libuse6749 komentáře u knih
Jsi milovník cestování a krátkých výletů po evropských metropolí?
Jsi labužník a rád si pochutnáš na dobrém jídle?
Hledáš lehkou oddechovku s romantickou linkou?
Pokud si 3x odpověděl ANO, tak si udělej společně s hlavními hrdiny krátký výlet Říma.
Během čtení naprosto podlehneš letní atmosféře. Dostaneš chuť na vychlazené Peroni nebo Aperol Spitz, každá zastávka na jídle nebo ochutnávka naladí tvoje smysly na italskou kuchyni, plnou delikates.
Nechybí zajímavé informace o navštívených památkách, takže máš k dispozici inspirativní itinerář k návštěvě italské metropole.
Přestože je knížka napsaná pod pseudonymem, brzy jsem v příběhu rozpoznala styl autorky Julie Caplin. Budu se opakovat, ale líbí se mi, kolik nových nebo specifických faktů dokáže zakomponovat do lehkého romantického příběhu. Tahle červená knihovna teda rozhodně přidanou hodnotu má.
Zamilovat se do prince? Která holka, kdy o tom nesnila?!
Podlehne Silver kouzlu následníka trůnu Nového Skotska, když přijme jeho nabídku postarat se v utajení o jeho bezpečnost. Přestože patří mezi nejlepší bodyguardy v Miami, bude to mít sakra těžké. Mladého Prescota mají v hledáčku nejen paparazzi, ale evidentně má nepřátele i ve svém blízkém okolí.
Další díl ze série Osobní strážce je opět velmi čtivý a lehce napsaný. Ve vyprávění se střídají Silver a Prescot, do knihy jsem jen nakoukla a rázem jsem měla za sebou prvních 100 stránek. Velkým překvapením pro mě bylo setkání s hrdiny z prvního dílu, které autorka dokázala přirozeně do knihy začlenit. V tomto dílu se však vše točí v prostředí královské rodiny. Nechybí intriky, tajemná minulost hlavních hrdinů, na stránkách se řeší mnoho rodinných trablůna můj vkus až příliš postranních zápletek, které odváděly pozornost od Silver a Prescota.
Přestože jsou v knize místa a momenty, které nejsou reálné nebo působí plytce, i tak knížka naprosto splňuje kritéria romantické pohádky okořeněné humorem i napětím.
Nová kniha Ladislava Berana, bývalého emeritního komisaře, vám představí první oddělení písecké kriminálky. Tentokrát se nejedná o jednu kriminální linku, ale čtenáři si přečtou hned 19 nejrůznějších samostatných případů. V průběhu čtení můžete dumat na tím, jestli autor čerpá ze své dlouholeté praxe a zkušeností nebo si hraje jen s fantazií. Tipuji, že to bude kombinace všech možností a některé případy se opravdu staly a ty co se nestaly, tak se klidně jejich čas ještě může přijít.
Stálí fanoušci autora již dobře znají vyšetřovací partu v čele s kapitánem Karasem a hlavními vyšetřovateli, podle nichž se jmenuje i celá krimi série Mach a Studnička. A čísla mluví jasně, jde o partu hodně oblíbenou, protože již v této sérii vyšlo 15 knih.
Vyšetřovat se budou zločiny nejrůznějšího charakteru. Od vykradených kostelíků a kapliček, se podíváme i na vykradené chaty a hausbóty, rozluštíme záhadné anonymy v květomluvě, které dostala vyděšená prodavačka. Tým zaměstná i šlapka, co šla podat trestné oznámení na svého pásaka a stejně tak krádež vzácných koi kaprů, které si jejich majitel cenní na velké peníze.
Ve vyprávění nechybí policejní žargon, humor, a i špetka sexistických narážek, které se v mužském kolektivu dají pochopit. Chybělo mi trochu vlastní pátrání či uvažování nad případnými pachateli, protože krátká forma jednotlivých příběhů spíše názorně ukazovala popis jednotlivých činů a následných kroků k dopadení pachatele.
Tato recenze je nádherným příkladem toho, jak rozličné čtenářské chutě má každý z nás. Přestože je série Havraní bratrstvo velice úspěšná a u čtenářek oblíbená, s výbornými recenzemi, mě prostě tato série nesedla. Už z prvního dílu jsem byla rozpačitá, ale zvědavost mi dohnala k tomu dát šanci ještě dalšímu dílu. Ten mě však opět tuze natrápil.
Sama autorka vystihla přesně můj názor na první knihu, kdy napsala v jiné souvislosti větu, ze které jsem si půjčila část.
Sexuálně provokativní pohádka se špatným koncem, nebo nedejbože bez konce.
V druhém dílu se mi sice vyjasnil ten otevřený konec, ale v první třetině knihy jsem naprosto nevěděla o co běží. Dále pokračovalo plácaní hlavní hrdinky, která, ač trochu vyspěla, stále zůstala naivkou a některé její kroky byly naprosto nepochopitelné. Abych však byla upřímná, tak chápu čtenářky, které si zamilovaly hlavní mužské hrdiny, že potřebovaly v určitých pasážích kapesníčky na slzičky. Protože určité pasáže v knize jsou skutečně velmi emotivní. Některá místa v knize mi přišla naprosto zbytečná, jako by se autorka snažila jen nahnat strany.
Líbil se mi poměrně uzavřený konec této knihy, který mi dovolí tuto sérii již opustit a přenechat další čtení těm, kdo si HAVRANÍ BRATRSTVO oblíbili.
Hledáte knížku na dovolenou, k vodě nebo jen tak na zahradu k lehátku, mám pro vás jeden knižní tip. Nová knížka od české autorky Aleny Jakoubkové, píšící hlavně romány pro ženy, myslím splňuje přesně ty atributy na lehké letní čtení.
Anotace prozradí hlavní trápení devatenáctileté Dory, je jím její matka a její tajná láska.
Přestože příběh začíná na konci školního roku, posledního ročníku gymnázia, hlavní hrdinka spolu s vyprávěním dospívá, čelí novým výzvám i zásadním rozhodnutím. Dodáváte jí sílu, aby se postavila teroru od matky. Naštěstí dostává velkou podporu od svých kamarádů i otce, který od rodiny odešel, ještě když byla malá. Na jednu stranu jsou její problémy nezáviděníhodné, ale na dalších stránkách se dozvíte, že jeden její velký problém se vyřeší tak lehce, že už spíše čtete pohádku. Snad neprozradím moc, že jde o pohádku s dobrým koncem.
Kniha je čtivá a lehce stravitelná, místy se vám sbíhají dokonce sliny, protože Dora je velká gurmánka. Těšíte se na pasáže, kde připravuje jídlo pro své kamarády nebo ochutnává speciality na svých cestách zejména po Evropě.
To si myslím, kolik mám načteno a přesto objevuji další a další české autory, jejichž styl mi sedne, jak poklice na hrnec.
Tentokrát se jednalo o mé seznámení s autorkou @dagmardigmacechova a jejím novinkovým románem Víš, že nemusíš?
Bylo to natolik skvělé čtení, že jsem se okamžitě vrhla i do knížky, která mě vrátila v příběhu zpět o 7 let a vyšla pod názvem Nemusíš! Obě tedy doporučuji, jen buďte chytřejší a čtěte je raději postupně.
Knížky na sebe volně navazují a v obou se setkáváme s hlavními hrdinkami Katkou a Marií, zároveň poznáte i jejich rodiny, kolegy, partnery i přátele.
Děj v první knížce začíná červnem 2013 a končí v červnu 2017, druhá knížka přeskakuje do srpna roku 2019 a končí lednem 2020. Krátké kapitoly střídají příběhy Katky a Marie, takže naprosto přesně víte, čím hrdinky právě procházejí, jaké mají trápení či před jakými rozhodnutími stojí.
Velmi originálně jsou v obou knížkách řešeny názvy kapitol. Prvním slovo, či začátek věty je zvýrazněno tučně a rovnou navazuje vyprávěním.
Hlavní hrdinky čelí nástrahám, které přináší sám život. Jsou uvěřitelné, reálné, každá z nás bojuje s podobnými. Autorka umí probudit u čtenářek emoce a mává s nimi sem a tam. Děj je napínavý a čtenářsky zajímavý. Některé kapitoly jsou plné smutku, slz i beznaděje, střídá je však vyváženě humor a nechybí ani romantika, sex.
Obě dvě knížky ovšem přinášejí poselství. Ukazují, že cesta ke změně není jednoduchá, je naopak někdy velmi klikatá, místy jde do strmého kopce. Pro mnohé ženy tak může být čtení velmi inspirativní a může jim dodat odvahu udělat velký a důležitý krok pro sebe samu.
Nicolette je mladá odvážná dívka, která boří mýty a plní si své sny. Pouť k branám Orientu popisuje její pěší výpravu z rodného Havířova až do tureckého Istanbulu k chrámu Hagia Sofia. V dnešní době totiž už nechodí na pouť jen Honzové s buchtami od maminky, ale i dcery s ultra light výbavou. Tj. funkční a velmi lehké vybavení do přírody, v jejím případě 6 kilogramů na zádech.
Stránku za stránkou jsem prošla celou její trasu z Čech, přes Slovensko, Maďarsko, Rumusko, Srbsko, Bulharsko až do Turecka. Její cesta není jen cesta za splněným snem proŽÍT naplno svůj život, ale Nicollete dokázala dát své pouti ještě přesah dobročinnou sbírkou na podporu krajanů žijících v rumunském Banátu.
Vyprávění bylo čtivé, místy vtipné, nechyběly informace k místům, kterými Nicolette procházela. Celé čtení parádně doplňuje spoustu fotek a krásných ilustrací, nejeden čtenář by hned sbalil pár švestek a šel taky.
Knížce dávají velmi osobní rozměr pasáže, kde se Nicolette svěřuje se svými vzpomínkami, radostmi, pochybnostmi, zklamáními, ale i dalšími plány nebo sny. Mnoho myšlenek bylo velmi inspirativních a budu se k nim určitě ještě vracet. Nebojí se přiznat, že má strach, že ji trápí samota nebo i zdravotní stav není po většinu cesty úplně ideální. Ale tím ukazuje, že je silná a umí bojovat. Během cesty potkává mnoho lidí se srdcem na dlani, což bylo v dnešní době krásné číst. Kousek před cílem však získá suvenýr z cesty, který je nad váhový limit její výpravy, přesto s ní pojede až domů. Přiznávám, že jsem při byla dojatá, když Nicolette dosáhla svého cíle a moc jsem ji fandila celou její cestu. Už teď se těším na její další výpravy, i vy ji můžete sledovat na profilu instagramovém @nicolette.havlova.
Celý příběh se točí okolo milostného trojúhelníku, nechybí tajemství, trošku napětí, ale z mého pohledu i hodně naivity. Nelíbil se mi manipulativní nádech od jednoho z hlavních hrdinů, který se něčemu hrozně bránil, ale jeho chování pak plynulo místy proti jeho zásadám. Co mě překvapilo, tak na můj vkus dost alkoholových pitek a vyhulených jointů. Ale berte mě hodně s rezervou přece jenom už jsem stará škola. Co i mě však dostalo, byl konec, který beru od autorky jako jeden velký podraz.
Ultimátum je thriller, který láká na letecké prostředí a napínavé čtení. Přestože se jedná o prvotinu, od letušky bez předchozích zkušeností se psaním, zahoďte teď všechny předsudky, pohodlně si sedněte ke čtení a užijte si let. Bude to totiž rychlá jízda.
Moji pozornost autorka lapila už od prvních stránek a nenudila jsem se, ať už se děj odehrával na palubě letadla nebo na zemi. O napětí nebyla během čtení nouze a celá kniha zabírala pouze krátký časový úsek – prakticky jednu službu pilota, takže s dějem prakticky reálně žijete a nutí to pokračovat ve čtení. Čemu napomáhají i krátké kapitoly.
Autorka dokázala zúročit všechny své zkušenosti z práce letušky a na popisu scén z paluby letadla je to znát. Celý personál letadla si prostě za statečnost a týmovou práci zamilujete i vy, tomu věřím.
Nejsem úplně fanynka akčních filmů, ale tuto knihu vidím jako naprosto super předlohu k filmu, kterého se doufám, dočkáme.
Hlavní hrdina Karel se přestěhoval z Moravy do Prahy s vidinou udělat velkou kariéru a najít lásku svého života. Do začátku mu půjčil kamarád peníze na první nájem a zbytek už byl na něm.
Přiznávám, že jako rodilý Plzeňák jsem Karlovi v Praze fandila. Moje podpora mu však nestačila, protože hned ze začátku rozjel takovou jízdu, že jsem mu nestíhala držet palce. Ucházel se o tolik pozic, že se dostal k pohovoru, kde náhle zjistil, že mu chybí klíčový požadavek - francouzština. To byl ale i bohužel můj kámen úrazu, protože v knize zaznělo několik rozhovorů ke kterým jsem musela použít francouzsko-český překladač. Ten pomohl mě, abych byla stále v obraze, Karlovi pomohl naštěstí jeho vrozený improvizační talent.
Celý příběh je skutečně velmi svižný a čtivý, nechybí vtipné pasáže, ale nečekejte žádnou hloubku. Je to prostě oddechovka, která má za úkol pobavit.
Jsem však ráda, že jsem na autora natrefila, protože na svém kontě má již dvě další knihy, které rozhodně stojí za pozornost ️sbírku povídek Společnosti a krátký román Chata 1879. Zaujali mě jeho povídky, protože jsem zvědavá, jak pojal vážnější témata ze života obyčejných lidí.
Knižní novinka ze studeného severu od autorské dvojice Roman Voosen a Kerstin Signe Danielsson splnila přesně má očekávání a obhájila dobré jméno severského krimithrilleru.
Jeden z příběhů, který mě bavil doslova od první stránky. Kapitolu za kapitolou jsem spolu s vyšetřovateli získávala indicie k dopadení pachatelů, filtrovala důležité informace a hledala ve změti výslechů motiv.
Velkou přidanou hodnotu měly pro mě fakta o Švédsku, zejména o oblasti severního polárního kruhu, městečku Kiruna a jeho závislosti na těžbě železné rudy. Také jsou zmíněny kontroverzní vztahy Švédů a Sámů, kteří jsou domorodými obyvateli Laponska.
Kniha u nás vyšla jako devátá v sérii, přestože jsem neměla dosud tu čest přečíst předchozí případy, užila jsem si komfortně čtení i jako samostatný případ.
Rozverná obálka na této knížce je dost matoucí. Uvnitř se ukrývá 11 povídek od české autorky, kterou jsem dosud míjela. Byla by škoda, kdybyste ji míjeli i vy.
11 příběhů žen vás zaskočí, určitě většina z nich. Daly by se přirovnat ke kávě. Hořké a silné, přesto čtete další a další. Hlavní roli má žena, vedlejší smrt, nevěra, rodinné vztahy, nízké sebevědomí, ztráta důvěry, … S žádnou z povídek se nechcete ztotožnit, přesto se vás může některé z témat týkat.
Přečtěte si také, kolik emocí dokázala autora doslova vecpat do jednotlivých povídek. Určitě vás to překvapí.
Seznamte se s Hanako, je to třicátnice, která dosud neměla moc štěstí ve vztazích. Na doporučení své nejlepší kamarádky se zúčastní rychlorande. Seznamovací večer, kde se u žen postupně vystřídá 1️⃣0️⃣mužů, kteří mají společný čas na seznámení v limitu 5️⃣ minut. Aby nejlépe poznala, co se v daném kandidátovi ukrývá, připravila si plán, kde minimalizuje svůj čas mluvení a po základním zdvořilostním představení se vytasí s otázkou, jaké je jeho největší životní tajemství, které nikomu nikdy neřekl.
Příběhy, které z mužů lítají, odstartují tak originální historky, že mi zajistily úsměv na tváři a dobrou náladu po několik dnů, co jsem knížku četla. Živě si dovedu představit vše zfilmované do ztřeštěné romantické komedie s výbuchy smíchu u diváků, při promítání v kinech nebo u televizní obrazovky.
Druhá půlka knihy mi osvětlila, zda s některým kandidátem šla Hanako vůbec na rande. Ale hlavně se ukázalo, jak v životě vznikají bizardní historky a trapasy, které se pak dávají k lepšímu.
Celkově kniha přesně splnila, co slíbila. Humor nechyběl. Sáhněte po ní určitě v momentě, kdy se budete chtít oprostit od starostí všedních dnů, vypnout u knížky a trochu se pobavit.
Útlá knížka, co ukrývá silný příběh. Nejen příběh Nadjy a Saída, ale i ostatních hrdinů, kteří přibližují i svými osudy rychlou pomíjivost lidského života.
K seznámení Nadjy a Saída bohužel došlo za špatných okolností, v době ozbrojeného konfliktu, který probíhá v nejmenované muslimské zemi, kde oba žijí. V momentě, kdy se stane obětí vyhrocených bojů Saídova matka padne společné rozhodnutí zemi opustit. K cestování světem použije pár několik kouzelných dveří.
Jaký vliv bude mít únik z domova na čerstvě zamilovaný pár, ustojí vztah budování nového života jinde? Kniha nabízí zajímavě podaný pohled na migrační krizi z několika pohledů.
Na konci knihy jsem ocenila doslov, kde bylo mnoho věcí ujasněno a zdůvodněno. Zároveň tam bylo prozrazeno, že autor román začal psát již dávno předtím, než se naplno rozhořela evropská uprchlická krize.
Migrace je jako cesta bez zpátečního lístku – domov, kam byste se vrátili, mezitím přestal existovat.
Stuart Hall: Minimal Selves
Kniha měla místa, která mě bavila méně nebo jsem se trošku ztrácela, přesto však doporučuji jako zajímavou sondu do života migrantů.
Maminky a tatínci zbystřete, tuhle knížku budete milovatKdo neví, tak mám dvouletou dcerku. Doporučení od mé sestry na indiánskou metodu, jak odplenkovat dítě definitivně a bez stresu, přišlo právě v pravou chvíli. Sama ji praktikovala u svého syna, který je o pár let starší a s výbornými výsledky.
V knížce je srozumitelně popsáno, kdy je dítě zralé na to být bez plenek. Velmi jednoduše je vysvětlena metoda, doporučení i upozornění na rizika. Na konci je mnoho příběhů rodičů, ve kterých se zrovna i vy najdete, k otázkám nechybí ani rady, jak situace řešit.
Jak to probíhalo u nás? Než jsem knížku stihla dočíst, plenky už nejsou přes den vůbec potřeba. Takže doporučuji dál.
Milým bonusem pro mě byly tipy na 10 darů pro děti i úžasné maličkosti, které dělají velké věci.
NIKDY NENÍ POZDĚ NA SOBĚ ZAČÍT PRACOVAT. A TĚMI NEJLEPŠÍMI UČITELI JSOU NAŠE DĚTI.
Přesně tak si představuji čtení, ze kterého bych byla nadšená, když mi bylo sladkých -náct. Prostředí vysoké školy, mladá studentka přející se osamostatnit, náhodné střetnutí s fešným mladíkem, láska na první pohled….a jedno velké ALE. Nesmět do zamilovat.
Líbila se mi vzájemná chemie mezi hlavními hrdiny Ivou a Ryanem…ach, to jiskření, mrazení i husí kůži chce zakusit každý puberťák. Dále mě bavili vtipné přestřelky, bláznivý jídelníček Ivy i pohádkový konec.
Suma sumárum pohodové sladké čtení, které mě nezklamalo ani jako dospělou.
Anna je výborná studentka, která má veškerou podporu od své rodiny. S velkou pílí se připravuje na přijímací zkoušky na gymnázium, se svojí spolužačkou a nejlepší kamarádkou dělají vše proto, aby se tam dostaly spolu. Anna se však v jednu chvíli rozhodne k velké změně, proměně sebe sama. Začne pro ni být důležité nejenom vzdělání a dobré známky, ale i chování a svůj zevnějšek.
Nevinný začátek, pár tréninků volejbalu, ji však spíš sebevědomí ještě srazí, ale najde se v běhání a ve cvičení, postupně se omezuje v jídle, ztrácí se ve volném oblečení.
Hrozně mě zajímalo, jak vypadá dnešní literatura pro mládež/young adult. Hlavní motivem této knížky je anorexie, přestože je v příběhu několik nesrovnalostí, hlavní myšlenku nese statečně. Seznámit mládež, kam může zajít touha po dokonalosti. Díky deníkovým zápiskům Anny můžete průběžně sledovat, jak se cítí ona, co ji trápí a pohání v touze postavě snů.
️Z mentální anorexie se uzdraví pouhých deset procent pacientů, bude Anna mezi nimi?
(SPOILER) Tenhle román byl pro mě velké letní překvapení, které jsem vybrala v knihovně vlastně úplně namátkou jen podle názvu.
Annu trápí v jejím životě spoustu fóbií, od traumatu z prvního porodu, strach z čísla 4, brambor s klíčky, jízdy po dálnici,...až po rozvařené těstoviny a velké davy lidí. Aby ustála druhé těhotenství, rozhodně se situaci řešit a chodí na sezení k psycholožce.
Zatím to nezní moc lákavě, co?! Ale přestože většinu příběhu sedíte s Annou na její terapii, těšíte se na její humor, nadhled i originální vyjádření, které pobaví, i když se týkají závažných situací.
Píše se rok 2020, tehdy byli Aneta, Kryštof a Nela spolužáci na základní škole. Každý z nich se v samostatné kapitole svěřuje, co ho trápí, na co se těší, jaký měl ve škole zrovna den. Jejich plány, s kým budou sedět v autobuse, s kým bydlet na pokoji ve škole v přírodě, ale i kamarádství nejlepších přítelkyň, těšení se na nové díly seriálu i čtení Bravíčka, to vše pro mě mělo doslova sentimentální hodnotu.
V druhé půlce se přesune děj do roku 2020 a všichni dostanou pozvánku na třídní sraz. Mají vůbec ještě něco společného?
Tahle knížka je spíše dovolenkové čtení pro zábavu, nehledejte za ní četbu pro náročného čtenáře. Ale pro mě měla hodnotu oživení vzpomínek na moje dětství, zážitky se spolužáky ze základní školy. Nejen při čtení si uvědomuji, že spoustu detailů jsem již vytěsnila nebo úplně zapomněla. I proto jsem ráda, že právě s partou ze základní školy jsme v kontaktu a při našem setkání každý svojí historkou připomene naše společné chvilky a máme si pořád, co říct.
Že byl prozrazený padouch hned v první kapitole, to vůbec knížce neubírá napětí. Vzhledem k tomu, jak byl od dětství vychováván, se není čemu divit, že to na něm zanechalo následky. Po stopách vražd se vydává komisař Florian a sekunduje mu soudní lékařka Julie. Právě ta najde na těle první oběti divné tetování, které ji dovede k šifrované zprávě. Na řešení hádanek však nezbývá moc času, vrah sice dává nápovědy, ale pokud nestihnou včas úkoly vyřešit, zemře někdo další.
Detektivka od německé autorky mě bavila, ideální jednohubka na léto nebo jako doporučení pro někoho, kdo chce okusit krimi žánr, ale nevyžívá se úplně v násilí, které je hojně obsaženo například v severském krimi. Zážitek mi nezkazilo ani zjištění, že jsem po přečtení knížky zjistila, že kniha patří do série Julia Schwarzová a Florian Kessler. Těším se tedy na předešlé tři případy.