LimedkaMikki komentáře u knih

Musím přiznat, že jsem až byla překvapená, jak dobrý příběh to byl. Poslední dobou jsem neměla úplně šťastnou ruku s výběrem až na tuto knihu. Po delší době se hrdinka, ani hrdina nechovali tak, že jim člověk chce dát pár facek. Adam sice vykazoval obvyklé vlastnosti hrdiny v románech (sebestředný, musí mít všechno pod kontrolou...), ale Faith se nenechala a klidně mu vysvětlila, co se jí nelíbí. Jen doufám, že ty předchozí dva díly budou taky takhle dobré.

1 03.08.2022

(SPOILER) Na této knize je jedna dobrá věc - poukazuje na to, že ženy si zaslouží orgasmus. To že kniha pak končí přesně obráceně, je věc druhá. Knížku je potřeba hodnotit separátně ve dvou rovinách, samotná masturbace a zkoumání věcí kolem ní, jsou docela nudné, zato příběhy okolo jsou místy i zajímavé. Jinak mi ale hrdinka přišla dost ukňouraná s velkým egem a potřebou být potřebná.

1 28.07.2022

Komiks má celkem příjemnou kresbu, i když bych si ji dokázala představit trochu čistší, jelikož mi sem tam nějaké detaily unikaly. Co se týče příběhu, tak byl fajn. Jsem ráda, že to bylo komiksově zpracovaný, jelikož když jsem četla na konci to, jak to původně psal, bylo to takový meh.

15.07.2022

Kresba sice je pěkná, ale co se týče příběhu, zřejmě nebudu zrovna vhodná cílovka. Příběh je podivný a nedává smysl. V jednu chvíli si myslíte, že už to chápete a najednou zase se stane cosi divného. A zase. A zase.

05.07.2022

Kresba je velmi povedená, bohužel co se týče samotných stripů, tak mě to příliš nebavilo. Možná někdy jindy.

2 10.05.2022

Knížka na můj vkus končí moc sladce. Ano, jsou Vánoce, je to americká kniha, ale stejně, bylo to moc.
Co se týče samotných příběhů, tak nejlepší byl asi ten první. Ten druhý byl roztomilý. Třetí byl takový, že máte chuť hlavní hrdince dát pár facek, aby se vzpamatovala.
Jako vánoční čtení je to dobré, na letní pohodu pod slunečníkem to ale moc není.

1 10.05.2022

Takový průměrný román. Je celkem dost zajímavý, jak se za ta léta nic nezměnilo, dva hrdinové, kterým až překvapivě všechno vychází. Naivita románu a štěstí chlapů je lehce úsměvné, ale věřím, že ve své době to mohlo být oblíbené.

10.05.2022

(SPOILER) Když jsem si tuhle knihu dávala na seznam, těšila jsem se na nějaký možná lehce hororový, možná detektivní detektivní příběh, ale byla jsem značně zklamána tím, co jsem dostala. Ani jednoho jsem tam totiž nedostala. Místo toho se jednalo o beletrii, kam se autorka pokusila nacpat tyhle dvě věci. Což musím jí přiznat, že byla ta lepší část. Žánrově to bylo v pohodě. Dokonce i ta chvíle napětí o tom, kdo Gábině ublížil se nesla v zajímavém duchu. Za to jí náleží ty dvě hvězdičky.
Co ale nebylo vůbec v pohodě jsou ty postavy. Možná jsem na jejich chování už moc stará, možná moc mladá, možná moc feministka a nebo jen málo tupá, ale ach jo. Jsem ještě ochotná uznat chování Pavla a Gábiny na začátku knihy, přecijen existují tu stále ženy, které s sebou nechají zametat a panové, kteří si myslí, že jediná role ženy je starat se o domácnost s tím, že oni nemusí hnout prstem a ještě na ně budou hnusní a zlí. Pokud ale bychom taky na konci došli k nějakému rozhřešení. Jenže to se nestalo. Celá kniha je pořád v té jedné rovině toho, že chlapi jsou šmejdi, Gábina je husa, která si nechá kálet na hlavu před nehodou a po navrácení paměti - jediná výjimka byla, když ztratila paměť, to konečně měla chvíli charakter, i když se stále nezbavila svého zlozvyku "musím sedět doma a starat se o manžela", jen k tomu měla drzé poznámky. Její potřeba chovat se tak, že "hmm, ok, zjistila jsem, kdo se mi snažil ublížit, ale přece to na něj neprásknu policii, třeba to byl jen omyl", nope, tohle za mě fakt ne.
Co se týče konce jako takového, krom zmíněného, že Gábina je trubka, tak byl poměrně uspěchaný. Na asi pěti stránkách jsme zjistili, kdo je vrah, proč to udělal a jakému došel konci. Myslím, že s tím si autorka mohla lépe vyhrát.

28.04.2022

Jestli jsou někde vidět kulturní rozdíly, pak je to tato knížka. Čekala jsem nějakou zajímavou detektivku, místo toho jsem dostala rádoby filozofické bláboly o bohu. V naší převážně ateistické společnosti tohle neoceníme. Zpracování bylo poměrně zajímavé, líbilo se mi pojetí božské trojice, ale jinak to byla nuda, nuda, kecy, nuda. Zhruba od půlky knihy, kdy mi bylo jasný, že se teda žádná zajímavá detektivka nekoná, jsem měla obtíže to dočíst. Měla jsem sto chutí ji odložit, ale nakonec jsem to zvládla s tím, že jsem nasadila rychločtení a vynechávala věty, jinak by se to fakt nedalo. Opravdu netuším, komu je tato kniha určená, protože normálně smýšlející člověk si tam snad to svoje najít nemůže. Asi čtenářům Alchymisty. Těm se to možná bude líbit.

2 14.04.2022

Kniha byla celkem zajímavá. Jednoduchý, ale svižný děj. Jediné s čím jsem měla trochu problém je právě onen Jirka. Jeho nápady mi přišly poměrně dost idealistické a hlavně se skoro všemi dobrými nápady přišel on.

02.04.2022

Mno, tak to bylo velmi děsivé. A z části i dost nechutné. Ne nečekaně nechutné, protože každý kdo má se strašidelnou mangou nějaké zkušenosti, tak ví, co přibližně očekávat, ale stejně to bylo dost uf. Stejně tak strašidelné momenty. Když to člověk čte na části, nutí ho to přemýšlet a chce vědět, jak to strašidlo Lolity funguje, jakou má historii, jak se jej zbavit a tak podobně. Jak je to ve skutečnosti s tou Lolitou se pak čtenář dozví zhruba ve dvou třetinách a pak už jen napjatě očekává, jak to celé dopadne.
Rozhodně to není nic pro jemnocitné povahy, ale kdo se bojí rád, pro toho to bude fajn.

3 02.04.2022

(SPOILER) Po příběhové stránce to bylo zdařilé počtení. Bylo tam málo hluchých míst, příběh plynul poměrně rychle a zajímavě. I když některé části mi tam přišly poměrně dost jako deux ex machina i na červenou knihovnu. Například odhalení a přiznání toho, kdo sabotoval lodě byla záležitost jedné, max dvou stránek, což mi přišla velká škoda. Ne že bychom stáli o čtyři kapitoly, kde se to snaží vyřešit, ale přecijen si s tím autorka mohla dát větší práci.
Jak ale příběh byl v pohodě, to stejné už se ale nedá říct o charakterech postav. Těch hlavních postav. Nicolino chování se vzhledem k jejímu věku ještě dá pochopit, je jí 20, žije na lodi s námořníkama, takže jí nic neříká upjaté společenské chování a je přirozené, že chce experimentovat. Asi se dá i pochopit to, že jí nic neříká stud, neb ji společnost a výchova úplně nenaučilo, že by se měla při postelových hrátkách stydět (asi?) a ničemu to nevadí. Ale chování Dereka se je na facku. V příběhu je možné si několikrát přečíst, jak si stěžuje na to, že byl jeho starší bratr Will rozmazlený, ale sám se choval dost podobně. Jako někdo, pro koho jsou slovíčka "ne", "prosím", "rád bych" je podivný shluk písmenek ve slovníku. V písemném, ne v jeho slovníku. Rozhodně to není nic, co by se ho týkalo. Když se pro něco rozhodl, tak si prostě za tím šel a vůbec ho nezajímalo, že by třeba své vyvolené nemusel rozkazovat, že si ji vezme. Že by ji o to požádal? Pff, takovou věc on vůbec nezná. Vzhledem k povaze a výchově Nicole, se divím, že mu v tuhle chvíli nenafackovala, navzdory tomu, jak moc ho milovala. Tomuhle chování moc nepomohlo ani to, že se ten konec celkově zdál uspěchaný. Během asi deseti stránek Derek (náhodou) našel Nikole, oznámil jí, že se s ní ožení, unesl ji (ne, jinak se to fakt nazvat nedá), po cestě jí vysvětlil, proč ji opustil, ona mu odpustila, oženil se s ní, strávil s ní asi týden v posteli a usmířil se s jejím otcem.

21.03.2022

(SPOILER) Píšu to nerada, vážně nerada, protože Julia je moje oblíbená autorka, a její příběhy nejsou na červenou knihovnu hloupé, ale tahle kniha nebyla dobrá. Je to fajn počtení, ale zdaleka nedosahuje svého standardu. A přitom to má takový potenciál.
Příběh začíná celkem dobře, je nám předložen chudák Nicholas, kterého otec nutí, aby si vzal Georginu. Zprvu odmítá, což je logické chování, ale najednou dojde k tomu, že ji má vlastně i rád a ne jen jako kámošku. Pak požádá Gí o ruku, která logicky odmítne. Později na to přistoupí, což se od ní dá očekávat, neboť je zde popsána jako vysoce logická osoba, která si sepíše pro a proti a podle toho se zachová. A najednou zjišťujeme, že k němu taky chová vřelé láskyplné city. I když u ní se to dá ještě svést na to, že se zamilovala do (představy) hrdiny.
Další věc, která by mě vážně zajímala, tak kde se rodí chlapi jako Nicholas. Být dokonalý milenec, navzdory tomu že je to jeho poprvé, tak to je něco. Znám dost chlapů, kteří mají za sebou víc postelových zážitků a zdaleka nejsou takoví světaznalí perfektní milenci. Jistě, tuhle dokonalost jim jsme v červené knihovně obecně schopni odpustit, ale u někoho, kdo to nemá nastudovaný ani teoreticky, to působí poněkud... nedůvěryhodně.
Třetím velkým hříchem vnímám pokrokovost Georgiany. Jako by někdo vzal ženu z 21. století a poslal ji do 18. století. A taky pokrokovost Nicholase, který je tam zasazen z 20. století. Mám ráda silné ženské osobnosti, které nejsou jen putičky v rohu, ale tohle bylo i na mě trochu moc. O to víc bylo fascinující, že jí to všechno bez problému procházelo. Julia by neměla zapomínat, že tohle je prequel, ne sequel. V sequelu by se to i dalo pochopit.

1 21.02.2022

Buďme upřímní, sice úplně nelituju času, který jsem přečtení knihy věnovala, ale žádný top strop to nebyl. V rámci žánru červené knihovny. Asi prvních 50 stran jsem měla pocit, že jsem někde něco musela přeskočit, protože mi ty odstavce nebo situace úplně na sebe nenavazovaly, jak bych čekala. Pak se to ale docela rozjelo. Nejlepší a nejzajímavější z toho všeho nebyla ta milenecká linka, ale ta detektivní (můžu-li to tak označit), bez té by ta kniha byla mnohem horší.

24.09.2021

Kniha byla zajímavá. Sice příběh opět trpí ne zcela kvalitní hrdinkou, některé věci u ní chápete, jindy si zas říkáte, proč žije v přesvědčení, že se všichni kvůli ní zblázní a je tak nechutně sebestředná, ale dalo se to. Osobně bych radši, kdyby buď byla jednoznačně studená, nebo milá, ne nějaký podivný pahybrid mezitím, takže si k ní těžko hledáte cestu a nechápete její chování. Nicméně jsem měla často potřebu číst dál a dál a dozvědět se, jak to celé dopadne, takže asi dobrý.

21.09.2021

Jestli existuje nějaká kniha, kde vás hlavní postava štve, pak je to rozhodně tahle. Prudence byla natolik iritující, že jsem myslela, že tu knihu zahodím. Kdybych ji neměla formou e-knihy, dost možná to skutečně udělám. Už od začátku se chovala tak, že jsem měla chuť ji zaškrtit. Možná chtěla vzbudit nějaký soucit, ale co se týče mě, měla jsem to přesně naopak. Už od začátku jsem litovala Quinta, ne ji. Jí bych nafackovala. Naštěstí pro nás obě jí takhle "frackovitost" nevydržela celou knihu.
Co se týče nějakého obecného zhodnocení knihy - nebylo to až tak špatné. Vlastně asi takový lepší průměr v tomhle žánru. Byly tam chvíle, kdy jsem se nemohla dočkat jak to bude pokračovat dál, byly tam chvíle, kdy jsem to odložila a nevzpomněla si na to týden. Co mě trochu překvapilo, tak byl závěr knihy a "hlavní padouch" (protože každá kniha má svého padoucha, že jo). Sice tak nějak tušíte, kdo to je už asi od půlky knihy, ale jak moc malý/velký padouch to je, to zjistíte až na konci.

21.09.2021

(SPOILER) Vždycky se najde někdo, kdo není z knihy nadšený a v tomto případě tahle úloha připadla mně. Kniha byla fajn... ale to je tak všechno. Jedná se o průměrné YA až dětské fantasy, které ničím neurazí, ale ani nijak nepřekvapí. Nejhorší, co může čtenář udělat, tak si knihu číst s naivním očekáváním, že se jedná o neobyčejný příběh, který je skvěle napsaný. Protože ničeho takového se v knize nedočká. Arila je svým postojem "chci být slavný známý hrdina, ale zároveň chci, aby na to lidi přišli jen tak, bez toho, aniž bych hnula prstem", neskutečně iritující. Ještě štěstí, že se během příběhu posunula směrem, kdy se pro mě stala snesitelnou, jinak by mé hodnocení bylo ještě nižší.
Závěr knihy byl dost narychlo, kdy Arila tu najednou objevila skrytou sílu, tu najednou zjistila, kdo je hlavní nepřítel, tu najednou objevila skutečné přátele, tu najednou vyřešila problém a to všechno více méně během dvou kapitol. Mnoho knih trpí tím, že je příběh zbytečně rozvláčně napsaný, zde by naopak prospělo, kdyby autor knihu o dvě tři kapitoly prodloužil.
Co jsem nepochopila je, k čemu byly v knize dva epilogy. Epilog je doslov/závěr díla a jako takový tam má být jeden, ne dva, protože pak to postrádá smysl.
Celkové hodnocení - kniha je fajn, a až vyjde druhý díl, tak si ho časem přečtu, ale nedočkavě na něj čekat nebudu. Vhodná je spíš na vypůjčení si z knihovny, než ke koupi. Doporučuju k ní přistupovat se střízlivým očekáváním, než s nadšením, nebo byste taky mohli být dost nepěkně zklamáni.

7 21.08.2021

Jakub Vandrovec je takový Gary Stu... Ale ono to funguje! Povídky jsou vtipné, šmrncnuté brutalitou, ale takovou nevinnou. Všechny případy, jak sám říká, vyřeší selským rozumem, a znovu, ono mu to funguje. Nic není tlačené na sílu. Jen doufám, že i v dalších dílech to bude fungovat.

2 09.08.2021

Kniha je krásná, ale o ničem. Pokud to vůbec lze knihou nazvat. Přijde mi, že někdo chtěl zveřejnit katalog svých kreseb, ale odmítli mu to, pokud k tomu aspoň něco nenapíše. Tak k tomu autorka napsala banální, rádoby oduševnělý, příběh o tom, jak všici spěcháme. Na jednu stranu a asi 4 řádky. Publikace má 47 stran. Rozhodně nic, co by člověk očekával od držitelky Nobelovy ceny. Kresby jsou opravdu krásné, ale to je tak všechno. Kdo ví, jak život funguje, tak tyhle řeci nepotřebuje, kdo život nechápe, bude to považovat za oduševnělé dílo, ale stejně ve svém životě nic nezmění.

4 16.07.2021

Odborná kniha o mýtickém Luciferovi i jeho ženském protějšku Lilit. Musím s překvapením, ale potěšením konstatovat, že kniha byla lepší než moje představa, protože to nebyl jen soubor ezo blábolů, ale skutečně i nějaký náhled do historie. V některých částech mi sice přišlo, že tam píše jen aby něco napsal, ale ve výsledku to byla velmi příjemné počtení.

2 09.07.2021