Lidka komentáře u knih

Tak abych měla doslova husí kůži se mi po přečtení knihy stává opravdu zřídka. A tady se mi to stalo. A musela jsem si sednout a vstřebat celý ten příběh, který jednak řeší závažné zdravotní téma, ale i to, jak někdy stačí souhrn nešťastných náhod a i dobrý úmysl se zvrtne ./ Nic neprozrazuji, protože hned na prvních stánkách se dozvíte co se stalo. /
Kniha vydaná v roce 1970, trochu jsme změnili i názor na problematiku kterou řeší, ale to vůbec nic nemění na psychologickém náboji toho příběhu.
Ta kniha je slabá jen počtem stánek, vše ostatní je v ní silné.

12 28.08.2022

Dočteno pro dočtení. Jestli mi rozumíte. Ono nejde říct, že je to špatné, myšlenek je tam spousta, ale je to moc a moc dlouhé. Kdybych neměla Murakamiho tolik ráda, asi bych to i vzdala, .... Jinak co se hodnocení týká plně souhlasím s tím, co napsal Kutcho, lépe bych to nenapsala. Jakož i souhlas s tím, že pokud jdete do Murakamiho poprve také radím zvolit něco jiného, zvyknout si na jeho alegorie, dvojidee, pomyslnosti, fikce s tím , že musí člověk spoustu věcí domýšlet neb autor jen naznačuje...to není tak lehké si na to zvyknout a jiné jeho knihy jsou k pochopení a uchopení lepší. To je můj názor.

12 26.11.2018

Jsou knihy, které by měl mít člověk zakázáno číst příliš brzy. Pak se s nimi mine nebo se ho nedotknou. Stejně je to s filmy. Měla by na nich být nálepka: Nevidět nebo nečíst, dokud něco neprožijete.
Jean - Michal Guenassia: Klub nenapravitelných optimistů

Píšu to proto, že u téhle knihy to platí obzvláště, protože pokud je člověk mladý vůbec nepochopí, že láska je tu pro všechny mladé, starší i staré. Každý ji chce, touží po ní a je šťasten, když jí může prožívat a to bez rozdílu věku. Mladí si myslí, že to tak není.
Nicméně není to o žádném divokém sexu, je to o křehkém vztahu plném ostychu a obav z navázání něčeho víc než jsou jen pohlazení a doteky. I hrdinové knihy cítí, že jejich těla už dávno nejsou dokonalá. Ale znamená to, že jen dokonalý a mladý člověk má nárok na vztah?
A tak je to knížka pro ty, co už toho o životě vědí více.
A své o tom ví i sama autorka, vždyť je jí už také přes 70 let, třeba je v tom i její vlastní příběh, kdo ví.

12 14.03.2016

Tentokrát ne čteno, ale slyšeno. V podání Jiřího Ornesta je to krásné, ale ještě více depresívní než kdybych četla knihu...

Vím, že to musím doposlouchat, ale kde mám najít tu tu sílu, když s blížícím se koncem asi už tuším ....

O 2 dny později. Doposloucháno . Dodám jediné slovo. ...Snad.

12 06.11.2014

Je tu tolik oprávněných pochval a krásných komentářů, tak co dodat? Pan Follett je skutečně vynikající spisovatel a tohle mne nadchlo.

Možná, že to v knize není vše zcela přesně historicky, nevím, ale kdyby nám ve škole v dějepise takto podávali historii, to by byla bomba, to by nás to i bavilo. A hlavně bychom tomu i rozuměli.

12 21.06.2014

Michal je dvanáctiletý zvídavý chlapec, ne vždy nachází odpovědi na své problémy doma, a tak mnohdy hledá pomoc a radu jinde. Hodně jej ovlivňují životní osudy a zkušenosti emigrantů, kteří žijí v Paříži a se kterými se jako s členy Klubu nenapravitelných optimistů setkává.
Mne ta kniha bavila a Michalovi jsem ze srdce přála, aby všechno to, co se dozvěděl, co zažil a prožil správně zúročil.

Co se obálky týká byla by hezká, ale podle mne neodpovídá tomu, co je v knize. Michal nehrál fotbal, ale stolní fotbal, ten se hraje jinak než kopacím míčem. A matka, ta pro něj určitě nebyla tou správnou oporou. A ještě jedna věc , ale tou si nejsem jistá, zda tohle je Lucemburská zahrada kam tak rád chodil.

Ale to jen tak na okraj, je to velmi často, že mám pocit, že ten, kdo dělá obálku knihu nečetl a ještě horší mi přijde, když neznalost obsahu je problémem anotace. Což?

12 07.05.2014

Vymyslet dva tak nesympatické hlavní hrdiny, tak to je od autorky počin. V podstatě je mi jich obou líto a nejvíce lituju toho, co tam zatím není. Závěr dle mne, na to, jak to všechno zamotávala, hodně málo nápaditý, řekněme.
Jinak žádné bombastické obraty neočekávejte. Asi tak . I na mne hódně "americké".

12 30.01.2014

Jj, bylo to o životě, čtivé.....leč. Já přece jen v knize hledám nějakou přidanou hodnotu.
Nevím, co psát více.

11 15.10.2023

Po delší době kniha, kde jsem se těšila, kdy budu mít čas ji otevřít a číst, jak to bude dál. Celou dobu nás autorka udržuje v napětí. A navíc psáno takovým zvláštním stylem . A to mne baví. Jinak podle mne hezky vylíčená psychologie hlavních postav. Jsem moc ráda, že jsem ten příběh mohla číst. Doporučuji vám jej. Triller to podle mne není , ale napětí tam je.
Ano, taky už vím jak to vlastně celé bylo. Stejně jako nada 3314 a kalinkacz.

11 02.10.2023

Ano ze života, ano pravdivé, ano uvěřitelné, ale děsně depresívní a podle mne hodně prvoplánové ve směru ke čtenáři.
Já prostě necítila ten vztah k té mámě, jen telefonáty , to nebezpečí bylo patrné ...

Četla jsem už na toto téma více knížek , nerada srovnávám, ale třeba "A každé ráno je cesta domů delší" tam ten cit a ten vztah otce a syna je tak krásně vylíčen.

11 06.09.2021

Velice zajímavá kniha v podstatě revoluční názor. Přečetla jsem se zájmem. A zkusím to.

11 03.01.2019

Autorka ženám rozumí, proto si myslím, že to moc hezky o nás napsala, a proto asi také větší ohlas kniha najde u ženského čtenářstva. Zajímavé čtení pro mne, abstinenta, jak těžký je boj s alkoholem, zvláště, je.-li někdo skrytým alkoholikem, znám takové, teď jim budu více rozumět. Konečně jsem si přečetla i názor, že tchýně a tchán nemusí být jen ti, co neví, nerozumí, nechápou, ale jsou naopak skvělí, sama jsem takové dobré duše měla a s láskou na ně vzpomínám.
P.S. Omlouvám se za subjektivní vsuvky, ale jsou Vánoce a tak člověk příběhy více prožívá .

11 27.12.2018

Kniha je určená dětským čtenářům, ale je přínosná všem, nejen těm , kdo se s autismem potýkají doma, ale hlavně těm, co o tom, co tito lidé a jejich blízcí prožívají mnoho nevědí. Já jsem si určitě zase rozšířila obzory, tušila jsem, že je to hodně těžké, ale že až tak, tak to jsem opravdu nevěděla.
Zajímavé byly i informace/ zpracované krásně do příběhu/ o životě těch, co mají Aspergerův syndrom.
P.S. A opět se potvrzuje jak někdy málo nasloucháme, jak snadno odsuzujeme, jak nechápeme...

11 24.09.2016

Tak vzhledem k tomu, že jsem tu knihu ne četla, ale slyšela, / měla jsem ji půjčenou jako audioknihu/ přiznávám, že jsem se v ději více či méně ztrácela , hlavně zpočátku, navíc si děsně špatně pamatuju jména , tak tím se mi to ještě ztěžovalo k chápání a musela jsem si díky téhle své neschopnosti některé části pouštět opakovaně, zvláště když jsem u poslechu ještě dělala nějakou jinou činnost, ...ale jak říkám, tohle vše je jen můj problém, nikoliv problém spisovatelky. Protože jinak se mi obsah i zpracování líbilo a v konečné fázi to byl moc hezký zážitek.

11 23.04.2016

Mě se kniha líbila, byla daleko srozumitelnější, méně alegorie a náznaků, prostě více čtivá.
Murakami píše o Japoncích a o Japonsku, jsou prostě takoví, je to jejich způsob života, nevyčnívat, žít svůj život na úkor společnosti, jeho hrdinové prostě takoví už jsou, ukazuje nám jejich svět, jejich myšlení, jejich mentalitu. Více o všem uvažují, jsou i více depresívní. Oni to o sobě jistě ví, proto obdivují cizince, proto asi tak rádi cestují a jsou velmi pozornými a nadšenými pozorovateli, všechno si fotí, dokumentují. Proto když čtu knížky Murakamiho nepřipadají mi vůbec nudné, je to o nich, jsou prostě takoví. Takto čtu jeho knížky, já. A baví mne.
P.S. A navíc mám pocit, že tenhleten Tazaki přece jen se trochu vymkl , že dokázal jít v mnohém za svým cílem jít a být "za sebe", odlišit se.
Že nechal otevřený konec? Nevadí. Ale zase mne posunul v jiných věcech.

11 02.07.2015

Řeknu to jen stručně, tohle je pro mne prostě srdeční záležitost,

11 01.08.2014

Naprosto souhlasím s pet-kyval. I mne kniha dostala do kolen. Nutno číst poctivě, v každém řádku je nová informace, je to opravdu promyšlené, žádná horká nit, kterou já naprosto nesnáším. A taky to bylo i výchovné, že dané slovo něco znamená, že přátelství je strašně mocné, že rodinné zázemí je důležité a že láska stojí nade vším.... Ano, bylo to dost dlouhé, ale stále nové, nové, nové příběhy a i když totéž vypráví jiný je to zase trochu jiné a něco navíc. A poutavě napsané. Navíc já miluju ságy a tahle se mi moc líbila.

11 25.11.2012

Krása, nádhera, smutek, láska, štěstí, .... škoda, že už tu není, mohl ještě napsat mnoho krásných básní. To co napsal je nádhera.

11 08.05.2012

Pane Nesbo, vraťte nám prosím Harryho. A Shakespearovi vraťte jeho Macbetha.
Nesdílím chvalozpěv, u knihy jsem vydržela a přečkala to vše co v ní bylo jen díky tomu, že jsem měla v ruce knihu a z přehrávače slyšela úžasný přednes textu hlasem Václava Neužila.
P.S. Už se mi tento zážitek kombinace četby a poslechu několikrát podařil. Je to skvělé, zkuste to, doporučuji.
P.S.S. A ještě doporučuji před četbou knihy si připomenout Macbetha od WS.

10 17.06.2022

Nádherný příběh , který vypráví o tom, že ne každé dítě má doma láskyplné zázemí. Doslova mne uchvátil bratrský vztah chlapců. Nebudu prozrazovat víc, jen to, že opravdu to bylo na slzu. Navíc, když jako dospělá vím, že takové osudy opravdu jsou.
P.S.
Vnučka teď četla jako povinnou četbu Bylo nás pět. Je to jistě klenot naší literatury , o tom nepochybuji, ani o tom nechci polemizovat či srovnávat. Spíše mne mrzelo, že ji nenadchla tolik, jako třeba v dětství mne. A pak jsem jí dala tuto knížku a byla jsem překvapená, jak ji oslovila a svým způsobem zasáhla. Tento příběh jí prostě byl bližší a dal jí mnoho. Ta knížka je určena dětským čtenářům, dnešní děti by ji měly číst, aby si uvědomily, že ne každé z nich má to štěstí....
P.S.S.
Jediné, co mne bohužel nenadchlo byl oranžový tisk, já nevím jak vám, ale mně se to četlo velmi špatně.

10 29.04.2022