lulucinax
komentáře u knih
Jak tukoni zachránili strom
Oksana Bula
Opět milý příběh se zvířátky. Oproti Vřesové můrce má méně stran a textu, takže ji budete mít přečtenou za chvilku.
A řekla bych, že by knize prospělo několik dalších vět, aby bylo jednání zvířátek více vysvětleno. Po dočtení jsem byla trochu překvapena, že je konec a vracela se, jestli mi něco neuniklo.
Nicméně si myslím, že sáhneme po dalších příbězích, protože ilustrace jsou nádherné.
Společnosti
Josef König
Tak tenhle autor mi vůbec nesedl. Ani stylem psaním, ani obsahem. U některých povídek chtěl asi šokovat, což se nejspíš podařilo, ale kniha jde zkrátka mimo mě. Povídky jsou prý propojené, ale mně se propojily jen nepatrně a celkově mi přišly takové dost zvláštní.
No nic, aspoň si nemusím kupovat jeho další knihy, to je taky dobře :D
Hotel Atlantic
Barbora Šťastná
Autorku knihy jsem potkala na Světě knihy v Plzni. Moc pěkně o své knize povídala, tak jsem neodolala.
Vypráví o životě Ferdy a především o její cestě do Palestiny za druhé světové války. Střídají se zde dvě doby vyprávění během války a po válce. Její příběh byl zajímavý, autorka si musela bezesporu nastudovat hodně materiálů k tématu, ale Ferda mi k srdci nepřirostla, tak nějak mi bylo jedno, co se jí děje. Některé části mě vtáhly, ale některé jsem měla tendenci číst rychleji a myšlenky mi utíkaly od děje.
A ten konec? To jako vážně? Nesedl mi tam. Nicméně mám tu knihu Samotářky, na kterou se těším. Trochu mi připomněla Sůl moře od Ruty Sepetys (loď, válka, katastrofa).
Černý dort
Charmaine Wilkerson
Pěkný příběh jedné rodiny, který v sobě skrývá tajemství o životě Eleanor Bennettové, která právě zemřela. Eleanor po sobě zanechala nahrávky, kde se se svým životem svěřuje. A také schovala do mrazáku svůj poslední upečený černý dort.
Ze začátku se bylo těžké soustředit na hodně postav s podobnými jmény, ale pak příběh pěkně plynul a hezky se četl.
Tyhle fragmenty
Bianca Bellová
Tyhle fragmenty, jak už název napovídá, ukazují takové střípky, různé situace ze života, ve kterých se hrdinové ocitnou.
Někomu by mohlo vadit, že většina povídek je neukončených. Mně to nepřišlo na škodu, jen u některých jsem byla zvědavá, co by se stalo dál, nicméně určitě vybízí k zamyšlení.
Soubor obsahuje 18 povídek a rozhodně vás překvapí, protože nevíte, co čekat. Některé byli smutné až depresivní, podivné i psycho a u některých jsem se zasmála.
Celkově se mi většina povídek líbila a vypíchla bych: Tyhle fragmenty, Samozřejmě, že se podívala, Delirium, Poslední rozloučení...
Róza a Sam - Uloupené lupení
Cathon (p)
Malá holčička Róza se svou pidipandou řeší záhadu.Příběh je krátký akorát na jedno uspávání a je velmi povedený. Na konci samozřejmě čeká rozuzlení a ponaučení. Mám jen jednu výtku. Konec mi přišel poměrně useknutý, uvítala bych stránku navíc.
Nicméně dětem se příběh líbil a četli jsme ho již opakovaně. Ilustrace moc pěkné a rozhodně stojí za přečtení.
Opozdilec
Dimitri Verhulst
Kniha Opozdilec od Belgického spisovatele byla vybrána jako bonusová kniha ve čtenářském klubu a po přečtení anotace jsem věděla, že do ní půjdu. Zkrátka šílenost. Sedmdesátičtyřletý muž předstírá demenci, aby se zbavil manželky. Kniha je napsaná velmi čtivě a i humorně, přestože se bavíme o celkem depresivní situaci i prostředí.
Hvězdu jsem srazila, protože jsem nebyla úplně spokojena s koncem. Pokud máte rádi takové řekněme netradiční knihy, určitě zkuste. Hned první věta mě rozsekala.
Písně dne a noci / Písně noci a dne
Tomáš Král
Děkuji autorovi za zaslanou knihu. Jedná se o netradiční sbírku básní, kde se prolíná poezie s prózou. Autor si pohrál s více perspektivami vyprávění a lze v ní najít i další příběh, možná příběhy. Nevím, zda se mi povedlo rozklíčovat vše, s poezií trochu bojuji :D
Sbírka je i typograficky zajímavě zpracovaná a četla se mi dobře. Bylo fajn si ji dávkovat, protože rozhodně vybízí k zamyšlení. Některé verše mě zaujaly a některé i rozesmály. Hlavní dějová linka vyprávěla o muži, který miluje ženu a ona jeho lásku neopětuje, respektive je s ním, ale jen fyzicky. Přišlo mi, že toto tam bylo omíláno neustále dokola, jen v jiné podobě.
Určitě můžu doporučit těm, kteří se rádi zamýšlejí a chtějí zkusit něco neobvyklého.
Moje upřímná posedlost jménem anorexie
Petra Lukešová
Velmi osobní a upřímná zpověď autorky o její anorexii a toxických vztazích. Asi každá především v pubertě řešila svou váhu a krásu, jak vypadá a jestli se líbí ostatním, takže téma bezesporu důležité. Petra nám ukázala, kam až taková posedlost vlastním tělem může zajít. Neměla to vůbec jednoduché a litovala jsem ji. Především na začátku, kdy zmínila, že byla v deseti letech obézní. Pardon, ale tohle je selhání rodičů a vždycky je mi takových dětí hodně líto. Poté začala s hubnutím.
Vzpomněla jsem si na sebe, kdy puberta přijde náhle a dětské tělo se mění do těla ženy a najednou máte boky a prsa. A než se rozkoukáte, okolí, většinou vaši nejbližší to ošklivě komentují.
Tehdy jsem si myslela, že slovní spojení „ty si se spravila znamená, že člověk zhubnul. A uvědomila jsem si, že je to dáno společností a jejím nastavení.
No abych to zkrátila, správná výživa by se měla učit na školách a česká kuchyně mi přijde všeobecně nezdravá.
A teď ke knize. Příběh v půlce ztratil dech a autorka se snažila vylíčit všechny hrůzné zážitky a přitom opomněla některé souvislosti a kniha tak na mě působila dost zmateně. Rozhodně by ji prospělo více stran.
Protože pak jakoby zčistajasna byla uzdravená, sebevědomá a v pohodě se svým tělem. Chyběl mi tam popis toho procesu. Sezení s psycholožkou časem vymizelo.
Každopádně oceňuji, že měla odvahu a svou zpověď vydala a doporučuji všem, spíše mladším, čtenářkám, které o sobě pochybují.
Alice
Helena Farníková
Kniha mě nalákala obálkou a názvem, jelikož se moje dcera jmenuje Alice, ale bohužel jsem z ní zklamaná a vůbec mi nesedla.
Hlavní hrdince Alici je 33 let, učí na střední škole psychologii a otevřela si psychoterapeutickou praxi.
Podle chování hrdinky v knize bych spíš řekla, že je jí o deset let méně. Několik věcí mi přišlo nelogických a tím pádem neuvěřitelných. Nebo tedy nechápu, proč je učitelka a navíc psycholožka? Té bych se vyhnula obloukem.
Protože se ze všeho strašně hroutila, nebo protože šla pařit a pít s těhotnou kamarádkou nebo proto, že byla naštvaná na svého otce a přitom dělala úplně to samé. Jo a taky mě tím vším, akorát rozčilovala, pokud jste nečetli mezi řádky.
Co jediné mě zaujalo, bylo dobrodružství s Radimem a pak se celkem srovnala. Naštěstí se kniha četla celkem dobře a byla krátká.
Vánoce nebudou!
John Grisham
Já jsem se bavila, od začátku až do konce. U knížky jsem se snad tak nikdy nenasmála. Grisham mě příjemně překvapil.
Když jsme se viděli naposled
Carol Mason
Od autorky jsem četla Tajnosti vdaných žen a moc se mi líbil její styl psaní a příběh mě neskutečně vtáhl. I tento román patří mezi romantické knihy s přesahem, které vás nutí zamyslet se nad svým životem a nad různými situacemi. Přestože jsem tušila, jak příběh dopadne, autorka mě několikrát nechala na pochybách, jestli to nakonec nebude jinak.Tento román patří mezi oddychovky, ale dokáže chytnou u srdce a probouzí spoustu emocí. Pokud máte rádi příběhy ze života, rozhodně doporučuji. Přirovnala bych ji ke Colleen Hoover, nicméně ta mě tolik neoslovila.
Tajnosti vdaných žen
Carol Mason
Skvěle napsaný román o nevěře, důvěře, vztazích a životě. Kniha mě úplně pohltila a dostala.
Velmi dobře psychologicky propracované, že i slza ukápla. Rozhodně doporučuji k přečtení.
Dobře mi tak
Radka Třeštíková
Skvěle napsaná kniha. Autorku miluju a těším se na další knihu, co si od ní přečtu. Líbí se mi její humor. Celý její styl psaní.
Ano, hlavní hrdina nebyl sympaťák a konec trochu rychlý, ale přesto dávám 5*
Teorie býka
Magdalena Maxová
Nějak jsem se nedokázala vcítit do hlavní hrdinky, přišla mi nesympatická a občas mě rozčilovala, postupem času jsem si na ni ale zvykla. Vadilo mi třeba, jak špatně mluvila o Radimovi před kamarádkou. A kolik měla bot? Ale zas někdo má místo nich hodně knížek. Možná to bylo i tím, že mám radši sýry než salámy.
Nechápu, co viděla na Franceskovi? Vůbec se k sobě nehodili a necítila jsem mezi nimi žádnou jiskru.
A teď už budu pozitivní. Oceňuji, že jsem se dozvěděla hodně o Sicílii a kdo by chtěl, mohl by si vypsat z knihy hodně italských slov/vět.
Jednou si tam taky naplánujeme dovolenou.
Příběh byl velmi reálně napsaný a není to žádná jednoduchá romantika/román. Určitě nabízí k zamyšlení, aby si člověk šel za tím co chce a nebál se o to zabojovat jako Elena v práci, tam jsem jí fandila moc.
Rapovej deník Lukáše Kouřila
Lukáš Kouřil
Tato kniha není pro všechny a musí vám sednout do nálady, u mě se to celkem sešlo a děkuji Lukášovi @lukasbarsinbars za možnost si @rapovejdenik přečíst, protože by mě jisto jistě minul.
Co se muziky a konkrétně rapu/hip hopu týče poslouchala jsem leda Leoše Mareše, ale ničemu to nevadilo.
Nečekala jsem vysoce kvalitní literaturu, čekala jsem zpověď mladého kluka a tu jsem dostala. Byla upřímná a byla to jedna velká jízda, v husté mlze výparů z trávy a dost často v protisměru.
Obdivuji jeho maminku, že ho podporovala a podávala pomocnou ruku, když ji potřeboval. To se o tátovi říct nedalo a možná on byl i důvod, proč tak tíhnul ke drogám a padal na hubu, ale to jen spekuluji.
Rozhodně mu nechyběly koule rozjet ve 14 letech hip hopové mejdany, když o nich věděl pramálo a pořádně si to nespočítal. Ale nápad oceňuji. K některým výrazům by se hodil slovníček pojmů, ale možná za to může věkový rozdíl. Když se Lukáš rozhodoval, co bude dělat po základce, já maturovala. A také lokací v ČR, ale výrazy se daly odvodit.
Jestli si chcete přečíst, jak se mladý kluk může dostat do velkejch sraček a zda se mu z nich podaří vyhrabat, tak se do deníku pusťte. Věřím, že si leckdo z vás vzpomene na mládí, jak chlastal, kouřil cíčka, hulil brka a balil buchty. Prostě freeedooom, pi*čo.
Nauč svého draka říkat PROSÍM
Anna Láng
Pěkná kniha s hezkými ilustracemi, kde se hlavní hrdinka Lily snaží naučit svého dráčka kouzelnému slovíčku. Nemá to jednoduché, vychovat takového draka!
Tyto knihy jsou fajn, ale stejně nejvíc pomáhá to, že děti kopírují po ostatních, bohužel kopírují i to, co nechceme :D
Krajina těla
Daniela Nacházelová
Román o hrdince, která se vydává na náročnou cestu a zároveň přemýšlí nad svým vztahem, který má, měla a tak nějak se zabývá i vším ostatním. Kniha také vypráví o současném umění a klade si dost otázek. Možná až příliš na tak útlou knihu.
Vyprávění se mi líbilo moc, ale některé pasáže o umění mi nic neříkaly. Nicméně je to dílo, které určitě stojí za přečtení. Kniha ve mně vzbudila dost emocí, spíš melancholickým, takže nečekejte žádnou oddychovku.
Péťa ve městě
Marta Galewska-Kustra
Péťu máme s dětmi moc rádi a vždy netrpělivě vyhlížíme jeho novou knihu a těšíme se, co nám ukáže nového.
V této už naleznete více povídání a dole pod textem a obrázky, složitější věci k vyprávění, ale vždy lze přizpůsobit čtení k věku dítěte. Protože má tvrdé stránky je vhodná i pro ty nejmenší.
Knihu doporučují i logopedi pro rozvoj řeči a povídání si. Mám doma prvňáčka a k ruce jsme si vzali starší díly, kde zkouší číst. Protože se tam vyskytují slova v bublinách či pod textem s velkými písmeny. Syna to moc baví a vždy ho potěší, když se mu povede něco přečíst. A ne jen odhadnout podle obrázku.
Zkrátka Péťa je hodně dobrá investice a není to kniha, kterou přečtete jednou a už se k ní nevrátíte.
Růža. Podzimní patálie
Johan Troïanowski
Růžu jsem objevila náhodou, zaujala mě podzimní tematikou a ani jsem si nevšimla, že se jedná o komiks. Líbí se mi mapa, kde můžete postupně sledovat, kam se hrdinové knihy vydávají. Zajímavostí jsou i interaktivní prvky knihy.
Určitě se poohlédnu po dalších dílech Růži, tento by měl být pátý, ale vypadá to, že u nás vyšel už jen čtvrtý. Syna (7 let) komiks moc zaujal a jako prvňáček se už pokouší o čtení. Těší se, až si bude moct číst úplně sám a komiksy jsou v tomhle skvělé.
