lushi komentáře u knih
Fénixův řád považuji společně s Vězněm z Azkabanu za mé nejoblíbenější díly. A potvrdila jsem si to i v angličtině. Znovu jsem zažívala nenávist k Umbridgeové, smála jsem se nad hláškami škádlících se puberťáků a rozplývala se nad blízkým vztahem Harryho se Siriusem.
Brečela jsem, smála jsem se, hněvala jsem se, radovala jsem se. Tak to má být.
A k té angličtině: Order of the Phoenix se mi četl mnohem lépe než Goblet of Fire a píseň Weasley je náš král je mnohem lepší v originále!
Knihu jsem koupila naslepo v charitě, pouze jsem věděla, že jednu dobu byla docela propagovaná. A sedla mi perfektně, jde přesně o ten typ literatury, který čtu ráda: prolínání dějových a časových linek, problémy ve vztazích (zde hlavně rodič-dítě), fikce založená na faktech. A do toho navíc ekologický podtext. Zvraty v příběhu byly lehce předvídatelné, ale vůbec mi to nevadilo, nemyslím si, že by hlavním poselstvím knihy byla dramatičnost.
Četla jsem ji v angličtině a šlo to jako po másle, jednoduché větné konstrukce, většina neznámých slov jde odvodit z kontextu.
Překrásný hluboký příběh. Kniha, ke které bych se měla vracet, ať už četbou nebo jen oživením poselství, které nese.
Skvělá kniha, která mi vysvětlila mnoho věcí. Kromě toho jsem se dozvěděla hodně nového a zajímavého a do četby jsem se vůbec nemusela nutit. Kniha je napsaná svižně a někdy i dost vtipně. Ve výsledku si sice nepamatuji nic moc konkrétního, ale to je můj problém, ne problém knihy :)
Moje první Soukupová a rozhodně ne poslední. První dvě povídky byly tak chytlavé, že jsem je přečetla skoro na jeden zátah, poslední povídku jsem četla spíš na sílu, ztrácela jsem se v těch nepopsaných / naznačených vztazích. Příběhy jsou dramatické a přitom tak reálné.
Naivní pohled nevědomého chlapce na holocaust a postupné zjišťování pravdy. Hodně děsivá četba, ale čtivá s unikátním vypravěčem. Ale nevím, jak starému dítěti bych to dala přečíst, já jsem se na tu knihu mračila celou dobu.
Silný příběh, který mě skutečně dojal a zasáhl. Nicméně měla jsem velký problém s tím, jak byla kniha napsaná. Některé věty mi vůbec nedávaly smysl, nesedělo mi přeskakování v čase, odkazy na to, co se teprve stane. Zkrátka přišlo mi to hodně zmatené a kvůli tomu jsem měla dojem, že se vůbec nikam neposouvám.
Já bych si přála, aby se už lidé nepokoušeli vymýšlet příběhy o cestování časem a změně minulosti. Téměř vždy to prostě má mezery. V této knize teda ohromné. Kniha sama o sobě byla velmi čtivá a vymyšlený svět byl docela zajímavý. I když málo dokreslený, nedomyšlený. Hlavní hrdinka byla každou chvílí na facku - na jednu stranu byla neuvěřitelně bystrá, na druhou stranu se chovala jako hloupá nevděčná holka. Knihu bych rozhodně nedoporučila.
Rostlinopis nejde nemilovat. Dozvěděla jsem se pořádnou hromadu zajímavostí z rostlinného světa a uchvátily mě překrásné ilustrace. Skvost mé knihovny :)
Knihu jsem vždycky řadila mezi literaturu pro děti / mládež (je i psaná docela jednoduše), ale bože, dětem to nedávejte číst! Je to upřímný příběh, který zlomí srdce. Neustála jsem to ani v pětadvaceti, závěr mě naštval, ta kniha člověku nic nedá. Ze začátku je to krásné a pak už jen víc a víc kruté...
Povětroň mě po velkém nadšení z Hordubala velmi zklamal. Mám ráda dějové knihy, příběhy, do kterých se můžu ponořit. Povětroň je ale spíš takové plácání se od fantazie k fantazii. Spíše vymýšlení si a uspořádávání myšlenek. Nic pro mě bohužel.
Moje fantazie byla hodně ovlivněna filmem, ale i když se film řídil hodně knihou, byla jsem velmi příjemně překvapená. Báječná kniha, neuvěřitelně vtipná a svižná, těším se na další díly.
Lepší beletrii jsem za poslední dobu nečetla.
Příběh jako takový je dost slabý, ale já vnímám román tak, že příběh v něm není to hlavní. Hlavní je ta představa světového řádu, kde "řád" je to nejdůležitější. Aby řád fungoval, je mu přizpůsobeno úplně všechno - od velikosti populace po "správnou" vědu. Z vize světa, ve kterém je naplánován každý aspekt lidského života, mi běhal mráz po zádech. Nejvíce mě vytáčela všudypřítomná kontrola, ale těch ohavností, které vás v tomto antiutopickém světě budou děsit, je mnohem více.
Jedna z nejstarších her Divadla Járy Cimrmana. Brilantní. Prostě klasika.
Zpracování pověsti, kterou všichni nějakým způsobem známe. Dyk píše lehce, příběh je dramatický a dějově nasycený. Jedno z nejlepších děl, které jsem si vybrala k maturitě.
Možná je to tím, že jsem žena nebo že nemám pro tuto knihu potřebný smysl pro humor, ale mě tyto vtipné historky z války šíleně nebavily. A možná je to prostě tím, že tento humor zlehčuje válku. Nemyslím si, že "smích je také to jediné, čím ji [válku] lze porazit".
když se chcete rychle dojmout a třeba si trochu zaplakat, skvělá volba!
parádní dobrodružný příběh, který nenudí a pobaví. vždycky jsem měla raději Hucka pro jeho ryzí srdce, Tom Sawyer mi vždycky přišel příliš nafoukaný.
kniha ale není pro všechny děti. myslím si, že je potřeba, aby měly znalosti o historii otroctví v USA. čtenář musí chápat, proč je kniha tak rasistická
Největší zločin vůči společnosti odčiněn - 1984 přečteno.
Vzhledem k popularitě a záplavě názorů si říkám, jestli má vůbec smysl 1984 nějak komentovat. Snad jen, že jsem celou dobu doufala, že dobro zvítězí nad zlem. A jinak ten čtenářský požitek přinesl v zásadě pocity beznaděje. No prostě je to náročný.