihy měla pocity smíšené jako z knih Rachel, ne pocity nadšení jako z knih Harlana.

A proč jsem si tedy knihu přečetla? Protože jí napsal autor Letušky. Bohužel mu u nás vyšla pouze kniha Náměsíčná, jinak bych začal rovnou Letuškou. Stačilo by mi, pokud je alespoň z poloviny tak dobrá, jako její adaptace. Mmch docela mě překvapilo, že ani kvůli tomu u nás kniha nevyšla. Když je teď trend, aby znovu vycházelo skoro všechno, co natočí Netflix. Ale tohle dávali na HBO, tak asi proto :D

Tak jsem se hodila do zenu (ať už to znamená cokoliv) a pustila se do čtení.

Co jiní autorovi vyčítají jako opakování popisu situací, beru jako pohled z jiné strany, ke kterému se vždy něco dalšího přidá a hned to působí značně jinak. A přesně to by mělo být ve správném psychologickém románu za mě vždycky...

Co mi ale vadilo, byla jiná věc. On ví, že je jeho žena náměsíčná. I když teď se to zlepšilo. Ale dřív se to dělo vždy, když někam odjel. A on si odjede na služebku a nechá svoje dvě dcery s ženou jako experiment? To by ještě šlo, ale to ani nezařídí, aby tam byl někdo další, když doma není on? Jistě bez toho by nebyla zápletka. Ale v tomhle stavu působí zápletka děravěji než cedník. Spíš jako hrnec, kterému se upálilo dno a odpadlo :(

Je tenhle nepoměr logiky dostatečný k tomu, aby čtenář četl dál? Já nevím.
Já ale chtěla zjistit, proč se manža chová jako debil a zda to manželka nehrála :D

Kniha čtivá rozhodně je. A hodně. Možná proto první polovina, kdy se toho moc nestane (no nestane se tam nic), utekla tak rychle a nebyla to nuda. Jenom to věčný kvákání tý mladý žáby nad užasností pana detektiva (nejsem si vědoma, že něco detektivoval, ale zůstaňme v termínu "detektiv") a co si vezme na další rande s ním. To bylo na ble, když to bylo takhle roztažený na tolik stran.

Pokud do knihy půjdete s myšlenkou, že máte chuť na něco lehčího, bude se vám to líbit. A je to vážně jenom o té naměsíčnosti, bacha na to. Jenom škoda, že jsem tam nenašla nic "wow". Krom konce. Tedy, ten musel být povinně na "co?!", jinak by tu knížku nezachránil :/ a zachránil :)

19 12.03.2021

"No, víš, co se říká...život je jako bonboniéra. Když někomu dlužíš moc peněz, předstírej svou smrt a kup si novou paruku."

Úvodní taškařice asi každému nesedne stejně jako vsuvky autora na konci příběhu. Ale celá pointa Rocketa a jeho starého kamaráda byla skvělá. A ten humor mi sedl, leč to není na chytání se za břicho.

Ale než přijde na řadu Gwenpool, na dvou stránkách pošlou chlapci Carol do ha%@lu s nějakou Občanskou válkou a já byla ráda, že se je ona událost zmíněná na tak malém prostoru narozdíl od knihy Strážci ve válce. Protože to je fakt opruz číst si vo tý (pro mě už vážně jo) dementní CWII, když vychází věci kolem ní, ale ne válka samotná!

Alespoň, že tady je stručně napsán celý příběh, včetně toho, jak celá událost dopadne, pokud by to byla jediná šance, jak se toho u nás dobrat:
https://www.databazeknih.cz/knihy/budovani-imperia-448841
Tak proč to vydávat, že?

Ale zpátky ke Gwen. Já nevím, kolik toho s ní vyšlo v originále, ale její představení mě jako čtenáři poprvé proběhlo v knize Neuvěřitelná Gwenpool od Hachette a to mě moc bavilo. Tady proběhne taky její představení, kdo je a tak. A opět velmi vtipnou formou. A protože je s Gwen sranda dost infaltilního střihu, před čtením jsem měla oprávněné obavy, zda to nebude moc. A naštěstí nebylo.

Protože i toto je taškařice, protože všichni tři mají stejný zájem. Což je sice fajn, ale chyběl mi trochu účelnější příběh. Ale za mě fajn. Jenom škoda, že je to tak krátký :(

Nebo? Aby to nevypadalo tak krátký, je na konci přílepek, který už stejně každý fanda četl. Takže "meh" a pokrčení rameny...

Kresba mě bavila. Jenom na ní nebylo nic speciálního a to je velká škoda :(

19 10.03.2021

Knihy z edice Alrúna jsou zajímavé svým jednoduchých a čistým designem. Ale hned po otevření knihy mě spadla brada. Ty červenočerné kresby jsou dokonalé, dokonale děsivé a naprosto krásné. A co jsem měla možnost nakouknout do dalších knih, je to takhle řešené v celé edici, takže se na další kousky o to víc těším.

Už úvod příběhu je dost náročný na vstřebání a ze začátku u na čtení. A přestože je Hrůza už přes sto let stará, děsivě jsem si uvědomovala, jak se to odráží i v naší současnosti. Pokud si chcete trochu prohloubit depresy ze současné doby, jděte do Hrůzy ;)

Tohle je můj druhý kousek od autora, ale Bílí lidé se mu četli lépe. Tady jsem v podstatě začínala číst pokaždé, když jsem otevřela knihu. A to je špatný znamení pokaždý. Obsahová stránka tedy v pohodě, ale četlo se mi tentokrát strašně :/

20 09.03.2021

Tákže! Další díl superporce bizáru naservírovaná v krásně úhledném balíčku.

Kniha začíná budoucností se starochama pokračující dějem z minula. A já si to užívala. Aby se linky hezky správně střídaly přesně tak, aby čtení bylo dobře dávkované.

("On...to je robot...?" ... "Řekl bych, že politicky korektní termín je imitační robotická návnada.")

V přítomnosti mi bylo taky fajn. Vlastně víc než fajn, protože to byla šílená zábava. A pokračovala. Tedy, ona je to jedna velká řežba, protože RoboHulk je jenom začatek. Mmch právě on si pro sebe uzme nejlepší sešitovou obálku.

("Zjistila jsem, že na tohle vždycky pomáhá někoho zmlátit." ... "Ty se mi líbíš.")

Je zde trochu jiný druh humoru, který byl naznačen už minule. Teď už je jasný, že to je změnou scenáristy, ale teď se mi to jenom potvrdilo. První díly série stavěly na humoru. Ano, někdy přes čáru, že to někomu mohlo i vadit. Ale tenhle humor mi jde taky dobře vstřebat. Vlastně je to i trochu vážné s poučením. A obsahuje vážně dojemnou scénu a ten nejdojemnější důvod k cestování čase.

17 06.03.2021

KOMENTÁŘ OBSAHUJE LEHKÉ SPOILERY.

("Revoluce?! Nikdo tu nemá takový koule, aby šel proti nám - dobře věděj, že bez nás by nebyli nic!")

Tahle věta dokonale popisuje Společenství. Ve vedení bandu namyšlených debilů, který se na lidi koukaj ze svého zámku dolů. V čele s dokonalou Pamelou. Při prvním setkání mě dost překvapilo rozdělení funkce lidí zde a co zastávají. Že jim zde nejsou rozdané karty znovu. Což se ukázalo i minule tou poznámkou Michonne v kavárně. Takže jo, chápu, že si tam lidi připadají jako kdyby se nic nezměnilo, a potichu přijímají neviditelné řetězy kolem svých zápěstí. Ale je to dobře? Nevede právě tohle nevyvratně k oněm nepokojům? Podle mě jo.

Takže je jasné, že se stane něco, co nikdo nechtěl. A už to známe, autor umí Rickovi napsat do úst vážně silný projevy k davu. A i tady má jednoznačně dokonalý. Možná proto je to, co se stane potom, o to větší šok. Co se ve Společenství stane...

A potom to ve vězení? Já myslela, že se mi zastaví srdce, když Carl řekl, co měl na srdci. Dobře ti!

Na druhou polovinu doporučuji na dveře cedulku "Nerušit". Četla jsem fakt dlouho, protože to bylo vážně moc. Na mě moc. Protože mě vážně přejel mráz po zádech, při pohledu na dospělého Carla. Byl jako jeho táta. Ve všem. Tak je možná dobře, že to dopadlo, jak to dopadlo. Byť možná trochu naivně, asi záleží na úhlu vašeho pohledu. A že Carl pochopil, že pokud chceš hrát čestně a chovat se jako slušná lidská bytost, bude to těžký, a že když chce nést odkaz svýho táty, jeho život nikdy nebude snadnej.

Navíc, když se všechno hezky uzavře zopakováním "Kolik hodin má den, když..." kompletně celého. Ke konci jsem byla vážně naměko...

Když jsem si tehdy četla jakým způsobem a kdy proběhlo oznámení o posledním dílu, pro českého čtenáře to asi nebylo tak emotivní. Přesto jsem se posledního dílu bála. Znáte ten pocit, ne? Když chcete a zároveň nechcete konec. Ve mě se odehrávala válka pocitů a emocí. Stejně jako na začátku, uprostřed, tak úplně stejně na konci. Navíc autorům doslov byl...prostě krásnej. A jsem za něj ráda.

Tímto bych chtěla Kirkmanovi poděkovat za vytvoření téhle série. Že jsem a ní mohla strávit šest krásných let. Za všechna ta dobrodružství, emoce a příběhy. Děkuji a posílám smajlík, který databáze neumí zobrazit. Tak si ho představte...

Nejsem jistá, zda jsem to už psala, ale je to tak, seriál nesleduju. Tedy, zatím jsem někde u čtvrté série, protože mě knihy baví víc než seriál, a nechtěla jsem si v tom dělat bordel. Plán byl tedy dokoukat po dokončení série. Ale až za chvilku :)

22 02.03.2021

Uf! Kdyby mi nikdo neřekl, že čtu předposlední díl, nepoznám to. A protože je tady rozehraný konflikt aktuální i současné době, nějak jsem zvědavá, jak z toho chce Kirkman vybruslit tak blízko cíly.

Začátek je nenápadný. Všude klid. Nejde jenom o klid před bouří? A když to zasáhne, je cesty zpět? Protože zde jsem se přistihla, že nevím, kdo je horší. Živí nebo mrtví?

("Vaši lidi zabili Anthonyho Keithe." ... "A vy jste napadli nevinnou ženu! Hodláme to všechno vyšetřit - ale ubližování ostatním nic neřeší! ... Tak s tím přestaň, než ti vrazím sekeru do lebky!")

Protože obálka tohohle dílu řekne všechno. Na jedné straně nepokoje, kde toho lidi chtějí najednou tolik jako dřív, protože už je skoro všem jasné, že Pamela není jenom "naše hodná nová kamarádka". A na druhé mrtvák, co má pohodu, jenom by se rád nažral. Pardon, ale mě v týhle matematický úloze svítí jasný výsledek...

A musím říct, že už minule jsem začínala mít strach. Z Michonne. Aby něco nepos%!&a nebo se nepo%@^o kvůli ní, protože je teď na obláčku. A měla jsem pravdu. Jenom jsem doufala, že to nebude takhle. Že to neodnese zrovna on. A tímhle způsobem...

Minule jsem psala, že jsem "Team Rick". Po tomhle díle můžu říct, že pochybuju, že i on sám je se mnou v něm. Stále jsem se nerozhodla, zda bych ho raději nakopla a nechala u cesty. Nebo ho nakopla a dala mu bouchačku se slovy: "A teď to udělej správně, ok?"

Protože...příště poslední díl...a nechci bejt na konci smutná jako na konci tohohle. Ale mám strach, že mi to nevyjde :/

Apokalypsa už je dávno za námi...teď je na řadě zatracení...

18 01.03.2021

Tuhle sbírku jsem si vybrala záměrně. Je v ní totiž několik autorů, které bych si ráda přečetla. Navíc sbírku otevírá autorka, na kterou si zoubky brousím už delší dobu. A uzavírá jí autorka, od které jsem měla vážně velká očekávání, a jsem proto ráda, že mi její kniha leží v hromádce na čtení. A upřímně mohu poznamenat: "To nejlepší na začátku i na konci." A z pera ženských autorek ;)

Jediné, co mě mrzí je absence medailonků jednotlivých autorů. Nebo doslov sestavovatele/překladatele. Beru to jako slušnost. Navíc když se jedná o knihu, která vyšla úplně stejně tak, jak vyšla v roce 1967 poprvé. To tam tedy taky tehdy nebyly?!

Bavil mě výběr povídek, které k sobě seděly, leč ne vždy sedly mě. Navíc se mi po dlouhé době stalo, že za skoro každou povídkou jsem našla buď svůj příběh nebo nebo něco jiného, co mě zaujalo, a tím pro mě byla povídka ještě větší zážitek.

Moje hodnocení je tedy u jednotlivých povídek. A vždy nějaký komentář.

Tentokrát jsem se rozhodla hodnotit knihu hvězdami jako celek, byť to tak obvykle nedělám. Protože celkový pocit z knihy na základě výběru povídek mi seděl. Povídky seděly k sobě. A přestože se mi každá nelíbila na pět hvězd, vždycky jsem si něco našla. A to se mi hodně líbilo. Jedná se tedy o hodně komplexní výběr, který tvoří skvělou knihu. Z toho důvodu musím tedy knihu hodnotit i z tohohle úhlu. Hvězdu ubírám z důvodu z druhého odstavce. Tj absence doslovu sestavovatele/překladatele a medailonků autorů.

24 28.02.2021

Hned na začátku se přiznám. Ještě jsem nečetla Gaimanovu předlohu. A ještě jsem ani neviděla film. Ale viděla jsem Simpsonovi, kde byl námět v čarodějnickém dílu! :)

(Pak zavřela dveře a položila klíč zpět na rám kuchyňských dveří. "Nezamkla jsi." ... "Proč bych to dělala? ... Vždyť nikam nevedou.")

Mě osobně přijde, že hodně autorů je fascinováno právě touhle věci. Dveře. Klíče. Co je za nimi. Co se děje kolem nich. Určitě by se o tom dala najít nějaká zajímavá studie. Ale i mě to přijde fascinující :)

Koralína je normální puboška, takže se na novém místě nudí. A nalezení dveří do druhého světa považuje za dobrou věc. Vážně? Vždyť oni mají místo očí knoflíky! Takže znovu. Vážně?!

Proložit touhle knihou seriál WandaVision se ukázalo jako naprosto geniální. ("Proč tady ten les končí?" ... "Dál už to tadruhá matka nevytvořila.") Čili to bylo dojemné nadvakrát.

S Koralínou to byla dobrodružná cesta domů. Taky o nalezení odvahy (hned jsem si vzpomněla na Labyrint) a všech důležitých věcí.

Kresba je navíc úžasná. Russell umí, takže jako vždy u něj :)

24 22.02.2021

Ke knize jsem se dostala přes mého oblíbeného autora. Tak proč ne, že?

Vážně milá novela. Chápu, slovo "milá" asi není asi to první, co člověka při pohledu na anotaci napadne, ale je to tak. Což je mimochodem obsah celé knihy. Plus to, co si po telefonu řekli. A občas to byla vážně neskutečná sranda. Číst déle, absence děje by vadila každému, ale tahle konverzace, přiznání, příběhy z minulosti, představy, přesně tohle řeknete, jenom když nevíte, kdo je na druhé straně.

Ano, na první pohled to může působit jednoznačně. Jako plochá erotická novela. Ale ono to vážně tak není. A to je dobře. Protože autor na povrch postupně vyškrábnul mnohem víc pocitů než jenom ten jeden, který od textu očekáváte. A mě se to přesně takhle líbilo.

Velice zdařilý příběh, který je silný právě svou krátkou formou, protože potom neočekáváte příběh, který ani nedostanete. Doporučuji :)

20 21.02.2021

Já tady mám spoiler? Tak fajn, ale napíšu to ručně, že je tady SPOILER podle někoho zde na databázi, ale podle mě jako toho, kdo knihu četl, tam spoiler není. Ale jsem trochu uražená, že ten, kdo do komentáře napsal všechno, včetně toho, co je na poslední stránce, spoiler nedostane :D no, není to vtipný paradox?

"Inside Your Head - Tantric"

Na další díl jsem se moc těšila. Ale po přečtení anotace jsem byla stejným dílem skeptická i natěšená. Proč?

Vrátí se "váš hodný soused Spider...teda hypnotizér". Vážně jsem se bála, aby byl opakovaný vtip stále vtipný. Nevím, tohle je zvláštní pomocná berlička. Ale! Kdyby by měl součástí příběhu už napořád, proti tomu bych nic neměla. Takovej Sebastian Bergman taky víc "sebastinuje" než dělá svojí práci a funguje to skvěle. Jenom je otázkou, zda z toho jde něco ještě vytáhnout, jasně má za sebou taky svoje, ale Erik není ani přes to tak jeblej.

Na druhou stranu mě potěšilo, že jsou oběti starší děti. Představa, že odpadnou komentáře typu "já jako matka..." mi udělala už dopředu radost.
(Tak to nečti, když máš v anotaci napsáno, že vrah zabíjí malý děti!).
Ale je pravda, že je tady pár komentářů typu: "Jste vadný, když to čtěte, a líbí se vám to, protože tohle se děje kolem vás a vy to zbožňujete." Možná proto je v knize doslov, jaký tam je. Ode mě rada: "Tak čtěte romantiku, tam máte jistotu, že se nic z toho kolem nemůže dít, a nectěte detektivky."

Takže mi potom už jenom bylo záhadou, čím to autorské duo tak nafouklou, když tam vůbec není rozebírání Joony, to jako spoiler nepovažuji, takže mi nevadilo si to přečíst v komentáři oblíbeného uživatele. Mám ráda, když jsou zapojení ti, kteří znají oběť nebo jsou zapojení jinak, ale nejsou to zároveň vyšetřovatelé, ve svém příběhu. A tady toho bylo hodně. (Tohle dopisuju po dočtení knihy: Mohlo toho přeci jen být víc.)

Přesto mi kniha ležela dva měsíce na poličce a já se k ní neměla. A hele, stačilo pohrozit otevíráním knihoven a jak jsem se do toho rychle pustila! :D

No, a teď ke knize, ne?

Po obsahové stránce jsem byla připravená na skvělého Joonu, necitlivé a nepozorné vyšetřovatele, kteří mu nebudou důvěřovat. A hlavně skvělý příběh. A všechno to jsem dostala.

Co ale anotace neprozradila, je způsob, kterým na začátku knihy "vypátrala" policie svědka z parku, i kdyby nebyl jenom svědek. Protože musím napsat, že mi to přišlo docela drsný, když věděli o jeho indispozici. Zaslepený tohou po krvi a touhou vyřešit vraždu za den, se ty debilové ze zásahovky chovali jako zvířata. O to smutnější mi potom přišla ta pasáž z výslechu. ("Řekl, že jsem to udělal. Tak jsem se přiznal a požaduji trest." ... mě hned jako první napadlo, že požaduje trest jako součást pokání za to, co považuje za chybu ohledně své vlastní dcery...). Ale než přijde řada na Erika, stane se hodně, přihodí spousta komplikací a je jasný, že tohle bude ještě hodně zajímavý. A potom se to zamotá ještě víc. Prostě keplerovka na 200%. Jenom bacha, ten Erik tam zase tolik nebude. Což může z anotace trochu dělat dojem, že jeho účast bude velká. Ne, on na tom mejdanu jenom nosí pití.

Literatura má být zábava. Kort tahle série. Že Keplerovci během sedmi předchozích dílů nejen porušili, ale rovnou i upgradovali desatero pátera Knoxe, ví každý, kdo už od nich něco přečetl. Tak proč to řešit u každého dílu znovu jako nějaké mínus nebo stagnaci? Říká se tomu klasika a standard. Já osobně mám ráda, že poznám svého oblíbeného autora podle pár stran čtení. Mají to tak už od začátku a stejně jim to žereme. A já se ptám, zda má smysl cokoliv měnit. Podle mě ne....

Protože já svoje dostala. Jasně, možná ta akce v polovině knihy byla natažená a jak se rádo píše "taková americká" a ta hra na tajný agenty taky, ale co? Pokud se v tom neztratim, což se tady nestalo, je mi to šumák.

Nakonec přečteno za tři dny, ale mít čas, asi přečtu mnohem rychleji. Nešlo přestat!

Docela mě pobavilo, že na to jde Joona v Harry Hole style! Na spojující vodítko si vzpomene, když se sjede! :D

PS: posílám klíčenku s nápisem "Rád plácám kraviny" každýmu, kdo vraha znal už od 50 strany a potom se tím tady chlubil. To je pořádnej bullshit :(
Protože mě to nenapadlo, dokud mi to autoři neřekli. Postav je málo, takže by vám to mělo (?) dojít. Ale to je rozdíl mezi dobrou a špatnou detektivkou. Že na pachatele přijdete až v moment, kdy to chce autor. A ne protože to čtenář prokoukne dřív, než to autor chtěl, protože není dobrej. A poslední strany tedy byly dost drsné...

26 18.02.2021