managalante komentáře u knih
Velice příjemná fantasy série, která baví a při čtení hezky plyne.
Tady moc "kdyby" nenajdete. Kniha je plná až neuvěřitelných realizací. Avšak Rudolf vše popisuje s klidným nadhledem a těší duši svým mořským vypravováním nejen o jeho plavbách po světě.
Na knize se mi líbí, jak je zábavně napsána. Děj příjemně plyne. Nejedná se o sáhodlouhé popisy okolí a charakterů postav, avšak to vše tak nějak samo vyvstává a čtenáři se představy v hlavě pěkně skládají a zapadají do sebe.
Poklidný a velmi pokorný dialog dvou moudrých pánů. A k tomu nás také především vybízejí - k dialogu. Pojďme někdy opravdu celým svým duchem naslouchat tomu, co se snaží druzí říct a pojďme také umět zvládat oponovat a hledat si v tom všem tu naši osobní cestu.
Opravdu neuvěřitelný příběh. Není divu, že někteří lidé mohli býti na pochybách o skutečnosti této plavby.
Podle mého, pan Alain Bombard předvedl vůli, která zvládla ustát i tu největší a nejnevlídnější vlnu nepřízně na Atlantiku, co ho mohla na jeho pokusné plavbě potkat či svést z jeho původního záměru výpravy.
,,...ponaučení jak žít na moři, rozvrhnout mu přesně čas, aby měl celý den něco na práci a musel napínat svou vůli k dosažení jediného cíle: života."
,,Je přece tolik příležitostí dát život v sázku za krásnou a vznešenou věc."
Krásně napsaný historický román. Řekl bych bravurně povedené vtáhnutí do atmosféry tehdejšího Říma. Velmi zajímavé mi přišlo sledovat, jak se jednotlivé postavy v průběhu příběhu měnily a přemýšlely. I když se mi charakter postavy Chilóna příčil a nelíbilo se mi, jak se chová, tak jsem se vždycky těšil na jeho pasáže a na to, co zrovna vymyslel. Jsem rád, že jsem nevyměknul, nezalekl se délky tohoto románu a nakonec, až jsem se odhodlal, tak jsem si parádně při čtení poliboval.
Hluboké nahlédnutí do duše jednoho člověka, který se chtěl stát chitrí. A povedlo se mu to? A za jakou cenu?
Krásné a dojemné. Zase o kousek si budu vážit lidí, kteří se mi můžou jevit jako slabší než já.
Anker Larsen dokázal, že lze napsat knihu, která čtenáře opravdu osloví. Třeba tím, že v ní často není napsána věta či myšlenka přímo, avšak čtenář si na to tajemství ukryté mezi řádky musí přicházet postupně sám. To se mu postupně odkrývá. A on se těší z toho, že může objevovat další krásy této knihy.
Velmi krásně napsané. S citem pro vystižení toho, jak by se takový pes vyjadřoval.
Po přečtení se mi změnil pohled na naši fenku - Kami. Jako bych ji víc rozuměl. Tušil, co si myslí a jak to v sobě prožívá. Nejspíš je to opravdu jen tušení.
V případě, že jste člověk, který někam vyběhne a máte z toho radost, tak tuhle knihu prožijete, jakoby jste tam byl s nimi. Avšak pohladí po lýtkách i sváteční běžce či lidi, co dobíhají na své dopravní spoje.
Kniha mě motivovala a začal jsem běhat do práce. Tak uvidím, jak dlouho mi to vydrží. Na závěr knihy jsem se dojal. Rád se k této běžecké vakcíně vrátím.
Jaké milé potěšení to pro mne bylo, když jsem zjistil, že se jedná o souborné vydání. Hned tři Rudovy knihy v jedné. Sen! Velmi rád jsem nahlédl do pár střípků toho, jak to možná tenkrát chodilo, nebo spíš mohlo chodit. Bohaté na inspiraci k životnímu počínání. Lehké, nenucené a často až básnicky představené příběhy a osudy lidí. Lidí, kteří si mohli říct, že žijí v nepřátelské době a ustrnout. Každá chvíle se člověku může zdát náročná. Pak tedy především záleží, jak k daným situacím přistupujeme my osobně.
Od první kapitoly mě to velmi chytlo - je v ni naprosto skvěle popsána situace a atmosféra v letní březové aleji (úplně jsem si představoval, jak tam tu oranžádu piju s nima).
Celkově je dílo poměrně komplikované. Bravurní hra slov. Představa některých popisovaných částí nastartuje fantazii na plné obrátky. Pomocník Kňour a jeho příhody si mě získali nejen svým vtipem, a proto až přede mnou bude nastupovat černá kočka do tramvaje, tak si s ní rád o něčem popovídám a budu dobře vědět, s kým mám tu čest…
Nesmírně osobité. S jakým překvapením pro čtenáře se dokáže dílo vcítit do jednotlivých postav. A jejich přemýšlení se krásně a pružně přizpůsobuje daným situacím, podle jistých charakterových rysů. Ta hra jazyka je naprosto famózní a metafory, které by současníka jen stěží napadli. Každým veršem zakopává hlouběji dnešní povrchové výrazivo a rozmetává je svou elegancí napadrť.
To jest jeho um. WS byl opravdu a neomezeně nadčasový.
Docela mi to změnilo názor na KK. Doposud byl složen z různých pohledů na něj a pocitů, které jsem někdy jen i letmo zachytil při hraní jeho písní. Rozhovor napovídá, jak to viděl Karel Kryl ze svého úhlu pohledu. Je to i dojemné. Byl mistr slova a věřím, že ve spoustě lidech dokázal probouzet skříňky nového poznání především svým inspirativním vystupováním.
Milé čtení. Autor popisuje ticho, jako nedostatek dnešní doby, s tím nejde než souhlasit. Dá se zažít, když třeba stojíte na prvním nástupišti vlakového nádraží, před vámi to hučí, lidé ševelí a vlaky brzdí, vy jste v tu chvíli ve svém vlastním vnitřním tichu - klidu. Avšak to funguje i naopak. Jedete autem, vedle vás sedí člověk, se kterým si chcete povídat, ale ticho, které mezi vámi panuje, vám to jaksi nemůže dovolit, v tu chvíli se dá říct, že ve vás je to “opačné” ticho - neklid. :))
Milé počteníčko na léto. Vtažení do atmosféry Latinské Ameriky, při kterém pracuje fantazie na plné obrátky. Zároveň i takové píchnutí do zadku, abychom probudili naše srdce. I přes to všechno, co si Juliet zažila a prožila, tak jasně naznačuje, že cesta k Bohu nemusí nutně vést skrze psychedelické rituály, ale máme ji každý mnohem blíž, než si myslíme. A také máme možnost kdykoliv otevřít láskyplné srdce tomuto světu. :))
Pěkné, příjemné počteníčko. Bohumil Hrabal chytnul za srdíčko.
Začátek byl naprosto famózní. První dvě knihy jsme žral jak koza trávu. Jo, přiznávám, že je to drsná kniha, ale mě to bavilo. Smál jsem se. Líbilo se mi, jak jsem se v Olinovi občas viděl.