Libušš komentáře u knih
Tahle kniha má svou jiskru. Malou jiskru, díky které za něco stojí. Zpracování se mi nelíbilo, po pár kapitolách už mi zbytečné plkání lezlo na nervy, takže jsem nějaké pasáže letmo "přejela" a četla tam, kde se něco dělo a stálo to za to, to číst. No a konec, to bylo krapet utrpení. Jedna z knih, u které jsem dala na kladné a nadšené recenze čtěnářů , i přes to, že se mi obsah knihy nezamlouval - nebylo to dobré rozhodnutí. Nicméně někomu určitě sedne.
Oddechovka, která nestojí ani o to se urazit, nebo výrazně nadchnout. Prostě další z knih, které jenom čtete, vypnete mozek a je vám vše jedno. Technicky vzato je to blbost - robot a člověk, jak spolu komunikují (ooo jak originální) - ale není to taková trapárna, jak by semohlo zdát. Takový průměr. Pokud bude někde za levný peníz, rozhodně to nebude špatnej kauf.
Suchý britský humor, do kterého člověk musí dorůst. Kniha se dá dočíst rychle, díky svižnému ději. Kniha, která po dobu četby baví, ale neutkví moc v paměti. Prostě oddechovka, nic, čím byste si "drali hlavu" ohledně příběhu.
Rok a 6 měsíců... Přesně taková doba uplynula od doby, kdy jsem knihu začala číst. A stále mi několik desítek stránek do konce chybí.
Kniha je chytlavá - prvních 50 stránek. Poté začne kolotoč toho stejného opakování frází, klidně 10x za sebou. Nejspíš pro jistotu všech. Aby vám to bylo jasný. Ale nepomáhá to, protože to je otravné, úmorné a ztratíte se v tom. Pro to mi přijde vhod slovo "nadblbečný".
Tak nějak mi už od té padesáté strany bylo nepříjemné, knihu číst... Sem tam se člověk uculí nad infantilním vtípkem, ale těžko říct, zda to není už ze zoufalství.
Ke knize jsem se po několika měsíční odmlce vrátila (s odhodláním ji konečně dočíst), přečetla jsem dvě strany "nadblbečností" a knihu opět odložila s tím, že už ji dočíst ani nechci.
Knihu beru jako jedinou knihu, která byla napsána pro modrou rybku z pohádky Hledá se Nemo.
Kniha je napsaná pěkně. Obsahuje všechny osobnosti kočky, které si občas ani neuvědomujeme, ale přeci jen při četbě, se nám to či ono vybaví, že tomu tak opravdu je. Kniha, leč je malá, nám mnohé dá. Prostě kniha opravdu pro osobní rozvoj v humorném/neobvyklém podání. Jen si zapamatovat si všechny ty body a osvojit si je.
Kniha je to pěkná, pro young adult jako dělané, ale neurazí ani dospělého čtenáře. Doufám, že následující díly mě nezklamou a udrží si stejnou kvalitu.
Po dočtení jsem si proklikala filmem, jelikož mě zajímalo, jak si s knihou vyhráli filmaři - otřesný děs, který nemá s knihou nic společného.
Dle recenzí na tuto knihu, jsem čekala to nejhorší, ale zas takové to nebylo.
Myšlenka/nápad příběhu pěkný, ale zpracování ne. Určitě by to byl trhák mezi mladistvými, kdyby se psaní ujal někdo jiný a víc si s tím pohrál. Stejně tak, kdyby si dal někdo práci s přebalem knihy - mě, jako náctiletou, by tento obal vůbec nezaujal, stejně tak jako mě nezaujal jako dospělou. Autorka to prostě odflákla na plné čáře.
Část postav mi přišla - jak to nazvat... retardovaná/mentálně zaostalá?
V části knihy, jsem nabyla dojmu, že mi něco uniklo vůči ději, ale nevím co.
Od této knihy dotanete přesně to, co o sobě tvrdí. A to doslova.
Prvních asi 160 stránek, bylo velice obtížné. Celou dobu se snažíte udržet, abyste Britt- Marie nevrazili pár facek. Protože to prostě je, pasivně agresivní, zpomalená, agresivní baba. A asi i kvůli stejnému zaměstnání (se slečnou), to pro mě bylo horší, protože už jsem nějakou tu Britt- Marie párkrát zažila :D.
Stejně tak, mi postupem přečtených stránek přišlo neustálé opakování některých frází otravné, až nepříjemné - v 1/3 knihy.
Autor si vybral ke zpracování téma, které je ze života, ve kterém se můžeme kdokoli ocitnout. A pojal to výborně - je to čtivé, vtipné, k zamyšlení a něco si z toho čtenář odnese.
Od autora jsem původně neměla v plánu nic číst a asi pokračovat v četbě knih autora nebudu, prozatím. Obávám se, že knihy "Muž jménem Ove" a "Babička pozdravuje a omlouvá se", by byly velice podobné zpracováním této. Takže snad, někdy ve vzdálené budoucnosti, se k autorovi vrátím.
Takový průměr.
Zápletka vcelku lehce odhadnutelná, stejně tak jako pachatel.
Občas zdlouhavé, zbytečné popisování.
Neustálé obměna jmen a přezdívek, takže z počátku krapet těžší si vzpomenou, kdo je kdo (na začátku knihy nám autorka představuje všechny postavy, takže není problém dohledat). Více než to mi vadil popis věcí, které na sobě kdo nosil - k čemu mi je vědět jméno toho kdo udělal někomu pásek do kalhot?
Nicméně, pokud si chcete přečíst velice oddechovou detektivku, proč ne.
Nikdy jsem nechápala komentáře "čekal/a jsem víc" - už konečně chápu. A nejspíš, mě za to ostatní sežerou :D .
Pokaždé, co jsem knihu někde zahlédla, mě zaujala. Líbil se mi i obsah - že se dozvím něco o životě cizince v rozdílné kultuře. I přesto, se mi kniha nechtěla kupovat. Nicméně knihu, díky chvilkové slabosti a po dlouhé době, mám. Vlastně nevím co napsat, ale začít se má prý tím pozitivním - dle mého má tato kniha u každého pozitiva své "ale".
Líbil se mi "obrázek" vazby knihy, provedení už ne (měkká vazba spojená s papírovým přebalem knih - ani jako "záložka", to praktické není).
Líbily se mi kapitoly vyprávěné manželem, kterých bohužel bylo poskromnu.
Líbí se mi myšlenka, předat ostatním lidem své zkušenosti a tím jim přiblížit jinou kulturu, ale nelíbilo se mi provedení, kterým to bylo napsáno.
Zajímavostí a nových věcí jsem se o Japonsku moc nedozvěděla. Věci mohla určitě víc popsat, místy jen něco zmínila. Autorka vyprávěla spíš o svém vztahu, jako takovém - nuda. Nesutále se opakovala, určité věci zmínila nejméně 3x ( že je v Japosnku vlhko, pochopím hned na poprvé).
Z knihy jsem si odnesla dojem, že jsou Češi hulváti a prasata, s lehkým vychováním. Japonci zas falešný hulváti a prasata (tudíž nechápu stěžování si, prašť jako uhoď). A taky, že si autorka vzala bezohlednýho chlapa, co jí s ničím nepomůže. Na mě to celé vyprávění působí tak, že je autorka znechucená vším.
MINI SPOILER - část vyprávění, kdy je na úřadě a musí si všechno nachystat ona sama - nad čím byla tak udivená? V Česku snad nebyla na úřadě? Vždycky je třeba nějaká spolupráce.
Pěkná kniha pro děti, kterou si užije i dospělý.
Addamsova rodina, jen o dětech pro děti.
Vzhledem k začátku knihy jsem si říkala, jak to bude asi ukončené - odhadla jsem správně (motanice).
Jen nemám představu, pro jakou věkovou hranici dětí kniha je (slovo "nedomrdlý" mě krapet zaskočilo).
Kniha byla jednu dobu stále omílaná, jako výborná kniha, stejně tak tomu odpovídali recenze. Inu, podlehla jsem a musím říct, že za mě ne.
Kniha se četla rychle, zpočátku příjemné, člověk se i občas v duchu zasmál. V půlce knihy začalo peklo - stereotypní humor, neustále omýlaný dokola, stejně tak jako některé fráze, což mi knihu zprotivilo.
Nevím, zda je to mnou, tím že jsem čekala něco víc a jiného, nebo tím, že mám knihu v angličtině, ale nějak se nemůžu donutit číst dál. Doufám, že se ke knize ve volné chvíli vrátím.
Pokračování většinou nemám ráda, jelikož bývají odfláknutá. Tady je opak pravdou.
Zdařené, neodfláknuté, pořád se stejným kouzlem jako první díl.
Jak já chodila dlouho v knihkupectví okolo téhle knihy. Nakonec mi byla darována pod stromeček.
Krásný přebal, stránky jsou z boku zbarveny do černa - už to vás přitáhne.
Jedna z nejlepších knih, co jsem četla. Tak moc nadšená jsem nebyla dlouho. Příběh je výprávěn po částech, z pohledu postav, které do sebe krásně zapadají a vytvoří příběhovou linku. Pro mě nezvyklé, avšak výborné. Díky vyprávění děje z pohledu členů vám neunikne nic. Kniha obsahuje vše, na co si vzpomenete. Také oceňuji tu tajemnost a prostor, představit si hlavní postavy dle svého. Zakončení této knihy je podařené.
Někde jsem se dočetla, že střídání postav vytvořilo zmatek, tudíž se to špatně četlo - já s tím nesouhlasí. Na začátku se seznámíte se všemi, jen si musíte pamatovat jména.
I přesto, bych knihu nedoporučila zcela mladým čtenářům.
6 pohádek, předělaných do povídek od autorky, ze které jsem byla unešená, jakou má představivost v předchozích svých počinech. Tady mi to přišlo takové né špatné, ale mohla si stím trošku víc pohrát. 2 povídky mi přišly odfláknuté, u jedné jsem několikrát usnula, ostatní byly povedené. Každá povídka je doplněna ilustrací na okraji stránek, která se stránku po stránce rozrůstá, dokud nedotvoří hlavní bod příběhu.
Jen mě zklamal přebal... nevkusný plast, o který jsem se několikrát řízla - nicméně, o trní se člověk taky pořeže :D .
Nápad originální, vcelku i dobře vykreslený. To je ale celé. Otřepaná příběhová linka mě neoslovila, ale věřím, že na cílovou skupinu to zapůsobí.
Další díly nemám v úmyslu zakoupit, obávám se, že děj by byl stejně mdlý, jen se změnil ten "nápad" autorky.
Kniha, u které jsem dala opět na obal, tudíž jsem přehlédla, že jednu knihu (která se mi nelíbila) od autorky už mám. I přesto, že kniha není cílená na mou věkovou kategorii, a i přes špatnou předchozí zkušenost s autorkou, jsem byla překvapená.
Knihu doporučuji určitě holkám/dívkám, které jsou ve stejném věku jako hlavní hrdinka, jelikož se vcítí do toho holčičího, co je čeká nebo už prožívají. Detektivní zápletka, která ovlivní chod celého hotelu. S hlavní hrdinkou si projdete klidné i rušné chvíle hotelu, strach, lásku i zábavu.
Na knihu jsem narazila náhodou a mám takové smíšené pocity. Leč je pan Gatiss mým oblíbencem, očekávala jsem, že to bude pecka. A vlastně nebyla.
Líbilo se mi zachování takové té britské mluvy, stejně tak sem tam umístěný britský humor. Kniha se mi četla rychle, občas se zasmějete, jindy jste napjatí. Nelíbilo se mi, že jednoduše rozuzlujete ty "špatný" od "dobrejch", nicméně si autor s koncem pěkně pohrál, i když mě u toho ten zdlouhavý, detailní popis vůbec nebavil a pokazilo to dle mého ten výsledný dojem.
Jako střelená detektivka určitě dobré, neokoukané.
Povedená oddychova, která vás provede životem několika postav spjatých s Dílnou. Občas se zasmějete, občas se budete mírně strachovat o osud postav. Zapátráte, jaký osud stojí za samotnou Dílnou, stejně tak vás kniha naučí, že je občas dobré zariskovat, nicméně od problému a minulosti neutečete.