Maraiser
komentáře u knih
Osiřelo dítě
Daniela Mičanová
Některé z povídek jsem moc nepochopil, některé se mi líbili. Když koukám na hodnocení jednotlivých povídek, tak jdu trochu proti davu. Zaujal mne Zelený Jura, ačkoli konec jsem odhadl poměrně záhy. Svou brutálností mne zaujal i Paskřivec. A jako mnozí ostatní oceňuji Sirotka.
Cesta sněžných ptáků
Robert Lyndon
Jak bych to popsal. Jde o dobrodružný příběh, který se odehrává v 11. století. Určitě nejde o žádný historický román. Nejprve ve čtvrtině a pak asi ve dvou třetinách jsem přemýšlel, zda to vůbec dočtu. Je to takové nějaké splácané, jakoby to autor psal a pak ho najednou napadlo "jé, mohl bych dát ještě tohleto" a tak to tam vsunul. Nic to ve mně nezanechalo a pokračování vynechávám.
Error
Stanislav Stodůlka
Asi jsem úplně nevěděl co se chystám číst, protože knihy tohoto typu zásadně nečtu, tj. rady do života, jak správně žít, jak zbohatnout, jak být úspěšný a další podobné ptákoviny. Dal jsem tomu ale šanci, jelikož to bylo napsáno prostě tak nějak normálně. Takže jsem to i dočetl. Jsem strašně rád, že některé kapitoly se mne vůbec netýkaly, v jiných jsem se zase našel (no jo, já vím že jsem línej). Srovnání s autem v kapitole "Tělo si nevybereš" bylo skvělé.
Jen některé ty příběhy byly podle mne příliš dramatické - Filip a Petr.
Skleněný muž
Anders de la Motte
Oproti předešlému dílu známe vraha či linii, kde vraha hledat, už od začátku. Jasně, je to přitažené za vlasy, není to klasická detektivka, směřuje nás to drobet do hororu a sci-fi, ale člověka to baví.
Roboti a impérium
Isaac Asimov
Tak jako mne velmi bavil díl druhý a díky své ukecanosti fakt nebavil díl třetí, tak závěrečný díl série to naštěstí zachránil. Sice ten konec je takový "americký", ale bavilo mne to.
Adam Dolník: Svět elitního vyjednavače
Martin Moravec
Škoda, že jsem tu knihu nečetl jako mladý jinoch, ale až jako šťastně ženatý muž. Kdo četl, asi chápe ;-)
Opravdu zajímavý. A v mnoha ohledech poučné. Například v souvislosti s těmi našemi unesenými holkami v Pákistánu jsem měl názor přesně stádní. "Vládo, zachraň je. Utrácíš za takové blbosti a tady nekonáš." nebo "Fuj, jak mohla konvertovat!" Atd.
Zároveň oceňuji i Dolníkovu sebereflexi.
A závěrem? Beslam a moskevské divadlo na Dubrovce prostě smutek
Roboti úsvitu
Isaac Asimov
Minulý díl jsem hodnotil slovy "Tak tohle se mi líbilo moc. Svižné tempo, zajímavá zápletka." No tak tohle ani náhodou. Nevím, zda je to díky té prodlevě cca čtvrt století. Strašně se filozofuje, o něčem přemýšlí, měl jsem problém to dočíst. Vlastně dočetl jsem to jen z důvodu, že je ještě pokračování.
Vítejte v Pekle
Roman Bureš
Absolutně skvělé, ačkoli kdybych neměl již přečtenu Propast času, tak bych u mnoha povídek asi tápal. Teď na stopro vím, že si musím přečíst Inferium.
Na konci povídky Vítejte v Pekle zazní pár hlubokých pravd: "Váš největší dar je život! Sám život je váš ráj."
Věk bohyně Kálí
William Dalrymple
Tedy jako žádné lehké počteníčko. Je to drsná kniha o stavu Indie v devadesátých letech. Tedy nejenom Indie, ale i Pákistánu, Srí Lanky a Réunionu. Ačkoli Réunion je zde spíše oddechovým počtením.
Jen by mne zajímalo, jak by vypadalo pokračování ve smyslu Věk bohyně Kálí po 25 letech. Zda stále probíhá kastovní válka apod.
Tři Sekery
Kateřina Surmanová
Za mne naprostá spokojenost. A ač autorka přiznává, že duchy si do Tří Seker a do Chlumu dosadila sama, mám chuť se tam zajet podívat. Nebo raději ne?!
Cesta
Cormac McCarthy
Oproti komentujícím pode mnou mi právě styl psaní navodil tu fakt deprimující atmosféru. A bylo to skvělý. Plný počet však dát nemohu. A to kvůli konci. Vzhledem k tomu, co celou dobu prožívali, před čím utíkali, je konec prostě naprosto nepravděpodobný.
Osudné svědectví
Robert Bryndza
Jeden z dílů, kdy mne Erika extra neštvala. A další z dílů, kdy to tak nějak odnese (přepadení, postřelení, únos atd.) jedna z hlavních "hodných" postav.
Sámova říše
Michal Lutovský
S franským kupcem Sámem jsem se poprvé setkal v klasické "štorchovce" Hrdina Nik a samozřejmě mne hned dostal. Klasicky romanticky v Palackého stylu - to je super, jak jsme to už v raném středověku dokázali těm nepřátelům nandat. Jasně, není nic černobílé.
Rozbor Sámovi říše v této útlé knížečce super. Člověk si vůbec neuvědomuje, že z daného období nejsou o tom našem území žádné relevantní zprávy. Prostě jsme nikoho nezajímali, tak proč bychom se námi nějací kronikáři zabývali. Prostě realita.
A popravdě řečeno, opravdu kdoví jak to bylo. Vlastně vycházíme jen z jednoho pramene.
Gothikana
RuNyx
Uff. Tak nějak nevím. Líbilo/nelíbilo. Chvílemi jsem přemýšlel, zda to vůbec dočtu. Ke knížce přidávám štítek "pro dívky". Některé pasáže mi jako chlapovi daly docela zabrat. Okomentoval bych to i jadrněji, ale pak by byl příspěvek možná smazán. Jen tak bokem, sex je tam tedy fakt zastoupen výrazně. Reálně to hodnotím na 2,5 *.
Smrtící tajnosti
Robert Bryndza
Konečně zase začínám přicházet Erice na chuť. Pro změnu jsem nyní vraha neznali hned na začátku. Takže ne, nepřišel jsem na to. Rozuzlení možná trochu přitažený za vlasy, ale celkově dobrý.
Krušnohorské osudy
Michal Urban
Příběhy z Krušných hor, něco velmi poučné a inspirující. Některé mi přišly tak trochu navíc, do Krušných hor mi úplně nezapadly.
Barva z kosmu
Howard Phillips Lovecraft
Jak to hodnotit? Jde o povídky z doby před 100 lety, kdy se metafyzice, duchařství poměrně dařilo, ačkoli kam se to hrabe na 19. století. Dnes už to hororově moc nepůsobí, ale za přečtení to stojí. Základ povídek - lidskou mysl ovládne cosi nadpřirozeného a lidi papají lidi.
Křižovatky
Wm. Paul Young (p)
Poněvadž a jelikož mám k duchovnu, Ježíši apod. poměrně dost daleko, přečetl jsem si knížku prostě jako knížku, jako zajímavý příběh. A jako příběh se mi to líbilo moc.
Filuta
Terry Pratchett
Trvalo mi chvíli, než jsem se začetl. Bylo to dobrý, ale nějak jako by tomu něco chybělo. Nakonec mne to ale bavilo velice. Jasně, je to pohádka, je to fantasy, takže si trochu hrajeme. Ale s tím přece u fantasy a u Pratchetta počítáme, ne?
