Lenka.Vílka komentáře u knih

Nebudu to rozebírat nijak hluboce, ale musím jít s pravdou ven. Můj vztah s Hellboyem je lehce komplikovaný. Takže jsem za tuhle knihu byla strašně ráda. A jak dopadlo naše dostaveníčko? No, velice dobře ;)

Hellboy se dostal do zapeklité situace. Je držen na lodi za účelem následného prodeje do cirkusu. Přeci jen, je to velkej červenej..."cosi"..., a za to lidi zaplatí rádi, že? Ale na lodi je ještě něco horšího než Hellboy. Madam. Ta má svoje temné úmysly. A jak se ukáže, na téhle lodi je ještě mnohem víc temných věcí, než se může na první pohled zdát. Stejně jako ve vodách kolem...

Vstříc mrtvým vodám je krátká jednohubka, proto jsem měla přečteno hodně rychle. A jelikož je to klasická povídka, je tedy jasné, že pointu se dozvíte na konci. A mě dostala absolutně, protože byla přesně podle mého gusta.

A to mám právě na povídkách nejraději a ráda je čtu i v beletrii. Ve Vstříc mrtvým vodám bylo napětí dávkováno přesně jak mělo být. A proto byl výsledek velice uspokojující.

Kresba Garyho Giannina se mi líbila a hezky zapadla do předchozích dílů. Koukalo se na to dobře celou dobu, ale stejně byl nejkrásnější pohled na kresbu madam, když poprvé nastoupí na scénu.

Přestože je to jen takový krátký střípek, určitě ho musí mít doma každý správný fanoušek. A možná nejenom ten skalní. Za sebe doporučuji :)

23 23.03.2021

Začátek?
Úvodní pokračování bitvy v Itálii bylo skvělé. A vážně jsem se pobavila. Teda, až na ztráty...no... :(

Jak to bylo dál?
Já mám Keie celkem ráda. Když tam nebyl stýskalo se mi. Správně nadrženej debil. No, já málem smíchy spadla ze židle, když potkal sám sebe. " To fakticky dovedu bejt takovej vůl...?!" Ještě větší kámo, ještě větší. Ale řeknu to takhle: nikdo ještě nevynalezl příjemnější vyřešení milostnýho trojúhelníku, než právě Hiroja Oku! :D
Vlastně poslední dva díly jsou skvělá vztahová telenovela a je to super! :D

Konec?
Rozhodně žádný švýcarský hodinky. Koukala jsem na to s otevřenou pusou a lapala po dechu. Takhle se to, k%@^a, dělá! (Smajlík blaženosti.)

14 21.03.2021

Začátek?
Kresba na stránce s názvem první kapitoly v knize "Vřelé vzpomínky" je brutální. Začala jsem se smát. Smála a smála. A smála. Na úvod se to hodilo.

Jak to bylo dál?
Vlastně strašně dobrý. Některé poslední díly mě skoro až nudily, ale tohle bylo vlastně strašně fajn. V některých momentech neskutečně hluboké (a tím nemyslím výstřihy na obálkách kapitol) a konečně nějaké podstatné info o Gantzu. To mi udělalo radost.

Konec?
Jako vždy zakončeno epickou řežbou, která bude pokračovat v dalším díle. Což je ok, ale tenhle scénář se opakuje s přesností švýcarských hodinek :(

Ale byť to tentokrát šlo, na pět to není. Doba, kdy jsem sérii hodnotila takhle je pryč. Ale dvacátýšestý díl mi dal naději, že ne nenávratně ;)

14 20.03.2021

Nedávno jsem od autorky četla povídku, která se mi moc líbila. Dostal mě styl a jenom jsem si potvrdila, že jsem udělala dobře, že si Dům na kopci chci přečíst. A ještě jedna věc do intra komentáře. Neviděla jsem ještě žádnou verzi z adaptací téhle knihy. Takže jsem nezasažena spoilery. A jak jsem psala u Darcy Coates. Já moc na strašidelné domy nejsem. Ale začínám propadat kouzlu a stylu, který mají autoři a hlavně autorky téhle doby.

Knihu jsem si zamilovala od první věty. A to doslova, ale tady první dvě:
"Žádný živý tvor si nezachová příčetnou mysl, je-li vystaven absolutní skutečnosti. Dokonce i skřivan nebo luční kobylka musí někdy snít."

Autorka (za pomoci skvělého překladu) používá krásná slova a obraty. Její vyprávění je tedy uchvacující a vážně se mi libily vnitřní monology Eleanor. V téhle době jsem stále nováček, ale moc se mi líbilo, jak jsou v situacích zakomponované hluboké myšlenky a názory autorky. Malá holčička v restauraci. Rozhovor se sestrou, která má vždy pravdu, protože je vdaná. A zrovna tohle začne dávat větší smysl, až vám dojde, o co tam šlo. Nebo když na začátku druhé kapitoly popisuje House Hill, to bylo jako popis muže. Kdo nečetl, nic moc hezkého, ale sedělo to do puntíku! Navíc i vzhledem k tomu, kdy autorka knihu začala psát, že...a SPOILER V rámci této myšlenky dávala poslední stránka absolutní smysl. A opravdu mě mrzí absence knih autorky na českém trhu. Její prototyp hrdinek je jako dělaný pro mě :)

Navíc ona hororově plíživá atmosféra, je vážně hodně plíživá. A to by někomu mohlo vadit. 65% hodnocení v době mého čtení a komentáře u knihy to potvrzují. (Vážně škoda, že jsou čtenáři, kteří se neumí odpoutat od současnosti a představit si, že jsou zpátky v té době. Což je asi i chyba, že u nás poprvé vyšlo až roce 2015, ale lepší než nikdy.) Mě se ale líbilo právě to, jak autorka buduje atmosféru. Dost jiným postupem než současní autoři a trochu mi to připomnělo způsob stavby povídek. Přeci jen, při pohledu na tvorbu autorky (ne smutný přehled toho, co vyšlo u nás) je jasně vidět, na co se soustředila tvorbou víc a v knize (za mě délkou novela) je použit vzorec povídky...

Ale je třeba trocha času, poznat postavy a místo, kde se děj odehrává. Chápu, dnes se horory píšou a točí jinak, ale všechny si berou inspiraprávě od těhle autorů. Takže bez nich by to vypadalo jak? Hmm...

Tohle všechno dohromady s dějem tvoří skvělý mix. A leč se jedná o horor, za mě víc okultní psychologický román pohledem současných očí, protože dnes by se tohohle bál už málokdo. Ale! Bylo to děsivé. Právě tím způsobem těhle autorek.

Na konci je doslov a něco o knihách autorky a i o ní samotné. A rozbor Eleanor. Doporučuji přečíst, pokud "nebude mít tušení, co tím chtěl básník říct" a potom si knihu přečíst znovu ;)

Kniha navíc obsahuje krásné ilustrace, ve stejném duchu jako je obálka. Povedené, moc hezké a strašně znepokojivé :)

32 18.03.2021

"Waking Dream - Natalie Walker"

Po přečtení anotace jsem si knihu zařadila do kategorie knih hned vedle Rachel Abbott. A doporučujícího Harlana Cobena na obálce. Že autor jisto jistě cílí též na tuhle základnu čtenářek. Coben je za mě lepší než Abbott a po dočtení mohu říct, že jsem z knihy měla pocity smíšené jako z knih Rachel, ne pocity nadšení jako z knih Harlana.

A proč jsem si tedy knihu přečetla? Protože jí napsal autor Letušky. Bohužel mu u nás vyšla pouze kniha Náměsíčná, jinak bych začal rovnou Letuškou. Stačilo by mi, pokud je alespoň z poloviny tak dobrá, jako její adaptace. Mmch docela mě překvapilo, že ani kvůli tomu u nás kniha nevyšla. Když je teď trend, aby znovu vycházelo skoro všechno, co natočí Netflix. Ale tohle dávali na HBO, tak asi proto :D

Tak jsem se hodila do zenu (ať už to znamená cokoliv) a pustila se do čtení.

Co jiní autorovi vyčítají jako opakování popisu situací, beru jako pohled z jiné strany, ke kterému se vždy něco dalšího přidá a hned to působí značně jinak. A přesně to by mělo být ve správném psychologickém románu za mě vždycky...

Co mi ale vadilo, byla jiná věc. On ví, že je jeho žena náměsíčná. I když teď se to zlepšilo. Ale dřív se to dělo vždy, když někam odjel. A on si odjede na služebku a nechá svoje dvě dcery s ženou jako experiment? To by ještě šlo, ale to ani nezařídí, aby tam byl někdo další, když doma není on? Jistě bez toho by nebyla zápletka. Ale v tomhle stavu působí zápletka děravěji než cedník. Spíš jako hrnec, kterému se upálilo dno a odpadlo :(

Je tenhle nepoměr logiky dostatečný k tomu, aby čtenář četl dál? Já nevím.
Já ale chtěla zjistit, proč se manža chová jako debil a zda to manželka nehrála :D

Kniha čtivá rozhodně je. A hodně. Možná proto první polovina, kdy se toho moc nestane (no nestane se tam nic), utekla tak rychle a nebyla to nuda. Jenom to věčný kvákání tý mladý žáby nad užasností pana detektiva (nejsem si vědoma, že něco detektivoval, ale zůstaňme v termínu "detektiv") a co si vezme na další rande s ním. To bylo na ble, když to bylo takhle roztažený na tolik stran.

Pokud do knihy půjdete s myšlenkou, že máte chuť na něco lehčího, bude se vám to líbit. A je to vážně jenom o té naměsíčnosti, bacha na to. Jenom škoda, že jsem tam nenašla nic "wow". Krom konce. Tedy, ten musel být povinně na "co?!", jinak by tu knížku nezachránil :/ a zachránil :)

19 12.03.2021

"No, víš, co se říká...život je jako bonboniéra. Když někomu dlužíš moc peněz, předstírej svou smrt a kup si novou paruku."

Úvodní taškařice asi každému nesedne stejně jako vsuvky autora na konci příběhu. Ale celá pointa Rocketa a jeho starého kamaráda byla skvělá. A ten humor mi sedl, leč to není na chytání se za břicho.

Ale než přijde na řadu Gwenpool, na dvou stránkách pošlou chlapci Carol do ha%@lu s nějakou Občanskou válkou a já byla ráda, že se je ona událost zmíněná na tak malém prostoru narozdíl od knihy Strážci ve válce. Protože to je fakt opruz číst si vo tý (pro mě už vážně jo) dementní CWII, když vychází věci kolem ní, ale ne válka samotná!

Alespoň, že tady je stručně napsán celý příběh, včetně toho, jak celá událost dopadne, pokud by to byla jediná šance, jak se toho u nás dobrat:
https://www.databazeknih.cz/knihy/budovani-imperia-448841
Tak proč to vydávat, že?

Ale zpátky ke Gwen. Já nevím, kolik toho s ní vyšlo v originále, ale její představení mě jako čtenáři poprvé proběhlo v knize Neuvěřitelná Gwenpool od Hachette a to mě moc bavilo. Tady proběhne taky její představení, kdo je a tak. A opět velmi vtipnou formou. A protože je s Gwen sranda dost infaltilního střihu, před čtením jsem měla oprávněné obavy, zda to nebude moc. A naštěstí nebylo.

Protože i toto je taškařice, protože všichni tři mají stejný zájem. Což je sice fajn, ale chyběl mi trochu účelnější příběh. Ale za mě fajn. Jenom škoda, že je to tak krátký :(

Nebo? Aby to nevypadalo tak krátký, je na konci přílepek, který už stejně každý fanda četl. Takže "meh" a pokrčení rameny...

Kresba mě bavila. Jenom na ní nebylo nic speciálního a to je velká škoda :(

19 10.03.2021

Knihy z edice Alrúna jsou zajímavé svým jednoduchých a čistým designem. Ale hned po otevření knihy mě spadla brada. Ty červenočerné kresby jsou dokonalé, dokonale děsivé a naprosto krásné. A co jsem měla možnost nakouknout do dalších knih, je to takhle řešené v celé edici, takže se na další kousky o to víc těším.

Už úvod příběhu je dost náročný na vstřebání a ze začátku u na čtení. A přestože je Hrůza už přes sto let stará, děsivě jsem si uvědomovala, jak se to odráží i v naší současnosti. Pokud si chcete trochu prohloubit depresy ze současné doby, jděte do Hrůzy ;)

Tohle je můj druhý kousek od autora, ale Bílí lidé se mu četli lépe. Tady jsem v podstatě začínala číst pokaždé, když jsem otevřela knihu. A to je špatný znamení pokaždý. Obsahová stránka tedy v pohodě, ale četlo se mi tentokrát strašně :/

20 09.03.2021

Tákže! Další díl superporce bizáru naservírovaná v krásně úhledném balíčku.

Kniha začíná budoucností se starochama pokračující dějem z minula. A já si to užívala. Aby se linky hezky správně střídaly přesně tak, aby čtení bylo dobře dávkované.

("On...to je robot...?" ... "Řekl bych, že politicky korektní termín je imitační robotická návnada.")

V přítomnosti mi bylo taky fajn. Vlastně víc než fajn, protože to byla šílená zábava. A pokračovala. Tedy, ona je to jedna velká řežba, protože RoboHulk je jenom začatek. Mmch právě on si pro sebe uzme nejlepší sešitovou obálku.

("Zjistila jsem, že na tohle vždycky pomáhá někoho zmlátit." ... "Ty se mi líbíš.")

Je zde trochu jiný druh humoru, který byl naznačen už minule. Teď už je jasný, že to je změnou scenáristy, ale teď se mi to jenom potvrdilo. První díly série stavěly na humoru. Ano, někdy přes čáru, že to někomu mohlo i vadit. Ale tenhle humor mi jde taky dobře vstřebat. Vlastně je to i trochu vážné s poučením. A obsahuje vážně dojemnou scénu a ten nejdojemnější důvod k cestování čase.

17 06.03.2021

KOMENTÁŘ OBSAHUJE LEHKÉ SPOILERY.

("Revoluce?! Nikdo tu nemá takový koule, aby šel proti nám - dobře věděj, že bez nás by nebyli nic!")

Tahle věta dokonale popisuje Společenství. Ve vedení bandu namyšlených debilů, který se na lidi koukaj ze svého zámku dolů. V čele s dokonalou Pamelou. Při prvním setkání mě dost překvapilo rozdělení funkce lidí zde a co zastávají. Že jim zde nejsou rozdané karty znovu. Což se ukázalo i minule tou poznámkou Michonne v kavárně. Takže jo, chápu, že si tam lidi připadají jako kdyby se nic nezměnilo, a potichu přijímají neviditelné řetězy kolem svých zápěstí. Ale je to dobře? Nevede právě tohle nevyvratně k oněm nepokojům? Podle mě jo.

Takže je jasné, že se stane něco, co nikdo nechtěl. A už to známe, autor umí Rickovi napsat do úst vážně silný projevy k davu. A i tady má jednoznačně dokonalý. Možná proto je to, co se stane potom, o to větší šok. Co se ve Společenství stane...

A potom to ve vězení? Já myslela, že se mi zastaví srdce, když Carl řekl, co měl na srdci. Dobře ti!

Na druhou polovinu doporučuji na dveře cedulku "Nerušit". Četla jsem fakt dlouho, protože to bylo vážně moc. Na mě moc. Protože mě vážně přejel mráz po zádech, při pohledu na dospělého Carla. Byl jako jeho táta. Ve všem. Tak je možná dobře, že to dopadlo, jak to dopadlo. Byť možná trochu naivně, asi záleží na úhlu vašeho pohledu. A že Carl pochopil, že pokud chceš hrát čestně a chovat se jako slušná lidská bytost, bude to těžký, a že když chce nést odkaz svýho táty, jeho život nikdy nebude snadnej.

Navíc, když se všechno hezky uzavře zopakováním "Kolik hodin má den, když..." kompletně celého. Ke konci jsem byla vážně naměko...

Když jsem si tehdy četla jakým způsobem a kdy proběhlo oznámení o posledním dílu, pro českého čtenáře to asi nebylo tak emotivní. Přesto jsem se posledního dílu bála. Znáte ten pocit, ne? Když chcete a zároveň nechcete konec. Ve mě se odehrávala válka pocitů a emocí. Stejně jako na začátku, uprostřed, tak úplně stejně na konci. Navíc autorům doslov byl...prostě krásnej. A jsem za něj ráda.

Tímto bych chtěla Kirkmanovi poděkovat za vytvoření téhle série. Že jsem a ní mohla strávit šest krásných let. Za všechna ta dobrodružství, emoce a příběhy. Děkuji a posílám smajlík, který databáze neumí zobrazit. Tak si ho představte...

Nejsem jistá, zda jsem to už psala, ale je to tak, seriál nesleduju. Tedy, zatím jsem někde u čtvrté série, protože mě knihy baví víc než seriál, a nechtěla jsem si v tom dělat bordel. Plán byl tedy dokoukat po dokončení série. Ale až za chvilku :)

22 02.03.2021

Uf! Kdyby mi nikdo neřekl, že čtu předposlední díl, nepoznám to. A protože je tady rozehraný konflikt aktuální i současné době, nějak jsem zvědavá, jak z toho chce Kirkman vybruslit tak blízko cíly.

Začátek je nenápadný. Všude klid. Nejde jenom o klid před bouří? A když to zasáhne, je cesty zpět? Protože zde jsem se přistihla, že nevím, kdo je horší. Živí nebo mrtví?

("Vaši lidi zabili Anthonyho Keithe." ... "A vy jste napadli nevinnou ženu! Hodláme to všechno vyšetřit - ale ubližování ostatním nic neřeší! ... Tak s tím přestaň, než ti vrazím sekeru do lebky!")

Protože obálka tohohle dílu řekne všechno. Na jedné straně nepokoje, kde toho lidi chtějí najednou tolik jako dřív, protože už je skoro všem jasné, že Pamela není jenom "naše hodná nová kamarádka". A na druhé mrtvák, co má pohodu, jenom by se rád nažral. Pardon, ale mě v týhle matematický úloze svítí jasný výsledek...

A musím říct, že už minule jsem začínala mít strach. Z Michonne. Aby něco nepos%!&a nebo se nepo%@^o kvůli ní, protože je teď na obláčku. A měla jsem pravdu. Jenom jsem doufala, že to nebude takhle. Že to neodnese zrovna on. A tímhle způsobem...

Minule jsem psala, že jsem "Team Rick". Po tomhle díle můžu říct, že pochybuju, že i on sám je se mnou v něm. Stále jsem se nerozhodla, zda bych ho raději nakopla a nechala u cesty. Nebo ho nakopla a dala mu bouchačku se slovy: "A teď to udělej správně, ok?"

Protože...příště poslední díl...a nechci bejt na konci smutná jako na konci tohohle. Ale mám strach, že mi to nevyjde :/

Apokalypsa už je dávno za námi...teď je na řadě zatracení...

18 01.03.2021

Tuhle sbírku jsem si vybrala záměrně. Je v ní totiž několik autorů, které bych si ráda přečetla. Navíc sbírku otevírá autorka, na kterou si zoubky brousím už delší dobu. A uzavírá jí autorka, od které jsem měla vážně velká očekávání, a jsem proto ráda, že mi její kniha leží v hromádce na čtení. A upřímně mohu poznamenat: "To nejlepší na začátku i na konci." A z pera ženských autorek ;)

Jediné, co mě mrzí je absence medailonků jednotlivých autorů. Nebo doslov sestavovatele/překladatele. Beru to jako slušnost. Navíc když se jedná o knihu, která vyšla úplně stejně tak, jak vyšla v roce 1967 poprvé. To tam tedy taky tehdy nebyly?!

Bavil mě výběr povídek, které k sobě seděly, leč ne vždy sedly mě. Navíc se mi po dlouhé době stalo, že za skoro každou povídkou jsem našla buď svůj příběh nebo nebo něco jiného, co mě zaujalo, a tím pro mě byla povídka ještě větší zážitek.

Moje hodnocení je tedy u jednotlivých povídek. A vždy nějaký komentář.

Tentokrát jsem se rozhodla hodnotit knihu hvězdami jako celek, byť to tak obvykle nedělám. Protože celkový pocit z knihy na základě výběru povídek mi seděl. Povídky seděly k sobě. A přestože se mi každá nelíbila na pět hvězd, vždycky jsem si něco našla. A to se mi hodně líbilo. Jedná se tedy o hodně komplexní výběr, který tvoří skvělou knihu. Z toho důvodu musím tedy knihu hodnotit i z tohohle úhlu. Hvězdu ubírám z důvodu z druhého odstavce. Tj absence doslovu sestavovatele/překladatele a medailonků autorů.

23 28.02.2021

Hned na začátku se přiznám. Ještě jsem nečetla Gaimanovu předlohu. A ještě jsem ani neviděla film. Ale viděla jsem Simpsonovi, kde byl námět v čarodějnickém dílu! :)

(Pak zavřela dveře a položila klíč zpět na rám kuchyňských dveří. "Nezamkla jsi." ... "Proč bych to dělala? ... Vždyť nikam nevedou.")

Mě osobně přijde, že hodně autorů je fascinováno právě touhle věci. Dveře. Klíče. Co je za nimi. Co se děje kolem nich. Určitě by se o tom dala najít nějaká zajímavá studie. Ale i mě to přijde fascinující :)

Koralína je normální puboška, takže se na novém místě nudí. A nalezení dveří do druhého světa považuje za dobrou věc. Vážně? Vždyť oni mají místo očí knoflíky! Takže znovu. Vážně?!

Proložit touhle knihou seriál WandaVision se ukázalo jako naprosto geniální. ("Proč tady ten les končí?" ... "Dál už to tadruhá matka nevytvořila.") Čili to bylo dojemné nadvakrát.

S Koralínou to byla dobrodružná cesta domů. Taky o nalezení odvahy (hned jsem si vzpomněla na Labyrint) a všech důležitých věcí.

Kresba je navíc úžasná. Russell umí, takže jako vždy u něj :)

24 22.02.2021

Ke knize jsem se dostala přes mého oblíbeného autora. Tak proč ne, že?

Vážně milá novela. Chápu, slovo "milá" asi není asi to první, co člověka při pohledu na anotaci napadne, ale je to tak. Což je mimochodem obsah celé knihy. Plus to, co si po telefonu řekli. A občas to byla vážně neskutečná sranda. Číst déle, absence děje by vadila každému, ale tahle konverzace, přiznání, příběhy z minulosti, představy, přesně tohle řeknete, jenom když nevíte, kdo je na druhé straně.

Ano, na první pohled to může působit jednoznačně. Jako plochá erotická novela. Ale ono to vážně tak není. A to je dobře. Protože autor na povrch postupně vyškrábnul mnohem víc pocitů než jenom ten jeden, který od textu očekáváte. A mě se to přesně takhle líbilo.

Velice zdařilý příběh, který je silný právě svou krátkou formou, protože potom neočekáváte příběh, který ani nedostanete. Doporučuji :)

20 21.02.2021

Já tady mám spoiler? Tak fajn, ale napíšu to ručně, že je tady SPOILER podle někoho zde na databázi, ale podle mě jako toho, kdo knihu četl, tam spoiler není. Ale jsem trochu uražená, že ten, kdo do komentáře napsal všechno, včetně toho, co je na poslední stránce, spoiler nedostane :D no, není to vtipný paradox?

"Inside Your Head - Tantric"

Na další díl jsem se moc těšila. Ale po přečtení anotace jsem byla stejným dílem skeptická i natěšená. Proč?

Vrátí se "váš hodný soused Spider...teda hypnotizér". Vážně jsem se bála, aby byl opakovaný vtip stále vtipný. Nevím, tohle je zvláštní pomocná berlička. Ale! Kdyby by měl součástí příběhu už napořád, proti tomu bych nic neměla. Takovej Sebastian Bergman taky víc "sebastinuje" než dělá svojí práci a funguje to skvěle. Jenom je otázkou, zda z toho jde něco ještě vytáhnout, jasně má za sebou taky svoje, ale Erik není ani přes to tak jeblej.

Na druhou stranu mě potěšilo, že jsou oběti starší děti. Představa, že odpadnou komentáře typu "já jako matka..." mi udělala už dopředu radost.
(Tak to nečti, když máš v anotaci napsáno, že vrah zabíjí malý děti!).
Ale je pravda, že je tady pár komentářů typu: "Jste vadný, když to čtěte, a líbí se vám to, protože tohle se děje kolem vás a vy to zbožňujete." Možná proto je v knize doslov, jaký tam je. Ode mě rada: "Tak čtěte romantiku, tam máte jistotu, že se nic z toho kolem nemůže dít, a nectěte detektivky."

Takže mi potom už jenom bylo záhadou, čím to autorské duo tak nafouklou, když tam vůbec není rozebírání Joony, to jako spoiler nepovažuji, takže mi nevadilo si to přečíst v komentáři oblíbeného uživatele. Mám ráda, když jsou zapojení ti, kteří znají oběť nebo jsou zapojení jinak, ale nejsou to zároveň vyšetřovatelé, ve svém příběhu. A tady toho bylo hodně. (Tohle dopisuju po dočtení knihy: Mohlo toho přeci jen být víc.)

Přesto mi kniha ležela dva měsíce na poličce a já se k ní neměla. A hele, stačilo pohrozit otevíráním knihoven a jak jsem se do toho rychle pustila! :D

No, a teď ke knize, ne?

Po obsahové stránce jsem byla připravená na skvělého Joonu, necitlivé a nepozorné vyšetřovatele, kteří mu nebudou důvěřovat. A hlavně skvělý příběh. A všechno to jsem dostala.

Co ale anotace neprozradila, je způsob, kterým na začátku knihy "vypátrala" policie svědka z parku, i kdyby nebyl jenom svědek. Protože musím napsat, že mi to přišlo docela drsný, když věděli o jeho indispozici. Zaslepený tohou po krvi a touhou vyřešit vraždu za den, se ty debilové ze zásahovky chovali jako zvířata. O to smutnější mi potom přišla ta pasáž z výslechu. ("Řekl, že jsem to udělal. Tak jsem se přiznal a požaduji trest." ... mě hned jako první napadlo, že požaduje trest jako součást pokání za to, co považuje za chybu ohledně své vlastní dcery...). Ale než přijde řada na Erika, stane se hodně, přihodí spousta komplikací a je jasný, že tohle bude ještě hodně zajímavý. A potom se to zamotá ještě víc. Prostě keplerovka na 200%. Jenom bacha, ten Erik tam zase tolik nebude. Což může z anotace trochu dělat dojem, že jeho účast bude velká. Ne, on na tom mejdanu jenom nosí pití.

Literatura má být zábava. Kort tahle série. Že Keplerovci během sedmi předchozích dílů nejen porušili, ale rovnou i upgradovali desatero pátera Knoxe, ví každý, kdo už od nich něco přečetl. Tak proč to řešit u každého dílu znovu jako nějaké mínus nebo stagnaci? Říká se tomu klasika a standard. Já osobně mám ráda, že poznám svého oblíbeného autora podle pár stran čtení. Mají to tak už od začátku a stejně jim to žereme. A já se ptám, zda má smysl cokoliv měnit. Podle mě ne....

Protože já svoje dostala. Jasně, možná ta akce v polovině knihy byla natažená a jak se rádo píše "taková americká" a ta hra na tajný agenty taky, ale co? Pokud se v tom neztratim, což se tady nestalo, je mi to šumák.

Nakonec přečteno za tři dny, ale mít čas, asi přečtu mnohem rychleji. Nešlo přestat!

Docela mě pobavilo, že na to jde Joona v Harry Hole style! Na spojující vodítko si vzpomene, když se sjede! :D

PS: posílám klíčenku s nápisem "Rád plácám kraviny" každýmu, kdo vraha znal už od 50 strany a potom se tím tady chlubil. To je pořádnej bullshit :(
Protože mě to nenapadlo, dokud mi to autoři neřekli. Postav je málo, takže by vám to mělo (?) dojít. Ale to je rozdíl mezi dobrou a špatnou detektivkou. Že na pachatele přijdete až v moment, kdy to chce autor. A ne protože to čtenář prokoukne dřív, než to autor chtěl, protože není dobrej. A poslední strany tedy byly dost drsné...

26 18.02.2021

Původně jsem neměla v plánu knihu číst. Ale během vkládání ebooku na databázi jsem si přečetla i kousek ukázky. Začátek úvodní povídky (podle které nese sbírka název) mě okouzlil. Tím jak je to napsané. Knihu jsem si hned půjčila z knihovny a dala se do čtení (jsou to povídky, proto mi nevadilo číst jako ebook). Občas je fajn vypadnout z komfortní zóny, protože tohle bylo vážně...

...krásné, dojemné, kruté, krutě upřímně, drsné, poučné, snové...ale zároveň brutálně přítomné, na nic si nehrající, skutečně, současné...

Každá z těch povídek je jiná. Asi v polovině jsem pochopila vzorec, který autor používá. A od té doby se mi četlo ještě lépe, protože odpadly myšlenky typu: " Co to je divnej oslí můstek? Vždyť to se tam vůbec nehodí!" Ale přečtěte si to samy, ode mě ani od autora nedostanete nic zadarmo.

Sbírku hodnotím tedy velice pozitivně. Samozřejmě víc k povídkám u povídek, kde je možné každou ohodnotit...

Ale je pravda, že víc se mi libily víc ty snové povídky než ty "divné vesnické", protože tu jejich kulturu neznám a je pravda, že jsem měla problém se do nich dostat a správně ocenit...asi tedy. Možná proto byl pro mě top právě otvírák Asfaltový hoch.

22 15.02.2021

Jak to říct jenom slušně...

Když jsem si přečetla, kdo napsal Výchovu a trest, úplně jsem se zatetelila. Jako vážně %@&@& a %@&@&@ radost. Zero považuji za jednu z top sérií. Ale moc toho u nás od Kota nevyšlo, takže cokoliv udělá radost.

Protože ten příběh je naprosto skvělej. A přestože jsem Věčné zlo už četla (v návaznosti na děj ligy), ukázalo se, že ve výsledku na tom ani tolik nezáleželo.

Příběhu nejvíc sluší nelineární vyprávění. Protože si budete říkat: "Jak se všichni dostali do další mise, když ještě na začátku měla Wallerová nůž na krku?" Hezky se to střídá. Jak obě časové linky, tak akce.

Myslím, že můj vztah k téhle sérii dokonale shrnuje věta, kterou řekla Harley: "Vůbec nemám páru, proč to dělám." A stejně střílí dál. No, já čtu taky dál :D

Origin Harley (Batman – Detective Comics #23.2) byl v pohodě, ale...tohle už každý četl stokrát, že...ale nenudil. Co mě ale hodně bavilo, byl rozhodně Origin Deadshota (Justice League of America #7.1: Featuring Deadshot). To mě hodně bavilo.

Bylo by fajn, kdyby vyšly i ty ostatní "sedmičkový sešity" v rámci zbylých New 52. Ale klidně v druhé knize Justice League of America :D to by mi udělalo vážně radost. Už je to fakt dlouho, kdy vyšla první kniha...

17 12.02.2021

Tak tohle začalo moc hezky. Mnohem lépe, než probíhal celý předchozí díl dohromady!

Takže...Deadshot je kaput a funus se změní v tragédii, když dorazí Joker, který je uražený (?), že mu holka zanášela nebo to jsou jenom keci, protože se chce dostat k Batmanovi? Jak se z téhle šlamastiky dostat?

Bylo fajn, že se tentokrát nestřídá jedna akce za druhou, ale začátek s Jokerem a Harley byl pomalý a autor si ho evidentně užíval. A já si to všechno mučení užívala taky. Protože se tentokrát nikam nepospíchalo a to bylo super.

Ale co bylo potom? To mě absolutně dostalo. V druhé polovině se dostaneme k pokračování příběhu z minula. Tentokrát to bylo fajn, protože byl příběh skromnější. A zaujalo mě naznačení, kam se příběh hodlá dostat :O

13 11.02.2021

Od Sebevražedného oddílu počítám akční pecku, plnou barev. A to jsem tady dostala plnými doušky. Bohužel mi přišlo, že až moc. Přišlo mi, že příběh není na druhé koleji, ale spíš až na třetí...

Protože tady je jenom bum bum a já se v tom po chvilce už ztrácela. A tentokrát mi prostě něco chybělo. I přes tu akci, to nemělo šťávu.

Jsem otrávená psát víc, protože mě druhý díl nehorázně zklamal. Snad to trojka napraví ;)

15 11.02.2021

Vždycky když začnu číst nový díl ligy, doufám, že to bude lepší než minule. Pravda je krutá, a to, že rebirthová liga je těžkej průměr. A to vždycky nahoru táhla kresba. (Až na Dědictví bych se trochu zdráhala, zda nějaký z dílů někomu doporučit.) A byť příběh nebyl pokaždé originální, dalo se to. Šestý díl je jiný. Zde jsem kroutila hlavou už od začátku.

Proč? Pointa není nijak zvlášť originální. Ale to by mi nevadilo. Doufala jsem proto, že provedení bude o to víc lepší (lepšejší?) a pěknější. To se ale bohužel nestalo :(

Jako kdyby se autor snažil, aby dokázal, že je tak jiný než Brian Hitch, až to přehnal. Protože v základu je ten příběh komornější a nepředimenzovaný, ale občas to na mě působilo, že se postavy chovají úplně jinak než doteď, přestože nikde nebyl náznak, že k té změně chování dojde. A potom to tedy nejen irituje, ale taky nedává smysl.

Technické chyby za mě shrnul Fvalek, tak se nebudu opakovat, ale jeden se zamyslí, zda člověk v ruce nemá nedodělek nebo něco ušitého horkou jehlou. (Viz Batman a Svatba, kde byla chyba hned na první stránce!)

Nepochopila jsem prostě tu náhlou změnu scenáristy, když prvních pět dílů psal ten stejný chlápek. Ale pod pokličku toho my vidět nemůžeme, že? Ale změna to je velká, protože má Priest jiný přístup k vyprávění než Hitch. Možná Deathstroke v jeho podání není špatný. Ale hlavně ho jede od začátku. Tohle nejede od začátku. Možná proto je ten přechod do šestého dílu tak zmatený. Možná se po sedmém dílu (Priest na něm pokračuje) rozhodnu, zda se mi to líbí nebo ne...

16 10.02.2021

Sedmý díl Batmana klame obálkou a lže svým názvem. Protože přesně, jak se píše v anotaci: " V ruce držíte oficiální pozvánku na svatbu." A to je škoda. Že je to jenom pozvánka. Je to jako jít na pouť, protože víte, že tam bude váš oblíbený stánek se sladkým, už ho i vidíte, ale jdete na kolotoč, a potom na jiný kolotoč a potom na další a další. A přestože jsou sice kolotoče fajn a jeden zábavnější než druhý, jak dlouho vás bude bavit dívat se na ten stánek z dálky? Protože bacha, aby vám ten stánek neodjel nebo jste nebyli dostatečně otrávený, aby jste se tam vůbec těšili, a potom k němu ani nešli...

(Sakra, že mě dneska ale lezou kraviny, co?!)

Přesto! První kolotoč byl neskutečně zábavná jízda. Grayson je Batman? Waynovi jsou naživu? Selina je zavřená v Arkhamu? A že to byla divočina! Na konci první části jsem fakt čuměla. Co Bruce udělal a co udělal potom? Jo, tohle je ta nejlepší možná alternativa, kterou jsem četla...

Druhý příběh o Jokerovi, který chce být Batmanův svědek byl na mě sice akční, ale na druhou stranu strašně ukecanej. A vlastně by se pointa sdělení dala stáhnout na pár stránek, takže to na mě působilo dost natahovaně a dočetla jsem značně unavená..

Třetí část, kde se dostaví spousta hostů v podobě tvůrců, se mi líbila, a byla moc hezky zpracovaná. Zároveň je to takový tribute lásky a celého příběhu Cat a Batsiho. Včetně těch, kteří byli součástí toho všeho. Což by bylo fajn a mnohem hezčí, kdyby se na konci nestalo, co se stalo. A vám dojde, že se to vlastně nemohlo stát jinak a že měl předtím Joker pravdu. Mě osobně to mrzelo kvůli vzpomínce na emoční jízdu v knize Válka vtipů a hádanek, která mi dala naději. Nechci se dívat na obsah následujících knih. Udělala jsem to jenom u osmého dílu. A mám strach. Velkej....

Kresba je "Batman standard" a za to jsem ráda. Že ilustrace dělají stále stejní kreslíři, ať už s přestávkou nebo stále. Je fajn, že člověk už dopředu ví, že kresbou nebude zklamaný při pohledu na jména.

A protože tady nejde dát půl hvězdy, dávám pět.

16 10.02.2021