Lusa komentáře u knih
někdo by řekl, že je to spíš příběh pro děti, ale mě se to líbilo, miluju kočky, takže se mi ten příběh opravdu moc líbí :))
Trochu detektivně podané, kvůli Ishedovi, ale jinak skvělé.
Už aby tady byl další díl, toužím se dozvědět více o Inazumě.
Knihy jako Divná Jadie patří podlě mě do skupiny, které když začnete číst, nemůžete přestat dokud neskočíte na konci knihy. Z toho důvodu jsem jí měla za den přečtenou.
Každá kapitola končí a vás stále lákají další a další stránky, aby jste zjistili, zda malá Jadie mluví pravdu, nebo si vymýšlí. A společně s Torey přicházíte záhadě pomalu na kloub.
Hodnotím jí velice kladně a doporučuji :))
Detektivka opravud perfektní, Maigret je opravdu třída :))
SPOILER
Trochu mě zarazilo, že se Maigret hned neobjevil, ale když se pak objevil, tak jsem se musela smát, takový pěkný příchod na scénu XD
Jední slovem - úžasné.
SPOILER
Ze začátku jsem vůbec nepochopila ty dvě dějové linie, ale velmi brzy jsem byla v obraze.
Při vyslovění názvu se mi automaticky vybavila hra, kterou jsem jako malá pořád hrála, takže jsem čekala, že komiks bude něco podobného, nebo to bude komiks na film Písky času, ale tohle jsem nečekala.
Tato kniha byla o něco tlustčí, než jsem byla doteď u Usagiho zvyklá, takže mě i potěšilo, že jsem si i více početla.
A musím říci, že to bylo úžasné, nejvíce mě překvapil konec.
Čtu to na pokračování, takže jsem objevila postavy, které znám už z předchozích dílů, ale i tak velice krásné příběhy.
Hlavně u toho posledního jsem se dost bavila XD
Na to, že romány moc nemusím, musím uznat, že tento se mi moc líbil.
Líbila se mi temperamentní Storm i její Medvídek.
Skoro jsem myslela, že na konci příběhu bude: "Zazvonil konec a pohádky je konec" XD
Píšu si Maigreta do svých oblibených detektivů/kriminalistů :))
Opravu povedené povídky.
Knihu jsem si koupila, protože mě otázka autismu zajímala, a kniha mě velice rychl strhla. Poslední kapitola mě trochu rozesmutněla, ale konec byl nakonec uspokojivý.
Člověk by ani nevěřil co všechno takový autista prožívá. Pro nás "normální" je to opravdu nepochopitelné, mě když se prostě nechce uklízet tak uklízet nebudu, ale oni to udělají. Prostě zvláštní a to jak Luo uvažoval o věcech, pro mě nepochopilné.
SPOILER
Jinak kniha byla velice dobrá, i když si myslím, že věci které autorka do knih dávala jako PUO čipy a věci kolem léčby autismu ještě neexistují, nebo nejsou na takové úrovni, aby byly hojně využívané.
zase jsem viděla Janatris z jiné strany, bojovné Chorijky a Bavendy, a nakonec přišel i Glux :))
SPOILER
Na to, že bylo Yorimarovi 5 let, byl trochu nemluvný a Gooka trochu jako otec odtažitý. Autor se velice dobře zbavil Lidry, nejdřív z ní udělal šilenou, a potom jí nechal vběhnout do hořícího domu, který vybuchl, ale tělo se nenašlo, takže ani nevím jestli to přežila.
Taky jsem čekala nějaké větší setkání s Goorou a ne jenom to, že ho slyšel mluvit v hlavě a ještě byla i noc, takže ho ani neviděl.
Konec byl dobrý, dračí lidé se stali draky a všichni se vydali domů a Gooka bude znova otcem, takže nakonec to dobře dopadlo :))
Krásný a úžasný příběh, původně jsem po této knize sáhla, abych se dozvěděla, kdo jsou ti Dračí lidé a myslím, že jsem dobře udělala.
Tak tedy tenhle díl se mi moc líbil, chudák Usagi tady mi ho bylo obzvláště líto.
A moc se mi líbil konec s Toulavým psem.
Tak tohle byla úplně nová tvář fantasy se kterou jsem se setkala, teď abych se bála jít na půdu X-D
Ale ne, byl to opravdu kouzelný a působivý příběh.
SPOILER
Sice jsem se nesmála tak jako v prvním díle, protože Sam už neprováděla tolik blbostí jako minule, ale stejně se mi její příběh moc líbil.
Narozdíl od prvního dílu, bojovala už více za sebe a zase se postavila prezidentovi.
Nedivím se, že měla tolik fanoušků, pro které byla vzor, já bych jí taky fandila.
Tak tohle je jeden z těch románů, který můžu.
Růžová barva na obalu knihy mě sice trochu vyděsila, ale rychle jsem si na ní zvykla XD.
Musím říct, že takhle jsem se u knihy už dlouho nezasmála.
SPOILER
Nejvíce se mi líbilo, jak se Sam dokázala postavit a obhájit svůj názor na ten obraz a nakonec dosáhnout toho, aby zvítězil.
A i já ti vyjadřují Mé-dí-ky.
Musím souhlasit, že jsem se začetla a spíš jsem čekala jak se příběh vyvrbí, dalo by se říct, že mě to trochu stáhlo sebou, ale na to byla kniha příliš krátká, aby mě naplno strhla, stejně jako Pavučina, kterou jsem četla jako první, takže jsem věděla, že příběh bude mít rychlý spád.
Kukačky mě dostali, představa, že by se něco takového mohlo stát je velice hrůzostrašná.
U mě to jako volné pokračování uspělo.
Jinak to bylo velice zajímavé a napínavé čtení.
SPOILER
Na začátku jsem trochu vyčetla autorovi, že se ani slovem, ani větou nezmínil co by se mohlo stát se Susan ze Dne Trifidů.
Byl odhalení staro-nový nepřítel, kterému jsem jeho konec velice přála.
Zdá se, že cesta pokračování pro další autory je přípravená, William Massen se hlásí do boje proti trifidům :))
Na začátek bych asi řekla toto: "Nesnáším pavouky"
Ale moje fobie se na psané naštěstí nevztahuje.
Jinak se mi kniha docela líbila.
Moje první kniha, kterou jsem od Fowlera přečetla a nezkamala mě, byla jsem tak začtená, že když pak na mě někdo zavolal poskočila jsem jak jsem se lekla, zrovna jsem byla v ton nejlepším XD