Lenka4 komentáře u knih

Jeden den nocleh na zámku, druhý den na slámě. Krvavé seče, krvavé souboje pro urážku. Tažení do cizích zemí, hrob v cizí zemi. Nemyslím, že se tento dobrodružný životní styl zamlouval většině naverbovaných. Zajímavé jsou detaily týkající se jezdectva, například řazení podle podle barvy koní.

05.03.2021

Nejpůsobivější oddíl je Hrst černého tabáku. Nejpůsobivější báseň je Píseň nakonec:
Ještě o malé Hendele.
Vrátila se mi včera
a bylo jí už dvacet čtyři let.
A byla půvabná jak Šulamit.

Měla popelkový kožíšek,
koketní čapku
a kolem krku uvázaný šál
v barvě světlého kouře.

Hendele, jak ti to sluší!
Já myslil, že jsi mrtva,
a ty jsi jenom krásnější.
Jsem rád, že jsi přišla!

Jak se mýlíš, drahý!
Jsem mrtva dvacet let,
však ty to dobře víš.
Jdu ti jen naproti.

2 25.02.2021

Přibík i Jan Bukovanští jistě prominou, ale vhled do jejich života skrze samotné zápisky jimi sepsané by bez úvodní studie editora nebyl tak živý a srozumitelný.

22.02.2021

Na to, že kniha vznikala přes dva roky, je výsledek dost smutný. Útržkovité hereččiny vzpomínky jsou spíše povrchního charakteru, hodily by se lépe pro publikaci v časopisech. Rozhovor by mohl jít do větší hloubky i při respektování třináctých komnat, které autor občas zmiňuje. Také snaha vyřešit problém s nedostatkem textu zařazením horoskopů na úvod a neuměle zpracovanou filmografií na závěr, přispěla k ne příliš dobrému dojmu z výsledného díla.

20.02.2021

Velké překvapení pro každého, koho ve spojení větrný mlýn a Česká republika napadne jen Kuželov. Netušila jsem, že mlýnek může mít i podobu obyčejné zahradní kůlny s větrníkem na střeše. Autoři se poctivě a s nadšením snažili semlít vše, co k tématu patří. Výsledný text je sice trochu rozfoukaný, ale nevadí.

16.02.2021

Ladislavův život připomíná pohádku. A to hodně dramatickou. Siroteček, o kterého se přetahují mocichtiví, úklady, intriky, falešní rádci … Jen ten závěr s krásnou princeznou se nějak nevyvedl. Inu, život není pohádka.

08.02.2021

Monumentální dílo mající obsáhnout vše o Lidicích se díky nesourodosti materiálu, tápaní při jeho zpracování, nedržení časové roviny, kolísání mezi uváděním detailů, mnohdy nepodstatných a obecných celků, mnohdy též nepodstatných, používání jednotlivých prvků bez zasazení do souvislostí a objasnění významu, hroutí. Méně je někdy více. Autor představuje směsici různých dokumentů a informací, z nichž některé mají k tématu hodně daleko. Příkladem budiž náklad zbraní převážený lodí Lidice, nebo konstrukční detaily plynových vozů v Chelmnu. O samotné lidické tragédii a osudech obyvatel lépe vypovídají úžeji zaměřené publikace. Kladně lze hodnotit pokus o zachycení obnovy Lidic v poválečném období.

05.02.2021

Krásné, nápadité verše, které ukazují drobné detaily velkého světa, kterých by byla škoda si nepovšimnout.
Tráva jako my
"Na konci léta
okolo tratí hoří tráva
neslyšným, bílým plamenem.
Vagóny míjejí a míjejí i dny
s náklady těžkými jak vykácená tma.
Hlomozí dlouhé vlaky.
A náspy hoří.
Neslyšně hoří ostrá suchá tráva,
má divné jméno mezi očima.
Sveřep.
Sveřep tak trochu vzpřímený."

10 04.02.2021

Ač je při odlévání zvonů pěkně horko, verše se zdají být poněkud chladné, bez jiskry.
Jen jednou jsem spatřil
slunce tak krvavé.
A pak již nikdy.
Zlověstně padalo k obzoru
a zdálo se,
že někdo rozkopl dveře pekla.
Ptal jsem se na hvězdárně
a vím už proč.
Peklo známe, je všude
a chodí po dvou.
Ale ráj?
Možná, že ráj není nic jiného
než úsměv,
na který jsme dlouho čekali,
a ústa,
která zašeptají naše jméno.
A pak ta krátká závratná chvíle,
kdy smíme rychle zapomenout
na to peklo.

Srovnávat lze nejen básnické pojetí dojmů z cest jednotlivých autorů, ale pokud čtenář některá místa sám navštívil, tak i s vlastním prožitkem. Hodně působivé jsou verše Františka Gellnera a Josefa Macha. Závěr jeho Noci v Chicagu:
"Brutálně hudba zní a tanec smysly zpíjí,
drsný to paskvil o lásce a síle.
Lhát lásku namáhají s apatií
se prostitutky barevné i bílé.

A všecko opřádá svou smyslností
omamný parfém poskvrněné krásy,
zatímco venku káže o mravnosti
nějaká ženská od Armády spásy.

Ze starých vlastí lodi zatím plují
sem přes oceán, jenž je kdesi v dálce.
Město plá světly: krásný drak v své sluji
hltavě čeká na přistěhovalce."

1 29.01.2021

Na začátku jsem měla pocit, že jsem příběh už četla. Tyto obavy se naštěstí postupně rozplynuly. Není snadné nacházet nová prostředí, vymýšlet situace a postavy, jejichž jednání by bylo zcela jiné a přitom uvěřitelné.

2 26.01.2021

Zatímco si divák ceremoniály užívá, pro přímé aktéry to bývá náročná a stresující záležitost, pokud ji neprožívají opravdu duchovně. Ten, kdo chce vládnout zemi, však musí něco vydržet. Od květnatých projevů představitelů měst až k obolavělým kolenům.

24.01.2021

Proč k detektivce nebylo připojeno i Manželské zrcadlo v knize zmiňované? Tento literární skvost by jistě přinesl osvětu, řadu praktických rad a cenného ponaučení mnohým hospodyňkám.

2 18.01.2021

Potlesk pro Hanzlíka! Verše jsou možná temné a drsné, ale cesta života procházívá i růžovými zahradami s keři černě kvetoucími.
xxx
Kdo jede s černým kočárem
v tomto neútěšném dešti
kdo nešetří schvácených koní
a kol topících se v blátě

kdo jede s kočárem
touto krajinou bez zájezdních hostinců
a hořících loučí
kdo nedbá bezúsvitné noci

kdo jede
tuto marnou cestu potopeným světem
na kost zbědován

kdo jede s kočárem prázdným
kdo ne-li hrobař jenž jako kapitán
umírá poslední

1 17.01.2021

Romantické kratochvilné vyprávění okořeněné notnou dávkou ironie. Pokud si ji odmyslíme, objeví se příběhy poněkud svérázných a místy nesnesitelných žen, pro které jsou však muži schopni udělat cokoliv z lásky, nebo aby od nich na chvíli měli pokoj. Kdyby autor zvolil ke zpracování tématu formu napínavého psychologického dramatu, Colomba, jdoucí zarputile za svým cílem i přes mrtvoly, by jako hrdinka zaujala ještě více.

16.01.2021

Životní osud špičkové gymnastky snad lze nazvat stejně jako její cvičení krkolomným. Snaha vyhrabat se ze dna ji musela stát mnohem více sil, než tréninky na mistrovství a olympiády. Obdivuhodná žena, jejíž příběh je tak napínavý, že čtenář občas i přestane vnímat nepříliš vybroušený autorův literární styl.

6 10.01.2021

Informačně velmi bohatá kniha, shrnutí historie dětských i mládežnických organizací i různých změn systému je výbornou pomůckou pro každého, kdo se podobnou tématikou chce zabývat. Poněkud rozpačitě vyznívá poslední kapitola Dětství a mládí ve vzpomínkách. Uchopení a zpracování orální historie je evidentně tvrdým oříškem.

04.01.2021

Sbírka upoutá rozmanitostí forem textů a přináší i náměty k zamyšlení. Celkově však působí poněkud chladně.
Napíšu ti
Dal jí všechno, co muž může dát
a udělal snad víc, než by měl udělat.
Sfoukl by někdo plamen bezstarostněji,
slyšel kdy někdo sbohem línější a takhle bez doznění?
"Napíšu ti," utrousila hravě
a tvář jen stočila ku zdvořilému políbení.
Poté odešla, bez pohledu či ohlédnutí...
Dopisy psané a frankované v hlavě -
marně bys hledal poštu v městě smrti.

1 31.12.2020

Říká se, že do hlavy člověku nevidíš. Ovšem byla by škoda, nevyužít možnosti nahlédnout do ní prostřednictvím neurochirurga, který má dar složitosti jejího obsahu představit laikům srozumitelným a věcným způsobem. Díky dobře kladeným otázkám se čtenář dozví mnohé například i o fungování zdravotnictví u nás i ve světě, či se může zamyslet nad probíranými etickými problémy.

4 25.12.2020

Z celoživotní Mirovy posedlosti hudbou těží posluchači, kterým přináší radost a někdy i balzám na duši. V této velmi kultivovaně psané knize se čtenář dozví hodně podrobností i o průběhu tvorby. To je pro mne osobně pobídkou k pečlivějšímu se zaposlouchání do hudebních složek písní.

3 21.12.2020