Lenka1386 komentáře u knih

Jsou knihy, které se čtou rychle, protože jsou napínavé a nemůžeme se dočkat, jak dopadnou. To ale není případ „Rukojmí“. Já jsem si to snad až schválně prodlužovala, abych mohla s malým Petrem a jeho prarodiči strávit víc času. Příběh je vyprávěný s takovou lehkostí a vroucností, že jsem měla pocit, jako by mi ta doba byla blízká – ačkoliv jsem ji nezažila. Před obálkou se skláním, stejně tak jako před celou knihou. Báječná!

6 13.03.2017

Hluboká, zatěžkaná melancholie. Buď vás to chytne a svezete se po pomalé, hutné vlně, anebo ne a vadí vám, že kniha nemá úplně moc spád. Co si budeme nalhávat, nemá - ale já se vezla, takže mi to nevadilo.

1 02.03.2017

Za mě supr. Zajímavý detektivní příběh s nádechem historie, postavy byly (každá svým způsobem) sympatické, takže jsem jim fandila. Začetla jsem se hned, knížka byla tak akorát dlouhá, prostě fajn po všech stránkách.

2 10.02.2017

Hodně ponuré. Studené, smutné, místy na mě až příliš explicitní (hlavně co se fekálních úseků týče, na to já si teda moc nepotrpím). Hlavní hrdina byl zpočátku nesympatický až běda, postupně, když se jeho osobnost a motivace k činům víc poodkryje, je nesympatický trochu míň. Není to napínavý ani vzrušující nebo akční příběh a přesto jsem přečetla dost rychle, skoro by se dalo říct „jedním dechem“. Je to jedna z těch knih, které když se poddáte a necháte ji na sebe působit, tak se vám odmění.

5 10.02.2017

Tak tahle knížka pro mě byla velice milým překvapením. Četla jsem kvůli výzvě, jinak sci-fi zrovna moc neholduju. Ale smekám! Povídky měly spád, nic se tam zbytečně dlouho nerozpatlávalo, námět byl pokaždé zajímavý, nejvíc mě asi bavila Druhá série a Total Recall. Moc fajn, vřele doporučuju.

3 10.02.2017

Tulák byl pro mě vlastně dost fyzická kniha. Ze začátku mi z ní bylo až špatně a vůbec jsem nechápala, za co je tu tak vysoce hodnocená, protože já osobně si v mučících scénách teda nijak zvlášť nelibuju. Ten šermířský souboj, na který mnozí nadávají, mi přišel jako vysvobození. Pak ale zase do mučírny a znova a znova a v duchu jsem se ptala: nešlo by to bez toho? Několikrát jsem to už málem vzdala, ale nakonec jsem tedy došla až na konec a musím sama sobě odpovědět, že nešlo. Autor to měl propracované velice precizně a tak grandiózní závěr jsem už dlouho nečetla. Po poslední větě jsem doopravdy v klidu a hluboce vydechla. A ta toulka na pustém kamenném ostrově… Pane jo!

8 25.01.2017

V křehkosti je síla! Knížka je plná citu a poezie. Moc se mi líbila.

12 17.01.2017

Knihu hodnotím pozitivně. Nemám pocit, že mě nějak výrazněji obohatila nebo otevřela oči, protože podobné téma bylo ztvárněné mnohokrát a možná i o něco líp. Leonard si v tom svém nepochopení dost libuje, „plácá“ se v něm, a když už to vypadá, že by mohlo být líp, honem řekne nebo udělá něco nepřiměřeného, aby zase někoho poštval proti sobě. Natahování závěrečných rozhovorů s profesorem mi lezlo na nervy – ale! Bavily mě poznámky pod čarou, dopisy z budoucnosti mi taky přišly jako fajn nápad a už jen pro to, co řekl houslistovi Babakovi, jak mu poděkoval a vysvětlil, co pro něj znamená hudba a taky poděkování a rozloučení s Herr Silvermanem bylo tak silné, že už jen proto stojí knihu přečíst.

2 13.01.2017

Styl psaní mi „lahodil“, nenapadá mě pro to jiný výraz. Celou první třetinu jsem si připadala, jako bych popíjela vaječný likér. A to nemyslím nijak špatně, mám ho moc ráda. Popis kabaretu a první něžné lásky byl pro mou romantickou duši to pravé. Lesbické téma jsem vnímala jenom okrajově, pořádně se rozvine až tak v půlce. Hlavní hrdinka není zrovna obdivuhodná, ctnostná a odvážná a proto možná může působit nesympaticky, ale (zřejmě díky tomu, že má kniha přes 500 stran a člověk tak má vcelku dlouhou dobu na to, se s ní sžít) o to pro mě byla reálnější. Nezachovala se vždy správně, ale o to uvěřitelněji. Přesto ale nedávám plný počet. Knížka to byla skvělá, ale něco mi tam chybělo – něco, co by mě dojalo, nebo naštvalo, nakoplo, nebo podkoplo, nevím. Je to takové čtení pro klidné večery.

1 13.01.2017

Dočetla jsem a začala celou sérii znovu. Harryho svět mě dostal, smekám před paní Rowlingovou, to jak do sebe teď všecko zapadlo mě fascinovalo.

7 07.12.2016

No takhle, thriller roku, to pro mě rozhodně nebyl. Začátek mě moc zajímal, autorka dala na úvod jednu z mála erotických scén, vcelku vkusně napsanou, pak se to točilo kolem obrazů a taky se zadělalo na nějaký podvod - dobře rozjetý, fakt. Ale jakmile se hrdinka dostala na jachtu, tak jsem nechápala, co se to stalo. Úděsná nuda, nikomu o nic nešlo, celé to tak plytce plynulo a vlastně nikam negradovalo. Ke konci se to ale zase docela zvedlo, to musím uznat. I přes občasné zamotávačky a ztrácečky jsem ale dočetla a vcelku s chutí, takže knížku neodsuzuji a možná i doporučím nějaké kamarádce.

1 07.12.2016

Dávám dvě hvězdičky za opravdu krásné ilustrace, které malovala autorka sama. Jinak ale trochu bída. Nesou to totiž "příběhy slavných koček, které se zapsaly do historie", ale taková encyklopedie o významných událostech, kam se čirou náhodou připlete nějaká kočka. Potíž je ale v tom, že se v nich nic moc neděje, (kde vikingové žili, jak chodili oblékaní, co jedli, co dělali a že jim kočky lovily myši), nikam negradují, nemají zápletku a tak zákonitě začnou nudit.

07.12.2016

Tahle knížka mě naučila číst. Svého času jsem ji přečetla snad desetkrát. Pro mě je celá série naprosto nepřekonatelná.

10 05.12.2016

Tak s touhle paní jsem měla už od prvních stránek trochu komplikovaný vztah. Myslím, že by potřebovala naplácat a vysvětlit, že mužům se takhle bláznivě nepodlézá a nevnucuje, že se tím tak maximálně ztrapní, vyděsí je a nebudou ji brát vážně - samozřejmě až na toho jednoho, kterého má doma a kterého nechce. Čtení mě vyloženě vytáčelo. Nahlas jsem citovala a řešila situace s každým, kdo se kolem mě nachomýtl. Děsná ženská a děsná kniha, říkala jsem si. Ovšem pak mi došlo, jak moc mě to vtáhlo a nadzvedlo ze židle. Flaubert byl vážně mistr. Plný počet.

9 05.12.2016

Harry byl průvodcem celým mým dětstvím, takže bajky byly nutností. A moc se mi líbily!

1 01.12.2016

Já Manon zbožňuju! Rozkošná, krásná, čtivá poezie.

3 01.12.2016

Knížku jsem četla na Dušičky a ještě si k tomu zapálila svíčku v okně, abych navodila tu správnou atmosféru, bohužel se ale moc nedostavila. Autor hodně používá citoslovce a excentrické výrazy, ale to až tolik, že to působí trochu nuceně a kodrcavě. Oceňuji ale spoustu faktů a zajímavostí, které jsou v příběhu zakomponovány.

2 01.12.2016

To byla ale divná kniha... Ale celkový pocit z ní je pro mě pozitivní. Bavilo mě číst, děj plynul a gradoval. Nic moc jsem nečekala, ale o to víc jsem dočkala.

01.12.2016

Moje nejmilejší dětská knížka, která zabránila nudě na propršených dovolených.

4 01.12.2016

V Brooklynu roste strom jsem dostala od babičky už dávno, ale číst se mi nechtěla. A ještě že jsem si počkala! Teď jsem ji určitě docenila mnohem víc, než bych kdy v pubertě byla schopná. V knize je tolik poezie! Třeba to jak se fanynka učila počítat, jak spořili do plechovky, to jak měl tatínek svůj hrneček u holiče, anebo jak měla teta vždy jen "svého Jana". Báječná kniha! Doporučuji.

6 30.11.2016