lukas0037
komentáře u knih
Rozložíš paměť
Marek Torčík
Rozložíš paměť na mě nepůsobilo jako debut. Ta knížka prýští literárním sebevědomím (nebo jakousi pevností ruky), je dostatečně svébytná ve výrazu a rozhodně má co říct. Je to nakřáplá mozaika, kaleidoskop malosti mnohých lidí, tíhy naší minulosti, smutku. Připomínalo mi to impresionistický črty - jedna vzpomínka střídá druhou, světlo se zlomí, proud dostane novýho vypravěče nebo perspektivu a tak dál a dál.
Skvělý to bylo.
Počkej na moře
Veronika Opatřilová
Té knize by šlo pár věcí vytknout, ale musím říct, že jako celek působila velmi autenticky, poeticky, krásně, na čtení jsem se v druhé půlce už i těšil (v té první jsem si zvykal na to, že děj a jeho dávkování je fakt velmi pomalé).
Ve výsledku proto knihu hodnotím velmi pozitivně :) bavily mě literární a hudební odkazy, jazyk i melancholie toho všeho. Moc hezká, taková poctivá knížka.
Šifra mistra Leonarda
Dan Brown
Takový Marvel mezi knihami: uteče to velmi rychle, ale za týden ani nevíte, že jste to četli.. :)
Prsa a vajíčka
Mieko Kawakami
Nikdy jsem žádnou knížku nečetl tak dlouho jako tuhle. Prsa a vajíčka jsou totiž zpočátku tak nedějovým příběhem, že kdybyste přeskočili prvních 200 stran (z 530), vlastně by se nic nestalo. Do čtení jsem se musel nutit. Ležela mi na stole i týdny bez touhy ji otevřít.
Pak ale přišel zlom.
Vyprávění ve druhé půlce začalo odhalovat, o čem kniha vlastně je, a mě to konečně chytlo. Ač téma mateřství v mém životě nebude hrát roli, bylo zajímavý sledovat, čím vším si ženy musí procházet.
Napsat ale, že to je jen o plození dětí, by byla moc velká zkratka. Vlastně kniha pojednává spíš o ženství. O tom, co (ne)znamená být ženou. A vlastně mě napadlo, že tohle je skutečně velký “ženský román”, kde to označení poprvé nikdo nemůže ani v žertu myslet pejorativně.
Moc se mi líbily lyrický pasáže. Nádherný přirovnání. A klasická japonská nevzrušivost každodennosti. To mám tak rád na Murakamim a tady se to dělo (či nedělo?) taky. Takže ve výsledku hodnotím román velmi kladně. Což je ale fakt vzhledem k tomu podivnému začátku poloviční zázrak :)
Dům o tisíci patrech
Jan Weiss
Výborná, napínavá, originální knížka. Jo, působí dnes trochu zastarale, ale to vůbec nevadí :)
Utrpení knížete Sternenhocha
Ladislav Klíma
Jedna z nejpodivnějších a zároveň nejlepších knih, co jsem kdy četl.
Zbabělci
Josef Škvorecký
Já tuhle knížku totálně protrpěl. Danny řekne: "Jdeme na patrolu a bude to nejspíš nuda." A co se stane? Dalších 40 stránek bude na patrole a bude to nuda... :)) Jako chápu význam té knihy pro dějiny literatury, ale rozhodně ji nikdy nechci znovu už číst a vlastně bych ji ani nikomu nedoporučil.. :)
Papírové domky
Jiří Klečka
Tahle knížka ve mně doznívá od doby, co jsem ji dočetl. Nadchl mě krásně poetický jazyk, spousta krásných přirovnání a metafor. Příběh samotný svou pravou tvář odhaluje postupně a je to tak trochu metoda ledovce: vidíte jen špičku, ale tušíte, že velká část sdělení je hluboko pod povrchem. A že bolí. Skvělý text. Doporučuji
Boží duha
Jaroslav Durych
To nižší hodnocení mě překvapuje, jelikož mě kniha kdysi uhranula. Básnický jazyk, atmosféra, příběh.. nezapomenutelný zážitek.
Baby Jane
Sofi Oksanen
Pěkná knížka, pěkný příběh. Po pár letech od přečtení ale mám pocit, že ve mňe kniha nic nezanechala. Určitě budu ale ve čtení Sofi Oksanen pokračovat.
Jezero
Bianca Bellová
Fantastická kniha. Bavila mě ta surovost i zdánlivá jednoduchost příběhu.
Kronika ptáčka na klíček (I.–III.)
Haruki Murakami
Můj nejoblíbenější Murakami. Naprosto mě ta kniha, její nálada i příběh pohltily. Až mi bylo líto, že nemá víc stran.