Maraiser
komentáře u knih
Vladař
Niccolò Machiavelli
Je to kniha poplatná době a hlavně Itálii.
Když si to čte člověk pozorně, tak zjistí, že Machiavelli občas v jedné kapitole popírá, co napsal v předešlé.
Další mým zajímavým postřehem je, že Machiavelli vyjmenovává vlastnosti, jaké by měl vladař mít, aby vzápetí vyzdvihl vladaře, který v podstatě žádnou z těch vlastností neměl a úspěšně vládl.
Ale jak jsem již napsal, jde spíše knihu poplatnou své době. Samozřejmě, že kdo chce tak si tam nějaké paralely k současné době najde, ale není to tak úžasné, jak jsem očekával.
Taiko
Eidži Jošikawa
Chvilku mi trvalo, než jsem přišel na to, že jde o román popisující skutečné události 16. století v Japonsku. Nebudu tvrdit, že se to četlo jedním dechem, ale určitě mi to hodně dalo.
ALE!!
Ta jména, to prostě nedáte. Na začátku každé kapitoly se sice seznámíte s novými "účinkujícími", ale během chvilky se v tom stejně ztratíte, protože Jasumasa Sakuma, Kasumasa Sakuma, Kacuie Šibata, Jacutoje Šibata, Šosuke Mendžú, Šogen Jamandži apod. A do toho ještě názvy měst. Ufff.
A pro zajímavost - na Netflixu je ke shlédnutí seriál, který pojednává o stejném období, stejných lidech, stejných bitvách.
Lovec přízraků - Vraždy, které šokovaly republiku
Viktorín Šulc
Budu se odlišovat od dalších čtenářů - nedočteno - tedy nehodnotím.
Vůbec mi nesedl styl psaní autora. Dost mne to odvádělo od samotných případů. Po druhém případu jsem knihu odložil.
Carrie
Stephen King
Nevím, čím jsem starší, tím víc mi styl vyprávění Kinga připadá zmatený, nedokáži se do toho vnořit. Není to takové to "nemohl jsem se odtrhnout".
Zlodějka knih
Markus Zusak
Stručně - nádherná kniha. A vzhledem k tomu, že čím jsem starší, tak jsem citlivější, tak mi ke konci i trochu zvlhly oči.
Vesnice
Kristýna Trpková
Jako fakt dobrý a jak je zde již několikrát zmíněno, tak krom klasického vyšetřování je zde i velice působivá osobní stránka hlavní hrdinky. Jako chlapa mne to fakt dostalo.
Rudá můra
Sam Eastland (p)
Další pohádkový příběh s Pekkalou v hlavní roli. Oproti předchozím trochu přitažené za vlasy.
Hra králem
Michael Dobbs
Dům z karet, neboli předešlý díl, mne dostal do kolen podstatně více. Byl bohužel podstatně drsnější a ne moc daleko od reálné politiky. Hra s králem byla už trochu "fantasy". Četlo se to ale stejně skvěle.
Rudá Sibiř
Sam Eastland (p)
Oproti předešlým dvěma dílům mne to bavilo více. Sibiř je Sibiř!!
No a budu si muset něco přečíst o československých legiích.
Rudá rakev
Sam Eastland (p)
Tak stejně jako u předešlého dílu. Nic v tom nehledejme. Tehdejší doba je tam jen jakousi kulisou. A děj? Tak nějak jako jo, no.
Jako sama smrt
Jakub Hoza
Nedočteno, vůbec mne to nechytlo. Nebudu to tedy ani hodnotit.
Dům z karet
Michael Dobbs
Bylo to mé první seznámení s tímto dílem, jelikož TV seriál jsem neviděl. A prostě skvělý. Jistý čas jsem působil v komunální politice a mohu říci, že i v komunálu se najdou postavy z tohoto románu a dokonce bych našel i někoho, koho bych se nebál přirovnat k Francisovi.
Oko rudého cara
Sam Eastland (p)
No, jak již bylo níže zmíněno, fakta jsou víceméně odpovídající. Spíše více, ale okolo toho je vytvořen pohádkový příběh. Ale teda Pekkala mne na konci zklamal!!!
Čtvrtý jezdec Apokalypsy
Hana Parkánová-Whitton
A víte co? Mně se to líbilo. Je to sice spíše pohádka, ale čte se to dobře.
Ďáblův klíč
Otomar Dvořák
Taková milá středočeská historická fantasy - bludičky, hejkalové.
Trhlina
Jozef Karika
Otázka, jak to pojmeme. Pokud půjde čistě o přepis vyprávění hlavního hrdiny, tak se nedá nic vytknout. To se asi jinak zpracovat nedalo.
Pokud jde autorův příběh, tak to už bych hodnotil hůře. občas jsem otáčel stránky, jak to bude pokračovat. Popis děsu a strachu, jak mnozí jiní hodnotící, jsem neměl.
Závěr se mi ale líbil.
Malý bůh
Tomáš Hokeš
Autor jednoznačně "jede" v Keltech :-)
Některé scény jsou tedy napsané opravdu, no opravdu syrově!!! Duchovno je proloženo krví.
"Kdyby není"
Tudy na hrad
Petra Stehlíková
To bylo tak blbý, až to bylo úžasný. Prezentované rodinné a sousedské vztahy byly v určitých případech bohužel až moc reálné.
Limit
Frank Schätzing
No, bylo to zajímavé, líbilo se mi to, ale jak je u Schätzinga zvykem, někdy zbytečně roztahané. Paradoxně největší tendence přeskakovat stránky, a občas jsem to i udělal, jsem měl ve chvíli, kdy se to začalo dramatizovat na Měsíci. Naopak mne velmi zaujaly statě, které by mohly být jakoby bokem - dějiny Rovníkové Guineje
Největší hvězdou knihy je pro mne každopádně Owen Jericho.
