Lubošovo komentáře u knih
Nevím proč, ale myslel jsem si, že Hlava 22 má být vtipná kniha. Je pravda, že občas se tam náznak humoru objevil, ale opravdu jen zřídka a hodně na hraně. Upřímně řečeno, jsem čekal něco jako knižní verzi seriálu MASH, tudíž jsem celkem dost zklamaný. Některé scény jsou celkem drsné a spousta slov dnes už hodně "politicky nekorektních". Nejvíc asi knihu vystihuje přídavné jméno absurdní. Možná se humor a poutavost vytratily s plynoucím časem. Přece jen už je románu přes 60 let.
Bohužel velmi špatné. Vraždy, podivnost jejich okolností a závěrečné vysvětlení trochu zajímavé byly, ale tím to končí. Postavy jednají úplně nelogicky a pokus o jejich psychologický vývoj (nebo spíš nepochopitelné přerody) byl velmi nepovedený. Ze všeho nejhorší byly dialogy. Ty byly tak nepřirozené, že se člověku nechce věřit, že tuhle knížku někdo vydal. Velké zklamání. Raději ušetřete čas a peníze, tohle byla velká bída.
Já jsem velmi příjemně překvapený. Koupil jsem si titul jako audioknihu kvůli interpretaci Jany Strykové a nemohl jsem přestat poslouchat. Ačkoliv někoho může nudit, že hlavní hrdinka neustále opakuje, že by si dala alkohol, já oceňuju, že autorka dokázala vylíčit, co se abstinující alkoholičce děje v hlavě. Konec je navíc velmi překvapivý. Za mě velké doporučení.
Je mi to líto, ale tenhle příběh mi vůbec nesedl. Resp. v něm neseděla spousta věcí. Autorka hlavním hrdinům přisoudila věk kolem 14 let, ale oni se chovají, jako kdyby jim bylo maximálně 10. Děti se k sobě chovají jako Junáci ve Foglarových knihách před 80 lety. Podobně nepatřičně působí i spisovné dialogy, které se k pubertálnímu věku prostě nehodí. Příběh samotný byl od začátku velmi průhledný, ale to už je spíš problém dospěláka, který poslouchá knihy pro děti.
Začátek se mi líbil, protože mi připomínal moje dětství, ale druhá "dospělá" polovina už připomínala spíš jednu z mnoha dílů Ulice, kde chybí konec a nic skutečně zajímavého se v podstatě neděje. Tak nevím.
Autorka vzala skutečný příběh a převyprávěla ho svým výjimečným stylem. Výborné!
Upřímně, čekal jsem, že tahle knížka bude něco jako Žítkovské bohyně pro mladší čtenáře. Bohužel se jedná spíš o vyprávění dospívající dívky, která líčí těžké osudy lidí na zapadlé vesničce. O magii a léčitelství je zde v podstatě jen pár zmínek. Kniha zaujme spíš lidi, kteří se zajímají o tradice a kulturní rozdíly. Mě bohužel neoslovila.
Ani po druhém přečtení pořád přesně nevím, o čem tahle kniha je, ale její jazyk je tak krásný, že si to určitě ještě minimálně dvakrát přečtu. :)
Tři hvězdičky s odřenýma ušima. Zachránila to maminka, protože kdekoliv se mihne, tam se smíchy popadám za břicho. Jinak to bylo takové trochu "ukňourané". Na částech o Švédsku byla zajímavá jen Rozmarýna, poznámky k připravovanému románu byly vyloženě nuda. Škoda škoda. Dělám si to sám byla výborná kniha, ale tohle se moc nepovedlo.
Tohle je tak skvělá kniha. Dlouho jsem se tolik nenasmál. Hrozně mi to připomíná Hrdého Budžese. Přesně ten česko-slovenský druh humoru, který mám rád. Kéž by to mělo pokračování.
Tenhle díl mi připomínal knížky Jonase Jonassona. Boček nějak přesedlává na jiný druh humoru.
Srozumitelně vysvětlené, podložené výzkumem a doplněné o příklady z každodenní praxe. Co víc si od knihy o seberozvoji přát?! Doporučuji všem.
Poslouchal jsem jako audioknihu. V podání pana Somra opravdu skvělá zážitek. Neměl jsem tušení, že pan Žáček píše takhle krásně. Pohlazení pro uši i duši. Vřele doporučuju.
V rozhlasovém zpracování naprostý luxus. Malinko mě zklamal jen konec. Byl v knize lépe vysvětlen?
Spousta podnětných bodů nutících k zamyšlení. Za mě spokojenost.
Velmi americký přístup. Kniha je určena především pro ženy na vysokých pracovních pozicích. Napsaná je velmi zkratkovitě a překlad je navíc hodně odfláknutý. Přijde mi, jako by si autorka pracující jako kouč pro manažery dělala pár týdnů náhodné postřehy, a pak je během pár večerů hodila halabala na papír. Kvalita opravdu mizivá.
Ze všech knížek, které jsem o zvěrstvech koncentračních táborů přečetl, je tahle rozhodně nejlepší.
Před 150 lety to bylo asi trochu jinak, ale dnes už tenhle příběh vyznívá jako za vlasy přitažený dívčí románek s jednoduchou detektivní zápletkou. Nic moc.
Překvapuje mě, že tahle kniha není hodnocena příliš dobře. Já jsem byl velmi spokojený. Ze začátku jsem měl obavy, že jako nerodič se budu u příběhu nudit, ale Sophie Hannah si umí skvěle pohrát s psychologií postav. Ve chvíli, kdy se v ději objevila postava tchyně, mě děj lapil a nemohl jsem knihu odložit.