Lenka.Vílka komentáře u knih

Dobře, uf!

Od autora jsem zatím četla jenom Strach. A když jsem se rozhodovala, zda z poličky nejdřív sáhnout po Tmě nebo Trhlině, šla jsem do Tmy kvůli počtu stran. A když jsem začala číst, hned po pár stranách jsem měla jasno. Tohle bude masakr i na menším prostoru.

Na druhou stranu, v knize je zpracován námět na povídku. A když vám potom na konci dojde pointa, řekněte si: "Každý druhý spisovatel by napsal na téma skvělou povídku o třiceti stranách." A taky už během čtení na dvacátédruhé oné teoretické povídky: "Už bude konec?".

Ale tohle? To si zasloužilo každou stránku. A asi je to prostě autorem, protože mě to jeho postupné hrabání bavilo číst. I když jsem si říkala, že za tím určitě bude možná něco úplně jiného. Bylo? Nebylo? V knize...

Proč je to tak napínavý, si samozřejmě nechám pro sebe. (Není to součástí anotace, ale na zadní straně knihy. Jenom to ... ehm... kazí štítek, který to stejně vykecá, ale já mám svědomí čistý a vo vo vo to jde.) A myslím, že ať už napíšu dál cokoliv, spoilerova bych.

Možná pokud na knihu nebudete mít čas a její čtení si rozložíte na delší čas, asi vás tolik nechytne. (Takže mám být za propršené dopoledne vlastně vděčná. Tak to jo...) Kniha má stran poměrně málo, větší písmena a já byla tak brutálně vtažená do děje, že jsem listovala jako smyslů zbavená...

Protože já ten prvek mám ráda. Když vypravěč občas promluví ke čtenáři. Když se nás tím jako kamarád snaží vtáhnout do děje. Ať tam jsme s ním. S kamarádem. Ať mu držíme palce. Ať máme chuť se za ním rozběhnout a pomoct mu. Ale znáte to, kámoši jsou občas ty nejhorší zrádci a lháři...

Takže chápu, že pokud se to někomu nelíbilo už od začátku, takže potom konec, kdy autor se čtenářem mluví trochu jako s debilem (jsme přeci kamarádi, proč ne?!), když to neprohlédnul hned na začátku, pro něj musela být poslední kapka! :D

A k pointě. Samozřejmě ji nevykecám, že :D ale...
Je to klasika, nebudeme si lhát. Jenže mě baví to, jak autor píše. Navíc mám ráda, když nevím stejně jako postava, zda zrovna tohle nebo jenom to předtím byla realita nebo je to jenom hlavě. Nebo když jsem se s hrdinou probudila ze snu, o kterém jsme si oba mysleli, že je to realita, pomyslně jsem autorovi mávla spokojením nad tím, jak to dobře napsal...

27 09.06.2021

Naprostá pecka, vážení!

Vlk! se pohybuje na tenké hranici, kdy vyprávění může sklouzávat do trapnosti, ale autorovi se povedlo všechno, jak mělo. Protože ona je to stále detektivka. Noir detektivka odehrávající se v fantasy světě. Takže jo, autor na vás vyprskne spoustu nových informací o postavách a onom světě. Ostatně, jinak to ani nejde. A nedá vám nic zadarmo. Protože v Grimm City se toho děje hodně. A nic z toho taky není zadarmo...aby vám na konci předvedl bravurní otočku hodnou mistrům žánru...

A je toho hodně i na Alfieho.

Ve městě totiž vládne mafie, která si od policie bere, co sama potřebuje, ale taky strach z toho, že někdo vraždí taxikáře. A do toho někdo zabil komisaře Wolfa. Co to má všechno společného se dozvíte v knize. (Jenom si nejsem jistá, zda toho anotace neřekla až moc...)

Proč jsem si chtěla knihu přečíst? Ćwiek je bravurní vypravěč. A byť mě ne všechno na Lokim bavilo, vždy mě bavilo, jak je to napsané. A tady je vyprávění ještě uvolněnější. Jenom je třeba i uvolněnější přístup ze strany čtenáře. A (možná) trochu fantazie.

A přestože kniha je poměrně tlustá, má jenom tři sta stran. Papír, odrážky, písmena, řádkování. Jako kdyby se vydavatel styděl za to, že vydá hubenou knihu. Nebo měl strach, že dostane vynadáno, že to nevyšlo jako ombibus. Sorry, takhle to na mě působí :/
(Ale zase bychom byli ochuzení o ty krásné obálky.)

("Chápu to tak, že máte příslušné povolení." ... "Abych sám ve svém volno trávil čas ve vlastním autě, a navíc na veřejné silnici? Myslím, že ano, že mám dostatečné oprávnění, abych to mohl dělat. Obecně se tomu říká "řidičský průkaz".")

A tady je možná problém. Kniha není rozvláčně napsaná. Ona jenom poměrně dlouho nahazuje různé nitky příběhu, pomalu navnazuje na děj. Pomalu se prohlodává do svého konce.

Podle mě je problém v tom, že autor si zvolil dost specifický žánrový orámování, že kniha nesedne každému. A musí se zároveň hodně zakousnout do historie svého světa, aby dávalo smysl, co se děje teď. A to prostě chvíli trvá. Navíc to nemůže být nabušená detektivka, když nikdo neví, komu může věřit. Takže ne, když chcete někoho případně usvědčit, nemůžete mu zaklepat na dveře. Musíte to vzít hezky postaru. A to mě bavilo ;)

A na druhou stranu. To jak autor do děje zapracoval Příběh a víru kolem všeho (víc ani slovo!), bylo prostě skvělý. A všechno potom začalo dávat smysl.

Autor má ode mě krásných 90%. Ani čtyři hvězdy, ani pět hvězd. Já si do druhého dílu budu pamatovat...

PS: jenom bacha, já osobně myslela, že to bude vtipnější. Jde v tom stále cítit "autorův humor", není slabší než u Lokiho. Jenom je řidčeji použit ;)

PS2: druhá kniha na mě čeká. Jenom jsem překvapená, že vyšla před třémi měsíci a ještě nemá hodnocení. První díl všechny vyděsil?! :D

17 08.06.2021

A máme tady finále. Musím říct, že napsat tenhle komentář mi dalo trochu zabrat. A musela jsem si po přečtení dát od komentáře odstup.

V posledním díle už začnou věci dávat smysl. Minulosti začne dávat smysl. A mě jako čtenáři tuhla krev v žilách, protože ve mě hlodala ta zlobivá myšlenka, že tohle prostě nemůže skončit dobře. Dovětek "jak pro koho" nepočítám.

Protože poslední třetina knihy je strašně napínavá a vážně brutální (Zde mám jenom jednu vítku, která způsobila až moc snadný prokouknutí. Nick je nahej, takže to bylo muselo být vidět, ne? Přesto ho pověsí za protézu?) a konec je emoční pecka, až hamba, ale dík za to. Moc.

Pasáž o rok později je poslední kopnutí do už tak emočně vyždímaný trosky, kterou ze mě (převážně poslední dva díly) Fatale udělala. Což je vtipné. Tehdy jsem první díl napoprvé nedočetla :O

19 06.06.2021

Zatím se mi líbil každý díl, protože měl něco do sebe, a byl úplně jiný. Ale Modlitba za déšť je prozatímní top!

Jo, nemá tušení, kdo je a co se stalo, a ze své minulosti si nepamatuje vůbec nic. Najde dočasný azil v domě, kde bydlí členové rockové kapely. Vážně se mi líbilo ten postupný rozklad. Jak Jo působí na ostatní, tentokrát bez toho, aby si to uvědomovala. Navíc je jí v patách dost nebezpečný člověk. A že kvůli němu to byl masakr! :(

A všechno se blíží svému krvavému vyvrcholení.

20 06.06.2021

Asi jsem už stará nebo začínám bláznit. Ajá si tenhle bizár chtěla přečíst! A ve výsledku jsem četla vlastně dobrou knihu. V rámci možností.

Film jsem viděla jenom jednou, protože to byla blbost. Ale taky je pravda, že si pamatuju jenom dvě věci. Že to byla blbina. A že Buffy chodila lovit, jenom když měla menzes, protože to upíry víc naláká. Za své guilty pleasure se nestydím. Ale tohle není moje guilty pleasure, je to jenom špatně natočená blbina. Nic víc. Pokud neznáte historii, jak se ze špatného filmu, stal dobrý seriál, nastudujte si to, dnes se tím nebudu zabývat. Už jenom proto, že má tenhle sešítek jenom 140 stran. Tak ať napsat komentář netrvá déle, než tohle přečíst ;)

No, já vlastně v knihovně hledala něco jiného. Hledala jsem knihu Černá křídla Cthulhu 2. Šla jsem najisto, kde jsou ostatní díly (četla jsem už první díl, logicky) a tam...našla detektivky. Nějak mi předělali regály. A jak jsem byla zblblá, kouknu doprava a zjistím, že fantasy udělali nově speciální místnost a kde bylo dřív fantasy je teď sci-fi, které předtím mělo zoufale málo místa. Ale kde jsou horory nemám tušení. Příště zjistím. Ale dál. A já jako v tranzu šla do oné místnosti. Do oné místnost s fantasy, ne do oné místnosti jako na záchod. A tam na mě z regálů, protože už na sebe knihy nebyly naplácnuté jako sardinky, vykoukla tahle kniha. Takže ne, nepůjčila jsem si Černá křídla Cthulhu 2, jak jsem měla v plánu. Půjčila jsem si Buffy. A dobře jsem udělala. Jak jsem kolem sebe zmateně koukala, potom šla zmateně zpátky, opřela se o jiný regál a tam uviděla něco, co jsem neviděla, když jsem tam stála poprvé. A bylo po předsevzetí, že si nic nepůjčim. Krom toho, pro co jsem si původně přišla. Asi do toho očkování (dvacet minut před touhle akcí) dal Gates něco jiného než čip na sledování O :D ale na druhou stranu. Ty dva komiksy za to stály! (A teď ke knize. Vím, vím, citlivost na osobní příběhy a povídání o okolnostech čtení, které jsou sice důležitým faktorem k hodnocení, zde jsou nevítané. Ale mám přes sebou čtení 140 stran. Musím se vykecat, ohledně obsahu toho asi tolik nebude. Suprise, suprise, zatím jsem nepřečetla ani stránku knihy! Ale kdo mě zná, ví, že tohle dělám. A nepřestanu!) A jaké to jsou tituly? Až zítra! Až přijdou na řadu :O

(Udělala jsem si kafe. Postavila ho na stůl. Koukám na déšť. Začínám číst. Kolik toho přečtu, než uvidím bílé dno hrnečku? A že to je hezkej hrneček. Dostala jsem ho před skoro dvaceti lety od kamarádky. Díky, zlato!)

Během prvních dvou kapitol vám dojde, že je Buffy všechno, co nesnášíte na filmech z amerických středních škol. Populární holka, trochu hloupá, ale chodí s krasavcem, a má strašně moc kamarádů, kterým nevadí, jak je vlastně strašně povrchní. A taky ples. Bude ples! A ve stínech někdo zabíjí lidi. Kousnutím do krku.

Jenže Buffy je povolaná a všechno tohle jde stranou. Musí trénovat a...no, zabít všechny upíry. Překvapivě ;)
A stane se z ní normální snesitelná holka. Co musí...no, zabít všechny upíry. Překvapivě ;)
V téhle časti jsem se začala konečně bavit, protože mě ty keci ze školy nebaví nikdy a nikde. Je to jiná mentalita, no...

Kniha napsaná fakt jednoduše. Ne nudně a hloupě. Prostě jednoduše. Jako vzpomínka na Stopy hrůzy, které jsem jako puboš ráda četla :)
O postavách se sice moc nedozvíte. Ale je to vůbec třeba?

(Vidím dno na straně 96.)

16 05.06.2021

Na tuhle sbírku jsem byla hodně zvědavá. Zrovna jsem dočetla Outsidera, takže jsem doufala, že si mistr napraví reputaci. A po dočtení jsem úplně nepochopila (Ať teče krev je nejdelší kousek ve sbírce, má přes 150 stran), proč nebylo vydáno samostatně, titulní povídka. Já jsem totiž mezi knihou Outsider a Když teče krev nic jiného nečetla. Takže jsem hned začala titulní povídkou. Podle mě to žádný koncept nenaruší.

A teď upřímně. Každá povídka měla něco do sebe a každá mě dostala. Podle mě je zavádějící název knihy, který není úplně nejlépe přeložen, ale mě osobně nenapadá, co by tedy byla lepší varianta. Tedy ta, která by zněla lépe v češtině. Doslovný překlad by se nehodil. Ale potom to navodí dojem, že do ruky dostanete krváky a drsné horory. A ani jedna z těch povídek není horor. Nečtěte to s tou myšlenkou. Budete potom zklamaný. Nejsou to horory!!!!

První povídka je příjemná duchařina, která není možná duchařina, ale...v povídce...
Druhá povídka je apokalypsa v přímém přenosu, která není možná jenom o...v povídce...
Třetí povídka je detektivka, která se překlopí do jednoho z dílu mého oblíbeného sérialu, kterým je...v povídce...
Čtvrtá povídka je klasické dilema, které mi na konci...v povídce...

Prostě pochybnosti. A to mám na povídkách ráda. Když neskončí svým posledním slovem. Ale ta slova zní dál ve vás. V podobě pochybností ;)

Když teče krev je sbírka, která mi padla do noty. A není to jenom tím, že jsem zblblá a naivní a sežeru všechno. Tak dlouho mistra ještě nečtu. Ale vadí mi to neustále vyčítání superkorektnosti a měknutí. Já Kinga vnímám jako spisovatele, který toho už má dost za sebou a pochopil hodně věcí. Podle mě už píše jenom proto, že prostě musí kvůli tomu v sobě. Že si vydělal na další dva životy dostatečně. Mmch, na každou z povídek jsou už prodaná práva na zfilmování, adaptace Lisey už je venku, další letos taky proběhla. (On má podle mě peněz nejspíš až až.) A že do knih dává svoje myšlenky? Co to k%@^a? Vždyť o tom to je! Autor do knihy má dát sám sebe. A nerada někomu kazim iluze, ale každá krev neznamená drsnotu. Mě kolikrát dostanou úplně nevinné věci, které následně rezonují v nitru.

No, komentář k povídkám jenom u povídek, nevešlo by se to do jednoho komentáře ;)

Po dočtení jsem přemýšlela nad onou spojnicí povídek. Přeci jen, narazila jsem zde i na frázi "tahle se tam vůbec nehodila". Takže jsou tam jenom povídky "protože povídky, aby kniha" nebo mají spolu něco společného? No...

A tím slovem jsou právě pochybnosti. Z různého úhlu pohledu. A je pravda, že já občas byla plná pochybnosti stejně jako hrdinové povídek. Hlavně u první a poslední.

30 05.06.2021

Sice dost brutální téma, ale hned od začátku jsem se začetla. Pomohlo tomu hlavně to střídání výslechů a co se dělo před a během zatýkání Terryho. Už jenom to (když nepočítám dost podrobný popis toho, co se stalo) je dost silná káva. Mluvím o tom, že mistr v první části zabrnkal na dost citlivých témat. Tím pochopitelně myslím oběť a kde k tomu došlo. Dítě a maloměsto v Americe. Jo, přesně dva důvody, který zapříčiní, že policajti jsou v ten moment schopný zatknout i páru nad hrncem, aby místní dostaly svůj příděl krve jako satisfakci. Výpovědi jsou navíc strašně předpojaté a presumpce neviny neexistuje. Přeci jenom, oni ho viděli! No, zároveň Terryho vidělo dost lidí na úplně jiném místě. A nesmí se zapomenout na supy, kteří občas taky pomohou, ale většinou jsou jenom supy, nic víc.

Vtipný fakt číslo jedna: je zde zmíněná přednáška na téma zakazování knih. To je opět zase velice aktuální. A i sám mistr to zná moc dobře v rámci svých knih.

Vtipný fakt číslo dvě: Terry byl na přednášce Harlana Cobena. Což je velice kvalitní autor detektivek se skvěle propracovanou psychologií postav. Nevím, zda to bylo schválně, aby nás autor utvrdil (znejistěl?), že (zda?) to bude klasická detektivka, a proto použil jméno skutečného autora nebo jsou prostě jenom kamarádi. Protože s vynecháním oněch detailních popisů, začátek působí jak z pera zmiňovaného autora.

A teď už záleží jenom na autorovi, jak to vysvětlí. To, že byl Terry na dvou místech. Lze to nějak normálně jak by to udělal detektivkář? To by chtělo velkej fištrón. Nebo to vyřeší pomocí nadpřirozena. Co bych jako čtenář chtěla víc? Hmm...

Vtipný fakt číslo tři: tohle jsem všechno napsala a jsem teprve na straně osmdesát. Crap! To zas bude další komentář bez struktury, kterej bude smysl dávat jenom mě!? :D

*****

Navíc se mi zde líbí použití úvodního paradoxu. Policajti mají důkazy, že byl Terry na místě činu. Ale zároveň mají důkazy, že byl i někde jinde. Mě osobně přišlo hodně fascinující, že to ví. Zároveň ví, že by nestihl být nejdřív tam a potom tam. Ale místo toho, aby jako první projevili snahu o zjištění, jak je to možné, stojí si za svým a tvrdí, že když mají tyhle důkazy, je to jasné a že mají ty druhé, tak to je asi nějaká dobře vymyšlená konspirace a dopředu promyšlené, když by vlastně měli mít stejnou váhu. A vlastně se tak na to dívá i strana Terryho. Chudák soudce, který to dostane na stůl, že? Možná proto jsem vážně nečekala, že King udělá, co udělal, 16. července. Jako sorry, ale já koukala jako z jara. Dostal mě borec. Takže jsem si řekla: "Co teď jako, k%@#a, má borec v plánu?!??!".
Noooo...

Co je na knize a příběhu fajn, jsou dobře popsané mechanismy, když někoho zavřou a co se kolem toho děje. Tahle část mi přišla strašně dobře napsaná. A jo, věřím tomu, že kdyby mi někdo dal tohle přečíst a já nevěděla, že čtu Kinga, tak si řeknu, že to je nejspíš nějaký už dobře vypsaný detektivkář a budu se zajímajat o jeho jméno, a dojde mi to až po chvíli. Prostě, kdo umí, ten umí...

Mmch, já jsem s vyřešení a co za tím stálo naprosto spokojená. A myslím, že podle toho se asi rozhodne čtenář, zda se mu kniha líbila. Jestli čekal klasickou detektivku nebo nadpřirozeno...

Zklamala mě pouze jedna věc. A to způsob a místo, kdy do děje nastoupí Holly.

SPOILER? MOŽNÁ :) SPÍŠ NE...
Protože ona během pár stránek přijde skoro na všechno. A leč už dřív byla nahozena myšlenka možného nadpřirozena, už během čtení její první pasáže jsem nebyla dojmu, že ať zjistí cokoliv, všichni jí to samozřejmě uvěří. To by mě neštvalo, kdyby tam byla už od začátku jenom tak "obsahově jemně". Nebo kdyby tam byl už začátku nějaký jiný "hodný blázen", který by vyšetřovatelům celou dobu nabízel právě tuhle teorii, a Holly by to svým vyšetřováním podpořila, a poté se toto prokázalo za skutečnost. Takhle to působilo takhle: to je Holly, tu máme rádi, z té by autor neudělal blbku, takže její teorie bude přeci správná. A jo, působí to potom dojmem, že jí tam dal autor dodatečně, aby z toho vybrousil, jelikož nevěděl, jak se dostat z problému, do kterého se na začátku sám dostal. Což asi ten případ rozhodně nebyl, ale působí to tak. A možná to dost lidem vadilo na knize nejvíc... :/

27 30.05.2021

První díl skončil napínavě, takže se hned pokračuje tam. Alex je v obrovskym průšvihu a kamarádi mu musí pomoct. Což bude nebezpečné, napínavé a do toho Drusilla, která netroškaří. Plány má vskutku velké a všechno by se mohlo změnit...

Akční jednohubka, která mě bavila. A to slovo "jednohubka" myslím doslova. Kniha totiž opět obsahuje pouze čtyři sešity. A z toho je jeden vlastně...no, kdo četl, ví, co v něm je.

Bohužel to opět strašně rychle uteklo, ale to není mínus, jenom to je rychle pryč. A vážně to opět působilo jako jeden díl seriálu. Včetně toho, že jsem měla přečteno za stejnou dobu.

A teď trocha toho nepříjemného...


ZAČÁTEK SPOILERU

Mám jenom jeden problém. S anotací, která mi úplně nesedí do děje knihy.
Z anotace:
"Jenže záludná Drusilla a její poskok Spike jsou jen krůček od otevření Pekelné brány, a tak se Buffy bude muset rozhodnout: buď zachrání kamaráda, anebo celý svět."

Kdo si tohle přečte v anotaci, čeká zběsilou jízdu kde bude tikat časovaná bomba v podobě Drusilly, která využije čas, kdy přemožitelka zachraňuje svého kamaráda, takže ona mezitím může způsobit konec všeho. Jenže takhle to vážně není. Nejdřív se vyřeší situace s Alexem a Drusilla se zjeví...a tím to skončí...bude to v dalším díle

Navíc ona tam ani nic moc neudělala. Jenom ukázala na dýku a potom přišla na tu výstavu, kde dýka byla. A potom byl konec knihy...

"A jak do toho všeho zapadá vysoký, zachmuřený a tajuplný Angel? Už brzy se má ukázat, že tajemství, které skrývá, jednou provždy změní válku mezi přemožitelkou a upíry."

Ehm, tohle tam ale vůbec není. V bonusové kapitole se ukáže, že kdyby za Anyou nepřišla jako první Buffy, pokusil by se o to stejné Angel. Proto za Anyou přišel. Ale to je všechno. A z té konverzace na schodech, vám to dojde hned, kdo je pod maskou. Ale v praxi to bylo taky o ničem a do toho slíbeného v anotaci to má hodně daleko. Bude to v dalším díle?

Takže ne, nejsem nás naštvaná z toho, co jsem četla. Třeba ta (pře)dlouhá pasáž s Willow byla úžasná. Ale jsem naštvaná, že anotace mluví o něčem jiném, než se v knize děje :(

KONEC SPOILERU

Takže když dám stranou tu blbost z anotace, kterou nevím, zda může český vydavatel ovlivnit, jsem si užila dobrý komiks.

Knihu jednoznačně doporučuji. Je to příjemný příběh, který by sice zasloužil hlubší propracování ohledně postav, ale pokud máte rádi něco jednoduchého nebo je Buffy vaše guilty pleasure, je to pro vás. U prvního dílu to nebylo tolik vidět, ale u dvojky jde víc. Občas jsem si připadala, jako kdyby v kontextu chyběla stránka. A tím nemyslím jenom díru v podobě bonusové kapitol(k)y. Nepochopila jsem, proč to je na konci :(

Já osobně mám ráda i tyhle nenáročné příběhy. Ale pravdou je, že se mi možná nejvíc líbila ta kapitola jenom s Willow...

22 26.05.2021

Ano, to je ta autorka, na kterou jsem se tak dlouho těšila. A jelikož jsem u ní začala s povídkou Ptáci (jak předvídatelné, že?), rozhodla jsem se nejdřív jít do povídek. A teprve potom se pustit do románů. Jak mi mamka slíbila, Juliův vzestup je dost drsná psychárna (paradoxně je to kniha, kterou dostala ode mě). Nemám tedy strach, že by mě její další tvorba v budoucnosti zklamala...

Kniha obsahuje šest povídek. Ptáky jsem už četla ve sbírce Tichá hrůza. Zde je v jiném překladu. Tak jsem byla zvědavá, zda ti bude stejný zážitek v překladu o dvacet let mladším. No, napíšu jenom, že když máte dobrý základ, je jedno, kdy je překládáno. I zde jsem byla úplně v hajzlíčku ;)

A o dalších povídkách u jednotlivých povídek. Páč to tam patří ;) a protože mě baví psát ty svoje kecičky i tam :O

Dobře vybrané povídky autorky ze sbírky, která vyšla v roce 1987. Četla jsem vydání z roku 1991, které obsahuje vážně znepokojující ilustrace Jiřího Běhounka.

26 25.05.2021

Bavilo mě to, to jo. Ale bohužel se nemohu zbavit jaké si pachuťi na patře po dočtení.

Všechno, co se tady stane je sice fajn, ale působí to ma mě vata, aby dílo hledání nástupce nebyl moc krátký. Kvůli tomu další linky působí rušivým dojmem a v celkovém výsledku mě silně otravovaly.

Snad to bude příště lepší. Dnes "meh" a popojedeme :/

24 21.05.2021

Na knihu jsem byla hodně zvědavá. Patří totiž do ranku titulů, o kterých si ani nic nezjišťuju, protože prostě vím, že to bude pecka. Ale i tak jsem knihu po prvním prolistování zase zavřela a chvíli o tom přemýšlela. A přečetla si raději jinou, která byla ve stejném balíčku.

Začnu tím, že Černá palice 1945 krásně voní. Nestydím se za to, že jsem čuchačka. Ale kresba mě nejdřív (mírně řečeno) vyděsila. Protože tentokrát má Matt Kindt celou knihu pro sebe. A jeho kresba je velice specifická. A ne každému sedne. Natož na prostoru celé knihy. Ale taky je pravda, že po pár stranách jsem si zvykla, a strašně se mi kresba líbila. Jenže potom přijde na řadu děj. A ten upřímně taky nemusí každému sednout. Ale je to Černá palice. Buď si to koupíte "protože Jeff Lemire", nebo "protože Černá palice a rozšíření jejího světa", nebo se celou knihu vyprdnete "protože žďímačka peněz"...

Tak proč se teda pustit do podobné knihy? Nevím, jak ostatní, ale já prostě musela ;)

Příběh je rozdělený do dvou linií. Minulost z poslední akce a současnost lidí z Letky. A napsat komentář k téhle knize je vážně těžké, abych něco nevykecala. Protože ten příběh z minulosti je strašně důležitý pro pochopení linky přítomnosti. A přítomnost je hodně důležitá k pochopení naší vlastní skutečné přítomnosti...

Tahle kniha byla prostě skvělá. A přestože je mi jasný, že není pro každého, mě se moc líbila :)

22 21.05.2021

Na tuhle knihu jsem se vážně moc těšila. Zaujala mě už jenom svojí kresbou. A po ukázce z edičáku jsem si jenom potvrdila, že tuhle sérii zkusím. No, a po dočtení mohu říct, že budu číst dál. Ale postupně.

Už jenom ta obálka je skvělá. Správně tajemná a stejnou měrou vtipná. A co následovalo dál v knize bylo podstatně lepší.

Sedíte si v restauraci na rande, který nejde úplně nejlépe, a informace, že vaše babča utekla domova seniorů, to nezlepší. Což o tom, sice to není ta nejhorší zpráva dne, krom příšer a hodně zbraní, ale tak trochu se uskuteční únos vlastního vnuka. Ale to je teprve začátek.

Někdo chce z mrtvých vrátit Artuše. No, a udělá to. A upřímně, není to sympatickej týpek a jeho úmysly nejsou moc čistý. Ale babča je připravená. A že to byla vážně nadupaná jízda... :)

Jenom to mohlo být trochu delší. Ale to se stává, když je první díl dobrý, že tenhle pocit dorazí :D

Kresba mě bavila a moc se líbila. Velice převelice. Hlavně barvy. Protože ty byly naprosto úžasný. A všechno to spolu fungovalo dokonale. A mě před očima jelo něco neskutečně krásnýho.

Omlouvám se za svou přehnanou pozitivitu. Ale já se bavila. A už se těším na další díl :)

25 20.05.2021

První, co mě zaujalo, že je kniha poměrně tlustá. Tak jsem se hodně těšila.

Sice je příběh v jedné lince, ale je tak trochu rozdělený. Než dojde na čas na samotnou část Útok na Amazonky, přijde Labutí píseň.

Za mě čtenářský průměr, který nevystřelí z trenek. Nebo trochu jinak. Problém byl v tom, že důvod zrodu Silver Swan byl nijakej. Jako kdyby tam byl jenom proto, aby Wonder Woman rozptýlil od toho hlavního problému. Protože jo, nakresleno je krásně, ale je to jenom o tom rubání se. Důvod, proč se z Vanessy stane Silver Swan pro mě nebyl dostatečně zodpovězenej a neberu ho. Nebylo to prostě úplně ono. Jsem moc náročná? No, asi mám raději pořádně vysvětleno, když se z někoho stane padouch. Což ve třech sešitech nedáte, když je v nich celé vyřešení a zakončení...

A potom přijde konečně to, co vám slíbí anotace a název knihy. Útok na Amazonky ;)

A protože je to plán Darkseida, dostaví se do boje až ve finále. Což trochu chápu, ale do té doby posílá poskoky, a tím pádem sice čtenář celou dobu ví, o co mu jde, ale zároveň je to jedna velká rubanice. Což o tom, nakresleno krásně, ale jako kdyby ztrácel příběh, ne na šťávě, ale na duši a epičnosti, nebo se tvůrcům kvůli určitým nastaveným mantinelům nepodařilo najít směr, kterým se opět dostat do mého citového vnímání příběhu. Což mi mrzí, protože minulý díl, kde nastoupí Robinson byl úžasný. Možná s tím má něco i společného konec. Nemám ráda, když se padouchovi stane právě tohle...

Přesto je i tenhle díl moc povedený. Jenom mi tam chybělo víc hovorů. Ne toho typu, kde během dialogu Diana vzpomíná, co dnes dělala a jak sejmula tři padouchy. To jsou hovory, které jsou do téhle série málo :(

Kresba opět velice povedená. Prostě standard WW, a naštěstí tentokrát žádná testosteronová Diana ;)

Proč ale dávám čtyři hvězdy? Za to předtím bych nejspíš dala 4,5, protože je to stále dobrý příběh. Ale opět název, který čtenáře dost klame. Ne až tak moc jako Batman a jeho Svatba, ale tohle k tomu mělo prostě blízko. Dál už ani slovo, ať nespoileruju....

19 19.05.2021

Dobře, teď upřímně. Dostala mě kresba a ta rozhodla, že si knihu chci přečíst. Ale když jsem knihu potom otevřela, bylo to jako vstoupit do jiné dimenze. A to jsem byla teprve na začátku.

On je sám o sobě příběh postavený celkem jednoduše. Na zem něco spadne a musí se zjistit, co to je. A přestože je kresba emzáka nádherná, takže by se dalo očekávat, že to bude silně brutální, zde se jedná spíš o vnitřní brutálno. Jo, tady se hodně střílí do prostoru myšlenky. Asi proto to nebude kniha pro každého. A nejspíš na 100% čtenářsky oceněna až po více přečtení.

Hodně přemýšlení na téma podstaty lži, naší existence a co v tomhle světě znamenáme. Za mě povedené.

Co ale zasáhlo (možná) nejvíc, byla kresba. Právě ta, která rozhodla, že si knihu koupim. To bylo něco neuskutečnýho. Ať už barvy nebo způsob vykreslení. Všechno to k sobě sedělo a já si užila každou stránku.

No, teď mám asi výmaz a přijde error. Takže by...

25 18.05.2021

Naprosto úžasně zpracovaný příběh. Konečně!

První dva díly byly dobré, ale Křest ohněm je konečně něco, co jsem četla fakt ráda. Postavy mě zajímaly a celé mě to bavilo zatím nejvíc.

Jasně, sice je to hledání sestry strašně jednoduché. A že každá stopa vyjde na první dobrou, mi absolutně nevadilo. Přeci jenom, nečtu detektivku. A až do závěrečné konfrontace všechno klapalo, mělo spád a žádné hluché místo. Hezky zpracovaná byla hlavně linka Jamie.

Kresba byla klasickej mainstream, ale dobře se na to koukalo. Opět, hlavně v lince Jamie. Obálka nádherná. A předěly kapitol ještě nádhernější.

PS: a ten závěrečnej sešit vás přiměje znovu kouknout na seriál. Takže účel to splnilo...

26 16.05.2021

To jsem se zase těšila! Nový díl Astonishing X-Men!!!

Opět se pokračuje a navazuje přesně tam, kde se skončilo a je to neskutečně bombičkový.

Ok, je to Whedon, má to tak rád. Postavy a jejich emoce, který je dokreslují, a dělají z nich uvěřitelný bytosti a ne žádný plochý ... " cosi, když to umře, tak meh" figurky. Asi jsem už trochu zblblá, ale já to prostě potřebuju. A že dramatu bylo v trojce fakt hodně! A tady je ho taky opět dost :)

Ale taky hodně akce. Hodně dobré akce. Petr jako ničitel světa? No, ono to nakonec nebude tak horký, a trochu komplikovaný rozhodně jo, ale celý to bylo strašně dobře napsaný. Klasika, ale s dost velkým upgradem. (Dík, dík, chlape!)

Opět na první pohled zbytečně velká okna, ale je v nich na stranu druhou dost detailů, a jako vždy jsem si kresbu užila. Hele, proti rozmanitosti nic nemám, ale když jednu sérii jedou stále dva stejní lidé, je to prostě lepší!

Možná proto jsem ani nebyla překvapená a čekala, že budu konec nenávidět. Protože končí, jak končí, a kdo ví, kdy vyjde pokračování... :(

21 15.05.2021

Že budu psát už počtvrté nadšené ódy, o tom jsem dopředu ani nepochybovala. Protože čtvrtá Zelená krev se opět povedla na jedničku ;)

Luke je otřesený ze smrti Anne a jako cestu dál zvolí pomstu. Ale všechno se trochu zkomplikuje. Navíc když je teď Brad obviněn z vraždy, kterou nespáchal, a je na něj vypsaná odměna.

A King je blízko...

Ale nejdřív linka s honáky, protože se kluci musí někde schovat a zároveň něco vydělat. Ožehavě zpracované :O je rok 2021 :D a to se ještě staví indiáni :/

A King je blízko...

Konec mě vyloženě pobavil. Pro dobrotu, že... :D

Mapka na konci vyloženě potěšila :)

Jo, a o kresbě už ani není třeba mluvit. Dokonalá jako vždycky. Kniha obsahuje hned několik neskutečných kreseb. A je pravda, že Masasumi Kakizaki je prostě ďábel. A já ho za to zbožňuju :)

16 14.05.2021

Poslední liga. Očekávala jsem tedy něco, co mě vystřelí z kecek. Nějakou kulervoucí popkornovku. Ať alespoň na konci řeknu: "Nelituju ani jediné minuty čtení." Můj přehnaný optimismus způsobila jedna věc. Hned jak vydavatel zveřejnil obálku, roztála jsem. Tohle je krásně zkloubený nový se starym. A to je možná můj problém potom s textem. Po šestém díle jsem měla z Christophera Priesta oprávněné obavy. Jestli to nebude další průšvih a nejlepší věcí na celém komiksu nebude jenom ta obálka, vydávající hold starým komiksům.

Tenhle komiks má jeden velký problém. Že vám jeho smysl a samotná existence, a proč je sestavený, jak je, dojde mnohem později než během jeho čtení. No, a asi spíš pokud se vydavatel zatřese a začne vydávat i série o míň provařených postavách. Už jenom proto že je do jejího děje opět přidáno z jiných sérií. Které u nás nevychází. Teda, ne sešity, ale postavy. Třeba "druhý Batmanův tým". Já ty postavy znám, ale nevím, jak se do Americké ligy spravedlnosti dostaly, kromě Caitlin, že. Ale pokud někdo nečte SQ, tak neví ani to.
(Tak tedy doufejme, že když to hlavní z Rebirthu jede do svých konců, něco se stane. Pozitivního.) A podle mě si to uvědomoval i sám autor, když sám dál vsuvky, aby třeba lidi věděli, jak funguje síla Vixen...

Paradoxně celý děj dopředu táhne právě Fanoušek a co všechno "vyvádí". A jak to celé následně skončilo...

Druhá kniha od Priesta se mi líbila mnohem víc, ale chyběl v ní pořádnej kontext situace a ta nejdůležitější věc. Práce s postavama, která proběhla v jiných knihách. A je to velká škoda. Když nemáte vztah k postavám, je vám jedno, co se s nima potom stane. Viz ta dlouhá pasáž z Afriky, kde se představí Rudý lev. Jeho postava je zajímavá, ale v téhle knize se o ní nic nedozvíme. A protože je liga v totálním loji, kdo je přijde "záchránit" a pokosit kvůli svým zájmům? Well, well, v ten okamžik asi úplně každýmu dojde, proč poslední dvě knihy dělal Priest, pokud si to už u minulého dílu nenašel na netu. A musím říct, že byl Deathstroke jako fakt brutálně dobrej. Takže pokud šlo o to, představit postavy do dalších sérií, tak ok. Ale proč to muselo vyznít tak blbě pro členy ligy samotné? Vypadají tam jako nýmandi ne jako superhrdinové. Labutí píseň, která skřípe asi jako když začnu zpívat já. Tj všichni zdrhaj. A nevědět, že je to konec, očekávám ještě jeden díl....

A ta kresba Diany v Kuráži? To bylo hodně dobrý ♡♡♡

A škoda nevyužitého potenciálu u komise :(

15 14.05.2021

Oči plné děsu je sbírka, která mi byla doporučená. A jelikož mě povídky moc baví, šla jsem do toho. Ale hned na začátku jsem se sekla, protože první povídka mě vůbec nechytla. A jelikož jsou oba autoři velice oceňování, nadechla jsem se a četla dál. Hned to bylo vážně lepší :)

Jsem vděčná za medailonky. Kdo tyhle moje kraviny čte pravidelně, už ví, že tohle je pro mě důležité. (Každej má něco...tak co?!) Obálka knihy je taky skvělá, hodí se. Mrzela mě jenom jedna věc. Že ilustrace nejsou součástí každé povídky. Přeci jen, podle jejich vyvedení a co do jednotlivých příběhů znamenají, škoda, že nebyly v každém kousku :(

Ke každé povídce jsem napsala nějaké ty kecičky. Klasika, no...

(Kniha Oči plné děsu vyšla pouze u nás a to spojením knih obou autorů, které vyšly v zahraničí:
The Collected Writings of Ambrose Bierce (1960) - Ambrose Bierce
Ghost Stories of an Antiquar (1937) - Montague R. James)

Povídky obou autorů byly dobré, ale nebudu lhát. Práce Ambrose Bierce mě navila mnohem víc. A ráda si od něj něco přečtu dál...

Celkové hodnocení knihy táhne dílů právě Montague R. James...

17 13.05.2021

Upřímně? Je mi jedno, proč tahle kniha byla napsaná. Na začátku je samozřejmě pár vět, aby si to čtenář dal na osu času a bylo mu jasný, kdy se to odehrává. A přestože to je jednorázovka, všechno může dopadnout jinak. Nebo taky ne. Přeci jenom, Bůh lží vám nikdy neřekne pravdu. Jenom to shrnutí totálně (přesto logicky) vyspoileruje (a neudělá stejnou práci i jakýkoliv komentář zde?) děj předchozí ohledně Války říší. Tak čtěte popořadě ;)

Loki si po svém hrdinském činu (ale samozřejmě napsaném tak, aby vypadal jako sketa a potom na óóóó) vysloužil trůn. Což je to poslední, po čem touží. A já se mu nedivím. Na ledové hroudě není žádná zábava...
Ale jak se naučit být králem a hrdinou?
Já vím, paní učitelko, já vím, bude chtít být Avenger.
Hele, já si zvládnu přestavit hodně věcí, ale doučování u Tonyho, jak být hrdinou, v těch možnostech trčí jak bolavá noha :/
Nebo se může stát úplně něco jiného. Hlavně když víte, když umřete jako "Bůh ničeho".

Tenhle příběh(y) je zmatený stejně jako Loki a jeho vyprávění. Ale od druhé poloviny jsem se v tom konečně začala orientovat a už i trochu bavila. Jenom tomu něco chybělo. Navíc je konec takový...no, chci vědět, co bude v budoucnosti. Vážně moc.

Je to ale spíš slepenek různých příběhů, což bych chápala, kdyby se jednalo o první díl v sérii. Jenže tohle je spíš takové "dáme to lidem, sice budou zmatený a nic nebudou nechápat, ale ať ví, že s Lokim ještě počítáme, ve velkém". Ale jak dlouho na to budeme čekat?

Protože já sice očekávala, že se Loki bude hledat. Ale nečekala jsem, že ho na té cestě povede tak nudný scénář. Nebo jinak. Nečekala jsem, že to bude scénář bez šťávy, protože já to chtěla několikrát odložit. Na konci se to srovná, ale to moje očekávání vážně nezajímalo!

Protože já jsem už docela otrávená z komiksů tohohle typu. "To pochopíte potom.", když nikdo neví, kdy to slavné "potom" bude :( :/

A upřímně doufám, že ten druhý Loki, který je na letošek připravený, se povede víc...protože s tou postavou se dá pracovat mnohem líp, než to předvedl Kibblesmith :/

20 02.05.2021