Lenka1386 komentáře u knih
Skvělá volba pro zachmuřené podzimní a zimní večery. Pan Svěrák má dar pro to, rozdávat dobrou náladu a svými slovy dokáže pohladit.
Z této knihy jsem dost rozpačitá. Koupila jsem si ji dost povrchně - kvůli názvu a obálce. Ze začátku jsem se těšila, co z toho bude, teď tolik třaskavé téma Islámu, pohled dvou mladých dívek a tak... Ale celé to bylo takové plytké, nešlo se začíst, nikoho jsem si neoblíbila, prostě je to jedna z knih, na které nejspíš hodně brzo zapomenu.
Takže takhle - po přečtení této knížky jsem na Cestu vyrazila. To snad mluví za vše :) Super a doporučuji!
Knihu jsem přečetla proto, že vyvolala davové šílenství a tak mě zajímalo, jestli na tom přece jen něco nebude. A není. Jediným rozdílem mezi tímto a klasickými Harlekýnkami je ten, že Grey je bohužel delší. Hlavní postavy jsou nesympatické, děj plytký, ale u erotických scén jsem se vážně pobavila - věta: Ježiši, Ano, vždyť ty jsi úplně prosáklá! mi vehnala dokonce slzy do očí...
Já tomu nemohla uvěřit. Četla jsem a hledala a nenašla. Jediným přínosem pro mě byla rada, že na kocovinu je dobrá čokoláda a bazén. Jinak zbytečně dlouhé, nudné a předvídatelné.
Přidávám se k většině a muším uznat, že Stařík byl lepší - Analfabetka působila až trochu americky, co se neuvěřitelnosti a velkoleposti situací týče. Nicméně jsem rozhodně nebyla zklamaná a na dovolenou je to podle mě úplně supr čtení.
Trochu zklamání. Nejdřív mě bavily popisy postav a interiérů, ale pak se omrzely, pak mě zajímal vztah Nicka s golfistkou, ale nic se z něj vlastně nevyklubalo a Daisy byla taková neslaná nemastná, že jsem nechápala, proč po ní Gatsby tolik touží. Výhodou je rozhodně to, že kniha je krátká, takže je vážně za den dočteno...
Prožít jednu báječnou noc. Chtít víc, ale ono to nepřijde, zklamání, rozčarování, ale ta jedna noc za to rozhodně stála. Ne každý má na to žít každý den tak, jako by to byl ten poslední...
Film byl velkým zklamáním, ale knížka mě vážně dostala.
Autor píše, že si chtěl čtenáře vychovat, přizpůsobit si ho svému tempu a že ten, kdo se nezvládne zklidnit a zpomalit za prvních 150 stran, tak ať knihu klidně odloží. U mě mu to teda vyšlo, zpočátku jsem si musela dost zvykat, ale pak jsem to všechno spolykala i s navijákem. Rozhodně jedna z nejlepších knih, které jsem měla v ruce.
Já udělala tu chybu, že jsem si nejdřív přečetla všechny ty báječné recenze a nechala si knihu půjčit od známého, který mi ji předával jako svou neoblíbenější. No a prostě - mě to nevzalo. Byl to fajn příběh s posláním a tak vůbec, ale na zadek jsem si z toho nesedla... Mrzí mě to, asi jsem měla příliš velké očekávání předem.
Začátek nebyl nejlehčí, taky mi trvalo se začíst, ale pak... Příběh mě dostal, bavila mě cesta vlakem i popis krajiny kolem, rozhovory, hloubavé pasáže. Od začátku jsem fandila spíš Laře, ale dopis Táni pro Jurije byl snad tím nejdojemnějším a nejčistším, co jsem kdy četla. Jedna z mých pěti "nej" knih.
Od povídkové knížky o kočkách asi nikdo nečeká žádnou velkou hloubku, ale spíš příjemný oddech - a přesně to taky dostane. Za mě spokojenost.
Verity jsem vytahovala z tašky a četla i když jsem jen dvě minuty čekala na autobus. Nevnucuje se, nepodbízí, nemusíte zbožňovat hlavní hrdinky - ale nejspíš budete :) . Je to styl, který mi mimořádně sedl.
I já měla slzy v očích. Tuto knihu už jsem doporučila pěti lidem, nejdřív se každý vyděsil, že je moc tlustá a že to nedá. Nakonec byla vždycky dočtena nejpozději za týden :) Nejde od ní odejít...
Po tom, co jsem přečetla Světla, jsem byla natěšená na další Doerrovu knihu. Když porovnám, tak Zeď vzpomínek je rozhodně slabší. Ale! I tak jsem ji přečetla během dvou dnů, byla dojatá, nadšená a plakala.
Moc mě baví formát a ilustrace. První třetina knihy se mi líbila nejvíc, pak to trochu skomíralo. Na dovolenou ideální.
Velice příjemné překvapení, přečetla jsem jedním dechem, ačkoliv si na duchařinu příliš nepotrpím. Nejvíc mě dostala Sádka.
Začátek mě úplně bleskově dostal, ovšem pak to šlo stejně bleskově dolů. Dočetla jsem jenom proto, že knížky prostě dočítám...
Začátkem jsem se musela prokousat... Začala jsem, odložila, znovu začala a tak asi po dobu dvou let. Ale pak jsem dočetla a rozhodně ji teď můžu zařadit mezi svých pět nejoblíbenějších knih!