Lenka.Vílka komentáře u knih

("How does it feel on the outside, Looking inside, Do you feel rejected, I watch you to see that I was right, On the inside, You're the one infected." ... Infected - Eyes Set To Kill)

Ono to možná není plné akce a násilí. Ale upřímně. Já bych byla překvapená, kdyby byl děj jiný. Jiné tempo a jiný obsah bych autorovi neodpustila a byla z něj rozhozená. Nemohu si pomoct, ale tyhle díly mám prostě nejraději. Ono se tam vlastně nic nestane. Vy ten postup fyzicky nevidíte, protože se to odehraje uvnitř. A to je pro vás buď dobrá forma nebo důvod k brblání, že "no action". Takový už prostě Rick je a proto mu to a Kirmanovi stále žeru. A taky emotivní proslovy na konci knihy. Ty umí autor Rickovi do pusy vložit naprosto parádně. Top knihy. Plus (opět) pokec za mřížemi. Řadím mezi to nejlepší ze série.

No, a těžko zapomenout na konec. Kde je hodně oken bez textu. Čtenáři si tu část vybaví. A do toho ty celostránkové kresby. Řekla bych střih na jedničku. To dá zabrat. Slintla jsem si.

19 27.11.2018

("Suddenly collapse...It all falls down. So say goodbye, close your eyes for the last time, questioning everything that went wrong." ... Say Goodbye - I Killed The Prom Queen)

To bylo neskutečný. Autoři opět ukázali další vstvu příběhu, kde nic není jenom černé a bílé. Stále je to drsný, prostý a násilný, ale tentokrát bylo všechno ještě trochu jinak. Na druhou stranu bylo čtení snadnější a rychlejší, protože je děj přímější a tentokrát bez odboček a náročného na sledování skákání v čase (jenom méně náročnější skákání v čase). Konec byl prostě drsně opravdovej. Ale opravdovej. Emoční vycuc.

16 27.11.2018

("Return to reality, Avoiding the treachery, Return to reality, Witness against the fools of the world playing a game so cruel how long before the lesson is learned, will it be understood" ... Return to reality - Sick Of It All)

Nemám tušení, co si o tomhle dílu myslet. Omlouvám se tedy, že dnes to bude vážně krátké. Návrat, akce, ajajaj. Přestože to bylo skvělé od začátku do konce, já fakt nevím. Na tenhle díl jsem se moc těšila, ale přijde mi to jako vata, která se mohla dost prostřihat. Půlka tohohle měla být v minulém a ta druhá měla být součástí následujícího. V rámci série ok, jako samostatný díl jaksi divné. Dejte mi, prosím, další díl. Ať si zlepšim chuť.

13 26.11.2018

("We are living proof of a world gone mad, But this is all we have, we spin in cycles, We drift in the dark our world falling apart, Chance made us brothers, loyal to the last breath I take, Our legacy won't be wasted on me." ... Our legacy - While She Sleeps)

Jsem moc ráda, že jsem se k sérii vrátila, znovu přečetla první díl a čtu dál sérii. Protože tohle bylo...jo, vlastně dobré. Hmm, po dvou letech od prvního setkání. Prostě rostu do moudrosti, co se dá dělat...

Náročné na sledování, kvůli času, jak to je poskládané. Tentokrát se hodně věnujeme postavám jako takovým, aby jejich dosavadní chování i to budoucí dávalo smysl. Protože pro mě je těžké říct, kdo vlastně je ten dobrej a špatnej. A nezjistila jsem to ani tady. Jo, těším se na další díl. Tohohle "šlapání na místě" bylo třeba, takže super.

17 26.11.2018

("Even when you've paid enough, been pulled apart or been held up, With every single memory of the good or bad faces of luck, Don't lose any sleep tonight, I'm sure everything will end up alright, You may win or lose, But to be yourself is all that you can do, To be yourself is all that you can do." ... Be Yourself - Audioslave)

Tohle jsem nečekala. Příběh bych zařadila mezi průměr, ale i tak udržel mojí pozornost celou dobu čtení. Batman, jak ho mám ráda. Nekompromisní, vražedný. A musím říct, že celou knihu. Jedna akce za druhou, přesto pokaždé jiné. A co Batman řeší? Ikarus. Ano, je tam spousta věcí a vy všechno chcete vědět a pochopit. A do toho ta kresba. Ta je vážně na uslintnutí. Kdo neviděl, nemůže nikdy nepochopit. Jo, přesně, "Ach" i "Wow". Jdu se někam schovat, ať se uklidním...

12 25.11.2018

("Speak to me of universal laws, The whores hustle and the hustlers whore, All around me people bleed, Speak to me your song of greed." ... The Whores Hustle And The Hustlers Whore - PJ Harvey)

Druhý díl jsem neměla v plánu číst. Dokonce jsem to původně napsala do komentáře jedničky. Ale jsem tady. Ne, že by se mi to nějak rozleželo nebo mi po jedničce kleslo IQ na tolik, abych dvojku vyžadovala (ani předtím ta inteligence nebyla výhra, já vim). Prostě mi přišel mail z knihovny, že na mě čeká rezervace. Jo, přesně, já po dočtení Stříbrné labutě zapomněla zrušit rezervaci Polamané loutky. Takže smolík. Ale tenhle bizár za to stál.

V prvním odstavci jsem chtěla něco napsat k ději. Ale když jsem se nad tím zamyslela, zjistila jsem, že nemám co napsat. Ta kniha nemá žádný děj. První díl ho alespoň měl. Sice úplně o ničem, ale relativně tam byl. Ale tohle? Nic. Proto tenhle komentář bude kratší než k prvnímu dílu. Prostě není co psát. Až na jedno. Kniha byla původně v žánru "pro děti a mládež". Tak alespoň něco jsem pro čtenáře téhle bizarní série udělala. Protože sen o gang bangu je do žánru "pro děti a mládež" naprosto vyhovující!!! Do téhle pasáže to bylo čisté scifi a teď konečně začala komedie. A nesmím zapomenout, že nejvíc cool věc pro sedmnáctiletý je kouření. Já to prostě nesnáším. Ve věku postav téhle knihy mi to nepřijde jako rebelství (jak se určité scény různých děl snaží naznačit), ale jako kravina.

"Proč mi na tom záleží? Nemám na to právo. Nejsme doopravdy spolu - nemáme skutečný vztah. Tohle je pravděpodobně důvod, proč nechce nic oficiálního, protože se chce kurvit a kurevníci na vztahy nejsou."

Cóóóó?
Chápu, proč je tahle postava tak napsaná. Aby čtenářky mohly doufat ve změnu. Že zebra změní barvu pruhů. A možná i eventuálně ano. Jenom mě zaráží, že v téhle části příběhu jsou čtenářky, které mají rády Bishopa. Kterým přijde super. A, sakra, některé si představuji věci. Hele, já do toho jiným nechci kecat. Čtěte si, co chcete. Ale tyhle komentáře jsou na mě moc. V reálu by jste o něj ani kolo neopřeli. Utekli by jste úplně jako já, v deváté kapitole prvního dílu, pokud ne dřív.

Jak vypadá v praxi "zaskřehotat"? Protože to se v knize děje často, ale já furt nemám tušení...

A taky si nejsem jistá, jestli je to YA literatura. Protože postavám je pod dvacet, ale svým myšlením připomínají děti? Protože v YA je spousta dobrých knih a některé tituly i dávají smysl. Tak, prosím, místní označení neberte moc vážně. Ať vám tato série nezkazí YA žánr. Dík...

("This may never start. We could fall apart. And I'd be your memory. Lost your sense of fear. Feelings insincere. Can I be your memory? ... Memory - Sugarcult)

Ze začátku jsem se trochu trápila. Protože kniha je napsaná dobře a čte se doslova sama. Krátké kapitoly, inspektor sympaťák, případ, který vás vtáhne. Ale není to klasická detektivka. Frost si stále povídá s někým, kdo má s případem spojitosti, ale ke klasickému vyšetřování se nedostaneme. Takže spíš psychothriller?

Kniha obsahuje dobrý námět a zaporák je vskutku prohnilý do morku kostí s vskutku geniálním plánem i jeho provedením. Finálový zvrat jsem nečekala (to "co" ano, ale "kdo" opravdu ne). Mě (v obecné rovině) nevadí, když je v knize psycholog/psychiatr, ale až takhle moc zapojený do děje, nějak mi to nesedí. Takže Frankie a její minulost mě ze začátku vážně nezajímala a doufala jsem, že to nebude v ději zase tak podstatné. Bylo? Nebylo? V knize.

A jelikož je Frost ten sympaťák, jak už jsem zmínila, jeho minulost mě zajímala víc. Proč? Je nuda číst o policajtech, který nepijou, nekouří, nebouří se proti autoritám a každá žena jim padne kolem krku. Doufala jsem, že to jeho "dirty little secret" bude stát za to. Stalo? Nestálo? V knize.

Ale i přes plusy, kniha obsahuje dost mínusů. Vadilo mi tempo. Ze začátku si to tak klidně pline a v tom popisu není moc napětí. Škoda. Ke konci to je vážně síla a pecka, ale do finiše vás to vede celkem pomalým tempem. Lapala jsem po dechu jenom na konci, ne v průběhu čtení. Škoda.

Kniha má lehce přes 300 stran. Přesto jsem si v pár momentech říkala: "Proč to tak okecávají? Já chci vyšetřování!". Možná proto mi Frost nepřišel jako policajt, jako klasickej hrdina psychologickýho románu. Sice je polda, ale veškeré zjišťování a konverzace na mě působí jako kdyby novinář něco jen tak vyšetřoval nebo náhodný člověk, který se cítí s případem spojený, jak je to ve zmíněném žánru běžné (momenty, kdy má něco od kolegy, laborky nebo má povolení by se vešly do jedné kapitoly, a kdo četl, ví, jak jsou tady kapitoly krátké).

!!!ZAČÁTEK MOŽNÉHO SPOILERU!!!
Jsem jediná, komu se zdál způsob odkrývání Frostovi minulosti zvláštní? Většina autorů volí variantu, kde je "bink" v ději a oni ti to tam dávají postupně v rámci oněch "bink". Ale tady se toho čtenář dozví v rámci onoho věčného povídání, mimo jiné, i se svědkyní vraždy. Jestli to bylo aby autor zabrnkal na notu i dámské části čtenářů, zjistíte v knize. Protože když svého hlavního hrdinu popíšete slovy "trochu jako Justin Timberlake", ale že je dlouho sám, tak vám čtenářky absenci určitých věcí nedopustí. Jako když Lucy řekla, že teda půjde za tou doktorkou, tak to budou vlastně dvě mouchy jednou ranou, jsem si říkala: "Kdybys po něm místo tohohle hodila kalhotky, bylo by to možná lepší."
!!!KONEC MOŽNÉHO SPOILERU!!!

Kdybych knihu četla v jiném rozpoložení, a kdybych děj neočekávala trochu jinak, dám o hvězdu víc. Tak si ji tam domyslete.

A taky jsem ráda, že jsem si knihu nekoupila. Mohli jí přede mnou číst maximálně dva lidé a bylo to už vidět na vazbě. Za ty prachy by si čtenář zasloužil víc než lepenou. A to byla ještě ta levnější varianta lepení.

16 21.11.2018

("Oh! Come together Yeah Come together Yeah Come together Yeah Come together Yeah Come together Yeah Come together Yeah Come together Yeah Ahh Come together Yeah Come together..." ... Come together - The Beatles)

Strašně si vážím práce ilustrátorů jakožto možná "víc autorů" než scénáristů. Práce mistra Rosse je neskutečná sama o sobě. Plus si přičtěte ten formát. 26 na 35 cm. Tahle kniha může působit jako onanie Rosse, ale on na to má právo. A my jsme za ty oční orgie vděční. Doporučuji si najít nějaké z videí, kde je ukázáno, jak vznikají jeho kresby. Hezky krok po kroku, protože z toho se...no nic, popojedeme...budete cítit šťastní.
Postupné dvojstrany jednotlivých členů ligy mi daly zabrat. A to je teprve začátek!!! Kdyby Ross nakreslil návod na sestavení skříně, bude to hit.

Příběh je tuctový, v podstatě obehraný, ale i tak dobrý. Takže je pro mě těžké zprůměrovat obě složky. Proto to neudělám. V tomhle případě nemůžu, ale je mi to jedno. Prostě pecka, nádhera a neskutečná jízda.

15 19.11.2018

("Roll the dice, play your cards, Break the rules, that's who you are, Whoever said play it safe never played the game. Too many players but too many pawns, So many judges say what's right or wrong, Let them jump into the fire if they want to play (play)." ... Deadly game - Theory Of A Deadman)

Znáte ten pocit, když čtete knihu, která vás nadchla? Jste nadšení z něčeho nového a líbí se vám to. To jsem vyjádřila v komentáři k prvnímu dílu. Proto jsem se na druhý díl těšila. Jenže během čtení jsem začala být zmatená. Děj je sice jiný, ale jinak mi to přišlo úplně stejné jako první díl. Nikam se nepohneme ve vývoji postavy a čehokoliv kolem něj. Je to stále to stejné dokola. První díl mě zaujal. Byl zajímavý, jiný a byla jsem pobavena. Tohle se dobře četlo, ale už jsem nebyla tak nadšená.

Z toho důvodu nezměním hodnocení jedničky.
Z toho důvodu zbytečně nenadhodnotím dvojku.

Řešila jsem tedy dilema. Jestli zvládnu hodnotit knihu jako samotnou nebo přihlédnu k celé sérii. No, výsledek je ten, že kdybych knihu nečetla, tak se toho zase tolik nestane. Raději se dál pustím do dalších dílů Cesty šamana...

14 19.11.2018

("Welcome to my, welcome to my fucking broken home, Can you feel the bliss? Can you taste the paradise? And I hate this place, it tears me apart, These walls, they hide the shit that goes on inside" ... Welcome to my broken home - We Are The Ocean)

Z anotace a obálky jsem byla zmatená. Nepochopila jsem totiž, zda je to lehký fantasy román pro mladší čtenářky nebo temná fantasy pro velký kluky a holky. Počet stran a místní komentáře taky moc nepomohly. Četbu jsem v plánu neměla, ale z komentáře svého oblíbeného uživatele jsem byla na vážkách. A řekla jsem si: "Že by?" Tak jsem se do toho pustila. Vyloženě špatné to nebylo. Ale fakt to není pro každého.

Přeskakování a osobitý (nezaměnovat se zvláštní nebo krkolomný) styl psaní mi nevadil. Ale pokud by to tam nebylo, skončila jsem na šedesáté stránce, k čemuž to původně (v rámci děje samotného) směřovalo. Skákání "příběh/myšlenky/vysvětlení čehokoliv, co se zmíní jako nový pojem, který čtenář do té doby neznal" mi nepřišlo nepřehledné. Vlastně díky značkám čtenář dopředu ví, že teď nastane nějaká změna ve vyprávění, a je na to připravený. Ale nevytváří to žádný pocit zvýšeného napětí. Pochopila bych, kdyby to byl záměr, ale tady to nenastalo, tak nevím. Takže tvrdit, že to je důvod, proč se někomu kniha nelíbila, že nedával holt pozor, je zvláštní. Protože jak se to skákání stane časem předvídatelné, prostě vás už nezaskočí.

Podobný kousek se za mě povedl snad jen Tahereh Mafi. Ta vzala naprosto banální příběh, který není v YA fantasy ničím výjimečný, ale napsala to naprosto dokonalým stylem a formou, kterou jsem do té doby neviděla. A pokud někde znovu uvidím, volám jejím právníkům, ať si na to posvítí. Jenže tohle je jiný případ. Naprosto banální příběh je na přeskáčku s pocity, které mě po chvilce začaly nudit. Jeden by si řekl, že je to originální. Ale když odloupnete právě ty slupky naoko, zbyde vám vlastně docela prostý příběh. Tak jaký je rozdíl mezi autorkama? Proč jsem jednu vychvalila a na druhou jsem tak zlá? Protože Mafi se svůj příběh nesnaží prezentovat jako sofistikovananou fantasy pro starší čtenáře. Od začátku s ní jsem věděla, co čtu a do čeho jdu. Tady se vás nejdřív snaží přesvědčit, že to bude dobrý. Že tohle je něco jiného. Že tohle je dospělá fantasy pro všechny. Hlavně zadní strana knihy. Jenže to není pravda. Klidně se podívejte na to, kdo knihu hodnotil. Převážně ženy/dívky. Řekla bych, že pro tuhle skupinu je kniha určená. Baba do pětadvaceti. Ale hlavně ne chlap kolem čtyřiceti. Přestože se vás zadní strana s doporučením jiné autorky, bude snažit přesvědčit o něčem jiném. Pokud na tuhle hru přístoupite, čeká vás vlastně příjemný příběh. Karty jsou sice hned od začátku rozdány přesně podle šablony, ale nevadí to. Pokud čekáte něco jiného a objevování nových obzorů, zkuste jinou knihu. Ale pokud si chcete v neděli odpočinout mezi odpoledním a večerním kafem, tak se knihy nebojte.

Vrátím se k doporučení jakési Charlie Jane Anderson na zadní straně. "Kombinuje vražedné politické intriky G. R. R. Martina s kouzelnou atmosférou Neila Gaimana". Wau, asi jsem četla jinou knihu, než ona paní spisovatelka. Bohové jsou popsáni zajímavě. Ale jaký intriky? Na popsání vražedných intrik vám nestačí jenom necelých tři sta stran, pokud tam chcete narvat tolik věcí, jako to udělala autorka. Protože ona má celý svět dokonale promyšlený. Každý drobný detail. Ale jak se kupí informace, je těžké se v nich neztratit. Ne v rámci tohohle dílu, ale toho následujícího. Má to prostě málo stran, aby byla trilogie. Protože kdyby tohle byla první třetina tlusté knihy, tak asi nemám problém. Prostě se to rozjíždí, okecává a tak, protože to k tomu prostě patří. Ale než bych se dostanu k dalšímu dílu, je problém, že bych přes ostatní knihy zapomněla, co se tady všechno dělo. Proto bych první musela před druhým přečíst znovu. Jenže tak dobrá kniha to nebyla. Logicky. Kdyby ano, děj by mi z hlavy nevypadl. A jsem si jistá, že pokud by byla v knihovně dvojka, děj jedničky bude už dávno puf. (Jestli tedy u nás vyjde. Když autorky další série vyšla po takové době a ještě k tomu v jiném vydavatelství. Ale konec je napsaný částečně uzavřeně.) To se mi s dobrými knihami nestává ani po letech po přečtení...

16 18.11.2018

Mám to za sebou. Ale dobře, že je už konec. Mít to víc dílů, dávám postupně míň a míň. Takže za to dobře.

17 16.11.2018

("I have nothing to fear, I have nothing to say, You have nothing to take this from me, Years of screaming in pain, Years of anger and rage, I will not be your slave." ... From the Ashes - In This Moment)

Otče, odpust mi, neboť jsem zhřešila. Píšu komentář ke knize, kterou jsem nečetla, pouze držela v ruce. Ale narozdíl od jiných to alespoň přiznám.
Protože já jsem na Hachette naštvaná. Big style! Protože tahle kniha měla původně vyjít už dávno! Zhruba před dvěma rokama a stále se to odsouvalo. Já se na knihu těšila a oni mi udělají tohle?! Ze stejného důvodu jsem si v originále pořídila Flashpoint od DC Comics. Čili, tuhle knihu bych měla jenom do sbírky a kvůli svému dobrému pocitu. Protože první část jsem už četla v originále a druhou část četli všichni, kdo četli Capovi omnibusy, které u nás vyšly.

Kdo má rád Zimního vojáka, bude tenhle komiks milovat. Ale při jeho čtení jsem se nemohla zbavit dojmu jeho zbytečnosti. Svým způsobem. Vsuvka, nesedí mi překlad názvu komiksu. I na wiki bylo původně Hořký marš, ale Ledové jaro? Co už. Ledové jaro je epizoda z minulosti. Vy dopředu víte, jak to skočí. Tedy výmazem. Což není spoiler. Ale pokud postavu neznáte, nečtěte tohle jako první. Protože hlavní postavou je chlápek, který dělá špatné věci a kvůli "špatnému pocitu" udělá něco dobře, aby byl po zásluze potrestán. Mimochodem, já mám ráda Furyho. Protože to je super chlápek, ale tady? Co udělal? Jak se zachoval? To bude žehlit dlouho.
Příběh samotný mi nepřišel zase až tak moc o Zimním vojákovi. Ale spíš o tom, jak jeho činy ovlivnily ostatní postavy příběhu. Protože konec samotný byl za mě nejsilnější. Poslední stránka s Vojákem nebyla překvapivá. Ale poslední stránka s Ranem částečně ano. Dalo se to čekat. Jo, Ameriko, takhle to vzniká.

Proč je tenhle díl "série" nejlepší? Protože to je jednorázovka bez pokračování. Ledové jaro začíná a končí v téhle knize. Takže velké plus. Což je i mínus. Moc ráda bych si přečetla, co bylo dál. Jestli se Ran znovu potkal s vojákem. Jak dopadla jeho další mise. Jak moc ho to změnilo. Co by se v ty okamžiky dělo, to by mě hodně zajímalo.

16 16.11.2018

("I don't give a mother fuck, Keep talkin' that shit, I don't give a mother fuck, What you think about me and mine, I don't give a mother fuck, You're wasting your fuckin' time." ... I don't give a mother fuck - Deez Nuts)

Až na pár výmolů, jízda jako podle učebnice. Víc u jednotlivých povídek.

9 16.11.2018

("Termination sits across my cell, Waiting patiently to unleash Hell, Frothing at the mouth, it's hunger tells, Of the feast I'll soon become, my soul melts." ... Black - Trivium)

To byla sranda! Ne, teď vážně

Pokračování bylo skvělé. Kresbě nemám co vytknout. Byla stejně dobrá jako v prvním díle. K Flashovi to prostě patří. Blesky, rychlý běh, rychlé pěsti. Co čekáte, dostanete. V tomhle ohledu naprostá spokojenost.

Děj byl trochu jinde. Nebo spíš, myslela jsem, že tam bude ještě něco jiného (dalšího). Nebylo to špatné, ale ke konci na mě rychlé. (Stále jsem v anotaci, dnes žádné spoilery.) Vzájemná důvěra mezi Flashem a Kid Flashem je narušená úplně ze stejného logického důvodu, jak to mívá každý maskovaný hrdina. Čili ohledně toho "vím, kdo jsi pod maskou". Tady to jeden ví a druhý ne. Jenže jsou horší věci. Třeba Shade. Jak jsme se dostali do Země stínů a jak se ze Shada stal spojenec (stále anotace), důvod jsem chápala, Barry má prostě prostě srdíčko na správnym místě. Jenže jak se z ní dostali. To bylo zajímavé. Proto mám Flashe ráda, protože vždycky vymyslí něco ohledně...(a to už by byl spoiler, takže pst), ale kdo postavu alespoň trochu zná, je mu to jasný.

"Vánoční speciál" byl super. Že by nám Barry konečně začal (doopravdy, je to jejich "tak trochu") chodit s Iris? Takže Wally mezitím řeší vskutku zajímavý problém.

A mě už zbývá jenom doufat, že badboy, kterej se ukázal na konci, si pro to své "badboyství" zabere celý další díl. To by mi vůbec nevadilo.

12 13.11.2018

("Give me something to believe in, Something that is real, A moment of reflection, What should I believe? ... You Can't See The Forest For The Wolves - Funeral For A Friend)

Ano, ano, ano! Takhle vypadá dobrý akční komiks!
(Takže to nakonec vypadá, že v rámci téhle "série" udávají tempo "jenom pomocníčci", protože jejich příběhy se zdají být lepší než Liga a sólové akce jejích fragmentů. Chci říct. Kdo by před deseti lety řekl: "Ten Green Arrow, to je sympatická postava a vůbec ze starší doby nevypadá jako Petr Pan, já ho žeru!"? Jo, moc by nás nebylo.)

Takže, jestli čekáte, že hned bude příběh pokračovat tam, kde skočil, prr. Nejdřív přijde první sešit, který byl naprosto geniální. Emiko teď a před rokem. Někdo by se mohl divit, jak je možné do té řežby přidat ještě tak účinnou psycho sondu, ale tady se to povedlo. Bylo to vážně skvělý. Rodina je rodina, tak bacha na nás, šmejdi!

("Oliver Queen je mrtvý...ale může Green Arrow přežít bez něj?")

Jak je jasné z anotace, Ollie nezůstane jako kůl v plotě. Ale nejdřív si užijeme trochu dovolené v "Green Arrow style" s něžným okusováním hlav, ale naštěstí to skončí rychle a hurá do akce. A že ta akce je vážně mega. Protože než se dostaneme domů, tak na ostrově se toho taky dost stane. Cestou k návratu do Seattlu se nejen znění lokace, ale i kreslíř (ale o tom až trochu níž). Další děj je super (no spoiler zone) a budete se bavit. Slibuju.

("Šíp s boxovací rukavicí?....Ekvivalent tlumiče.")

Kresba. První polovina pokračuje ve stylu první knihy. Takže dobře. Líbilo se mi to předtím, líbí se mi to i tady. Ale v druhé se změní kreslíř. Nemohu říct, že k horšímu. Kresba je dobrá. Hóódně jiná, než ta první. To je ten důvod, proč tolik bije do očí a chvíli trvá, než si zvyknete. Ale jinak je obojí dobré. Prostě nejen jiný styl kresby, ale i jiná technika.

SPOILER Díl končí návratem do Seattlu a rozdělanou akcí, takže těšení do příštího dílu zaručeno...

("I want something good to die for, To make it beautiful to live, I want a new mistake, Lose is more than hesitate, Do you believe it in your head? ... Go with the flow - Queens Of The Stone Age")

Krysí královny se stanou vaší srdcovkou. To vám mohu slíbit. Protože mají všechno. Ale popořadě.

Máme tady čtyři kočenky, který ví, co chtějí od života. Vraždit a mordovat, nechat týct krev a chlast plným proudem, a pokud je po ruce nějaký to umcamcátko, tak si i pořádně zaumcamcat. Holky nejsou žádný rasistky nebo vybíravý, tak jsou do všeho po hlavě. Hlavně do toho zabíjení. Jenže co se stane, když vás za trest vyšlou na quest a tam zjistíte, že je to všechno jinak, ale někdo jenom chce, aby jste zařvali? No, pokud nezařvete, solidně se naštvete. A chcete zjistit, kdo za tím stojí. O tom je první kniha Krysích královen.

("Teď víš, proč jsem kapitán gardy."..."Takže to asi nejni jenom kvůli tomu, že jsi nejvíc řízek ve městě.")

Kniha je vtipná. Několikrát jsem se přistihla, že se rozhlížím, jestli mě nikdo neviděl, když už mě slyšel každý kolem. Zábava je zaručena. Úderné hlášky, mrtvoly padající jako mouchy. Ale taky trocha té zábavy. Trocha velké zábavy. Tenhle komiks je fakt vtipný. Já se smála takhle naposled snad u Hitmana. Tím upřímným smíchem z absurdna, které je vlastně děsivě skutečné.

Musím taky zmínit jednotlivé královny. Přestože je toho paradoxně plná anotace (i na knize) a o ději skoro nic. Holky jsou super. Dost o nich poví i medailonky přes celou stránku. Kresba plus jejich nějaká hláška. Budete se smát ještě dřív, než se dostanete k ději. Je to průřez charaktery a je mi jasný, že i jejich osobní život bude stát za to. Ony i ty vražedkyně mají srdíčko. Ne jenom to druhé, které rozhoduje, u koho večer přespí.

("Takže, když jsi říkal, že jsi říčnější, než když polechtáš draka na péru...myslel jsi jako...že jsi fakt nadrženej, nebo...takhle, chápala bych to, kdyby se drakům lechtání na péru nelíbilo, ale vsadím boty, že...."

Kresba. Podle mě šel trochu víc využít potenciál bizáru. Třeba jako v Sáze. Ale co tady je, rozhodně dobré je. Barevné, krev stříká jako u 3D filmu, když je dobře udělaný a postavy se rozhodně v kresbě neztratí, kdo je kdo (zdravím Čarodějova nevěsto!). Dnes tedy ach i wow.

Bacha na věkové určení. Drak na obálce by mohl zmást, ale na zezadu je: "Fantasy komedie pro dospělé čtenáře" a s tím naprostý souhlas. Tenhle komiks mate stejně jako Netvora. Ne, to není pro malé děti. Těm ostaním doporučuji všema deseti. Kniha, od které jsem vlastně nic nečekala, ale dostala jsem všechno, a už teď se těším na pokračování.

Chci vědět, co se děje (stalo) mezi Violet a jejím bratrem. A chci vědět, co se stalo (děje) mezi Hannah a Sawyerem. Ale hlavně, jak to celé bude dál...

12 12.11.2018

("You pretend you're high, You pretend you're bored, You pretend you're anything, Just to be adored, And what you need, Is what you get." ... Stupid Girl - Garbage)

Při pohledu na své přečtené knihy jsem se trochu vyděsila. Poslední dobou flákám "Pátky s romantickou knihou". Vlastně jsem už dlouho nečetla klasickou romantiku, kde se točí palce u nohou a pohled do očí je tak silný, že ramínka šprndy se samy od sebe trhají. A to se musí napravit.

Napadlo mě udělat to trochu zajímavější. "Pátky knih s anotací, ze kterých nemáte šanci se cokoliv dozvědět o ději". K tomu mě inspirovala kniha Papírová labuť. Protože ta anotace (jak z Papírové labutě, tak ze Stříbrné labutě) vám o ději nic neřekne. Vlastně jsem se toho dozvěděla víc z komentářů a po dočtení říkám: "Nic z toho nebyly spoilery. Místní uživatelé v rámci komentářů zvládly lepší anotaci než vydavatelství." Tohle dnes prodá knihu? Když nevíte, do čeho jdete, protože anotace vám nepomůže, ale vaši kámoši na internetu tvrdí, že to je pecka? Ať už je tím "kámošem" kdokoliv od video recenze a bomba traileru, až po super komentáře na zahraničních knížních serverech. Není to totiž napínavé. Není to jiné než cokoliv, co jste doposud četli. Vlastně bych díky jednomu komentáři hodila do stejného pytle jako Papírovou princeznu. A koukám, že nejsem sama, když je zde kniha v "podobné knihy".

Technická: jak mohla žena zabít milenku svého muže zbraní své dcery? Chápu, být vidlák, tak mají jako rodina zbraní na rozdávání, ale taky to znamená, že syn souseda š€@#á ovce. Protože to u vás tak prostě je. Protože láska a místní tradice. Auto řídí od šestnácti. V pár státech se v těch šestnácti mohou i ženit a vdává. Ale zbraň mi nehraje. To není od osmnácti? Dokonce jsem četla, že státy to postupně zvyšují na jednadvacet let. (Vtipné, když chlastat mohou oficiálně až od jednadvaceti.) Tak pokud to bylo nelegálně, nikde jsem v knize nenašla následky. Hned na začátku si jde hlavní hrdinka zase v klidu zastřílet. Je to fikce, ale "come on!". Fikce ne sci-fi. (Hele, klidně mi to vysvětlete, protože já jsem zmatená.) A aby nám spisovatelka dokázala, jak je Madi drsná, ráda kouká na seriál Banshee. Nechci podceňovat žádnou skupinu, ale fakt by se zrovna na tohle koukala holka v jejím věku? Doopravdy? Než jenom aby to v knize vypadalo drsně. Proto pár řádků nad tím si málem stříkne nad šablonovým popsem týpka, kterého nezná ani pět minut. Od tohohle momentu jsem věděla, že mě psaní komentáře bude bavit víc než čtení knihy.

("Pijeme, tancujeme a otírame se o sebe, až se nám na kůži perlí pot a vrásky od smíchu jsou navěky vyryté v našich obličejích.")

Cože?! Já myslela, že čtu o sedmnáctiletých holkách a ne o reunionu Sexu ve městě po pětadvaceti letech? Cože?!

!!!ZAČÁTEK SPOILERU! OBSAHUJE SPOILER! (POKUD JSTE NIKDY NEČETLI ŽÁDNOU PODOBNOU ŽÁNROVKU, ANO, OBSAHUJE SPOILER.)!!!

Zbytek je tak předvídatelný a dokola omletý, až mi ze čtení bylo těžko. Autorka celou dobu naznačuje, že je tam "nějaké tajemství", ale naznačuje tak zeširoka, že se z děje vlastně straně klasika.
(Mimochodem, tahle kniha je "young adult" nebo "new adult"? Z detailních popisů jsme se v rámci podobných knih ze soft porna dostaly trochu dál. Čemuž bych uvěřila a nevadilo by mi to, kdyby postavy byly alespoň o pár let starší. Takže se ptám znovu. Pro koho je kniha primárně určená? Pokud to měl být klasický erotický román, tak sorry, fakt je vhodné, aby tam byly lidi ze střední? Teda, pardon, oni si pompézně říkají "přípravná akademie", ale furt jim je jako na střední.)
Protože je tady nová holka. Dospělí pryč, přestože se holka seznamuje s novým prostředím a poznává nového sourozence, ale není třeba. Proč jako, že? Hned na začátku se stane něco, kvůli čemu bych se svým novým brachou už nikdy nepromluvila (9 až 10 kapitola) nebo by ten s@&č musel dlouho škemrat. Ale ne, tady je hned na to večírek a mě dostala věta, že cílem je co nejvíc se opít, být nejvíc sexy ze všech a najít někoho k pomuchlování. Ehm, ehm, vzhledem k tomu předtím je dost tupé se chtít opít ve stejné místnosti jako moji "nový kamarádi". V ten moment mi byla hlavní hrdinka naprosto ukradená a spadla ještě níž. A i kdyby jí na konci knihy našli rozčtvrtěnou pod mostem. Nemohlo by mi to být víc volnější. Protože všem je asi jasný, co se ten večer stane. Ona se s ním vyspí. Proboha! A myšlenka před zaháknutím? S bejvalim jsem se rozešla po třech měsících, protože spal s jinou. Ok. Tak proč se necháš ojet od týpka, kterého znáš jenom týden, přestože o něm nic nevíš, teda kromě jeho pověsti kurevníka a špatného člověka? Jo, už vim proč. Protože to je podle šablony žánru! A já hloupá myslela, že se snad dočtu něco nového a jiného. Protože po prvním sexu se to celý vždycky sesype (pokud se to nestihlo do něj). Protože následné "nemůžeme být spolu, ale kašli na toho milýho kluka, protože to to říkám a přeju si" a ještě si dupne. A nakonec celá pointa? Fuck me! To věčné naznačování, které vlastně znělo jako trapný plky, aby se ukázalo, že to bylo o ničem. Mě to o ničem teda přišlo. Mimochodem, stejně se z toho konce zase tak moc nedozvíte...

!!!KONEC SPOILERU! OBSAHUJE SPOILER! (POKUD JSTE NIKDY NEČETLI ŽÁDNOU PODOBNOU ŽÁNROVKU, ANO, OBSAHUJE SPOILER.)!!!

Toulavou kočku s přezdívkou "Hranice nevinnosti" zasvědily tlapky, zneužila milého kocourka, kterému místní říkají "Papírová princezna" a vnikla z toho pouliční směska zvaná "Stříbrná labuť". Této zvrhlosti tleskat nebudu.
(Ale nebojte, konec je napsanej tak, že se vrhnete na další díl. Já ale první problila, takže druhej nechám u ledu (nebo že by?). Jo, sice by to znamenalo, že bude šance napsat nějaký další milý komentář (nebo že by?). Ale je tolik jiných sérií. Budou jiné příležitosti ;)...)
Takže dnes v neděli. Od příště už jenom v pátek. Pa...

("I got a bulletproof heart, You got a hollow-point smile, Me and your runaway scars, Got a photograph dream on the getaway mile." - Bulletproof Heart - My Chemical Romance)

Morgan to dokázal. Znovu. Už potřetí. Kompletně mě rozebral. Měl k tomu sice dost pomocníků, ale to není důvod ke snížení hodnocení. Právě naopak.
Má svůj vypravěčský talent, má v každé situaci (a pouzdře) dokonalého Takeshio, má hodně psycho Harlanův svět, na který jsem se díky druhé knize tak moc těšila. Tohle jsou jasné triumfy na výhru. A i kdyby Morgan začal omylem prohrávat, mám připravené karty navíc, které mu pod stolem podstrčim. Jo, až tak se mi kniha (potažmo série) líbila.

13 09.11.2018

("Face the enemy, Stare inside you, Control your thoughts, Destroy, destroy 'em all." ... Slave New World - Sepultura)

Nemám v plánu tvrdit, že jsem nudila. Jenom mě nebavilo, kam nás autorka zavedla. Taky mi to přišlo méně čtivé, zajímavé a celkově to bylo takové horší. (Ostatně délka komentáře tady dost říká. Jsem ráda, jsem dočetla. Čili, že to mám za sebou.)

14 09.11.2018

("I've got my band of brothers, And we're taking it to the streets." ... Band of brothers - Deez Nuts)

Tohle není opravdu pro nové čtenáře. Není, není, není!!! Pokud si myslíte, že je, jste nejspíš američan v pubertě, kterému stačí, že se tam něco hejbe a je to tajemný, ale nechápe souvislosti, a kdo jsou ti lidé, co se tam rubou, protože se doslechli, že číst komiksy je teď cool. A stále víc mě tyhle knihy utvrzují v tom, že pro ně tahle "série" vychází. Aby jste si to užili, musíte pár věcí vědět. Ale jsem si jistá, že to víte. Nejste přece američtí puberťáci, že? :)

Asi poprvé začnu s kresbou. Ta byla nádherná. Sice trochu nudná, ničím výraznější a pokud to dává smysl, tak ve své temnotě i zajímavě barevná. Ale líbily se mi detaily. To bylo příjemný.

Děj. Au. Od autora jsem toho, dalo vy se říct, už četla trochu víc. Něco se mi libilo a něco nijak zvlášť nenadtchlo. Proto jsem byla zvědavá, jak u mě dopadne tahle kniha. Navíc tady všichni píšou, jak je to super, tak jsem do toho šla. Přesto jsem ráda, že knihu nemám v knihovně, jenom jí mám půjčenou.

Začátek byl zvláštní. Batman dává dohromady partu. Ale nejdřív jí musí vycvičit. A hlavně jít do extrému. Jenže bylo to takový divný. Pokud jste vážně nový čtenář, asi ztratíte přehled o postavách. Jednou větou vysvětlit originy svých nových parťáku je málo. Nešlo to alespoň na jednu stránku? Nebo flashbackem během děje na tu jednu stránku? Takže je to plný "bum" a "bác" a na konci "cože?". Za mě tenhle díl bez pokračování nefunguje (možná kdyby u nás vycházelo po sešitech jako originál. Ale nedovedu si představit, že čtu první díl, jak vyšel a pokračování o tři měsíce později). Ale po dočtení si dovedu představit, že pokračování nečtu. Jestli jo, tak "proč ne", jestli ne, tak "co už".

Chtěla jsem dát dvě hvězdy, ale "děkuji kresbo", dávám tři.

Prosím, věřte mi moje alibi. Mě tahle kniha mrzí. Chápu, proč se lidem líbí, ale mě nesedla.

12 06.11.2018