Lesandi komentáře u knih
Nedočetla jsem. Nesedl mi styl psaní. Hrozně jsem to lámala přes koleno, až jsem knihu vzdala.
Docela zklamání. Název mě zaujal hned a přebal se mi také líbil. Ale celkový příběh ve mě nic nezanechal. Četlo se to lehce, ale čekala jsem větší vykreslení příběhu z pohledu oběti a únosce.
Neuvěřitelně čtivá kniha. Také se mi líbily slovní obraty, jemné, poetické. Nejvíce se mi zamlouval Nobu, stejně jako ve filmu. Smutná postava s nenaplněnou touhou.
Řekla bych, že film vztah Čijo k Předsedovi zvládl lépe, v knize jsem to moc nechápala.
Dávám pět hvězd, vážně jsem si čtení užila. Po zaklapnutí knihy jsem si však říkala jak by byly gejši v normálním životě absolutně nepoužitelné ...
No, kde jenom začít ... nějakou dobu na mě kniha zírala z knihovny, říkala jsem si: 'Úú Řbitov zvířátek, to bude síla!' Musím uznat, že Zelda, Gage a závěrečný epilog, ta poslední věta, to byla síla! Ale zbytek mě trochu, zklamal? Ne. Možná .... Já nevím, možná když se o něčem pořád mluví, pak si člověk myslí, že jak to nebude úžasné.
Kinga mám ráda pro jeho psychologické thrillery. U příšer s rohy a šupinatým jazykem se nějak neumím bát.
Tak tohle je ten King, který mi sedne. Žádný vesmírno - mimozemský deus ex machina.
Přečteno až po filmu, ale rozhodně to nebylo na škodu, samozřejmě kniha je vždy obsáhlejší. Kathy Bates jako Annie byla navíc ta nejlepší možná volba, takže jsem si ji při čtení i párkrát představila. Opravdu skvěle prožitý čas u knihy.
King pro mě i nadále zůstává rozporuplným autorem. Nastartovala mě Černočerná tma, Pod kupolí (až na zvláštní konec), pak přišlo utlumení po To. Geraldova hra nebyla špatná. Ale Misery to zatím vyhrála na plné čáře.
Ještě na mě v knihovně čeká Řbitov, Osvícení, Žhářka ... Uvidíme.
Po první polovině už se to rozjelo, ale než jsem pochopila ty hlasy, hůř se mi četlo. Závěr se mi líbil, že děsy měly reálný podklad.
Sice se o Kingovi říká, že je králem hororu, ale občas mi přijde, i jako král nechutnosti. Nic ve zlém, jen už si asi nikdy nedám v klidu pomeranč.
Nuda až k zbláznění, ale chápu to, je to přecejen 19. století. Chtěla jsem ji přečíst, abych si ji odškrtla, ale byl to boj. Vlastně by mě nikdy nenapadlo ji číst, až když jsem viděla film Easy A. No, alespoň vím o čem to je (a nejenom z wiki nebo databáze).
Stála za přečtení. Nic co by mě vyhnalo do nebes, ale zase můžu aspoň říct, že jsem od Dickense četla něco jiného, než stokrát omílaného Twista.
Četla jsem ji na základce a byla jsem unesená. Je nadčasová, takže si myslím, že se bude číst krásně i v dnešní době.
No a kdo je to tedy nakonec ten Pán much? Přečtěte a uvidíte.
Po skvělém "Andělovi" mě zklamala. Začátek dobrý, i pár pasáží se mi líbilo (třeba popis syna, ktery nechápal matčinu smrt, ten byl geniální), ale jinak nic moc. Konec byl vůbec špatný.
Clona mě v knihkupectví zaujala obalem, ale nevím, už se mi od něj asi nechce nic jiného číst.
Nevím, proč je známější Sova. V lese visí anděl je daleko lepší. No, nenechala jsem se zmást a přečetla si nejdříve tuhle. Vyplatilo se mi to. Skvělý námět, nečekaný konec a velmi čtivé.
Výborná! Hned mě chytla! Líbily se mi i části ze života (a nemoci) detektiva, které mě obecně v knihách většinou nudí. Ale s ním jsem se sžila. Příběh se pak nakonec pěkně složí dohromady a jak nakonec dopadl detektiv to se mi také líbilo. Nepředvídatelně.
Vážně jsem ani moc nečekala, že se mi bude tolik líbit. Všechno se vyvrbilo tak temně. Hlavně ta část - nebudu spoilerovat - s klecí (že ano?). Už se těším na další!
Vůbec jsem V mlze neznala a byla jsem nadšená. Na to, že se děj odehrává téměř na jednom místě se to povedlo. Vyvrcholení bylo opravdu překvapivé a prokládání kurzívou se mi líbilo, takové tajuplné.
Doporučuji. Ale spíš ženám.
Bavilo mě, jak je to napsané z různých koutů města a rozdílných úhlů pohledu obyvatel. Ale konec se nevyvedl. Přišlo mi jako kdyby nevěděl co už psát a šup ... No víte o čem mluvím.
Kingem jsem zásobená, lákají mě jeho náměty. Na To jsem se chystala delší dobu. Přebal super! Hned na mě volal v knihkupectví z regálu. Začátek taky super, správná atmosféra. No tak od poloviny už jsem malinko bojovala, ale byla jsem zvědavá, co se z toho vyvrbí. Bohužel se to moc nepovedlo. Nepochopila jsem prostě ten konec. Zase nějaké vesmírné bůhvíjaké bláboly. Jako u Pod kupolí. Čekala jsem Pennywise jako masového vraha, ducha....cokoli. Ale ta želva? A pak ten konec na kole? Pořád mi vrtá hlavou co to mělo znamenat.
Každopádně si myslím, že je To zbytečné nadhodnocené.
Hodně jsem se u ní nasmála. Je to taková pubertální bejkovina. Ale fajn.
Nadchla mě také hlavně svým vzhledem. Ten mě u knih musí nejdříve zaujmout a tady se to povedlo na jedničku.
Je to klasika. Každému to zní trošku jinak. Někdo klasiku zbožňuje, jiný čte z donucení v povinné četbě. Četla jsem ji ve čtrnácti a prokousávala jsem se horko těžko. Ale tenkrát jsem si řekla, že Babičku prostě přečtu, abych si ji odškrtla.
Jediné na co si vždycky vzpomenu ve spojitosti s Babičkou je neskutečně krásně popsaný románek bláznivé Viktorky. Ten mě opravdu dostal do kolen.
Jinak si myslím, že asi není potřeba, aby se děti nutily ke čtení zrovna takovéhle klasiky. Já vím, je to už tak dlouho zažité, ale když si vezmu, jak jsem s tím místy bojovala... raději ať si najdou něco co je baví.
Slyšela jsem na ni pět samou chválu, ale zklamala jsem se. Vůbec mě nebavila. Jméno hlavního hrdiny znám jen díky filmu Hodná holka s Jennifer Aniston, jinak už bych ho dávno zapomněla.
Vlastně se mi líbila. Sophiin příběh byl poutavý a když Stingo objevil její pravou podobu to jsem zůstala zírat. A její volba (ne jediná) byla nakonec zdrcující.
Ale Stingo mi tam pořád nějak překážel. Měla jsem chuť říct mu "Uhni, chci vědět, co se stalo Sophii!". Tak jsem se prodírala stránkami o něm a byla to nuda, ale jakmile se objevila Sophie, stálo to za to.
Tři hvězdy za Stinga, jinak bych dala víc.