Luvák komentáře u knih

Obsahuje i části textů přeložené do češtiny poprvé; nemusíte se tedy bát, že by šlo jen o kompilát už známého.

9 10.09.2023

Maloměstský egocentrik nám formou, použitou již dříve různými postmoderními autory, vykládá kterak jeho bývalá učinila nejlepší rozhodnutí v jejím životě a opustila ho. Zbytečnost.
Ale ta knížka je hezky graficky udělaná, to zase jo.

3 05.11.2019

V prvním nakladatelství autora s rukopisem vyrazili, protože jim příběh přišel příliš přitažený za vlasy. Ve Francii se nic takového dít nemůže, Francie je vyspělá a kulturní země... Příběh z kraje, na který všichni zapomněli, z prostředí kde je stát a kultura reprezentována jen televizí, dávkami a represivní mocí. Z vyloučeného prostředí, kde není naděje, kde jsou jen poražení. Ti, kteří neutekli před svou budoucností.

Ale román rozhodně není odsouzením těchto osob. Ba naopak, Louis jako osoba se silně angažuje ve prospěch těchto exkludovaných osob, snaží se je vyhnat ze spárů Front nacional. V knize neobviňuje své mučitele a další figurky, ale spíše ty, kteří by dokázali něco změnit (poradce pro volbu povolání) a jen udržují daný stav.
Silné a aktivizující čtení. doufám, že přijde něco obdobného i z našich luhů a hájů (drobné paralely se seriálem Pustina by se mimochodem našly).

A v Amiens skoro žádní černoši skutečně nejsou :D

2 27.03.2018

Sympatická stavebnice různých prvků, kdy postmoderně přecházíme z darkroomů (věc, kterou jsem předtím neznal) k esejistice za použití literárního samplingu.

Po přečtení mě nepřekvapilo, že m. Sollers knihu zažaloval (a ne proto, že ho v románu Binet připravil o něco, co mu bylo drahé, ale pro to, že naznačil, že Eco je chytřejší než on).

Pro mě určitě nejzajímavější kniha loňského roku. A nejen proto, že jsem ctitelem Boloňského profesora.

1 19.01.2018

Ze Šmídových sbírek pověstí jednoznačně nejlepší.

1 14.11.2017

Inspirace jiným Portrétem umělce je patrná, nicméně grotesknost osudu Bedy dává příběhu něco originálního. Je třeba zmínit i Čapkovům um vtáhnout čtenáře do knihy, která ho svým námětem i zpracováním vlastně vůbec nezajímá.

1 10.11.2017

Oproti Tatarské poušti, kterou tato kniha vykrádá v duchu hesla: "Malý umělec kopíruje, velký umělec krade", je Čekání na barbary o dost plytké. Ta tam, je atmosféra prázdného života, zůstává pouze poněkud nesmyslné gesto osobní vzpoury proti společnosti. Co se týče tématu, tak např. Chilské nocturno jej zpracovává daleko lépe.

1 15.10.2017

Nevtipný Woody Allen. Příběhy jsou zajímavé a poetické, ale chybí jim něco hlubšího. Zároveň nejsou ani vtipné, takže průměrná kniha. Kdybych ji nečetl, tak by se nic nestalo, ale vyloženě špatná není.

11.10.2017

Hodnotím pouze Tatarskou poušť, Lásku se mi nepodařilo dočíst... Vynikající příběh promarněného života s až kafkovskými motivy o čekání na změnu, která má přijít zvnějšku. Hlavní hrdina je do jisté míry pohodlný, aby změnil svůj život a doufá, že to za něj udělá někdo jiný. Za nejsilnější pasáže jednoznačně považuji příběhy zbytečných smrtí - ať už jde o smrt, vycházející ze systému, který vůbec nedává smysl či o smrt, která má přinést vysvobození z marněného života hrdinským činem. Nicméně plný počet dát nemůžu, protože autor občas vystřelí dobrý nápad, ale pak zase zapadne do hluchých pasáží...

2 09.10.2017

Konečně se mi podařilo tento klenot sehnat, protože nakladatelství Crew vydalo dotisk a nutno říct, že pověsti nelhaly - Incal je perfektní! Výtvarná stránka je takřka dokonalá, zejména první a poslední alba jsou skutečnou pastvou pro oči. Moebius je právem největší komiksový výtvarník a v Incalu to jenom dokazuje. Co se děje týče, pak nedá oddychnout a postupuje pořád kupředu. Není nijak obtížný a ztratit se v něm nejde, i přesto není plytký a hlavně, není očekávatelný. co se týče oné "klišovitosti" jde dle mého o záměr autorů (ostatně psala se osmdesátá léta, kdy se s klišé pracovalo) a hlavně - autoři tato klišé dokáží naprosto dokonale využít a získat z nich maximum. Perla mezi komiksy!

4 27.09.2017

Za mě nejlepší Foglarovka. Asi proto, že se zde neřeší honba za bobříky a čestným životem, ale obyčejné problémy dospívajících chlapců.

2 25.09.2017

Hlavní postava mi byla neuvěřitelně nesympatická, což byl určitě záměr autora. Rovněž se mi líbil popis zmatení v novém prostředí. Ale to, proč nelze tuto knihu považovat za to nejlepší, co Lem napsal jsou podle mého nesmyslně dlouhé a hlavně neuvěřitelné pasáže o budování milostného vztahu - ty jsem musel přeskakovat.

1 17.09.2017

Lze vnést velké výhrady k výběru zpracovaných umělců - např. absence Marjorie Strider nebo Valeria Adami je poměrně zásadní.

06.09.2017

Příjemná kniha připomínající stoleté knihy o zvířatech, hlavně díky povedeným ilustracím.

04.09.2017

Spíše průměrná adaptace "detektivní" části Jména růže. Nicméně historické kulisy netahají za oči, což je velmi příjemné.

17.08.2017

Z Prevertových básní jsem znal spíše ty delší, jako je třeba Pokus o popis hostiny hlav v Paříži (která v knize bohužel nebyla) či Mlátičku - ty se mi líbí; ostatní básně mi moc nesedí.

16.08.2017

"Jaký čacký pacholík“.

12.08.2017

SK a PK+

26.05.2017

Čteno poctivě těsně poté, co kniha vyšla. nevím, zda to přičíst jedné z četných angín, kterými jsem tehdy trpěl a moje vnímání bylo nějak omezené, ale byla to pecka. V knize našel člověk to, co od takové literatury očekával: surovosti, neustálý sex, chlípného krále a taky trochu toho napětí. Celkový smysl a pokus o příběh mi asi už tehdy unikl, ale u tohoto typu literatury jsou klíčové momenty. A těch zapamatovatelných tam bylo více než dost.

24.05.2017

Geniální. Chtěl jsem ke každé povídce něco napsat, ale už je to řečené níže.

12.05.2017