LordSnape komentáře u knih

Chcete-li se dozvědět podstatu buddhismu, je to ta správná kniha.

5 31.03.2012

Kniha o ničem. To i rady od Kiyosakiho jsou čtivější. Tímhle si projev nezlepšíte, ale spíš po vás lidi budou ještě více šlapat anebo naopak prodáte růžovou rtěnku odstín 81. Je to ale dobré v důsledku tak akorát pro managery, jak by měli vycházet vstříc svým podřízeným a mačkat z nich přitom větší výkon. Tahle kniha mohla pomáhat dobře tak v době svého vzniku, tedy v průběhu Velké hospodářské krize, ale dnes ve světě tvrdé konkurence nikoho hezkýma slovama neuchlácholíte. Navíc je tento rétorický přístup dosti manipulativní, hodně podobný sofistické škole. Používají jej hlavně v "podnicích" jako Amway či Avon.

5 11.03.2012

Moc zábavná kniha! Představte si zvěrokruh obráceně. Namísto optimistických a dobrých vlastností se dozvíte ty schované uvnitř a ty horší, které nechcete, aby ostatní ve vás viděli.

5 29.01.2012

Mám přečteno již několikrát. Naprostý klenot! Ale podmínka je originál v angličtině, český překlad vše rozplynul...

5 29.01.2012

Jak sám autor připomněl hned na začátku, nejedná se o knihu zaměřenou jen na vampýrismus. Autor nakousne i témata jako okultismus, lykantropie nebo pricnip starých pohanských rituálů, nicméně ve výsledku jsem se toho moc nedozvěděl. Kapitoly jsou i přes úpravy pořád jaksi splácané dohromady a při čtení vždy visí ve vzduchu pach nakousnutého jablka. Za velké plus považuji prezentaci života Beli Lugosiho a kapitolu o nalezených vampýrských hrobech. Vše ostatní je buď příliš krátké, nezajímavé, nebo příliš zahlceno retrospektivními myšlenkami Petra Štěpána (z doby při psaní knihy nebo shánění materálů), které nejsou ani tak čtivé, jak si sám nejspíše myslí, ale spíše rušivé a dosti zbytečné.

5 29.01.2012

A tohle mělo být jako co? Pokus o sci-fi? Ještě teď se stydím, že jsem tak krátkou knihu nedočetl. Nemám to vůbec ve zvyku. Vlastně to nikdy nedělám, ale na poslední povídku už jsem zkrátka nervy neměl…

Kniha je graficky moc pěkná, bohužel už je dnes velmi zastaralá. Třeba stavba pyramid neprobíhala skrze veliké rampy, jak se zde popisuje a jak je to nakreslené. To už je egyptology a archeology úspěšně vyvráceno. Jo a pyramidy nestavěli otroci a jejich drábové nepoužívali masivní biče. :-)

Nacumeho si ho Japonci stále považují a v podstatě je pro ně jakýmsi zakladatelem moderní japonské prózy. I v naprosto ujetém anime, kde nějaká postava ráda čte, minimálně jednou zazní jeho jméno nebo se objeví jeho kniha někde na poličce. Nacume v tomto románu nastavuje zrcadlo vztahům a postupnému předávání žezla generaci nové, která postupně vplula do období Taišó. Asi byste neměli příliš rozebírat anotaci, ale prostě to rozečíst, a budete spíše mile překvapeni. Nacume neřeší detaily, ale své postavy obnažuje až na dřeň a přednáší nejen rozdíl mezi generacemi jako takovými, ale i japonským nastavením a nazíráním na svět jako uči vs. soto.

4 28.12.2023

Komiksové zlato. Kdo má rád epické příběhy, užije si to a to i přesto, že původní operu nebo epos nezná. Russell nezapomíná na spoustu detailů a jeho kresba je dechberoucí. Když máte takto pohromadě celou knihu v jednom svazku, tak teprve v její plné šíři si uvědomíte, kolik to muselo zabrat práce a času.

4 31.07.2022

Propast času jsem v četl v tom původním, prvním vydání, s obálkou s propastí. Ta je moc hezká, nicméně ta nová s tankem je jak samotný text. Nijaká a kýčovitá.

Nápad byl skvělý, ale Bureš není dobrý spisovatel na to, aby ho prostě tak dobře zpracoval. Dokážu si představit námět jako mistrovské dílo z pera Simmonse nebo Stanleyho Robinsona. Asi nejvíc do očí bijící nesmyly jsou v té komunikaci. Středoškolačka Toňa na začátku furt opakuje, jak zná jen základy latiny, ale už v půlce knihy je schopná se svým velitelem vést až poměrně dost osobní (milostnou) i technickou konverzaci, co se týče válčení. Nečetlo se to špatně, ale je to prostě druh literatury pro konzumního čtenáře, kde se na detaily ani přesnosti nehledí. Popsat tank Tiger není až takový problém, když si stáhnete o něm stránku z Wiki, ale autor si s tím při psaní prostě hlavu nelámal.

4 31.07.2022

Kniha, která v podstatě neodkrývá nic. Jasně, jsou tam nějaké pasáže, ze kterých vyčteme, jaký má Laco vztah třeba ke své rodině, ale to je tak vše. Kniha podtrhuje to, co o něm už ale dávno víme. Jako jazzový trumpetista je možná skvělý, ale jako člověk, je to naprostý primitiv, co je sice chvíli zábavný, ale pak se vám stejně až moc zajídá. Jestli jste si mysleli, že v jazzu figurují samí kulturní lidé, jako je to např. u hudby klasické, tak jste se opravdu na míle zmýlili. :-)

4 24.07.2022

Poslouchal jsem rozhlasové zpracování načtené dvěma herci, takže ne úplně celou knihu, která je dosti objemná, ale myslím si, že jako ukázka života Husáka dostatečná. Proto nehodnotím. Klobouk dolů panu Macháčkovi, který si dal tu práci s dohledáváním zdrojů. Na celé knize je vidět ten životní kolotoč samotné hlavní postavy. Z původního rebela, zachránce životů před nacisty a bojovníka za práva Slováku, se nakonec stal člověk, co vylezl tak vysoko, že musel před Moskvou sklapnout podpatky a tím v podstatě odkývat normalizaci, za kterou pak tvrdě bojoval. Naprosto chladný kalkul a pragmatismus ho vynesl až do čela státu jako prezidenta. Zajímavé jsou kapitoly z vězení, kde Husáka sice mučili, ale pak ho nakonec pustili a pokračovalo se dál, protože Gustáv začal plnit to, co se po něm chtělo. Až do konce věřil v socialismus a marxisticko-leninské učení, ale nechápal, že to, co pomáhal budovat, bylo zločinné vůči svým občanům a probouzelo v lidech hlavně ty temné stránky osobnosti. Konec života a následné pohřbení, kde skončil v hrobě zcela osamocen a odstrčen, je taková tečka za životem člověka, který sice měl v mládí své ideály, bojoval za ně, ale pak se nechal semlít sovětskými nesmysly, aby si udržel funkci, která mu zajišťovala, narozdíl od obyčejných občanů, kterým dle svých slov sloužil, pěkný a bezstarostný život.

K samotné knize výhrad moc nemám, životopis je obsáhlý, komplexní, ukazuje odraz dané doby i politickou náladu jednotlivých etap života Gustáva Husáka, ale je to hodně suché a místy prostě nudné. Je smutné, že životopis musel nakonec dát dohromady Čech i když si jej Slováci stále považují a jistě mu mohou za lecos i poděkovat.

Je mi jasné, že asi dostanu po hubě, ale tohle se fakt nedalo. Jsem veliký fanda díla a mystéria H.P. Lovecrafta, tak jsem pochopitelně sáhl i po tomto výběru, ale byla to vážně nudná otrava. C. A. Smith je zmiňován jako jeden ze stěžejní trojice Weird Tales magazínu společně s mistrem, ale prostě tyhle povídky tak strašně zestárly. Nemají skoro žádnou atmosféru a když už ji mají, jsou tak divně napsané. Překombinovanost, chaos, mdlé nápady, žádný strach ani obavy o hrdiny a jen odkazy na univerza svých kolegů dělají z této sbírky něco, co prostě můžete v klidu vynechat. Nedočetl jsem, u páté povídky jsem to prostě srabošsky vzdal.

4 28.10.2020

Jako na jedničku to nemá, to je fakt. To byla pořádná rána mezi oči. Ale stejně mě to moc bavilo. U tohodle komiksu musíte mít v krvi staré béčkové sci-fi, cit pro dystopii, post-apo a milovat Dredda. Je to totiž nejlepší soudce, kterého kdy kdo vymyslel. Já jsem zákon!

4 09.03.2020

A další debilní crossover. Příběh mýtů se zde nijak neposouvá, vlastně je tak trochu hozený bokem a jede na úplně jiné vlně. Jack jako postava je naprosto nesympatický, vlezlý a zbytečný pokus o nějaký humor. Měl jsem chuť ho zabít. Ale zas chápu, že přitroublím Amíkům se to líbí. Hahaha.

4 08.03.2020

Incal je pro mě top a když vyšlo pokračování, byl jsem nadšený. Jako, musím se přiznat, že mě to bavilo, bylo to vážně dobrý, kresba skvělá, ale už jsem z toho nebyl tak unešený. Možná je to tím, že Incal byl pro mě branou do Jodoverza, tak mám trochu zkreslené pocity. Napříště si zkusím všechny tři díly přečíst chronologicky. Ladrönn je jako kreslíř dobrý, technicky precizní, ale Mœbius mi přece jen seděl trochu víc. Bylo vidět, že to kreslí skutečný člověk a při čtení těch pár stránek původního komiksu, kde mi i příběh seděl o trochu více a jsem byl docela smutný, že to nestihli v původním duchu...

Navíc aby těch šíleností nebylo málo, tak DK najela na alternativní číslování, které používají i jiní na webu a tak zde máme první a třetí díl a jeden nezařazený, přičemž Před Incalem byl vydán jako takový preuqelový dodatek, který vlastně se vlastně Incalem ještě nezabývá...

Tahle kniha je především učebnicí, ne žádnou populární brožurkou o seznámení se s tarotem. Je určena pro studium a to splňuje bravurně. Nabízí skvěle rozepsané jednotlivé karty, rozdíly mezi nimi, kombinace a zároveň i všeobecné rady, jak přistupovat ve výkladech k tazatelům. Čerpám z ní pokaždé, když něco vykládám, a pokaždé se naučím něco nového. Skvělé jsou i pomůcky pro zapamatování jednotlivých karet. Antares nesnižuje váhu malých karet a u těch dvorních zas předkládá i figurální, osobní i obecný způsob možného výkladu. Nechybí ani významy jednotlivých aspektech života jako práce, vztahy a zdraví, afirmace nebo náměty k přemýšlení a meditaci nad významem karty či shrnutí jako rada a varování. V této knize má každá karta své řádné místo, dokonce i ty démonizované, jako jsou tradičně Věž nebo 3 mečů. Skvělé jsou i druhy výkladů, přičemž sama autorka s klidnou hlavou odsoudí naprosto debilní Keltský kříž, který je nejen u nás tak populární, což je bohužel něco, co se nedá brát moc vážně. Knihu doporučuji i začátečníkům, páč zde najdou pohromadě spoustu informací a zjistí aspoň, jestli by je práce s tarotem bavila. Ti zkušenější, co znají třeba karty velkých arkán, zde najdou dílo zkušené kartomantky, která ví o čem píše.

4 17.12.2019

Atmosférická post-apo jednohubka. Nic víc. Jako absolventská práce to ale muselo výrazně vyčnívat. Štěpánka je nadaná kreslířka, takže od ní očekávám do budoucna větší bomby.

4 30.11.2019

Tak předně bych rád napsal něco ke knize jako takové. Ta je tenká, v lepené vazbě a dost mizerně udělaná. Listy vypadávají z vazby i při běžném čtení. Chápu, že Spiral Energy Zuzany Antares je nízkonákladový vydavatel, ale jejich knihy, ač je mám teda rád, dost trpí i nedůslednou redakční úpravou. Tu a tam se stane, že jsou zpřeházeny strany, jinde je vytištěna stránka z jiné knihy a ta původní chybí... Zde je kupříkladu redakce tak mizerná, že se dočteme na straně 46, jak v pohádce Byl jednou jeden král hrál hlavní roli Jaroslav Werich. Wtf? Beru to buď jako autorovu neznalost, překlep, chybu anebo jako brutální nedůslednost ze strany autora i nakladatele, který musel rukopis určitě číst.

Bohužel, po dočtení, kdy si vše přehráváte v hlavě, musím říct, že i samotný text není tak dobrý. Dle mých propočtů byla kniha psána až s odstupem čtyř let, což je bída. I když chápu, že si Sumcov psal deník. Ale za tu dobu vám vypadne spousta detailů. A to je na knize dost znát. Namísto pocitů a zkušenosti s pobytem ve tmě se dočkáme i naprosto ujetých úryvků z nějakého středověkého románu, které v knize působí jako brutální vize z jiné dimenze. Ke konci jsou od autora i určité rady, ale chybělo mi pořádné shrnutí. Jak to ovlivnilo člověka do budoucna? Místo toho se dočítáme pořád o Bohu (autor je teolog) anebo, jak je super pít vlastní chcanky. Už zas? (viz. Raději zešílet v divočině). Za mě musím říct, že Sedm dní ve tmě je veliké zklamání a o samotném pobytu v ústraní a totální temnotě se toho dozvíte pramálo.

4 30.06.2019

Tenhle díl mě moc nebavil, páč je celý prostě jen o motorballu. I když je to zajímavě vymyšlený sport, tak číst o něm v rámci celé mangy mi nedělalo moc dobře. Každopádně mu napravil reputaci až film, kde jsou souboje naprosto luxusní a vážně mě to bavilo. U statických obrázků už je to horší. Ale Alita je přece jen jako postava pořád skvělá.

4 29.06.2019