Luccinda komentáře u knih

Na tuhle romantickou komedii jsem se neskutečně těšila. Španělsko, předstíraný vztah, romantika od nenávisti k lásce - tohle měl být zaručený úspěch. A taky by byl, kdyby knížka nebyla tak strašně dlouhá. 450 stran je na takový román zkrátka příliš a už od prvních kapitol jsem cítila, že autorka příběh zbytečně natahuje. Vadily mi sáhodlouhé vnitřní monology hlavní hrdinky, která byla schopná na čtyřech stranách popsat jen to, co měla zrovna k obědu. U takové knihy bych očekávala, že mi stránky budou mizet pod rukama, a to se tady bohužel nestalo.

Mrzí mě to o to víc, že po příběhové stránce nemám knížce co vytknout. Bavil mě pomalu rozvíjející se vztah Liny a Aarona, chemie mezi nimi byla vykreslená perfektně, a prostředí Španělska tomu dodalo to správné kouzlo. Jen kdyby to bylo o 100, nebo i 200 stránek kratší, tak bych si to čtení užila mnohem více.

3 04.06.2023

Erotikou nabitá vlčí romance. Není to žánr, který bych běžně vyhledávala, nicméně jsem se tentokrát nechala zlákat skvělým hodnocením a nadšenými ohlasy ze zahraničí. A já se k nim přidávám. Třinácté znamení je velmi povedeným začátkem fantasy série, která se možná nemůže pochlubit propracovaným světem nebo akčním příběhem, ale jako oddechovka po náročném dni funguje perfektně.

Bavilo mě rozdělení vlčích smeček podle znamení zvěrokruhu, myslím, že to byl hodně zajímavý nápad, který autorka dokázala dobře využít. A také poskytuje spoustu potenciálu do dalších dílů, takže se těším, co autorka ještě vymyslí. Skvělá byla také romantická linka, ač velmi předvídatelná, chemie mezi hlavními hrdiny fungovala, takže jsem maximálně spokojená. Možná jsem čekala ještě více erotiky, ale takhle to bylo dobře vyvážené. A ta nostalgie! Pokud jste stejně jako já kdysi dávno hltali populární fantasy romance, Třinácté znamení vás pocitově vrátí přesně do téhle doby.

3 03.06.2023

Po skvělém filmu jsem knižní předlohu vlastně ani číst neplánovala, ale když jsem zjistila, že existuje i audiokniha, řekla jsem si, že by bylo fajn se do světa Ready Player One vrátit a dozvědět se, jestli se kniha od filmu v něčem liší.

Poslech jsem si moc užila. Díky tomu, že jsem příběh znala, jsem se neztrácela v postavách ani v herním prostředí, což by se mi jinak určitě stávalo, protože těch jmen a zvláštních výrazů tu bylo nespočet. Ale musím říct, že přestože byla knížka výborná, film na mě prostě zapůsobil o něco více. Možná je to i tím, že virtuální realita a počítačové bitvy zkrátka vypadají líp na obrazovce. I tak jsem ale ráda, že jsem se do audioknihy pustila. Druhý díl ale zatím číst neplánuju, recenze nejsou nijak oslnivé a ani příběh mě popravdě neláká.

3 03.06.2023

Spojením dvou bestsellerových YA autorů mohl vzniknout buď skvělý příběh nebo totální propadák. Jsem ráda, že kniha Až půjdeš, vezmi mě s sebou se zařadila do té první kategorie. V YA obecně mám ráda, když jsou knihy něčím originální. Tento román je vyprávěný úplně celý pomocí e-mailů a to mě neskutečně bavilo.

Kniha se věnuje citlivým tématům souvisejícím hlavně s psychickým týráním dětí ze strany rodiče a nevlastního rodiče. Vzhledem k tomu, že je román určený mladším čtenářům, nečekejte úplnou depku, ale pro někoho to určitě nebude lehké čtení. Pro starší čtenáře to bude možná spíše oddechovka se zajímavým námětem, originálním zpracováním a hlavně s přidanou hodnotou. I proto bych vám chtěla román Až půjdeš, vezmi mě s sebou doporučit. A pokud patříte k fanouškům jednoho z autorů, tím spíš byste měli dát knize šanci.

3 25.04.2023

Ach jo, kde je ta Sally Rooney, kterou jsem si zamilovala díky Normal People? Vloni jsem četla Conversations With Friends a už ta mi přišla o něco slabší, nicméně jsem doufala, že ve svém nejnovějším románu to autorka zase napraví. Ale bohužel, tohle se mi vůbec nelíbilo.

Knížka vypráví obyčejné životy čtyř přátel a už tady narážím na první problém, který jsem s knihou měla. Já jsem si nedokázala oblíbit ani jednu z postav. Přestože jsou to lidé v mém věku, kteří řeší dost podobné problémy jako já, vůbec jsem se do nich nedokázala vcítit. Další věc, která mě v knížce strašně moc nebavila, byly e-mailové konverzace mezi dvěma hlavními hrdinkami. Ty v e-mailech řešily různé filozofické a existenciální otázky a názory a mně to přišlo strašně zbytečné. Jako by autorka chtěla do knihy vložit své názory a tohle byl pro ni nejjednodušší způsob, jak to udělat.

Bohužel, dějová linka byla také hodně slabá. Nenašla jsem v tom žádnou pointu, bylo to vlastně o ničem. Veškeré naděje pak úplně pohřbily poslední dvě kapitoly, kam autorka zbytečně zatáhla pandemii koronaviru a já jsem vůbec nechápala proč. Tohle se mi opravdu nepíše snadno, ale jsem fakt zklamaná a neskutečně mě to mrzí. Začínám přemýšlet nad tím, že po další knize Sally Rooney už asi nesáhnu.

3 16.04.2023

Kosti v srdci spadají do young adult části autorčiny tvorby a je to na nich dost znát. Mně osobně více sedí dospělejší tvorba autorky (Námi to končí, To nejlepší v nás) a Kosti v srdci mi zkrátka nenabídly nic, čím by se zařadily k mým oblíbeným knihám Colleen Hoover.

I tak to ale opět byla emoční jízda od začátku až do konce. Spíše než romantická linka se mi ale v knížce líbilo vykreslení vztahů mezi hlavní hrdinkou a jejími rodiči. To bylo opravdu skvělé! A jedna z nejlepších věcí na knize byla také postava Sary, nevlastní sestry hlavní hrdinky, tu jsem si prostě zamilovala.

3 08.01.2023

Hra o dědictví nebyla nijak výjimečná, čtivost sice měla, ale jinak to byla naprosto průměrná YA contemporary s pár mystery prvky. Do druhého dílu jsem se pustila jen ze zvědavosti, kam bude autorka příběh směřovat, a musím říct, že takhle mě žádný druhý díl už dlouho nepřekvapil.

Odkaz Hawthornů byl o tolik lepší ve všech ohledech! Konečně jsem měla pocit, že autorka začíná naplno využívat potenciál příběhu, což se jí ve Hře o dědictví úplně nepodařilo. A mnohem více mě bavily i postavy. Hlavní hrdinka Avery byla chytrá a pohotová a její interakce s bratry Hawthornovými byly fakt boží. Dokonce mi už ani tolik nevadila romantická linka, která byla v prvním díle úplně zbytečná, ale tady mi přišlo, že v příběhu má svoje místo.

Takže za mě super! Pokud jste stejně jako já nebyli ze Hry o dědictví úplně nadšení, určitě dejte šanci druhému dílu, ten se opravdu povedl.

3 08.01.2023

Kniha Srdcem mojí babičky volně navazuje na předchozí autorčin román Jménem mojí sestry, tentokrát ale sledujeme příběh z pohledu Soniny sestry - dvojčete Ester, která se musí vypořádat nejen se životem v protektorátu během války, ale také se ztrátou baletní kariéry a odloučením od zbytku rodiny.

Moc se mi líbilo, že se autorka v obou svých knihách zaměřila na obyčejné lidské životy spíše než na ty největší ohavnosti, které se během druhé světové války děly. Příběh má i reálný základ a částečně vychází z vyprávění několika pamětníků a také babičky samotné autorky, která zažila totální nasazení a bombardování Drážďan.

Kniha dobře vykresluje atmosféru tehdejší doby a zároveň krásně ukazuje, jak těžký byl život za doby protektorátu. Nedostatek potravin a přídělové lístky, neustálé prohlídky a kontroly, hlídky v ulicích nebo i hrozba totálního nasazení. A do toho obyčejné problémy, jako jsou trable v lásce, nebo třeba porucha příjmu potravy. Tahle kniha má prostě všechno. Pokud si chcete přečíst opravdu jedinečný román z druhé světové války, nebo jen knihu o obyčejných lidských osudech, Srdcem mojí babičky vám můžu jen a jen doporučit.

3 18.12.2022

Nepřijde vám, že už je té slovanské mytologie trochu moc? Za poslední dva roky jsem knih s touto tematikou přečetla opravdu spoustu a vyhledávala jsem je hlavně proto, že byly v té záplavě young adult něčím odlišné. Světla nad močálem za mě ale bohužel patří k těm méně povedeným.

Svět bludiček byl vykreslený parádně. O to víc mě mrzelo, že v něm autorka nezůstala. Spojení nadpřirozeného mýtického světa s naším reálným světem vůbec nefungovalo, nesedlo mi ani zapojení vážných témat do příběhu. Kniha vlastně celou dobu balancovala na pomezí fantasy a contemporary, ale ani jedna z těch částí nebyla zpracovaná pořádně. Na fantasy to bylo málo promyšlené a moc předvídatelné, u contemporary by zas autorka musela jít mnohem více do hloubky.

A ještě jeden můj osobní problém, kterým jsou česká jména ve fantasy. Já vím, že se velká část příběhu odehrávala v reálném světě, ale nemůžu si pomoct, mě tam jména jako Lukáš nebo Diviš přišla jak pěst na oko.

3 06.12.2022

Suleice byla ve 23 letech diagnostikována leukémie a lékaři jí dávali jen 35% šanci na přežití. Následovala 4 roky dlouhá léčba, během které visel Suleičin život doslova na vlásku. Autorka ve své knize popisuje, jak těžké bylo vyrovnat se s myšlenkou, že její život může skončit dřív, než skutečně začal. Mezi dvěma světy přesto není kniha o rakovině. Je to hluboký a inspirativní příběh o tom, jak se naučit znovu žít.

Po skončení léčby se Suleika vydává na road trip napříč Spojenými státy, aby znovu objevila smysl života, který byl přerušen vážnou nemocí. Její vyprávění je silné a emotivní, zároveň ale působí opravdu upřímně. Autorka se nesnaží krutou realitu života s rakovinou nijak přikrášlit a přijde mi obdivuhodné, že se rozhodla o svých pocitech mluvit takto otevřeně. Pomohlo mi to uvědomit si spoustu věcí, během čtení jsem hodně přemýšlela a jsem opravdu vděčná, že se mi tahle kniha dostala do rukou. Bylo to náročné čtení, ale stálo to za to.

3 17.11.2022

Román Země popisuje nelehké osudy jedné české rodiny napříč událostmi minulého století, a to od doby před vypuknutím druhé světové války přes komunistický režim až po současnost. Autorovi se v knize podařilo zachytit prakticky celé moderní české dějiny a popsat hrůzy totalitních režimů i měnící se náladu ve společnosti, což byl jeden z důvodů, proč na mě tak zapůsobila a dokonce bych řekla, že je to jedna z nejdůležitějších knih, jakou jsem za poslední dobu četla.

To jsem si ale uvědomila až na samém konci. Přiznám se, že do té doby jsem s knihou trochu bojovala. V kapitolách se střídají pohledy jednotlivých postav a příběh není vyprávěný chronologicky, což bylo na začátku naprosto brutální a musela jsem číst opravdu pozorně, abych se do toho nezamotala. Přibližně v polovině začaly všechny ty vazby a vztahy mezi hlavními hrdiny dávat smysl, ale ucelený příběh jsem dostala až na konci. A mě tak nějak mrzelo, že jsem si ho kvůli tomu, jak komplikovaně to bylo napsané, nemohla užívat už mnohem dřív.

Po dočtení ve mně ale zůstaly opravdu silné pocity. Najednou to do sebe všechno zapadlo. Takže ve výsledku jsem vlastně nadšená. A sedl mi i styl psaní Marka Epsteina, myslím, že přirovnání k románům Aleny Mornštajnové je tady zcela namístě.

3 06.11.2022

Atlasova šestka spadá do subžánru “dark academia”, což už samo o sobě je pro spoustu čtenářů důvod, proč se do knihy pustit. Mě lákalo spíše prostředí Alexandrijské knihovny a boj šesti kandidátů o prestižní místa v tajném magickém spolku.

Tahle fantasy je postavená hlavně na postavách. Čtenář postupně poznává všech šest uchazečů, dozvídá se více o jejich schopnostech a dovednostech. Charaktery postav jsou perfektně vybudované, spousta z nich má za sebou nějakou temnou minulost a v příběhu můžeme pozorovat, jak se hrdinové postupně vyvíjí a jak se mění vztahy mezi nimi. To jsem si opravdu užila!

V příběhu mě překvapila spousta dějových zvratů, které se objevují hlavně ve druhé polovině knihy. Ale akční jízdu nečekejte, Atlasova šestka nemá komplikovaný děj a opravdu se zaměřuje především na postavy. To mně osobně nevadilo, ale někomu to určitě sednout nemusí. Já bych knize vytkla jen nedostatečně využitý potenciál Alexandrijské knihovny, čekala jsem, že bude hrát v příběhu větší roli. Ale jsem spokojená a těším se na další díly!

3 18.10.2022

Spousta čtenářů byla nadšená z předchozí knihy Brit Bennett Polovina tebe a naopak Matky pro ně byly spíše zklamáním, já jdu ale proti proudu, protože to mám přesně obráceně! Polovina tebe byl bezpochyby zajímavý román, ale pro mě nijak výjimečný, byla jsem z něho vlastně celkem zklamaná. Zato Matky jsou podle mě úplná pecka!

Musím říct, že Matky mi hodně sedly především tematicky. Hlavní dějová linka se točila kolem těhotenství v mladém věku, mateřství a potratů, ale řešilo se tu i téma sexuality, rodinných vztahů nebo sebevraždy. Kniha měla lehce náboženský podtext, víra hrála v příběhu určitou roli, ale určitě to nebylo výrazné téma.

Tahle kniha se mi také četla mnohem lépe než Polovina tebe, autorka dokázala udržet moji pozornost po celou dobu čtení, což se jí u předchozí knihy bohužel nepodařilo. Až jsem byla překvapená, jak moc mě Matky bavily! Já vám tedy knížku určitě můžu doporučit a jsem zvědavá, jestli je mezi vámi někdo, komu se také líbila více než Polovina tebe.

3 02.08.2022

“Nechci sdílet svou bolest. Chci sdílet svou naději.”

Tuhle knihu by si měl přečíst úplně každý. Eddie Jaku si jako německý Žid prošel peklem, nejdříve v koncentračním táboře Buchenwald, poté v Osvětimi a nakonec čelil i nacistickému pochodu smrti. Během temných let druhé světové války zažil na vlastní kůži to největší zlo, jakého se vůbec může člověk na člověku dopustit. Přesto sám sebe považuje za toho nejšťastnějšího člověka na Zemi.

Eddie v knížce popisuje měnící se náladu v Německu po nástupu nacistů k moci, vzrůstající nenávist k židovskému obyvatelstvu i německé válečné zločiny. Jeho život by vydal na tisíce stran, Eddiemu stačilo necelých dvě stě. Přesto jeho kniha nese obrovské poselství a vyslovuje naději, že se lidé ze svých chyb snad jednou provždy poučili.

Příběh obsahuje tolik bolesti a utrpení, ale najdeme v něm také spoustu laskavosti. Eddie je neskutečně inspirativní osobnost a nepochybně laskavý člověk, jehož příběh by neměl být zapomenut. Nejšťastnější muž na Zemi je úžasná kniha a já jsem opravdu vděčná, že se mi dostala do rukou. A myslím, že by neměla minout ani nikoho z vás.

3 13.04.2022

Geniální. Absolutně geniální.

Svět inspirovaný čínskou historií a kulturou, ve kterém se schyluje k válce. V současném světě hodně děsivé čtení, ovšem autorka hrůzy války popsala opravdu bravurně. Při čtení mi běhal mráz po zádech, autorka mě naprosto vtáhla do příběhu, až jsem měla pocit, že jsem se ocitla uprostřed bojiště společně s hlavními hrdiny.

První polovina knihy byla oproti té druhé o něco poklidnější. Hlavní hrdinka Rin složila zkoušky kche-ťü a dostala se na prestižní vojenskou akademii Sinegard. Začátek knihy se tedy točí především kolem výuky na Sinegardu, což je obecně motiv, který mě v knihách hodně baví. Kromě vojenského umění autorka do příběhu zakomponovala také prvky magie a šamanství, takže je to opravdu fantasy se vším všudy. Čtení bylo psychicky náročnější, ale o to více jsem si ho užila. Jsem neskutečně zvědavá, jak bude příběh pokračovat, a doufám, že se brzy dočkáme druhého dílu v českém překladu!

3 13.04.2022

Jsem si jistá, že si Odpočítávač najde spoustu spokojených čtenářů. Nabízí totiž vyprávění formou podcastu, což je prvek, který je nesmírně originální a přináší do žánru thrillerů něco, co jsme v něm ještě neměli.

Já jsem bohužel měla s knihou jeden zásadní problém. Už jsem ten příběh totiž četla, a to sice v knize Šifra od Isabelly Maldonado. Nehledě na to, že Šifra byla mnohem lépe napsaná, nechyběla jí čtivost a napětí. To jsem u Odpočítávače postrádala. Musela jsem se do čtení nutit, což u thrilleru nikdy není dobré znamení. Takže za mě takový průměr.

3 05.03.2022

Po roce Yoli vydalo další sbírku young adult povídek celkem od dvanácti mladých českých autorů, tentokrát s LGBTQ+ tematikou. Oproti Nejkrásnějšímu dárku, který vyšel vloni, nemají Všechny barvy duhy tak depresivní nádech a jsou ještě rozmanitější. Každá povídka je něčím výjimečná, některé jsou veskrze pozitivní, jiné řeší vážnější věci a jsou trochu ponurejší, nicméně je to krásně vyvážené a po dočtení odcházíte od knížky s dobrým pocitem. Za mě je to rozhodně nejlepší povídková sbírka, jakou jsem kdy četla. Bylo tu tolik skvělých příběhů a jen velmi málo těch, které mi tolik nesedly.

Vyzdvihnout musím zejména povídku Šťastně nezamilovanej, protože byla vtipná, dobře napsaná a skvěle pracuje s tématem asexuality. Úplně nejlepší byla za mě povídka Jak jsem šla na záchod za to, jak realisticky zobrazila život transgender lidí. Top trojku uzavírá Pozdní léto, sobota odpoledne, která měla úplně úžasnou atmosféru a navíc jsem si teda neskutečně zamilovala oba hlavní hrdiny. Plným počtem hvězd jsem hodnotila také povídky Pecka jak z broskve a Čokoláda na dně kornoutku, obě mě velmi mile překvapily a tak by byla škoda je tu nezmínit.

Jediná povídka, která mi absolutně nesedla, byla Bez šance. Tu jsem teda vůbec nepochopila, přišlo mi to zmatené a ani po dočtení vlastně nevím, o čem to mělo být. U povídky Rodinné setkání mě zase mrzelo, že to nebylo delší. Nepřipadalo mi to jako povídka, ale spíš jako první kapitola z knihy – chtělo by to pokračování, protože samo o sobě to bylo takové nijaké.

Hodnocení povídek:
Rodinné setkání ⭐⭐⭐
Žába ⭐⭐⭐⭐
Bez šance ⭐
Pecka jak z broskve ⭐⭐⭐⭐⭐
Nacpěte ji do škatulky ⭐⭐⭐
Jak jsem šla na záchod ⭐⭐⭐⭐⭐
Vezmi si mě, když to dokážeš ⭐⭐⭐⭐
Čokoláda na dně kornoutku ⭐⭐⭐⭐⭐
Tajemství umírají osamělá ⭐⭐⭐⭐
Šťastně nezamilovanej ⭐⭐⭐⭐⭐
Pozdní léto, sobota odpoledne ⭐⭐⭐⭐⭐

3 04.12.2021

I po čtvrtém setkání se sourozenci Bridgertonovými můžu říct, že mě tahle série stále baví. Těžko byste hledali odpočinkovější knihy než jsou ty od Julie Quinn. Na Čekanku jsem se těšila obzvlášť, protože Colin a Penelope dosud patřili k mým nejoblíbenějším postavám a byla jsem zvědavá, jak se jejich milostný příběh bude vyvíjet a jaké překážky jim autorka postaví do cesty.

No a nakonec jsem vcelku zklamaná. Vlastně úplně poprvé, co se série Bridgertonovi týče. Asi jsem měla od Colina a Penelope přece jen příliš velká očekávání. Colin v tomto díle neměl ani zdaleka takovou jiskru jako v předchozích dílech, nejvíce mě ale mrzelo, že mezi ním a Penelope nebyla žádná chemie. Prostě jsem jim tu lásku nevěřila. A když to srovnám s příběhy všech předchozích dílů, tak z toho Čekanka bohužel vychází jako nejslabší.

Přesto jsem přesvědčená, že autorka zvládne znovu navázat na své minulé příběhy, které mě dokázaly pohltit a okouzlit natolik, že jsem prakticky nedokázala myslet na nic jiného, dokud jsem knihu nedočetla. Čtivost se téhle sérii ostatně nedá upřít. Pátý díl už na mě čeká doma a já se moc těším, až se blíže seznámím s dalším sourozencem z rodiny Bridgertonových.

3 24.11.2021

Bezpochyby silné čtení, přesto se nemůžu ubránit pocitu zklamání. Autorka v knize otevřela hned několik důležitých témat, mezi nimiž se objevuje domácí násilí, hledání vlastní identity, LGBTQ+ tematika a samozřejmě se tu objevuje také téma rasismu. Přesto jsem po dočtení měla pocit, že ve mně kniha nezanechala žádný hlubší dojem. Abych pravdu řekla, už teď je pro mě obtížné vybavit si, co se v příběhu vlastně událo a jaké pocity ve mně vyprávění vyvolalo. Přála bych si, aby autorka šla více do hloubky. Knížka se sice četla dobře, ale plynula stále konstantním tempem, příběh nijak negradoval a zkrátka tak nějak samovolně dospěl ke svému konci.

Stojí tedy Polovina tebe vůbec za přečtení? Určitě ano, zvláště pokud jste dosud žádnou knihu s podobnou tematikou nečetli. Já už jich mám přece jenom pár za sebou (nabízí se srovnání například s knížkou Zůstaň se mnou nebo I Am Change, přičemž obě se řadí k tomu nejlepšímu, co jsem četla; a do určité míry řeší podobná témata také kniha Anežka nebo Teď je řada na mně), takže mám Polovinu tebe s čím porovnávat. A ve výsledku mi příběh přišel dobrý, ale čekala jsem zkrátka víc.

3 24.11.2021

Byla jsem zvědavá, zda mě i Na jedné vlně bude bavit tolik jako Kudy ke hvězdám. A nebýt prostředí, které mi přece jen bylo bližší v té první autorčině knize, tak bych byla z obou knih nadšená úplně stejně. Takhle u mě stále vede Kudy ke hvězdám, ale i tak si Na jedné vlně těch pět z pěti prostě zaslouží, protože v rámci žánru patří obě k tomu nejlepšímu, co jsem kdy četla.

Na jedné vlně je naprosto typickou knížkou na léto. Najdete tu prosluněné kalifornské pláže, svalnaté surfaře a hlavní hrdinku, které se na léto přestěhuje k tátovi, brigádničí v místním muzeu a ve volném čase se snaží najít kluka, se kterým si už nějakou dobu píše a zná ho pouze pod přezdívkou Alex. Kromě toho se Bailey seznámí také s Porterem, místním surfařem a zaměstnancem muzea, který Bailey dost často znepříjemňuje život.

Co k tomu dodat? Skvělá letní romance, autorka tu romantiku psát zkrátka umí. Hlavní hrdinové byli občas trochu natvrdlí, ale to k tomu young adult zkrátka patří. Na své si tady přijdou také milovníci filmů. Pokud jste si oblíbili Navždycky kvůli popkulturním narážkám na různé filmy nebo seriály, Na jedné vlně si taky zamilujete! Ale pokud vás tohle v knihách spíše rozčiluje, tak vás musím uklidnit, protože Jenn Bennett se naštěstí držela hesla „všeho s mírou“.

3 13.09.2021