Lenka0007 komentáře u knih
Tři ženy, tři příběhy, tři různé způsoby podání a společné téma nízkého sebevědomí, které ovlivňuje životy. Prvním jsem se trochu prokousávala, ale brzy nabral na obrátkách. Druhý zaujal formou dopisů a postavou chápavého kněze Ambrože. Třetí byl nejsilnější, člověk si uvědomí, jak je zranitelný a vśechno je relativní. Zajímavé pro mě bylo i nahlédnutí do zákulisí obchodu s ukládáním pupečníkové krve.
(SPOILER) Originální a poutavě napsaný thriller, přečtený za víkend. Hvězdičku ubírám za konec. Nevadila mi ani tak akční střílečka na závěr, jako následný pohádkový konec ve stylu všichni žili šťastně a spokojeně až do smrti. Hodilo by se nějaké poslaní. Nad knihou není třeba moc přemýšlet, veškerá fakta jsou naservírovaná a čtenář je tak jen pasivním příjemcem. Každopádně nadprůměrné čtení.
Příběh o rivalitě dvou sester, která neměla hranice. Po dlouhé době kniha, která splňuje kritéria psychologického thrilleru.
Jednoduchý jazyk, ale ten se ke knížce hodí více než košaté věty plné básnických prostředků. Jednoduchý příběh o ženě, jedné z mnoha a přesto výjimečné. Jakoby Anička svůj příběh čtenáři sama vyprávěla.
Díky pozornému přečtení prologu se žádné "wow" nekonalo. Opravdu se běžní Američané jmenují Pippa, Poppy, Pammie? Souhlasím s komentáři níže, že chování hlavní hrdinky a to, co říkala, odpovídalo devatenáctileté blbce. Kvůli propršenému prodlouženému víkendu jsem knížku dočetla, ale žádná pecka to rozhodně nebyla.
Nejsem cílová skupina. I kdybych byla, neorientovala jsem se v postavách. I díky té nepřehlednosti a pomalému rozjezdu jsem nedočetla.
Nalákána mnoha hvězdičkami u ostatních komentářů jsem čekala pecku, ale tou tato kniha za mě není. Předvídatelný děj, klišé, skupina hostů v čele s hlavní hrdinkou probíhá po hotelu, následně po útesech, pričemž vše dopadne tak jak lze od knih tohoto typu očekávat. Velké zklamání, ztráta času.
Začátek knihy je především pro čtenářky mrazivě děsivý. Popis událostí, které v rodině následují po smrti malého děvčátka, pocity matky, která utrpěla největší ztrátu. Dějem provázejí mnohé postavy, rodinní příslušníci vyšetřovatele a jeho přítelkyně, mnohé však nejsou pro děj nepostradatelné. Vsunutý příběh kameníka je čtivý, konec předvídatelný, překvapení se nekonalo. Ty zklamané a nepřekvapené autorka potěší posledními řádky knihy.
V románu se střídají dva druhy kapitol, jedny obsahují deníkové záznamy Václava Havlína a jsou psány na přeskáčku, druhé pod názvem Stará fotografie jsou kronikou rodu do doby konce druhé světové války. Když se čtenář zorientuje, může sledovat tři milostné příběhy, pro trpělivé je odměnou předposlední kapitola s názvem Noci Jindřicha Markuse. Tento vnitřní monolog rozvrácené osobnosti doporučuji už jen pro ten kontrast k předchozím, poměrně klidným a harmonickým částem knihy.
Hlavní hrdina nemá rozhodně charakter kata Mydláře, ale jeho povaha je perfektně vykreslená. Nic v knize nechybělo ani nepřebývalo. Doporučuji.
Přiznám se, že jsem přečetla první a poslední třetinu knihy; terapeutická sezení jednoho z vyšetřovatelů jsem přeskakovala. Chválím originální námět, kniha není zaměřena na práci detektivů, ale na pocity a prožitky matky, sužovanou výčitkami svědomí, že neuhlídala svého syna. Na druhou stranu jsem měla pocit, že se nic neděje, stále jen smutek rodičů, novináři...., závěr fajn, čtenář rozhodně není ošizen.
Už podle anotace předvídatelný děj. Víceméně bez překvapení, netřeba nad tím hluboce přemýšlet. Oddychovka na pláž.
Příběh tří chlapců, jejichž životy se dvakrát osudově spojily. Nespravedlivě opomíjená kniha, která zaujme tématem, jazykem a v neposlední radě i překladem. Vyzdvihuji mistrovsky napsané dialogy, vykreslené postavy, závěr, ke kterému vše neodvratně směřuje a který nelze dostat z hlavy.
"Mrazivým" psychologickým thrillerem tahle kniha rozhodně není. Zajímavý rozjezd, pak celkem rozvleklý děj a ano, závěr, který jsem musela dočíst, ačkoli je celkem jasné, kam to celé směřuje. Krátké kapitoly, postav sotva deset, žádná hluchá místa a hodně přímé řeči body přidávají a činí z této knihy jednohubku pro nenáročné.
Maddie je v noci unesena ze svého pokoje. V úvahu přicházejí tři varianty: 1.unesl ji pedofil, 2.utekla, aby mohla randit s chlapci, 3. zabili ji rodiče. Spoiler: Žádné překvapení se nekoná. Za mě průměrný "thriller". Vyzdvihují krátké kapitoly, autor drží čtenáře v napětí, takže v závěru kapitoly se dočtete, že policisté NĚCO našli, nebo že kamarádka zná TAJEMSTVÍ. Škoda, že vše zůstane jen na Vaší fantazii, protože jde přece o vyšetřování únosu a podrobnosti nelze sdělovat ani rodičům ani čtenářům.
Děj knihy až do strany 265 je popsán v anotaci. Zbývajících 20 stran je věnováno závěrečnému střetu. Z mého pohledu to není ,,děsivý nebo naprosto pohlcující thriller", jak láká obálka čtenáře. Kniha se však dobře čte a na závěr se vyplatí počkat, i když pro někoho bude možná předvídatelný.
Díky komentářům jsem ke knize nepřistupovala jako k detektivce, kde očekávám rozuzlení a případného pachatele. Brala jsem ji jako příběh dívky, které pátrání po důvodu hrozného činu matky ničí život i ji samotnou. Vcelku se mi líbila, jednu hvězdičku ubírám za chaotický konec. Jinak si myslím, že pochopení se může dopátrat každý čtenář po svém.
Ke knize jsem se dostala skrze komentáře u jiné, jinak bych ji v knihovně přešla. Obálka by se opravdu hodila spíše k young adult, obsah však docela stojí za to. Příběh Geo, která jde do vězení za zločin, který se stal před lety. Minulost ji však dostihne i podruhé, po propuštění. Kniha byla čtivá, odkrývání toho, co se kdysi stalo, napínavé. Jednu hvězdičku ubírám za motivy dalších vražd a na můj vkus hodně popisných pasáží toho, jak hrdinka opakovaně zvrací.
Netřeba šokovat za každou cenu, motiv pochybný, jen násilí, šokující popisy- to vše na úkor děje. První moje kniha od autorky byla Vlk, to byla pecka, pak jsem četla Pečovatele a Ptáčníka, vytvořila si představu o dalších a děkuji, stačí.
Thriller pro ženy. Příběh se mění stejně jako se mění vypravěči. Závěr překvapil, ale ve výsledku to do sebe všechno zapadlo. Jen nevím, jestli si na tuto knihu za rok vzpomenu.....spíš ne, a proto jde jedna hvězdička dolů.