Lienilda
komentáře u knih

Četlo se to nádherně, napínavé to bylo... Držela jsem pěsti ať už proboha nasednou do toho vlaku/letadla a odjedou... Ve vile Tugendhat jsem se byla podívat zatímco jsem studovala na blízké vysoké škole a při čtení a vzpomínání postav z knihy se prolínaly i mé vzpomínky na to místo, ktere uz v té době procházelo rekonstrukcí. Na onyxovou stěnu se opravdu nedá zapomenout. Přidávám hvězdičku navíc za to, že si Brit dá práci se psaním o českých dějinách.


Libilo se mi... Knizka je obcas vtipna, obcas dojemna. Tim, ze nahledneme pod poklicku nekolika rodin jejichz deti chodi na zakladni skolu na poloostrově Pirriwee, odhaluji se krivdy a tajemstvi. Pripomnelo mi t Prazdne misto od J.K.Rowling. Knihu doporucuji, na rozdil od jinych az do konce netusite kdo je vrah, ani kdo je obeti.


Knížka mě zaujala svou anotací, koupila jsem synovi za vysvědčení ve druhé třídě a zároveň abych podpořila čtení a intonaci se kterým má, podle paní učitelky, problém většina dětí ve třídě a musí víc trénovat. Nooo, různě i nerůzně jsem zkoušela syna motivovat aby se do čtení pustil, bez výsledku. Až nakonec návrh, že po přečtení pár stránek bude jeho striktně omezený čas na hraní počítačových her, prodloužen, padl na úrodnou půdu. Je to trochu kontraproduktivní, že. Ale syn pak najednou četl a hodně a nahlas. A každý den. A já vidím zlepšení.
Příběh je o chlapci, který tráví příliš času na počítači, až mu zlá čaroonlajnice ukradne žeton, bez kterého nemůže hrát, ani koukat na televizi víc jak 30 minut denně a ani nemůže vyrůst. Proč? Vysvětlení fungování tohoto žetonu jsme se nedozvěděli. Osmiletý chlapec Péťa (jedináček) má skvělého parťáka, pejska Pětku, který mluví. Péťa x Pětka. Trošku krkolomné, ale po čase jsme si zvykli. Příběh se četl pěkně.
Ilustrace se mi moc líbily. Příběh byl v určitých částech moralizující, Péťovu chování a jeho prozření jsem chvílemi nevěřila :) Líbily se mi i lístečky se vzkazy od Oflajňáka, jen ten font písma na vzkazech byl obtížněji čitelný pro dítě.
Celkově hodnotím hodně kladně. Přimělo mě to přemýšlet, kolik já trávím času s technologiemi během dne.


Moc hezká a poučná kniha o koloběhu vody. K dodatečným informacím jsme se vraceli vždy až od konce kapitoly a povídali si o tom. Ilustrace Galiny Miklínové super. Hodně mi to připomnělo knížku Deník Vodnice Puškory od Ivony Březinové, která se také hodně týká vody. Četli jsme to asi před rokem a pamatuju si, že vodnice má nastoupit do školy k suchozemským dětem. Moje děti to hodně bavilo a bylo to dost vtipné. Tak tip pro ty, kterým se Kapka Ája líbila :)


(SPOILER) Raději jsem si do čtenářské výzvy na téma "odehrává se za války" měla vybrat Slavíka od Kristin Hannah, lepší hodnocení a větší počet hodnotících lidí mě mělo varovat před Vážkou.
Spoustě čtenářům se to určitě bude líbit a četlo se to lehce, ale mně hodně vadila nereálnost a naivita románu. Všichni krásní, šikovní, téměř bez přízvuku a narazí jen na hodné Němce, popřípadě cizí zlé Francouze v okupované Paříži. Samozřejmě mám ráda dobré konce, ale tady toho bylo v celé knize skoro příliš.


Toto bylo velmi příjemné překvapení. Příběh o jedné rodině, která se i s partnery dětí sejde na poslední víkend na chatě u jezera. Každý má nějaké své bolístky a tajemství, které během 3 dnů pod vlivem brzkého prodeje chaty a nešťastné události u jezera, postupně vyplouvají na povrch. Velice pěkne se to četlo a hlavně rozporuplný a občas nesnesitelný Michael mě bavil. Závěrem zazněl opatrný optimismus do budoucna a i já jej přeju postavám.


Srpny přečteny během 2 dnů v srpnu. Ač jsem si myslela, jak mi časové období pomůže, abych se ještě vice naladila na knihu, nestalo se tak.
Danielu jsem nepochopila skoro ve všech případech chování. Ač je jasný, že její partnerský vztah byl toxický, tak s rodiči a sestrou vůbec nemám jasno, kde je pravda.


Knížka už je trochu za zenitem, ale i tak, přečíst si o ranných sedmdesátkach na maloměstě bylo fajn. Jako náctiletá jsem četla několikrát a vrátila jsem se k příběhu kvůli výzvě. V knize je dost překlepů, takže nedostatečná korektura není jen problémem současnosti.


Normálně bych k téhle knize nejspíš nepřišla, nebýt v jednom čtenářském klubu. A vlastně se mi to docela líbilo, i když celou dobu jsem očekávala úplně jinou zápletku (asi mě hlavně zmátla obálka). Popisy hor byly vynikající a já se těším, že si v nejbližší době pustím film a užiju si jistě i krásné scenérie.


Těžko hodnotit tuto knihu... některé pasáže byly velmi dobré, jiné (festivaly, umění) mě moc nebavily. Při popisování strastiplného cestování mě až mrazilo, to se jinak nazvat nedá... vydýchaný vzduch ve vlaku, nedostatek pití, odtržení dcery v davu, nerozhodnost přátel. Samozřejmě mě napadalo, jak bych se zachovala já. A doufám, že nikdy nebudu v podobné pozici. Přeji autorce ať se jí u nás daří dobře.


Naprosto souzním s komentářem od Rade pode mnou.
Už ve Vejci a já jsem tušila, že autorka nepopisuje svůj život přesně tak jak se udál. V průběhu čtení následujících knih ve mně narůstaly další otázky: Proč skutečně odešla od prvního manžela? Přispíval jí na děti? Viděly její holčičky ještě někdy svého otce? Byla Betty přátelská, vtipná, jízlivá, přehánějící komentátorkou nebo všechno dohromady?
Dozvěděla jsem se toto všechno a mnohem víc! Oceňuji práci autorky Pauly Becker s jakým nadšením a elánem přistupovala k pátrání a kolik let jí to zabralo. U popisování prohledávání domu než půjde za pár minut k demolici jsem měla slzy v očích, to samé při druhé vážné smrtelné nemoci Betty.


(SPOILER) Když jsem byla malá, tato kniha na mě působila hodně tísnivě a smutně. Pamatuji si, že jsem konec vždycky obrečela, přesto jsem ji četla několikrát. Po xx letech jsem se tedy rozhodla si čtení zopakovat a ten konec mi vlastně nepřišel až tak hrozný, zato ilustrace Katly jsou opravdu strašidelné. Jediné co mi nesedí je, ze se Karel nezeptal Jonatana odkud ví o Nangijale. Prostě pohádka. Překvapuje mě jaký tajuplný a děsivý skvost Astrid Lindgren napsala. Většinou od ní znám jen takové hezké milé dětské knížky. Lindgren je pro mě spisovatelka nr. 1 stejně jako J.K.Rowling.


15let Slavkova zivota se odehrava tu i onde, hlavne v Rusku, Nemecku, Praze, Ostrave a Vysokem Myte. Kolikrát jsem si rikala, co bych ja byla schopna zdokumentovat a vzpomenout si co jsem prozivala v detstvi nebo parafrazovat rozhovory. Moc by toho nebylo!! Mela jsem ho totiz dost poklidne oproti Slavkovi. Az jsem si taky nekdy rikala jestli si vetsi cast nevymyslel, kdyz kolikrat je zmineno, ze spoluzakum vykladal pribarvene historky. Rozhodne knihu doporucuji a poslu svym rodicum, urcite se jim bude libit.


Ahoj krásko - takhle zdravil Charlie (otec rodiny) ženy ve svém životě a já se tak symbolicky loučím s letošními prazdninami a čtenářskou výzvou, kterou jsem si tímto splnila. Ahoj krásko je moc pěkný román, který jsem si četla vklidu a pomalu si ho vychutnávala, i když různé emoce mnou často probublávaly. Pokud znáte román Malé ženy, je to výhodou, ale ne nutností. Doporučuji si přečíst poděkování autorky na závěr, je tam pár věcí, které jí inspirovaly k napsání knihy, vysvětleno.


Příjemná kniha odehrávající se roku 1908 ve Štramberku, která mě mila překvapila (neměla jsem totiž žádná očekávání) a hned od začátku jak kdybych se ponořila do 100 let starého románu od Vlasty Javořické. Je to psáno podobným stylem, avšak přece s podstatnými rozdíly (detektivní zápletka, sexuální pudy, psychologie Freuda) o kterých by Vlasta Javořická určitě nepsala :) Já jsem byla s příběhem spokojena.


Milá a citlivě napsaná kniha s pár okamžiky k zasmání. Příběh byl lepší, než jsem zprvu čekala.


Fakt se mi líbí jak autorka píše, nejdřív Losos v kaluži byl dobrý, Panda v nesnázích je ještě lepší. Nejvíc vtipné mi přišly dialogy protkané Terezinými úvahami, které si pouze myslela. A hodně se mi líbily popsané Tereziny úzkostné stavy. A potom ten Králíček, haha :)


Občas sleduji (nebo spíše si nejdříve nahrávám) seriály, které dávají pozdě večer na ČT2 nebo ČTArt. A často tam narazím na nějaký skvost, jako byl třeba Babylon Berlín. Moc moc se mi ten seriál líbil a když jsem po hodně dlouhé době přišla na to, že je to založené na knihách, bylo jasné, že si sérii chci přečíst.
S mým nadšením nekoresponduje úplně hvězdičkové označení, které knize dávám. Je to tím, že ten rozpor mezi seriálem a prvním dílem knihy je příliš propastný. Charaktery a prostředí postav se vyvíjejí úplně jinak a hlavně Charly pro mě byla v knize zklamáním. Vyhovoval mi více to, co je vidět v seriálu, bohatší a chudší Berlín, což v knize nebylo moc patrné.
V sérii hodlám rozhodně pokračovat a i podle některých komentářů už tuším, že druhý díl se mi snad bude více líbit.
Strašně moc názvů ulic a míst mi kupodivu vůbec nevadilo, spíše jsem litovala, že Berlín vůbec neznám, jinak bych si to užila více.


Tuto knihu jsem měla v poslední době často na mysli a konečně došlo i na to, najít ji u rodičů. V dětství jsem ji četla stále dokola a prohlížela si ty úžasné obrázky od Marie-José Maury. Líbily se mi šaty které děvčátka nosily, hračky se kterými si Heidi s Klárou hrála, příroda a také krásně nakreslená zvířátka. Jasně, všechno vypadá nadmíru idylicky. Momentálně jsem četla dětem 7 a 4 roky, kterým se kniha hodně líbila. Já už bych pár výhrad měla, ale to spíše k vydavatelství, které příběhy takto poskládalo (nebo jestli je to tak v originále, nevím). Z knihovny máme půjčené navazující pokračování a přijde mi, že kapitoly jsou v obou knihach poskládány napreskacku (občas nelogicky) a někde vypada Heidi starší, aby v příštím příběhu zase vypadala mladší. Nostalgie mi nedá jinak, než hodnotit 5 hvězdičkami.


Opět neskutečný zážitek, nejenom příběh ale i velkoformátové ilustrace. Přišlo mi, že obrázků oproti předchozímu dílu buď zůstalo stejné množství nebo ubylo, ale vzhledem k tomu kvantu textu se není co divit. Moc se mi líbí jak jsou strany různobarevné nebo alespoň zašedlé, takže v budoucnu nebudou vypadat ohmatané. Rámeček u nové kapitoly byl taky hezký. Prostě celkové geniální, nádherné, doporučuji spíše odrostlejším fanouškům pro doplnění sbírky. A až si moje ruce odpočinou :) vrhnu se na 5.díl. PS: Pobavila vložená zatoulaná redakční poznámka "Profesorka Vektorová níže je s k" Věta pokračuje... A někde dále je pro změnu profesorka Vectorová.
