Madam.art komentáře u knih
Přečteno během asi tří dnů. Zajímalo mě, co autor svým hrdinům vymyslel za osudy. Příběh je nicméně překombinovaný, jazyk prostý, vývoj překotný, psychologie postav nepropracovaná. Hartl sází zejména na pestrost zážitků, Jáchym i Veronika jsou stráášně IN a taky trochu "midásové". Vše jim jde nějak moc od ruky, na co sáhnou, v tom jsou výjimeční... až na ty vztahy, žejo. No, jsem ráda, že mám knížku za sebou a že to nějak dopadlo. Celkový dojem - jakoby mi ve vlaku pouštěli film zrychleně a beze zvuku.
Výborná kniha. Sarkasmus hlavní hrdinky mi maximálně vyhovoval. Dost ráda jsem si přečetla o životním stylu obyvatel drsných hor před 100 lety, nadhled Betty mě vyloženě bavil a její neschopnosti přizpůsobit se životu na slepičí farmě rozumím. K některým pasážím se vracím pro zlepšení nálady.
Román Hana mě nesmírně potěšil. Konečně česká autorka, která umí řemeslně a sebevědomě vybudovat atmosféru a vystavět příběh, neměla jsem ten otravný pocit, že za zajímavou myšlenkou, resp. dějovou linií kulhá literární provedení. Naopak. Plně jsem Mornštajnové důvěřovala a nechala se vtáhnout. I když už mám období světových válek tak nějak "omleté" ze všech stran, četla jsem vytrvale do poslední stránky. Bravo.
Už nevím, kdo mi knihu doporučil. Co mě inspirovalo, abych si ji šla půjčit do knihovny. Propadla jsem stylu Fredrika Backmana od první stránky. Stručnost je sestra talentu (Čechov). Tenhle autor umí dát těm nejstručnějším větám chuť smíchu i slz dohromady. Ove je super.
Audiokniha s Josefem Kalužou. Bála jsem se i v pravé poledne. Hudební podkres slušně navozuje atmosféru a má významný podíl na mých silných emocích. Samotný příběh není složitý, trochu Blair Witch, ale stupňující se napětí a reálná existence pohoří Tribeč si vynucuje zvláštní pozornost. Myslím, že knihu bych dočetla jen ve společnosti dalších lidí. O samotě ani náhodou:)
Mám ráda, když autor dokáže vytvořit v knize svůj vlastní svět a předat jeho atmosféru. Na začátku jsem se u "Bojanglase" nahlas smála a na konci příběhu mě přemáhalo dojetí. Skvěle vyprávěný osud jedné nevšední rodiny.
Obávala jsem se fotbalového prostředí, které moc nemusím. Ovšem a jako obvykle - Backmanův styl mě strhl. Nechci, aby to znělo banálně, ale je to asi nejkrásnější kniha, kterou jsem v posledních letech četla. Přiznávám řadu kapesníků.
PS: Po týdnu jsem knihu přečetla podruhé a s důrazem na každou scénu a celek. Stále deset hvězd:)
Neuvěřitelně tvrdý příběh, těžce jsem nesla nespravedlnost, se kterou se hlavní hrdinky musely potýkat. I teď se mi špatně hledají slova...., nicméně jsem ráda, že mám určitou představu, co se také mohlo v poválečných časech odehrávat.
Audiokniha, čte Jiří Zavřel. Perfektní scifi s geniálním interpretem. A souhlasím s předešlými komentáři - rozuzlení je překvapivé, poněkud mrazivě.
Nejdřív jsem měla pocit, že mě kniha nechytne, ale nějak mě lapila, bavila, zasmála jsem se autorovým obratům, intelektualismu, svérázným prarodičům... Váša nedoříkává vše, ani neomílá detaily do umrtvení, příběh ubíhá svým tempem přiměřeně a mně zůstal pocit ze sympatické i vtipné knihy.
Moje první setkání s textem Anny Bolavé. Začátek mě hned chytil, všudypřítomné záhadno láká. Čekala jsem napjatě, jak se bude "detektivka" vyvíjet a pak se začala trochu ztrácet. Množství postav by snad ani nevadilo, spíše mi překáží fakt, že se neprotnou do hlavního vypravěčského proudu. Osud Milady a její dcery beru nakonec jako stěžejní a nejpropracovanější. Popisy mystické krajiny mokřadu jsou výborné, škoda, že celek působí jako rozmazaná freska. V paměti mi nakonec nejvíc zůstává bezútěšná práce v drůbežárně.
Kniha více než pokulhává v mnoha ohledech, nejvíc mi vadí asi ta bezbřehá snaha naroubovat docela fajn myšlenky a postoje na nějaký příběh "ze života". Čtenáře to až trochu uráží, řekla bych. Nakonec jsem se raději zaposlouchala do audioknihy s Jiřím Dvořákem a až jeho přednes mě přiměl k hlubším úvahám a zamyšlením nad poselstvím, které se autor snaží předat. Jde veskrze o Pravdy, které je užitečné si čas od času připomínat.
Vynikající, dobře srozumitelná kniha o fenoménu narcismu, který je mnohem složitější, než jak jej vnímáme z mytologie.
V dospívání jsem byla nadšená, užívala jsem si popisů bouřlivého života a chtěla něco podobného taky zažít. Nyní si myslím, že bych knížku ani nedočetla. Mám ji zařazenou v množině knih, které se musí číst v určitém věku a pak už ne. Ale stejně není radno přede mnou Na cestě kritizovat!
Skvělá kniha, ze začátku jsem přivykala ironickému nadhledu, se kterým hlavní hrdina popisuje svůj život. Pak už jsem se jen bavila a nechala se vést jemnou absurditou, humorem a hrdinovým nápadem, který - dle mého odhadu - má v životě tu a tam každý. Co takhle vystoupit z rozjetého vlaku a zkusit si realizovat své sny? Ale jak na to?
Svou první knihu R. Galbraighta jsem si poslechla jako audioknihu a oba hrdiny, jejich životní peripetie, zápletku a celý rozvětvený příběh hodnotím nadmíru pozitivně. Bylo to několik příjemných listopadových večerů v dobré společnosti.
Literárně podprůměrná knížka, která mi ale pěkně přiblížila základní myšlenky tibetského buddhismu.
Kniha má pro mě nevýrazný přebal, ale svým tématem a zpracováním kapitol je neobyčejná. Klaustrofobní a většinou podivuhodné příběhy vzdálených ostrovů autorka zpracovala "impresionisticky". Zůstal pocit, dojem, přání, záhada, chuť dozvědět se ještě víc. Samí Robinsoni. Geniální nápad.
Mimořádně zajímavý příběh jednoho lidského osudu. Styl psaní mě bohužel přiliš nechytil, někdy jsem vnímala křečovitou snahu informace poslepovat a dát knize plynulý příběh. Vyzobávala jsem si fakta, abych se o Zdence dozvěděla co nejvíce, což se podařilo. Jiný ucelenější pramen, než je kniha Pavla Kováře, totiž patrně neexistuje.
Kniha mě přivedla k několika zajímavým myšlenkám, trochu mi přiblížila náboženství západní vs. východní.... jinak děj je jako obvykle poněkud plytký a obtížně uvěřitelný. Za nosnými idejemi výrazně pokulhává výstavba příběhu. Závěr tristní až pitomý.