Luciluc komentáře u knih

Dárek na rozloučenou jsem objevila náhodou v knihovně. Zaujal mě jak název a obálka, tak i anotace, proto jsem si knihu vypůjčila i když jsem chtěla původně nějaké veselejší čtení. Moc se mi líbilo vyprávění z různých úhlů pohledu. Úplně nejraději jsem měla kapitoly Eleanor, i když jsem s některými jejími rozhodnutími nesouhlasila. Na Melissu jsem si musela chvíli zvykat, něco mi na ní stále vadilo a v některých situacích jsem nechápala její chování, ale ke konci už jsem jí pronikla pod kůži a trochu víc ji pochopila. Kniha byla velmi čtivá a měla pro mě jistý druh "napětí" - chtěla jsem vědět jak se to bude dál vyvíjet a to mě nutilo číst další a další stránky. Líbila se mi i forma deníku - recepty, fotky, vyprávění, ale i přiznání. Vyskytlo se i pár překvapivých momentů, konec byl sice trochu předvídatelný a klasický happy end, ale i tak se mi kniha líbila - i přes vážnější téma to bylo "oddechové" čtení.
P.S. Miluji Pavlova takže mě potěšilo, že Eleanor právě tenhle recept zařadila :)

3 09.11.2016

Obsahuje spoiler!!
Pro mě byl z celé trilogie tento díl nejlepší. Po druhém dílu jsem byla celkem na rozpacích a říkala si, jestli mě třetí díl bude vůbec bavit. Byla jsem však mile překvapena! Celá kniha pro mě měla spád a rychle a dobře se mi četla. Objasnila se situace s rebely, America se konečně rozhodla s kým chce být (Maxonovy dopisy pro Mer byly roztomilé), nechyběly ani smutné okamžiky u kterých jsem měla na krajíčku (moc hezké bylo, jak jim otec zanechal dopisy), bylo tam napětí, láska, dobrodružství, příběh jsem hltala a četla pořád dál a dál. Celesta mě překvapila a nakonec jsem si ji i oblíbila, tudíž mě pak mrzelo, že to s ní dopadlo špatně. Kota byl neskutečný id**t. Aspen a Lucy jsou dobrá dvojka. Obálka opět nezklamala, nádherné šaty :)

3 05.11.2016

Čtení, které mi zpříjemnilo kratší cesty vlakem, nenáročné, přidala bych klidně více Harryho poznámek :)

4 31.10.2016

Může obsahovat spoiler:
Po Létu na druhý pokus jsem sáhla proto, že jsem od Morgan Matsonové četla knihu Amy a Roger: na cestě a líbil se mi autorčin styl psaní. Kniha se četla lehce a stránky ubíhaly jedna za druhou. Z počátku jsem si nemohla najít cestu k Taylor, vadilo mi na ní, jak i před sebemenším problémem utíká. Byla jsem hodně zvědavá na to, co tak hrozného provedla před pěti lety.. a ona to ve finále byla celkem prkotina. Přitom by stačilo, kdyby jen s lidmi mluvila, dala jim najevo svoje pocity a nevytvářela si domněnky. Ale postupem času, jak se Taylor měnila, jsem jí měla víc a víc ráda. Na konci knihy už bylo krásně vidět, jak Taylor dospěla, vzchopila se a přestala před problémy utíkat. Postava Warrena mi byla sympatická od první chvíle a bavila jsem se nad pasážemi, ve kterých vystupoval. Gelsey měla taky své kouzlo a Henry byl pohodář a sympaťák s dobrým srdcem. Přišlo mi hodně smutné, že se rodina začala sbližovat až potom, když bylo zřejmé, že pan Edwards zemře. Líbily se mi ty pasáže, ve kterých Taylor trávila čas s otcem v dineru, hráli spolu kvíz a chodili spolu tajně na zmrzlinu. A ta scéna s padajícími hvězdami... Musím přiznat, že to pro mě bylo tak smutné, že jsem se u knihy rozbrečela a probrečela snad posledních dvacet stran. I když už mi bylo od začátku jasné, jak to dopadne, i tak mě to zasáhlo. Jak Taylor hlídala, jestli dýchá, tak jako on, když byla malá.. to vás chytí za srdce. Jsem ráda, že se nakonec sblížila se sourozenci i s mamkou a i za to, jak to dopadlo s Henrym. A otcovy dopisy pro Taylor, krásné gesto. Nádherná kniha.

3 16.10.2016

Kniha mě zaujala názvem a protože mám ráda fantasy, volba byla jasná. Ze začátku jsem měla trochu problém se začíst, až cca po straně sto mě kniha začala více bavit. Oceňovala jsem přidané fotografie, některé na mě působily až strašidelně. Určitě si chci přečíst ještě další díly, abych věděla, jak to dopadne, přibližně posledních 70 stran bylo pro mě nejzajímavějších a nejvíce dějových. Tématicky se mi to líbilo moc- podivné děti, sirotčinec, smyčka, cestování časem, nestvůry apod. Jen jsem občas měla "problém" se stylem psaní autora, nebylo to nic hrozného, ale kvůli tomu mě kniha úplně nepohltila. Nebyla vůbec špatná, doporučuji ji k přečtení, ale na zadek jsem si z ní nesedla :) Zajímavé je, že jsem si u této knihy neoblíbila žádnou postavu, všechny jsem je brala tak nějak neutrálně, což mi přijde škoda - autor mohl postavy více vykreslit, aby si k nim mohl člověk lépe najít cestu.
Když jsem byla cca ve dvou třetinách knihy, zjistila jsem, že jde do kin film. Chystám se na něj jít a jsem zvědavá na jeho zpracování, trailer vypadal celkem dobře.

4 08.10.2016

Málokdy se stane, že se nejdřív podívám na film a až potom čtu knihu. V případě Nejdelší jízdy jsem však nejprve zhlédla film a do knihy se pustila dodatečně. Film se mi velmi líbil a knihu také hodnotím kladně. Sice mě úplně nepohltila, ale četla se poměrně dobře. Sophie a Luke byli sympatičtí a Irova láska k Ruth.. to se snad ani slovy nedá popsat..to se musí pochopit..:)

2 20.08.2016

Zlodějka knih mě upoutala názvem i obálkou. Po přečtení anotace jsem se bála, zda mě bude kniha bavit, protože literaturu s tématikou druhé světové války zrovna nevyhledávám. Byla jsem ale mile překvapena, jak rychle jsem si knihu oblíbila. Ze začátku jsem si chvíli zvykala na osobitý autorův styl a formu psaní, ale už po pár stránkách jsem byla vtažena do děje a sledovala příběhy všech v Molchingu. Velmi jsem oceňovala nevšední slovní obraty a vyprávění z úst samotné Smrti bylo originální. Z počátku mě moc nebavilo vyprávění o Maxovi, ale i toho jsem si ve chvíli, kdy se zkřížily jeho cesty s Lieselinými, oblíbila, respektive to, jaký k sobě měli vztah. Rudy, to je kapitola sama pro sebe, parťák pro všechno s velkým srdcem, který se nevzdává ("Co takhle pusu, Saumensch?"). Rosa Hubermannová, ač se mi ze začátku tak nejevila, byla dobrá duše. A Hans Hubermann, táta harmonikář, úžasná osoba, kterou jsem si okamžitě zamilovala, dobrák a kliďas. A ještě nesmím zapomenout na Ilsu Hermannovou, na zvláštní osobu, která sehrála v příběhu svou velkou roli. Původně jsem chtěla dát čtyři hvězdičky, ale konec mě zasáhl víc, než jsem čekala (hlavně kapitola Konec světa, část druhá), dokonce mi ukáplo několik slz, takže dávám hvězdiček pět. Cítila jsem smutek, bezmoc, lítost, zanechalo to ve mě kus prázdného místa. Obdivovala jsem Liesel, za to, co všechno si musela prožít a hlavně přežít. Krásná kniha, která má na čtenáře dopad.

15 15.08.2016

Poslední čarodějku jsem si z knihovny přinesla domů už podruhé. Na poprvé jsem ji po pár stránkách odložila a vrátila nepřečtenou. Po čase jsem na ni narazila znovu a chtěla jsem jí dát druhou šanci. Tentokrát jsem dočetla až úplně do konce.. ale...čtení mě začalo jakž takž bavit asi až od kapitoly Dům napichovacích jehel, takže cca po sto stránkách. Celkově se mi to maličko hůř četlo, styl psaní autora mi moc neseděl. Námět je to zajímavý, to nepopírám, je to něco s čím jsem se ještě nesetkala, ale mě osobně to moc neoslovilo. Catalina i Jordi byly fajn postavy, nic jsem proti nim neměla, ale na druhou stranu jsem si je ani nijak zvlášť neoblíbila. Nejzajímavější byl konec, kde se konečně něco začalo dít a kde se člověk dozvěděl některé odpovědi na otázky, které si kladl během čtení. O přečtení dalšího dílu zatím neuvažuji i když by byl asi o dost zajímavější než tento první díl.

2 04.08.2016

Tento díl mi přišel o trochu slabší než díl první. Pořád se to dobře a rychle četlo, ale postrádala jsem více zvratů. O rebelech jsem se nic moc nového nedozvěděla, alespoň, že padlo několik zmínek o historii země prostřednictvím Gregoryho deníku. Přibližně do str. 200 šlo jen o to, jestli Aspen nebo Maxon, Aspen nebo Maxon? Když byla America s Aspenem, chtěla Aspena, když byla s Maxonem, chtěla Maxona, pak už mi ta její nerozhodnost vadila. Navíc jsem v některých situacích ani nechápala její chování.. Nejzajímavějších pro mě bylo posledních asi 80 stran. Z krále se vyklubal celkem zloduch, Celesta mi zde vadila méně než v předchozím díle (kupodivu) a Aspen mi prostě vadí pořád. Marlee mi bylo líto, ale nakonec to pro ni dopadlo ještě docela dobře. Maxon byl v některých situacích až přehnaně chápavý stejně jako v prvním díle. Obálka knihy opět nezklamala, velmi pěkná.

6 29.07.2016

Druhý díl bych zhodnotila podobně jako ten první. Stále mi chybělo více tajemna a nějaká větší zápletka, ale i tak se kniha opět velmi dobře četla. Byla jsem zvědavá, jak se vyřeší Miina náměsíčnost.. no nakonec to bylo vcelku jednoduché řešení.. :) Ocenila jsem, že bylo věnováno více prostoru Graysonovi, kterého jsem si hodně oblíbila (kdo by si neoblíbil milého, chytrého, starostlivého a hezkého kluka, který se po večerech po domě promenáduje jen v kalhotech od pyžama :D). Nechápala jsem, jak někdo jako Grayson vůbec mohl začít chodit s nějakým jako je Emily, byla na ránu..Liv měla i tady dobré hlášky, možná trochu slabší, než v prvním díle, ale i tak to bylo milé. Okrb byla dobře nesnesitelná a ta záležitost s panem Tulínkem...tolik povyku pro keř..Škoda, že byl Henry vůči Liv tak uzavřený, fandila jsem jim.. i když by se mi Liv možná hodila víc ke Graysonovi, ale vzhledem k tomu, že z nich budou nevlastní sourozenci, by to bylo asi dost divné..:) Velmi se mi líbila obálka knihy, je opravdu kouzelná a "ornamenty" na stránkách u začátku kapitol jsou také pěkné. Těším se na další díl, určitě si ho přečtu, jsem zvědavá, jak to všechno nakonec dopadne a i na to, kdo je Secrecy.

6 27.07.2016

Na tuto knihu jsem narazila náhodou a nic jsem od ní předem nečekala, i kvůli ne příliš vysokému hodnocení zde. Ale byla jsem celkem mile překvapena, i když je pravda, že jsem knihu "nehltala", ale když už jsem ji vzala do ruky a začetla se, příběh mi rychle utíkal a nutil mě číst dál a dál. Od druhé poloviny mě kniha začala více bavit. Silla i Nicholas mi byli sympatičtí hned od začátku (líbilo se mi jaký k sobě měli vztah), k Reesovi jsem si našla cestu až časem a velmi si ho oblíbila, proto mě mrzelo jak to s ním nakonec dopadlo (sourozenecký vztah Silly a Reese byl moc hezký). Ocenila jsem i deníkovou formu vyprávění Josephine, bylo to zpestření. Tématika celkově se mi také líbila, i když té krve bylo občas až příliš. Kniha pro mě byla napínavá, měla spád, nechyběly zvraty a překvapení, jen konci bych ještě věnovala několik stran navíc. Ale jinak spokojenost :)

3 20.07.2016

Skvělý díl a pěkné zakončení celé trilogie. Všechny díly se moc dobře četly, děj měl spád, nechybělo napětí a zápletky. Xemerius byl úžasný, jeho hlášky ani v tomto díle nezklamaly, strašně moc jsem si ho oblíbila a bavil mě ze všech postav asi úplně nejvíc. Ovšem ten, kdo mi lezl na nervy byla Charlotte. Byla mi nesympatická už v prvním díle, ale tady jsem ji nemohla vyloženě vystát. Vadilo mi, jak společně s Glendou Gwen pořád shazovaly, říkaly jí, že je hloupá apod. Leslie, Nick, Caroline, teta Maddy, pan Bernhard, duch Robert, madame Rossini, Lucy, Paul, Lucas .. tihle všichni byli moc milé postavy, které jsem si rychle oblíbila. Zpočátku jsem nevěděla co si myslet o Raphaelovi (a někdy mě mátl i samotný Gideon), ale nakonec se z něj vyklubal celkem sympaťák. V knize se objevilo i několik překvapivých momentů, které člověka "nutily" číst dál a dál..:) Jen konci bych věnovala ještě pár kapitol, přišel mi celkem useknutý, pár věcí nedovysvětlených. A možná méně Gweniných hormonálních výlevů :) Ale jinak super čtení, doporučuji!

8 08.07.2016

Pokračování se mi líbilo a už se těším na další díl, konce jsou vždy nejvíce napínavé... Čekala jsem však trochu víc informací ohledně Paula a Lucy (podle názvu knihy..). Xemerius byl skvělý, zpestřoval děj a jeho hlášky byly super :) Zpočátku jsem byla mírně zmatená z Gideonova chování ke Gwen, ale jinak skvělé čtení.

6 06.07.2016

Knihu jsem si v knihovně vybrala kvůli tomu, že mě zaujal její název a obálka. Abych pravdu řekla, byla jsem z knihy zklamaná. Námět nebyl zas tak špatný, ale nelíbilo se mi, jak byl podán. Hlavní hrdinové mi nebyli sympatičtí, nenašla jsem si k nim cestu. Edward se choval otřesně (nemluvě o jeho změnách chování k Diane - jeden den přátelský romantik, druhý den arogantní a hrubý blbec), Diane mi přišla někdy až moc hysterická a obešla bych se bez popisu toho, kolik cigaret kdo vykouřil. Příběh ve mě nic nezanechal.

6 02.07.2016

I když jsem si po přečtení Hřebce říkala, že si od Alice Clayton už nic nepřečtu, zajímalo mě, jak to nakonec s Caroline a Simonem dopadne, takže jsem se do knihy pustila. Kniha se dobře četla, takže jsem ji měla za jedno odpoledne přečtenou. Nenáročná oddechovka.

1 30.06.2016

Můj první roadtrip, který jsem četla. Moc jsem od této knihy neočekávala, takže jsem byla mile překvapená. Amy i Roger mi byli od začátku sympatičtí. Chtěla jsem se dozvědět, jak se ta Amyina nehoda stala, protože mi jí bylo strašně líto, jak byla na všechno sama, jak z ní úplně čišelo to, že si o tom s někým potřebuje promluvit, shodit ze sebe ten balvan.. Na konci knihy jsem byla moc ráda, že jí celá ta cesta Amerikou pomohla se s tím vším srovnat, "osvobodit se"..Líbilo se mi i zpracování knihy (playlisty, účtenky, fotky, pohledy..). Škoda, že ještě nebylo na konci věnováno pár kapitol Rogerovi. Hadley byla případ..naopak Luciena jsem si oblíbila (část Jak připravit losa o hlavu se mi líbila asi nejvíce). Pohodové čtení, které vás navnadí jet na výlet :)
P.S. líbila se mi Walcottova "strategie": "Zítra to bude lepší." "Ale co když ne?" "Tak si to zítra řekneš znovu. Protože to už to tak třeba bude. Nikdy nevíš, ne? A jednou zjistíš, že to opravdu lepší je."

2 29.06.2016

Kniha se mi líbila, i když jsem čekala více napětí a záhad. Druhý díl si ale určitě přečtu, snad bude víc tajemnější :) Závěr byl překvapivý, to musím uznat. Liv měla dobré komentáře a hlášky, ty jsem ocenila, u některých jsem se i zasmála. Henry byl sympaťák, Lottie a Mia mi byly také sympatické. Nemůžu říct, že bych knihu "hltala" a nemohla se od ní odtrhnout, ale bylo to pěkné čtení.

4 23.06.2016

Milé čtení. Pohodové a oddychové. Moc hezký formát ve stylu diáře, ocenila jsem i přidanou záložku. Nádherné ilustrace! Někdy jsem si knihou jen tak listovala jako obrázkovou knížkou a kochala se :). Příběhy byly dojemné, veselé, hloubavé, úsměvné, pravdivé.."dávkovala" jsem si je po malých kouscích. Po čase si je začnu číst znovu. Tato kniha se povedla :)

5 19.06.2016

Krásná kniha. Napsaná čtivě, obohacená o vtipné poznámky hlavní hrdinky a Willův sarkasmus. Nechybí tu láska, bezmoc, naděje. Je to jedna z mála knih, u které jsem se na konci rozbrečela. Chápala jsem postoj Lou, ale i postoj Willa. Líbilo se mi, jaký měl Will názor na život, "prostě žít", jak se snažil, aby Lou vylezla ze své ulity a začala si užívat života. Lou na mě chvílemi působila jako trdlo. Nelíbilo se mi, jak ji (vlastně skoro celá) rodina snižovala sebevědomí a ani se nedivím, že byla tak uťáplá. Postava Patricka mi lezla na nervy. Trinu jsem také někdy nemohla vystát, v některých situacích byla na zabití, jako kdyby se svět točil jen kolem ní, ale v důležitých momentech byla pro Lou oporou, což jsem ocenila. Viděla jsem trailer k filmu, chystám se na něj jít, ale už teď mám pocit, že postava Lou ve filmu nebude to pravé ořechové, alespoň z traileru na mě projev hlavní představitelky neudělal moc velký dojem, nechci však být skeptická předem. :) Pro mě ale bude asi vždy jakákoliv kniha nad filmem.

14 15.06.2016

Po přečtení prvních dvou, tří kapitol jsem si říkala, že kniha nebude nic pro mě (nelíbilo se mi rozdělení lidí do kast), ale musím říct, že jsem se do knihy snadno začetla. Autorka píše stylem, který se dobře a rychle čte. America mi byla sympatická, hlavně se mi líbilo, že říkala na rovinu co si myslí a na nic si nehrála. Líbil se mi i vztah, který měla se svou mladší sestrou May. Na Maxona jsem dlouho názor neměla, nakonec se z něj ale vyklubal celkem sympaťák (někdy až moc chápavý :) ). Postava Aspena se mi nelíbila, stejně jako postava Celesty. Jsem zvědavá jak se budou dál vyvíjet útoky rebelů na palác a doufám, že America kopne Aspena do zadku.

3 18.05.2016