Linda007 komentáře u knih
Úžasně milá kniha, která je psaná formou dopisů. Mohla by být i delší. Takové to příjemné pohlazení po duši.
Jeden z nejlepších dílů. Sice jsem viděla film, ale i tak mě kniha bavila.
Je to poměrně předvídatelné, jen konec mě překvapil. Příjemná oddechovka z Paříže.
Kniha je zbytečně dlouhá, hodně situaci se stále opakuje dokola po většinu knihy. To je jediné negativním. Autorka skvěle vystihli atmosféru na Aljasce, která je krásná, ale hlavně hodně drsná a kde můžete zmizet tisíci způsoby. Vidím to na dobré psychologické drama. Milovaný tatínek, který je zničený po válce ve Vietnamu. Trpí nočními běsy, depresemi...Je nemocný . Je správné ho kvůli tomu opustit? Nedělá to přeci schválně. Je nemocný. Kdyby měl rakovinu, taky ho neopustíte. Na druhou stranu, nechcete žít s tyranem, který vás bije, děsí, bojíte se nadechnout, aby jste ho nenaštvali. Se zimou se vše horší. Ale on Vás miluje, potřebuje. Nechali byste v tom žít své dítě? Opustili byste svého milovaného muže? Spousta otázek.. oblíbila jsem si velmi Matthewa. O to víc bolel jeho osud.
Tohle mi přišlo trochu zmatené, postav bylo hodně a orientaci v nich složitá. Zároveň paní Marplová zde skoro vůbec není. Nicméně i tak velmi kvalitní dílo.
Au.. tahle kniha byla místy velmi bolavá. Hlavní hrdiny jsem si oblíbila. Líbí se mi i popis Itálie za války. Většinou se píše o Francii, Německu atd.. Všichni víme, na jaké straně stála Itálie za války, ale už méně se ví, že ne všichni s tím souhlasili. V knize je trochu té romantiky, ale podle mě to tam sedlo krásně o to bolestivější to pak bylo.
Agatha je královna. Jako vždy brilantně vymyšlené.
Geniálně vymyšlené. Ale děj se stále opakoval a to mě tolik nebavilo.
Jedna z nejlepších knih za poslední dobu. Máme zde dvě dějové linky. Obě linky byly skvělé, napínavé - prostě úžasné. Linka z minulosti o vyhnání čínského obyvatelstva ze západního pobřeží Ameriky. V tomto mám velké mezery, vůbec jsem netušila, že se něco tak strašného dělo. Konec byl velmi dojemný. Jen bych této lince vytkla, že zde není vysvětleno, proč si Ken nepřišel pro své dědictví. Chápu, že to třeba nebylo možné, ale mohlo to být v knize zmíněno. Linka ze současnosti je také velmi povedená, bavila mě úplně stejně, jako linka z minulosti, což nebývá příliš časté. Zvrat s Danielem je samozřejmě předvídatelný, ale nevadilo mi to. Jsem zvědavá, jestli v roce 2020 něco tuto knihu překoná.
Moc hezky zapletené a geniálně vymyšlené. Všechno hezky zapadne do sebe. Vraha jsem tipla, ale nebyla jsem si tedy vůbec jistá. A to se mi moc nestává.
Některé kapitoly se mi líbí, ale z některých na mne působí Tereza hodně namyšleně. Kapitoly bych viděla spíše jako články na blogu. Bylo by to zábavnější. Takhle, jak to člověk čte najednou, tak to není ono a občas je to dost zmatené, různé skákání v čase atd.
Miluju všechno, co autorka napíše. Tahle kniha ve mne vyvolala i nějaké emoce, co víc si od knihy přát. Milá kniha s vařením. Ocenila bych tip na autora, který píše podobně milé knihy.
Celkem se mi to líbilo. Uvítala bych kdyby byla kniha více do hloubky rozpracována. Líbí se mi, že je kniha zasazena do Austrálie, určitě si od autorky ještě přečtu další knihu.
To byla jízda. Druhý díl se mi líbil mnohem více, než díl první. Předchozí díl mi přišel poměrně jednodušší. Zde je opravdu hodně děje. Potěšilo mě i to, že autorka zasadila dej do 1. světové války. Dnes je trend psát hlavně o 2. světové válce, přijde mi, ze současní autoři se 1.sv. válce příliš nevěnují.
Spousta zbytečné omáčky. Kniha by šla shrnout do par vět. Jde o to, že máte vytřídit všechny své věci najednou v určitém pořadí. Každou věc vzít do ruky a uvědomit si, zda Vám dělá radost, pokud ne, předmět vyhoďte. Pak je tu část o uskladnění. Autorka vše skládá a staví na stojato do zásuvek ( pokud máte police, tak máte smolíka). Zbytek jsou řeči o tom, jak to měli její klienti, jak úklid působí na psychiku atd. Poté co vše vytřídíte, tak už nemusíte nikdy uklízet. Tak se ptám, jak mě vyhození věcí zbaví navždy například utírání prachu ?
Miluju všechny díly. V tomto přijde na scénu poprvé Sanova manželka Reiko. Mám ráda Hiratu i Reiko, přidávají knihám hodně. V tomto díle je poměrně dost sexu, ale mne to nevadí. Přeci jen Sano vyšetřuje vraždu Šógunovi konkubíny. Opět narazíme na intriky komořího. Sano se střetává s tradicemi, které se nelíbí jeho manželce Reiko, která nechce jen sedět doma a čekat na manžela. Sano bojuje s tím, zda manželce vyhovět nebo dodržet tradice.