lenka0383 komentáře u knih

Takový pohodový románek, kde partička teenagerů řeší svá dramata, zatímco někdo jiný, o kom tu vůbec není řeč, zachraňuje svět. Mám ráda experimenty a boření zajetých schémat, takže mě se tohle rozhodně líbilo. Je vidět, že každý z nás řeší to, na co právě tady a teď má, a to holt většinou není zachraňování světa.

2 18.07.2022

Mně se kniha líbila. Aktuální téma pro mnoho mladých - rozvod rodičů, za mě skvěle zpracované. Ammy jsem naprosto rozuměla, Noah milý a skvělý kluk. Občas se chovali... no, jako nevyspělí osmnáctiletí. Spoustu situací řešili zbrkle a nedospěle, ale to se není co divit, vzhledem k jejich věku to bylo uvěřitelné a vlastně i pochopitelné, i když občas to bylo na facku :-D Já jsem si celý příběh užila, děj odsýpal, flashbacky do minulosti dokreslovaly povahy obou mladých. Jen ten konec to teda dost zkazil, epilog pro mě naprosto neuvěřitelný a jako křečovitá snaha vyhnout se romantickému happy endu.

2 10.02.2022

Celá série mě nadchla, první a čtvrtý díl se mi líbil asi nejvíc. Originální myšlenka, propracovaný svět a vztahy lidí v něm, spousta myšlenek má co říct i o našem skutečném světě. Paráda. Občas dlouhosáhlé popisy prostředí nebo bitev, které nesnáším, ale ty jsou spíš až v dalších dílech, no druhý a třetí díl jsem hodně pasáží přeskákala. Čtvrtý mě ale zase naopak hodně zaujal. Celá série je ale jednoznačně skvělá.

2 14.12.2020

Nutí k zamyšlení, k tvořivosti, oddychu. Skvělé nápady, obdivuji autora, který tohle vymyslel.

2 30.11.2019

Některé postřehy jsou zajímavý a přináší jistě zajímavý pohled do zákulisí tohoto spisovatele, nicméně sama jsem se nějak nemohla naladit na autorovu vlnu a pochopit, co tím vším vlastně chce říct. Nechci knihu hodnotit jako špatnou, ale sama jsem s ní jaksi bojovala a nakonec nedočetla, protože mi její čtení nic nepřinášelo.

2 30.11.2019

Neuvěřitelně čtivá kniha, začátek pro mě byl horší, ale tak od třetí kapitoly jsem dočetla jedním dechem. Přátelství Willa a Drobka a spousta dalších drobností mě neskutečně dojala a nemohla jsem se odtrhnout.

2 06.05.2019

Tak jak jsem knihu s nadšením otevřela, po prvních dvou kapitolách jsem měla nutkání ji odložit. Hrozně se to táhlo, vůbec mě to nebavilo. Pak se to asi od půlky zase rozjelo a byla to bomba. Poslední kapitoly mě opět nebavily a konec mi přišel trochu nedotažený, ale přesto jsem ráda, že jsem knihu nakonec dočetla. Skvělé myšlenky, zajímavé podání "dokonalého" světa, originální nápad. Jen mi někde ten svět přišel trochu nedotažený, jako že jsem třeba nepochopila, proč když jsou ti lidé schopní vrátit se do mládí, proč vůbec stárnou, proč ty jejich nanity prostě nezařídí, aby zůstali věčně mladí? Spousta věcí mi tam neseděla, ale rozhodně mi kniha dala mnoho podnětů k přemýšlení.

2 06.10.2018

Tak mám pocit, že jsem četla snad jinou knihu než někteří tady. Mně styl psaní Levithana prostě sedne, vůbec jsem se v tom neztrácela, ba naopak tomu ten jeho styl přidává originálnost a takovou lehkost. Psaní z pohledu "my" tomu prostě sedí a mně se to hrozně líbí. Bavilo mě to, přečetla jsem celou knížku za jedno odpoledne. I přeskakování mezi jednotlivými příběhy je skvělé, protože autor tím podle mě ukazuje, čím jsou si ty příběhy podobné, bere z nich ta ponaučení, která v nich jsou vepsaná. Jsou tam některé skvělé myšlenky, co se týče sociálních sítí a internetu a vůbec dnešní doby americké mládeže. Jsou to perly, co by se měly do kamene tesat :-D Jednu hvězdičku ubírám za to AIDS. To mi tam upřímně hrozně vadilo a nějak mi to kazilo dojem z knihy. Chápu, že gayové minulých dob to měli těžké, ale AIDS přece není záležitost homosexuality, ale záležitost promiskuity, a to jsou dvě věci, které mně se v mozku oddělují, tak jsem je tady nedokázala zapracovat do sebe. Prostě psaní na jedné straně o mladistvé a krásné lásce a do toho nějací zemřelí gayové, kteří si stěžují na společnost, která snad může za to, že onemocněli nevyléčitelnou nemocí? To mi prostě nesedí nebo jsem to nějak nepochopila. Naštěstí to tam bylo zmíněné jen párkrát.

2 03.08.2018

Pro mě zajímavé nahlédnutí do kultury americké školní mládeže. Děj oddechový, přečetla jsem za jeden den. Napínavé pátrání po tom, kdo je Blue, i když se musím přiznat, že mě jeho identita trochu zklamala, asi bych si pro Simona představovala někoho jiného. Ale od Becki si určitě koupím další, styl psaní i odvíjení děje mi vyhovuje.

2 21.07.2018

Po přečtení těch komentářů tady jsem ani neměla chuť začíst číst, ale nakonec jsem byla nadšená. Třetí díl je pro mě rozhodně nejlepším ze všech tří a oceňuji odvahu autorky napsat takový závěr, kterým chápu, že se nezavděčí čtenářům očekávajícím klasický happy-end, ale podle mě tam ten závěr sedí a vlastně jsem ho už asi od třetiny knihy tak trochu očekávala. Je škoda, že tam není ještě dalších třeba 30 stran, které by to ještě trochu dotáhly, ale i tak - za mě super.

2 04.04.2018

Asi to není čtení pro každého, je to místy zdlouhavé a dá se říci že "o ničem", mě to ale hrozně bavilo. Terezie z Lisieux je skvělá spisovatelka, text je velmi vyšperkovaný a jazykově krásný. K tomu se mi hrozně líbila ta exkurze do duše světice, do jejího dětství a dospívání, které velmi upřímně a otevřeně popisuje. Ze všeho prýští tak neskutečná láska ke všem, k sestrám, k tatínkovi, k Ježíši... Nádherné čtení.

1 18.08.2023

Tak tahle kniha byla absolutně o ničem. Nápad rozhodně zajímavý, ale postavit to jenom na tom... Nevím, no. Nějak mě děj vůbec nezaujal.

1 29.06.2023

Velmi čtivá knížka na jedno odpoledne. Moc oceňuji pohled mladšího bratra, která krásně ukazuje, jak nemá vypadat přijetí trans osoby. Příběh se totiž vůbec nezabýval tranzicí nebo pocity Jessicy (Jasona), ale tím, jak se rozvíjelo ne/pochopení jejího mladšího bratra, který celou knihu tvrdohlavě opakuje "můj bratr Jason", protože se mu těžko přijímá fakt, že žádného bratra nemá, a ač si to dosud myslel, tak nikdy žádného bratra neměl. Na jednu stranu je mi Sama vlastně líto, protože po coming outu Jessicy se mu celá škola směje, rodina se rozpadá a on přichází o člověka, který mu byl po celý život oporou a byl mu velmi blízko, a to vše z mého pohledu zapříčinil přístup všech dospělých okolo. Z dospělých lidí se tam vlastně nikdo nezachoval dobře. Rodiče jedna velká zrůdnost (divím se, že po zmínění elektrošoků před terapeutem, je ten terapeut rovnou nenahlásil za pokus o týrání dítěte), učitelé zcela okázale ignorují šikanu ve škole a budou se divit, až celá situace vyeskaluje do otevřeného násilí. Ani tetička Rose mi nepřišla jako nic extra. Proč to tomu Samovi líp nevysvětlila? Nedala mu knihu, nepustila videa o trans lidech...? A terapeut? Proč se nechtěl bavit i se Samem? Evidentně měl před sebou dítě, co také potřebovalo pomoc, stejně jako Jessica. A novináři... no, možná jsem naivní, ale v dnešní době bych nečekala, že budou většinová média tak nekorektní. Nevím, jaký byl autorský záměr, ale pokud jím bylo ukázat, jak to NEMÁ vypadat po všech stranách, tak to se podařilo splnit. Sama je mi líto, protože o sourozence přišel vinou naprosto nepodporujících dospělých ve svém okolí. Jeho pohled je ve třinácti letech naprosto pochopitelný. Závěrečná kapitola je jedna velká hrůza, vývoj celé knihy k takovému závěru naprosto nesměřoval, a kdyby byl konec otevřený a tahle sluníčková kapitola vynechaná, odnášela bych si lepší dojem. Ono to vlastně ani nedopadlo tak sluníčkově, jak se to snaží tvářit, protože to vlastně dobře nedopadlo, když se tak nad tím zamyslím, protože nedošlo k žádné změně, žádnému vývoji, rodina prošla krizí, ale nezměnilo ji to, jen to celé ignorací a předstíráním obešla a vyhnula se katastrofě, která by ji buď položila úplně, nebo naopak nastartovala dobrým směrem. A nevím, proč kniha nese název Jessicy, když o Jessice tam padly asi dvě zmínky, jinak byl příběh o Samové představě svého bráchy Jasona. Příhodnější název by byl "Vraťte mi mého bráchu Jasona" nebo tak něco. Nevím, moje dojmy jsou rozporuplné. Přijde mi, že autor brilantně vystihl něco zvráceného, co se děje v naší společnosti (každý se tu stará jen sám o sebe a nikomu se tu nedostane účinné pomoci a podpory, přitom se tváříme, jak to přece řešíme), ale moc se mi nedaří věřit tomu, že to zrovna byl jeho záměr.

Slibuji, že celou záležitost vyřešíme co nejdříve. Jason navštěvuje výborného psychologa a doufáme, že se věci brzy vrátí do normálu."
Tahle věta asi vystihuje celý dej a jde mi z ní slušný mráz po zádech.

1 04.06.2023

Felix je velice sympatická postava. Normální puberťák, který občas udělá nějaký kiks a pak ho lituje. Oceňuji téma nekonečného hledání identity a že je úplně normální, že občas každý pochybuje, i ten, který už si myslel, že má svou cestu jasnou a on i jeho blízcí té cestě hodně obětovali. Líbí se mi i téma jeho vztahu s tátou - myslím si, že se to může stát hodně mladým, že si sice rozumem něco uvědomují, přesto jsou jejich pocity někde jinde, a Felix to tady celou dobu krásně reflektuje. Kromě toho je kniha taky velmi čtivá a odsýpá a - což se mi v young adult moc nestává - byla jsem tak od půlky vážně napjatá, jak to celé dopadne, jestli se odhalí viník té výstavy na začátku a kdo to bude, a s kým Felix nakonec skončí. Docela nezvyk byl kreativní překlad amerických reálií, na jednu stranu je super, že se překladatel snažil dosadit tam naše české ekvivalenty (Pošta pro tebe, Seš jak malej Jarda...), na druhou stranu si říkám, že to do toho New Yorku moc nesedělo a pokaždé se mi nad tím rozum trochu pozastavil.

1 18.05.2023

Člověk věřící se s ateismem okolo sebe vyrovnává různě, ale ještě mě nenapadlo nad tím ateismem tolik přemýšlet a uvědomit si, že určitá forma ateismu je i součástí křesťanství a že je pro křesťana nejen obohacující, ale nezbytná. Kniha je čtivější a má větší spád než jiné Halíkovy knihy, takže vřele doporučuji. Oceňuji velice i kapitolu, kde Halík píše o své vlastní cestě konverze a o krizích víry, kterými prošel a jak se s nimi vypořádal. Díky za to.

1 11.04.2023

Moc se mi líbí, jak jsou do děje zlehka zapracována těžká témata jako je nemoc v rodině, lhaní kamarádům, rozpad party, loučení s kamarádem, ztráta blízké osoby... Hlavní hrdina pomocí jednoduchých metafor a přirovnání analyzuje a názorně ukazuje své emoce a myšlenky, což může být pro děti cenné, jelikož vidí, jak emoce pracují, jak jsou nebezpečné, když se potlačují, jak můžou člověka zavalit jako lavina atd. Navíc Tomasův vztah s malou sestřičkou je naprosto úžasný a příkladný, jak může fungovat velký brácha.

1 09.04.2023

Myšlenka dobrá, ale podle mě tedy málo rozvedená. Celá knížečka má 60 stran a to důležité je na posledních deseti shrnuto do pár odrážek. Nějak si z této knihy nenesu žádné poselství, nebo alespoň žádné, kvůli kterému bylo potřeba tisknout knihu. Všechno důležité by se dalo shrnout do pár vět.

1 08.03.2023

Úžasná kniha. Autor umí nádhernými metaforami vystihnout podstatu toho, co je křesťanství, přitom uvádí na pravou míru mnoho mýtů, které o křesťanství lidé mají. Pro každého může být tato kniha skvělým průvodcem v duchovním životě. Já jsem teda díky ní objevila nový svět a autorovi tímto velmi děkuji.

1 08.03.2023

Začátek byl hodně dobrý, hlavní hrdina mě bavil, i ta matematika byla zpočátku zajímavá, městečko Gutshot a jeho obyvatelé super. Akorát poslední třetina už mě vůbec nebavila, přišlo mi to takové pořád to samé dokola a nic nového nebo zajímavého. Matematiku mám ráda, ale pokoušet se s ní předvídat budoucnost vztahů, to mi přišlo dost ujeté a vůbec mě to nebavilo. Zápletka bohužel nulová, takže to ani chvíli nebylo napínavé.

1 10.02.2023

Máme doma anglickou verzi a pak české pohyblivé leporelo, kde ale chybí první polovina příběhu, takže příběh úplně ztrácí pointu. Gruffala doporučuji, leporelo ne.