Makrela Liška komentáře u knih

Dobré téma knihy, uchopené v úctyhodné šíři. Nicméně mi tam chybělo trochu více ticha, monotónnosti, rutiny dní, které jsou jedny jako druhé, šedivé, unavené i plné bolesti. Autorka chtěla knihu odlehčit a zároveň ukázat, co vše musí stárnoucí člověk i jeho rodina přestát, ale nedovolila se čtenáři nadechnout a zažít si tíži těch chvil, bylo to trochu jako obrazový seznam problémů. Myslím, že by to knize nesmírně přidalo na hloubce a autentičnosti. Vedle toho mi nesedlo výtvarno, ale to beru spíš jako svůj osobní problém než něco, na čem by v případě tohoto komiksu tolik sešlo.

3 29.11.2017

Čekala jsem něco víc, ale kniha mi přišla naivní, postavy pro mě postrádaly vývoj a větší plastičnost, a Skellig, kolem nějž se to mělo vše motat mi přišel v celé knize hrozně upozaděný. Jeho postava se sice jako jedna z mála nějak v příběhu proměnila, ale bez toho, aniž bychom se toho jako čtenáři mohli účastnit- místo protivného smrti odevzdaného polovičního bezdomovce je z něj najednou tajemný srdečný společník, který všechny spasí, a to jen díky pár aspirinům a zbytkům od večeře? I ostatní postavy pro mě byly tak americky pozitivní, až sem toho měla občas dost, hlavně když všichni byli tak andělští... Ale jako kniha pro děti to asi není tak zlé.

1 28.11.2017

Těšila jsem se na Formanovy ilustrace a příběh, který provázejí, a zůstala jsem zklamána. Příběh mi přišel banální, jazyk mě nezaujal a celá zápletka se skřítky mi přišla trochu násilná. Asi jsem na podobné příběhy už příliš odrostlý a náročný čtenář.

22.11.2017

Výtvarně mě kniha oslovila, nicméně po přečtení mi přišla jen jako banálnější verze Dášenky.

22.11.2017

Chvíli jsem si musela zvykat na Böhmovo výtvarno, ale šlo to rychle, a za chvíli jsem se mohla jen kardinálně bavit. Skvělá knížka.

22.11.2017

Silná a krásná kniha, která mě zasáhla a rozplakala, ale jak už tu jednou padlo, taky mi chyběl trochu více objektivnější a nejednostranný pohled, který se přímo nabízel například v postavách Ariho Perlsteina nebo Davida/Ismaela. Bernierovi Ptáci bez křídel jsou dokonalým příkladem toho jak s empatií a zároveň nestranně vylíčit pohled na těžké a zamotané dějiny. Taky musím říct, že bych v úplném závěru snesla trochu méně patosu, ale to je nakonec jen drobnost.

2 08.11.2017

S touhle knihou jsem se nějak nesešla. Místy těžkopádné vyprávění, poselství příběhu i závěrečná pointa mě zklamaly.

21.10.2017

Výtvarně zajímavá a dějově hrozně poutavá kniha, která je moc pěkně napsaná. Nečekala jsem, že bude tak smutná, ikdyž je to podáno tak poeticky.

2 18.10.2017

Po Papaveru, Stromovce či Rostlinopisu konečně i nějaká o fauně. Je skvělé, že dnes naučné knihy pro děti můžou vypadat i jinak než za mých dětských let, a že nepostrádají i humor. Olejníkovou mám sice raději v jiných polohách, ale výtvarně byla kniha taky moc dobrá.

2 18.10.2017

Záhadně podmanivý zpustlík Fred si mě získal a já jeho kabaret hltala s nadšením. A pak tohle! Kam se poděl kabaret a jeho podivné postavy? Proč se z vypravěče příběhu v příběhu najednou stala mrzká epizodní postava? Překombinovaný a zběsilý Damiánův příběh ztratil na kouzlu. Kde jsou přesahy z předchozích dílů? Kouzelné dada divného kabaretu a jeho ještě podivnějších návštěvníků někam vyprchalo, výtvarná složka se "vytříbila", čímž zploštěla- půvabná jednoduchost, lehkost a hravost koláží, kde se to jen hemžilo kulturními odkazy a narážkami, se nechala vystřídat zbytečně doslovnou kostrbatou malbou. A já tolik doufala, že se nakonec dozvím náhodný příběh té malé podivné divačky...

30.08.2017

Krásně smutná a moc pěkně odvyprávěná kniha. Bavil mne její neustálé balancování na hraně reality a fantazie, kdy do poslední chvíle nevíte, na které straně vlastně právě jste.

5 19.08.2017

Trochu mi mé první setkání s Pamukem připomnělo Jméno růže, leč v tureckém hávu. Bavil mě způsob vyprávění a jeho stylová pestrost s ohledem na různý charakter vypravěčů. Byla jsem ráda, že nejde o klasickou detektivku, a taky se mi moc líbilo, že postavy byly tak skutečné- vůbec ne černobílé, a my do jejich zmateného nitra mohli nahlédnout.

1 18.08.2017

Při letmém náhledu mě málem odradilo výtvarno a od knihy jsem nic neočekávala. Jaké bylo mé překvapení, když sem se pustila do čtení! Takhle jsem se dlouho nepobavila. Vytříbený jazyk a vtipem oplývající text i obraz si bere na paškál největší klasiku, aby ji přetavil v něco naprosto nového a nečekaného. Prostě skvělé!

02.08.2017

Tehle díl pro mne byl slabší než Albína, ale rozhodně jsem se pobavila. Líbí se mi, že každá část trilogie má trochu jiné pojetí a hlavní postavy jsou tak různorodé. Jen u výtvarna mi přišlo a rušilo mě, že jakmile se nedrží Mašek fotografií, ukazuje se, že zdaleka není tak zdatný kreslíř.

02.08.2017

Od proslulého tvůrčího dua jsem čekala asi více. Velkorysý formát ilustracím nepřidává, spíš naopak, a jednotvárné kompoziční řešení knihy čtenáře trochu utahá.

29.07.2017

Nedokázala sem se s knihou poprat. Necitelnost hlavních postav, kteří důležitost svých intelektuálních her dokázali klást nad lidský život, pro mě byla příliš. Možná příště změním názor, až si knihu vezmu do rukou s větším odstupem a začnu vnímat víc než jen linii příběhu.

Kniha se četla jedna radost. Hlavní hrdinka prožívá neobvyklé putování plné spousty složitých a těžkých situací, ale vše nahlíží s dětskou jednoduchostí a moudrostí, a hlavně bez potřeby vše vysvětlovat a komentovat, jak by to dělali dospělí, což pro mne bylo hrozně příjemné a sympatické. Krásný zážitek

1 11.07.2017

Pěkný příběh o přátelství, ale četla jsem už i silnější dětské knihy.

11.07.2017

Obrazově velká sranda a zážitek. Texty byly plné zajímavých odkazů, nicméně měly slabší místa a pro mě nebyl z obsahu jasný adresát. (a Slavíka a růži určitě nenapsal Andersen)

11.07.2017

Jakoby Muminek s Myazakim podnikl Cestu do fantazie (dle ostatních postav soudě) a přitom vůbec nebyl ve své kůži.

11.07.2017