marca_m
komentáře u knih
Rybí krev
Jiří Hájíček
Jedna z vůbec nejlepších knih, jaké jsem četla. Hájíček je skvělý vypravěč a je neuvěřitelné, jak sugestivně umí psát o úplně obyčejných lidech, které najdete v každé zapomenuté dědině.
Rybí krev je pro mě románem o tom, že prostě není jedno, odkud člověk je a kde žije, o celoživotním hledání vlastní identity, o ztracené minulosti a tradicích, na které jsme rezignovali, o zmizení genia loci z našich vesnic, které už jsou jen neživotnými shluky oranžových a žlutých kostek.
Slepá mapa
Alena Mornštajnová
Dějiny 20. století v příbězích žen jednoho rodu. Hrdinkami jsou "jen" prosté ženy, kterých je kolem nás plno, přesto jsou jejich životy neobyčejné a plné periperitií. V podobném duchu je i kniha Druhý život Marýny G. Když spisovatel najde takto nosné téma, stačí jen vzít příběh a jednodušeho ho vyprávět, žádné příkrasy a finty už netřeba.
Znovu jsem si připomněla, jak jsem ráda za dobu a pohodlí, ve kterém žiju.
Tisíce planoucích sluncí
Khaled Hosseini
Kniha, která vezme za srdce, zároveň vás hodně sklíčí, protože víte, že ty hrozné věci se ženám nejen v Afghánistánu dějí nebo mohou dít. Hosseini je velmi sugestivní vypravěč, celou dobu jsem k Marjam a Lajle chovala nezměrný obdiv za to, že si přesto, že je obklopuje vlastně jen samé zlo, dokáží v sobě uchovat tolik dobra a lásky.
Jeden den
David Nicholls
Trochu nezvyklá lovestory, takhle si představuju dobrý a nekýčovitý romatnický příběh. Ačkoliv příběh o lidech, kteří mají být spolu, ale nejsou, o lásce tak opravdové, ale nenaplněné, koneckonců zas tak romantický není... Nakonec je to vlastně hodně smutná kniha, ale o to víc je příběh uvěřitelný, protože v životě ty dobré konce taky jen tak někoho nepotkají.
Pipi Dlouhá punčocha (3 příběhy)
Astrid Lindgren
Krásná kniha, kterou bych si vzala na pustý ostrov. Stejně jako u Dětí z Bullerbynu jsem si jako malá říkala, jak by bylo báječné být součástí příběhu :) Kdo by nechtěl kamarádit s Pippi?
Děti z Bullerbynu
Astrid Lindgren
Když nad tím přemyšlím, byl to vlastně můj první kontakt se severskou literaturou, kterou mám dnes ve velké oblibě. Děti z Bullerbynu jsou jednou z nejkrásnější knih, které jsem jako dítě četla, a paní Lindgrenovou mohu klidně podezřívat z toho, že ze mě udělala knihomola :) Pocit, který si i po téměř dvaceti letech od prvního čtení pamatuju, je ten, že bych si přála být aspoň chvíli s dětmi v Bullerbynu a mít tak veselé a bezstarostné dětsví.
Klub nenapravitelných optimistů
Jean-Michel Guenassia
Moc se mi líbilo spojení francouzské a ruské intelektuální tradice. Určitě patří mezi náročnější, dalo by se říct "školní" četbu, o to víc oceňuju čtivý styl.
Už je tady zas
Timur Vermes
Nikdy bych neřekla, že mě bude taková blbost tak moc bavit. Díky za několik upřímných záchvatů smíchu.
Přišla z moře
Miloš Urban
Urbana mám velmi ráda, ale toto je bohužel zklamání. Deklarovaná snaha inteligentně se vymezit vůči současnému trendu severské krimi se moc nepovedla. Ševče, drž se svého kopyta (tj. architektury a starých dobrých zašlých časů, témat, které Urban umí).
Volání Kukačky
Robert Galbraith (p)
Rowlingové se podařilo vytvořit opravdu osobitého detektiva i sympatickou sparing partnerku, což považuju za jeden z klíčových atributů dobré detektivky, hlavně když se jedná o sérii. Samotný příběh byl celkem dobře vystavěný a vrah očekávaně nečekaný, jak už to v současných detektivkách bývá. Vyprávění občas ztrácelo spád, neuškodilo by knihu trochu pokrátit.
Žítkovské čarování
Jiří Jilík
Po Žítkovských bohyních od Kateřiny Tučkové, které mě totálně dostaly, jsem se chtěla o bohyních dozvědět ještě něco víc. Trochu zklamání, tato naučná kniha mi moc nových postřehů nepřinesla, ale zároveň je to potvrzení kvalit Tučkové, protože i v beletrii dokázala tohle dosud neznámé téma vyložit opravdu komplexně.
Vejce a já
Betty MacDonald
Z kategorie pohlazení po duši. Vkusné, milé i vtipné. Obdivuju a závidím ten nadhled a neutuchající entuziasmus, když se musí člověk potýkat s neustálými nezdary a životem, jaký si nepředstavoval.
Písečný muž
Lars Kepler
Asi nejlepší severská krimi, kterou jsem zatím četla. Kniha má hlavně díky krátkým kapitolám velký spád a dynamiku, zároveň dokáže plně pohltit a sklíčit. Asi v žádné detektivce jsem nepotkala tak neuvěřitelnou bestii jako je Jurek Walter. I při četbě jsem z něj normálně měla strach.