m.zirhut
komentáře u knih

(audiokniha) Příběh je to docela absurdní, ale Murakami je tak dobrý vypravěč, že jsem mu ho věřil od začátku do konce.
Mnozí mají možná taky různé nezodpovězené otázky z mládí, na které by rádi znaly odpovědi, ale už ztratily snahu se po nich pídit.
Taky se mi líbilo, jak si na konci autor s posluchači/čtenáři pohrál a všechny nabyté a postupně se usazující jistoty se najednou úplně rozpadly.


(audiokniha) Takový milý oddechový poslech. Jen mi přišly trochu nudné ty pasáže, kde se tučňák nevyskytoval.


Petra Braunová nikdy nezklame. Knížku jsem četl synům(3 a 6 let) před spaním. Tříleťák sice usínal hned při prvním odstavci, ale šestileťák vždy s napětím poslouchal až do konce.


Výborná kniha s neobvyklým námětem. Četl jsem dětem ve věku 5, 7 a 9let a zaujalo to všechny včetně mě.
Spoiler: Jen mi bylo na konci trochu líto kluka z 2.B, kvůli kterému jeho družstvo prohrálo zimní olympiádu. Ve skutečnosti by bylo šťastnější, udělat závod třeba formou štafety, ale to by zase Kuba nemohl tak zazářit. Jinak mi ale kniha přišla napsaná velice citlivě a s pochopením.


(audiokniha) Skvěle autenticky sepsané zážitky z doby, kterou jsem naštěstí nezažil. Věřil jsem autorovi každé slovo. Je jasné, že žít za totáče bylo pro některé lidi v mnohém dost drsné, řekl bych ale, že právě společný nepřítel lidi podstatně více ztmeloval než například dnes. Přesto bych tuhle dobu nepřál zažít nikomu.
Nejvíc mi utkvěly v paměti různé smutné osudy obyčejných lidí a syrový popis událostí ze srpna 69. Naštěstí místy dost hutná atmosféra, byla skvěle prolnuta trefnými básničkami Aleše Kovandy.
"Každý má svou práci, my jsme estébáci.
Nocí přicházíme, přicházíme k vám.
Přicházíme nocí s tou úřední mocí.
Otevřete dveře, já vás zatýkám."


(audiokniha) Aniž bych chtěl jakkoli zpochybňovat hrdinství českých parašutistů, tak mě tato kniha bohužel zklamala. Autorka se uchyluje k plno domněnkám a parašutisté jsou zde přehnaně idealizováni. Jejich stinné stránky jsou záměrně přehlíženy a omlouvány. Každý máme nějaké chyby, takže nechápu, proč jsou tito hrdinové představováni v tak ideálním světle. Pokud je například jeden z nich vyhozen svým ukrývatelem, s podezřením, že má nějaké pletky s jeho ženou. Je to domněnkami autorky zlehčováno a omlouváno, že neshody mohly být způsobeny jen z všeobecné nervozity a stresu a možná si to taky jen pantáta vymyslel.
U osudu asi šestnáctého (z třiceti) výsadkáře, už jsem poslech vzdal. Bohužel tomu přispěl i přehnaně naléhavý přednes pana Zahálky, ale i třeba zbytečné moralizování dnešní společnosti.


(audiokniha) I presto, ze jsem se trochu ztracel v postavach mnichu, tak se mi kniha docela libila. Dokonce se vlastne i tesim, az si ji nekdy poslechnu znovu a ani bych se nedivil, kdybych pote dal plny pocet.


(audiokniha) Prvni setkani s autorem je trosku zklamanim. Poslech mě celkem bavil, ale zapletka mi prisla az moc vykonstruovana.


(audiokniha) Knize by slušel jiný název a jiná obálka. Nosným tématem nebyla ani tak vnoučata, ale vztah mezi Danielou a Radkem... což mě potěšilo.
Myslím, že pro mnohé ženy je to skvělá inspirace, jak odejít z nelehkého vztahu s manipulativním macho debílkem.
Nakonec jsem ale byl rád i za ty zážitky s vnoučaty. Zavzpomínal jsem hlavně na krásný věk 2 až 4 let svých dětí, který byl plný objevování, všetečných otázek, úsměvných mouder a plného prožívání přítomného okamžiku.


(audiokniha) Jestli si ženy tvoří ve svých hlavách takové složité konstrukce a fabulace, které naprosto dokážou ovládat jejich chováni, tak jsem rád, že jsem muž.
Smutná, ale svoji realističností skvělá sonda do jednoho rozchodu z pohledu trochu labilní ženy.
Líbily se mi i trochu vulgární erotické představy Olgy, které dobře okořenily jinak celkem depresivní atmosféru.
Možná mohla být střední část trochu kratší, ale samotné pomalejší načtení Lucií Žákovou nemělo chybu.


Jen méně takových Matějů a více takových všímavých paní učitelek Čížkových, chápajících babiček, věrných Jůlinek a odhodlaných Tomášů.
Oceňuji také, nedehonestující postoj vůči pedofilům. Na lidi s odlišnou sexuální orientací je často pohlíženo skrz prsty. Není určitě vůbec jednoduché se přijmout a udržet své pudy na uzdě. Mít snahu na sobě pracovat. Matěj bohužel patří mezi ty, kteří to nezvládli a negativně tak ovlivnil životy mnoha osob ve svém okolí.


Po přečtení předchozích komentářů jsem se knihu také rozhodl přečíst. Bohužel pro mne osobně trochu smutné počtení.


Je to jedna z těch knih, u kterých se baví spíše dospělí. Řekl bych, že pro předškoláky je text i poměrně složitý. Četl jsem synům (4 a 6let). Čtyřletý se nechytal vůbec a šestiletému jsem musel pár věcí vysvětlovat. Navíc jsem si všiml, že některé vtípky, vůbec nezaregistroval. Nakonec prohlásil: "To bylo vlastně jenom o tom, že utekli." Styl se mi ale líbil a určitě od autorky půjčím i něco jiného.
Za mě tedy 5*, ale za syna jen 4*


(audiokniha) Tak to byl můj šálek čaje. Sympatická hlavní postava, zajímavý osud, logika, intriky a trocha vztahů. K tomu skvěle načteno Otakarem Brouskem. Tolik různých variací hlasů jsem ještě v žádném předchozím poslechu neslyšel. Prostě paráda, ani se mi často nechtělo z auta, kde jsem audio poslouchal.
Na film se raději dívat nebudu, abych si nezkazil skvělí zážitek z knihy.


(audiokniha) Docela jsem se na knihu těšil, ale nakonec mě poslech moc nebavil. Jediné co mě v podstatě zaujalo, byl samotný způsob a trénování řízeného opuštění svého vlastního těla.


Četl jsem dětem před spaním. Zaujala hlavně pětiletého syna kvůli tématu draků. Příběh má nápad, ale slohově mi kniha moc nesedla.
Co mě zaujalo je příprava pro společné čtení. Dětské pasáže bych ale spíš vložil do více napínavých míst. Každopádně tato střídavá forma učení mě zaujala, akorát bych pro ni asi raději zvolil jinou zajímavější a napínavější knihu.


(audiokniha) Jediné co v poslechu upoutalo mou pozornost, byl osud Viktorky. Ostatní děj vůbec nevím, o čem byl :)


Jedna z nejhezčích knížek pro nejmenší, kterou jsem dětem před spaním četl. Krásně srozumitelné a poutavé příběhy už pro čtyřleté (možná i tříleté) děti. Ale se zaujetím čtení poslouchala i skoro devítiletá dcera.


(audiokniha) Kdyby nebylo poutavého začátku, tak knihu určitě nedoposlouchám.
Nezajímavý rozbor rodinné situace a vedlejší příběhy skoro u každé postavy. Občasné nelogické jednání Eriky. Neschopnost "vraha" někoho zabít, a nakonec béčkově prvoplánová rána andělíčkem – to už na mě bylo trochu moc. Škoda, pointa byla vlastně docela zajímavá.
