loudomar komentáře u knih
Zajímavá dobrodružná kniha která mi zas trochu rozšířila rozhled. Ale celkově hodnotím spíše jako průměr. Žádné velké zvraty, historické pasáže na můj vkus příliš zdlouhavé a nezajímavé, hlavně v tom začátku knihy.
Po delší době zase jedna kniha, která ve mě zanechává dojmy ještě na několik dní možná i týdnů dopředu. Při čtení vám rozhodně bude běhat mráz po zádech. Nevím jak je to možné, ale kniha mě postihla silněji než kdejaký válečný román. S největší pravděpodobností i proto, že mé povědomí o odsunu brněnských Němců bylo do přečtení této knihy minimální. Nějak si neuvědomuji, že by se nám o tom zmiňovali na střední škole, ale je pravda, že historie a hodiny dějepisu nepatřily mezi mé favority a tak jsem danému tématu možná jen nevěnovala žádnou pozornost. Válka musela být strašná, ale páchané poválečné zlo na prakticky nevinných ženách, dětech a starých lidech je dechberoucí. Tolik zbytečně zmařených životů odsouzených na smrt jež se omlouvá kolektivní vinou. Opravdu to není pěkné počtení a kniha je velmi depresivní, má však své kvality a vysokou faktickou hodnotu pro čtenáře, kteří si chtějí rozšířit rozhled o poválečném Brně a náladě ve střední Evropě.
Kniha mě bavila asi ještě o malinko více než Za zavřenými dveřmi. Děj byl trochu předvídatelný ale i tak je to pěkné odpočinkové čtení třeba na dovolenou.
Za mě tedy celkově taková průměrná detektivka, okolo které lítá poměrně dost much. Kniha má spád a je napínavá, ale nějak mi to rozuzlení nestačilo. Pachatel bez motivu (aneb zabíjím protože můžu), na kterého se přišlo ještě ke všemu opravdu náhodou a nikoli postupným odhalováním důkazů. V závěru knihy nebyla ani z úst pachatele vylíčena hned první vražda o které ta celá kniha vlastně je. Jak to tedy přesně v onen okamžik probíhalo a jak se DÍVKA dostala pod LED, si tedy čtenář musí domyslet sám. Navíc hlavní hrdinka Fosterová mi nebyla příliš sympatická a svým přístupem mi přišla velmi arogantní. Nemohu si pomoci ale námětem i hlavní postavou zase čuchám Nesbeho HH.
Super kniha která možná dovede pár rodičů k depresi :) Ne vážně naleznete v ní spoustu chyb které rodiče běžně dělají a měli by se jich vyvarovat. Nejrůznější metody a doporučení jak s dětmi i dospělými lépe komunikovat. V 90% knihy bych i souhlasila, jediné co nedokážu přijmout ani v případě jiných autorů je přisuzovaní nemocnosti dětí jejich zanedbávání a nevšímání si jich. To by pak každá druhá matka v období jarních viróz donesených ze školky musela na své děti úplně kašlat. Navíc se pan doktor zmiňuje i o rakovině v souvislosti s psychosomatikou, což jako absolvent přírodovědecké fakulty nemohu už vůbec uznávat. Tělo může být odrazem duše ale rozhodně jen do určité míry.
Po dlouhé době se mi zase dostal do ruky nějaký adventure a vybrala jsem si tedy opravdu dobře. Kniha je napínavá od začátku do konce. Naleznete v ní několik zvratů, které vám nedovolí přestat číst. Strašně se mi líbilo, že se snaží autor zachovat příběh stále na realistické vlně a nedělá z hlavních postav nějaké akční superhrdiny, co vše zvládnou levou zadní, ale že je nechá projevit jejich slabost, chyby a emocionálně prožít útrapy. Jinak ještě musím pochválit vykreslení krajiny, úplně se mi jednotlivé obrazy zjevovaly před očima. Konec mě malinko pokazil celkový dojem z knihy. To byl prostě trochu přeslazený americký happy end ale budiž. Nešvar amerických spisovatelů, nebo českých překladatelů, těžko říci, je věčné kousání do rtů, na což už začínám být trochu alergická a poslední výtka...Ačkoliv se sám autor věnuje lovu lukem, složit losí mládě pouze vlastnoručně vyrobeným lukem a nějakým nonprofi šípem?! Tak to byla opravdu trochu fantasmagorie
Tak já viděla i film a za mne tedy lepší zpracování. Jak už zde někdo psal také mi nesedla příliš smrt jako vypravěčka a opravdu mě štvalo jak téměř každou kapitolu odbočovala a předesílala co bude. Celkově je to dojemný příběh, který vezme za srdce, ale polovinu knihy jsem měla pocit že nejsem stále dostatečně začtená. Z dostupných novodobých válečných románů za mě tedy slabší.
Další příjemné čtení o Jesce. Kniha je odpočinková a zároveň nabitá energií, plná mouder. Mé nejoblíbenější: "Mysl je jako zahrada a sám se rozhodneš co v ní poroste, zda krásné květiny nebo plevel."
Kniha je psaná velmi čtivě. Závěr trochu nahnal na kvalitě. Ten se mi líbil, ale celkově taková obyčejná kniha. Trochu mi neseděl ten začátek v tom, že si nedokážu představit jak někdo dokáže být půl roku tak milý, obětavý a citlivý a pak se změní v bezcitného věznitele.
Velmi zajímavá kniha, ale možná vhodnější pro mladší čtenáře. Ačkoliv jsem se dozvěděla mnoho nových informací o KLDR mohlo jich býti o něco více, ale zas se musí počítat s tím, že se nejedná o literaturu faktu. Příběh Sungdžua Lee není jistě jediný, a tak je dobře, že jeho útěk a strastiplná cesta ze Severní Koreje byla zmapována a zvěčněna tímto dílem.
Velmi dojemný, hluboký a nadčasový příběh. Občas se člověk musí prostě spoléhat pouze sám na sebe a neztrácet poslední naděje ať to stojí, co to stojí. A i když při tom vypustí téměř duši, dokáže téměř nemožné. Kniha nastiňuje sílu přírody ale i to, jak si s člověkem dokáže pohrávat osud.
Kniha je to beze sporu zajímavá, ale....Jako první bych chtěla zmínit, že kniha má mnohem širší zápřah než jak by se mohlo zdát z názvu. Téměř v každé kapitole je například zmínka o Donaldu Trumpovi, poměrech v Německu a podobně. Co se týče toho zbytku. Nadmíru mi vadily až příliš časté citace. Text pak na mě působil strašně nesouvisle a měla jsem pocit, že autor udělal prostě jen jakýsi výtah a nedal dostatečný prostor své vlastní tvorbě. S některými kapitolami naprosto souhlasím. Jako například zneužívání medií a sociálních sítí k jakési propagandě a zaslepení lidí, stejně tak jako ztráta zábran a morálky účastníků diskuze a komentářů na sociálních sítích. V jiných kapitolách to vidím trochu jinak než autor. Například úplně zbytečně rozmazává výroky nejrůznějších politiků na téma potřeby učňovských míst a návratu k řemeslu. A svůj postoj kontrastuje tím, že politici chtějí více řemeslníků, ale sami své děti posílají na gymnázia a vysoké školy. Nelíbí se mi ani jeho povídání o Andreji Babiši, zde se sám stává ovcí a pouze vycucnul tuto kapitolu s Kmentovy pro mne naprosto konspirační knihy Boss Babiš. Některé informace, jež nebyli podložené ani v uvedené knize, zde Tabery pokládá již jako fakta a ne jako domněnky. Celkově slabší tak nějak jsem se u toho i nudila. Bohužel.
Ano, myslím, že Nesbo umí psát opravdu čtivě a poutavě. Nevím, jak to dělá, že ani na pěti stech stranách nemáte čas se nudit. Další pěkný detektivní příběh HH. Čtu popořadě a pro mě je to po Července rozhodně druhá nejlepší kniha. Na autora je v knize až podezřele málo brutálních a krvavých scén, což je za mě plus. Trochu mě mrzí, že v Nesbeho detektivkách si těžko tipujete, jak to mohlo být. A ty super překombinované konce? No to s Annou mě tedy skoro rozesmálo. A navíc Tom Waaler, tak ten už mě tam tedy opravdu pije krev. Tak snad příště Harry zase na shledanou.
Kniha je rozhodně zajímavá, obsahuje neskutečné množství informací nejen o Klimtovi a Adel jejich životech a osudech, ale také o druhé světové válce, holokaustu, Hitlerovi a dalším. Na můj vkus ale bylo příliš "omáčky" takže mi to tak kolem třísté stránky přišlo až příliš táhlé a osudy některých postav zbytečně rozebírané.
Prvotina pana doktora Šebka a je to znát :) ale i tak je kniha skvělá. Četla jsem všechny jeho mise jen v opačném pořadí a coby spisovatel, zraje pan doktor jako víno :). Vulgarismy nemusím to zas ne, ale dá se to odpustit. Věřím totiž, že to bylo občas opravdu k pos**ní voe. Jen ze všech třech (čtyřech pokud počítám publikace lékařů bez hranic spolu s Janem Trachtou, jehož kniha je pro mě nepřekonatelná) mě oslovila tato nejméně a to asi hlavně z důvodu, že si snad ve většině případů mohli pacienti, kteří se dostali do lékařské péče, za svá zranění sami. Viz střelné rány po hádce se sousedem, úrazy končetin a hlavy v důsledku pádu z motorky? V Šebkově stylu WTF?
Nelze jinak nežli dát plný počet hvězd, ale po přečtení této knihy by si člověk možná přál, aby se jednalo pouze o válečný román a ne o realitu. Hrůzy nacistických příslušníků jsou zde popsány opravdu velmi naturalisticky a bez obalu, často se mi tak při čtení svíralo hrdlo a stahoval žaludek. Hlavně v pasážích kde Viola Sternová popisovala násilí na dětech. Ne jednou mi ukápla slza a párkrát jsem se rozmýšlela, jestli knihu vůbec dočtu. Rozhodně je dobré proložit četbu této knihy, nějakou pozitivnější literaturou. Je neskutečné že se tato zvěrstva děla ještě v polovině minulého století. Příběh je vyprávěn opravdu poutavě a působí tak opravdu jako válečný román, ale jak už jsem zmínila výše...kéž by.
Odpočinková četba, která neurazí ale ani nijak zvlášť nenadchne. Některé příběhy jsou opravdu zajímavé až bizarní jiné mi přišli nudnější a některé opravdu smutné. Takové bych zrovna do slepičí polévky pro duši asi opravdu nevybrala. Speciálně v první části O Lásce bylo na můj vkus až mnoho úmrtí a to vám na dobré náladě nikdy nepřidá. Moje první slepičí polévka pro duši mě bohužel nemotivovala k četbě dalších ze série.
Zajímavé čtení, ale....Na můj vkus až příliš mnoho obětí. Chvílemi jsem si říkala kdo byl vlastně kdo. Trochu mě už unavuje, že pokud alespoň jeden z detektivů nechlastá, není to to pravé ořechové. Námět byl vcelku originální, poměrně mě překvapil závěr i rozlousknutí celého případu. Celkově ale takový průměr,
!!SPOILER!!
Tolik mě mrzí, že tady na databázi nejdou dávat půlhvězdy... Přeci jen je rozdíl mezi 60% a 80% ale což. 3,5 hvězdy, více asi nejsem schopná knize přiznat. Zápletka je super, kniha má spád a povětšinu času udržuje čtenáře v napětí. Zajímavé je celkové rozuzlení a spletenec toho, kdo všechno je do únosu zapleten. Ze začátku jsem si nemohla zvyknout na styl, jakým je kniha psaná. Myslím ten přítomný čas. Až do poslední kapitoly, byla kniha super ale ty poslední řádky mi ten dojem tedy bohužel zkazily. Ačkoli již vše bylo rozluštěno naprosto zbytečně (dle mého názoru) přidala autorka POZOR SPOILER závěrečný mord, který mi tam prostě neseděl a celkově ubral na dojmu knihy. Jako kdyby si na konci řekla, že jedna vražda na 300 stránek je málo, a za to půl hvězdy dolů.
Opět super kniha. Zařadila bych ji svou kvalitou někam mezi Hanu a Slepou mapu, tedy na druhé místo. Musím přiznat, že v případě tohoto díla se mi zdálo, že styl autorčina vyprávění se poněkud lišil. Celkově mi příběhy postav přišly velmi tragikomické a to mě na tom asi také bavilo. Ovšem stejně jako v případě Slepé mapy bych zde trochu vytkla to, že se paní Mornštajnová zabývala hlouběji i osudy postav, které byly v příběhu trochu navíc. Celkově ale velmi zajímavý příběh. Trochu mě mrzelo, že životní příběh Jindry nebyl úplně dotažen do konce ale je zase hezké, že každý čtenář si může sám dokončit příběh a přemýšlet nad pocity Jindry po otevření modré obálky.