Lucienka220 komentáře u knih
(SPOILER) Kniha o objevech, o jejich dvojznačnosti, možnosti zneužití. Možná spíš než o životě významných fyziků je tato kniha o metodě, která je k objevu či zapsání rovnice dovedla. V otázkách matematiky, fyziky i chemie jsem totální analfabet, takže jsem se tak trochu ztrácela ve vlnách i maticích. Motivy jednotlivých příběhů se opakují i prolínají.
Asi nejvíce mne zaujal příběh matematika Groethendiecka, nejen kvůli silnému životnímu příběhu, ale říkala jsem si, co asi děsivého ve svých rovnicích objevil. Něco, co vyděsilo dalšího geniálního matematika, Japonce Močizukiho.
Vlastně to radši ani vědět nechci....
Wahala je výraz označující v Nigérii problémy, potíže.
Tři kamarádky, Londýňanky, kterým je třicet pět a mají nigerijský původ, spolu kamarádí od vysoké školy. Každá z nich prožívá trápení i úspěchy kamarádek.
Zubařka Ronke, výborná kuchařka, by se ráda vdala a měla rodinu. Jenomže si vybírá muže, kteří zneužívají její dobrotu a laskavost.
Biochemička Boo má hodného a pozorného manžela a hyperaktivní a rozmazlenou dcerku. Připadá jí, že uvízla v nudě každodenního obyčejného života.
A Simi, pracující v módním průmyslu, má milujícího manžela, který je pracovně v New Yorku. Špatně snáší manželství na dálku, navíc její Martin by rád založil rodinu. A Simi si najednou není jistá, zda se touží stát matkou.
Jednoho dne přivede právě Simi na sraz s kamarádkami Isobel, krásnou a bohatou ženu, s kterou se kamarádila jako dítě v Lagosu. Isobel si Simi vyhledala na internetu. Jenže s Isobel přijdou wahala, potíže.
A od té chvíle se život tři kamarádek začíná hroutit, a navíc jejich přátelství pevné jako skála začíná díky Isobelině manipulaci dostávat trhliny...
Celkově kniha nebyla špatná, ale vadil mi téměř akční závěr a až příliš mnoho náhod.
Ale zase plusem jsou Rončiny recepty na nigerijská jídla, která jsou v knize zmiňovaná.
Hodnotím třemi hvězdičkami.
Knihu jsem si koupila v malém knihkupectví před cestou do Helsinek, zaujal mne název.
Nemohu úplně hodnotit, asi nejsem cílový čtenář. Na mne příliš intelektuální.
Dávám tři hvězdičky: jednu nakladatelství Dybbuk za příjemnou velikost knihy a grafickou úpravu, druhou za doslov Lenky Fárové, a tu třetí za pár zajímavých postřehů z Prahy, o ženách a životě vůbec.
(SPOILER) Je strašné, že v Indii polovina jejích obyvatel je považována za méněcenné, levnou pracovní sílu, sexuální otrokyně, platidlo, dobytče...
Je příšerné narodit se v Indii jako žena. Otec uvažuje, zda by nebylo lepší vás nechat utopit, protože by si rodina ušetřila výdaje za věno.
Když tedy přežijete dětství, nastane období, kdy vám rodina shání vhodného ženicha. Předvádí vás vaší budoucí rodině, které ještě platí vyděračské věno a která si sňatek může kdykoliv rozmyslet a hanba padne na celou rodinu. To, že máte školy a vaše rodina postavení, neznamená, že se vám taková ostuda nemůže stát (v knize příběh Aruny, pyšné švagrové jedné z hrdinek). Od sňatku se čeká, že budete mít děti, tedy syny. Když děti nepřijdou, nezaplatí se věno, dochází k ošklivým nehodám. Mladé ženy bývají popálené olejem či kyselinou...
Hlavní hrdinky, statečná a rázná Savita a přemýšlivá Purnima prožívají nelehký osud indických žen nejen v Indii, ale také v USA.
Autorka napsala velmi drsný, smutný, ale čtivý příběh. Jen mne trochu mrzelo, že konec byl tak nějak do ztracena.
Sestry Teresa a Angelina vyrůstají v malém městečku v jižní Itálii. Sledujeme jejich život během války a hlavně po válce, kdy se mění zavedené pořádky (Itálie byla zřejmě dost levicová). A právě dech beroucí krása Angeliny je i jejím prokletím.
Nebylo to úplně špatné, ale něco málo k dokonalosti vyprávění chybělo. Úplně jsem se nedokázala do sester, jejich prožitků a citů, vcítit.
Velice smutná kniha. Celou dobu jsem si říkala, co ta matka... ta je tam zřejmě zmiňovaná jen proto, že existuje, přitom v příběhu figuruje jenom jako jakýsi hrozivý stín. Vůbec jsem nechápala, že nemá nejmenší zájem o život svého mladšího syna. A možná to tak bylo i lepší. Připadala mi jako hysterická a protivná osobnost, jenom z útržků, které jsem se o ní dověděla (neodsuzuji, že se zhroutila, to nevíme, jak bychom v její situaci reagovali ani jí nezazlívám, že opustila otce, se kterým se podle všeho nedalo normálně žít).
Otec je sice asociál, ale aspoň své děti miluje. O tom jsem při čtení knihy vůbec nepochybovala. A je vidět, jak je otec na lásce a pozornosti Briana závislý (viz poslední průšvih, kdy má strach, že o syna přijde, žárlí na Emila, že se s Brianem hezky a přátelsky baví.
A třináctiletý Brian? Přátelský, bezelstný...Cokoliv s dobrým úmyslem začne, se mu vymstí. Prostě každý jeho dobrý skutek a snaha byly po zásluze potrestané :-(
Milý závěr trilogie, ve které projdeme jedním stoletím v historii Německa (a potažmo Hamburku). Nakonec mě příběh čtyř přítelkyň nezarmoutil. Velmi jsem oceňovala, že při sobě stály v dobách dobrých i těžkých a zlých.
A taky nakonec musím ocenit idylické vztahy a smířlivá řešení i velmi ožehavých a smutných situací v rodinách a mezi přáteli. Po četbě mnoha psychologicky rozervaných próz to byl hotový pohádkový balzám na duši, protože tak nějak by měly vztahy mezi blízkými lidmi vypadat.
Celkově trilogii hodnotím jako pěkné, inteligentní čtivo pro ženy.